Enrique Monasterio

Poetické dílko E. Monasteria vychází česky poprvé, zatímco ve Španělsku se dočkalo od roku 1995 již patnácti vydání. Žánrem připomíná Exupéryho Malého prince: tváří se jako kniha pro děti, ale osloví spíše dospělé čtenáře, vnímavé pro duchovní hodnoty v hávu krásné literatury. „Bůh se rozhodl narození svého Syna vysílat v přímém přenosu každý prosinec a v každém srdci, ve kterém by bylo místo pro betlém. Tak vymyslel Vánoce. Je to doba, kdy Bůh staví v duších betlém. Prosí nás jen o to, abychom mu uvolnili nějaký čistý koutek, otevřeli okna a pohlédli k nebi…“ „Ježíšku, jmenuju se Zabulón, je mi dvanáct a jsem pastýř jako můj táta. Podle anděla si mě Hospodin vybral, abych byl jednou z figurek v betlémě, protože se lidem musí vysvětlit, že jediný neužitečný životy jsou životy lidí, který tě nechtěj hledat. Jsou jako ptáci bez křídel. A taky aby se lidem řeklo, že Bůh si někdy vybírá lidi hloupý, aby popletl ty chytrý.“