Franz Kafka

Číta: Kamil Halbich Celkový čas: 12 hodín 46 minút Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“.Všechny tři romány Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924) zůstaly nedokončené: román Nezvěstný (vznik 1912–1914) vydal Max Brod tři roky po Kafkově smrti v roce 1927 pod názvem Amerika (česky 1962). Román Proces (vznik 1914–1915) byl vydán v roce 1925 (česky 1958). Román Zámek vznikl v roce 1922, vydán byl poprvé v roce 1926, česky v roce 1935.Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem.Kafka psal Zámek spontánně, bez předběžných plánů či skic. Ke čtenářům nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Když Kafkův otec (jemuž pak v roce 1919 Franz adresoval věhlasný Dopis otci, v němž jej označil za viníka jejich traumatických vztahů) přešel mlčením povídku, jíž se mu syn chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto.Dílo Franze Kafky navíc nikdy nemělo spatřit světlo světa – spisovatel v závěti žádal přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyšel a 20. století díky němu v Kafkovi získalo jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec.

Ze světa aforismu a epigramu. Číta: Jaroslava Adamová, František Němec, Petr Kostka Celkový čas: 47 minút Z komentáře k LP albu 1118 3295, které vydal Supraphon v roce 1983:AFORISMUS je - jak praví slovník - "jadrná a stručná věta, jíž se vyslovuje nějaká myšlénka neb důležitá zásada." Z toho vyplývá, že aforistický sloh "libuje si ve stručných větách". Takže ten, kdo se snaží s aforismem jakýmkoliv způsobem zacházet, je chtěj nechtěj nucen shromažďovat jadrné a stručné věty a libovat si v nich. EPIGRAM, česky prostě nápis, "slove kratičká básnička, vyjadřující s duchaplnou pointou vážnou neb satirickou myšlénku výrazně úsečnou formou, se vztahem k určité věci neb osobě."...A konečně pro ty, kdo si nelibují v definicích, lze doporučit jako mnemotechnickou pomůcku fakt, že slovo AFORISMUS zahrnuje jaksi slůvko "fór", což člověku připomene, že je tu často co do činění s humorem, zatímco EPIGRAM zase obsahuje slovíčko "gram", které upozorňuje na to, že jde o útvar v každém případě malý....Tomáš Vondrovic

Číta: Martin Růžek, Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský Celkový čas: 52 minút Tři základní pocity prolínají Kafkovým životem a dílem: pocit úzkosti, provázený vědomím neznámé viny, pocit únavy, stále se prohlubující s progresí plicní choroby, a fyziologická nezbytnost trvalé samoty. Milena Jesenská byla v mnohém Kafkovi antipodem. Absolventka dívčího gymnasia Minerva patřila k emancipovanému výkvětu pražské literární společnosti. Franzi Kafkovi byla představena náhodou, ve společnosti Franze Werfla a dalších pražských německo-židovských literátů v roce 1919. Franz Kafka měl za sebou v té době několik milostných vztahů a především bohaté literární dílo. Jesenská, ne dosti šťastně provdaná, si vydělávala žurnalistikou a překlady. Od dubna 1920 se Kafka léčil z akutní tuberkulózy v jihotyrolském Meranu. V té době již byli spjati oba přátelé živou korespondencí, inspirovanou nejprve blízkými literárními zájmy. Po osobním setkání ve Vídni se Franz Kafka do Mileny zamiloval. Milující spisovatel se tu setkal s ženou inteligentní a chápající. Tomu nasvědčují už samy Kafkovy dopisy; v nich vedle čistě osobní linie, podávající analýzu vzájemného citového a milostného vztahu obou partnerů a zejména Kafkova nitra, se setkáváme s řadou filosofických, literárních, ojediněle i politických narážek, které dokazují, že okruh jejich společných zájmů byl velmi obsáhlý. Postupně se Kafkova nemoc beznadějně zhoršovala. V té době začal Kafka psát Zámek. Pravděpodobně setkání s Milenou přispělo ke vzniku jeho nejhlubšího, nejotřesnějšího, a jak mnozí přiznávají, nejrevolučnějšího díla. Nahrávka výběru z Kafkovy milostné korespondence vznikla v roce 1968. Dopisy Mileny Jesenské, Franze Kafky a Maxe Broda čtou Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský a Martin Růžek s udivujícím vcítěním se do dramatických pocitů této význačné milenecké dvojice.Citlivá interpretace slavné korespondence milujícího spisovatele!

Číta: Jiří Ornest Celkový čas: 4 hodiny 59 minút Proces je nejčtenější, nejpřekládanější a nejčastěji adaptovaný román Franze Kafky (1883-1924). Kdo nezná Kafkův život, je románem vtažen do nepochopitelného soukolí byrokracie, v němž má vše svůj řád, ale ničeho se nelze dobrat, a zvláště ne spravedlnosti; do tolik známých praktik totalitních režimů, kde genocida a zvůle soudnictví jdou ruku v ruce. Cílem je ponížení člověka. Vzít mu důstojnost a dohnat ho k vlastnímu obvinění, v němž je smrt úlevou a vysvobozením. Tím je zachycen obecně platný princip a tím je také román nadčasový. Kdo však životopis Franze Kafky zná, vidí zde další paralelu – ženu. Šest let trýznivé lásky Franze Kafky k Felice Bauerové, německé dívce, se kterou byl Kafka dvakrát zasnouben. První zásnuby byly zrušeny sice na Kafkovo přání v Berlíně roku 1914 v hotelu Askánský dvůr, ale snoubenec se přesto cítil nesmírně ponížen, protože se vše odehrálo veřejně. Byl vystaven „soudu“ před celou rodinou Felice, a to nečekal. Krátce na to, začal psát Proces, svůj první román, který končí větou „Jako pes,“ pravil, bylo to, jako by ho stud měl přežít. Manželství vnímal Kafka jako konvenci – být dobrý, správný muž. Takové pojetí se ovšem vůbec neslučovalo s psaním. Mou jedinou vášní jsou ty moje noční škrabanice, napsal v dopise.Proces je vedle Zámku a Ameriky Kafkovým třetím románem. Ani jeden z nich ovšem nebyl dokončen. Předem je tedy dáno, že hledání významu bude i touto fragmentárností znesnadněno. Nakonec však nezáleží na tom, proč Kafka román napsal, ale jaké osobní poselství nám, každému jedinému čtenáři, předává.

Číta: Taťjana Medvecká, Jiří Lábus, Vladimír Dlouhý, Simona Stašová, Václav Vydra st. Celkový čas: 1 hodina 20 minút Dramatizace Zámek ve formátu mp3 okamžitě ke stažení.Původní cena: 9.08 EUR/229 KčHlavním hrdinou je K., jenž se (pravděpodobně) vydává za zeměměřiče - je možné, že zeměměřičem skutečně je - zde román ponechává, jako na mnoha dalších místech, značný prostor individuálnímu výkladu. K. přijíždí do vesnice pod zámkem, o které původně vůbec nevěděl, rychle se aklimatizuje a marně se pokouší kontaktovat úředníky zámku, aby se dozvěděl nějaké podrobnosti o práci, k níž byl pozván. Nejdřív zámek nevidí (je zahalen mlhou) a ani později se mu k němu nedaří dostat. K ve vesnici tráví několik dnů, prožívá milostný románek s Frídou (číšnice panského hostince), se kterou se však brzy rozchází. Frída je údajně i milenkou Klamma. Později se K. stává školníkem, protože pro něj, jako pro zeměměřiče, není práce a tak proto, že byl vyhozen z hostince U mostu. Neustále se pokouší o kontakt s Klammem, nebo s jiným úředníkem ze zámku. Frída ho opustila, vrátila se do hostince, K. se ji vydává hledat, nenalezne ji, ale zabloudí až do míst na která nemá přístup, je tedy vyveden zpět do vesnice. Úředníci, odtrženi od reality obyčejných lidí, rozhodují o všem, co se ve vesnici děje. [zdroj: wikipedia.org]

Číta: Robert Kobezda Celkový čas: 2 hodiny 7 minút Notoricky známa poviedka Franza Kafku z roku 1915, v ktorej sa obchodný cestujúci Gregor Samsa jedného rána prebudí v posteli ako „odporný hmyz“.Je to príbeh premeny bez zľutovania či prílišného súcitu s hlavným hrdinom, príbeh ľudského odcudzenia a vzájomného neporozumenia, končiaci sa pre hlavného hrdinu neslávne, avšak pre všetkých ostatných zainteresovaných, naopak, veľkým uvoľnením a svitnutím nových zajtrajškov.

Kafkove poviedky Ortieľ, Premena, V trestaneckej kolónii či Umelec v hladovaní patria k najčítanejším krátkym textom minulého storočia. V Ortieli nájde čitateľ zhutnený obraz autorovho konfliktu s otcom, ako aj začiatok jeho vzťahu k Felice Bauerovej. V Premene otcova strata pozície ako hlavy rodiny vedie akoby zákonite k degradácii syna na škodlivý hmyz, ktorý treba odstrániť. Príbeh neľudského správania k odsúdencom (V trestaneckej kolónii) vnímame ho najmä ako Kafkovo odmietavé gesto voči vojne.

Číta: Milan Friedl, Jiří Adamíra, František Filipovský, Petr Haničinec, Jiří Lír, Miloš Nedbal, Karel Beníško, Libuše Havelková, Klára Jerneková, Karolina Slunéčková, Ludmila Roubíková Celkový čas: 1 hodina 10 minút Když se Gregor Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. To není začátek pohádky ani sci-fi románu, ale slavné povídky Franze Kafky Proměna. Probudit se tíhou myšlenek, kdy přesně víme, co nás čeká, je tupý úder. Každodennost povinností, práce, kterou musíme, ale nechceme, i když bez ní nemůžeme žít. Vstát, odejít, dělat přesně to a přesně tam, za tolik a pro toho. Nechci. Ale mám své drahé a ti mě potřebují, potřebují mé peníze a já se pro ně obětuji. Rád, či nerad, musím. Jsem dobře vychován a nechci je zklamat a vím, co se má, a také já potřebuji jejich lásku. Ale už nemůžu. Nikam nejdu. Nikdy. Chci jen psát. Radši zavřu oči a nevstanu, anebo se změním v brouka. Takhle si asi představuji, co přimělo Franze Kafku k napsání povídky Proměna. Ale co ho k tomu vedlo opravdu? V roce 1907 začíná po studiích pracovat v pojišťovně Assicurazioni Generali. Člověk tak přehání práci v úřadě a je až příliš unaven, aby si pěkně užil prázdniny. Ale všechna ta práce ještě nedává nárok na lásku ostatních lidí, spíš naopak je sám, úplně cizí a leda jen předmět zvědavosti…, píše Kafka ten rok v povídce Svatební přípravy na venkově. Na svatbu tehdy posílá jen oblečené tělo, vlastní já zůstává v posteli proměněné v brouka. Za pět let se Kafka seznamuje s osudovou láskou Felice Bauerovou. Úspěšný rok. Začíná psát jako smyslu zbavený román Amerika, za noc napíše povídku Ortel, vychází mu první kniha Rozjímání a v prosinci napíše povídku Proměna. Člověk v celé své celistvosti proměněn v brouka. Tady už tělo od duše neodděluje, avšak duše zůstává lidská. To není fér. Rodinu uvrhne do extrémní situace. Nikdo neví, jak se chovat. Mají strach, odpor, ale zároveň ho milují a litují. Svého syna a bratra. A tady začíná Kafkova hra. Svár jeho vnitřního a vnějšího světa – vždyť já chci pro vás to nejlepší, ale nezmůžu nic. Jsem jenom brouk. Mám vás rád a nikoho nekritizuji, jen pozoruji a popisuji. Zvenčí však vypadáte zrůdně a já, ohyzdný brouk, se pro vás obětuji a umírám. A kdo vlastně umřel? Zmatená rodina dělá jakoby nic. Úleva a odcizení. ….s odklízením té věci si nemusíte dělat starosti… dcera jako první vstala a protáhla své mladé tělo. Život se vrací do svého řádu, smyslu a trvalosti. Hodnot, které Kafka ctil. Ačkoliv povídku psal jako humornou, řadí se k německému literárnímu expresionismu, ale i surrealismu, který se rozvinul až po Kafkově smrti. Proměna vyšla začátkem prosince 1915 u Kurta Wolfa v Lipsku. Spisovatel psal nakladateli, že hmyz sám nemůže být na žádné kresbě. Jen to ne, prosím jen to ne! (Poznámka redakce: Tak jako Max Brod nectil přání Kafky vše nepublikované spálit, i my nařízení o ilustraci Proměny nesplníme a brouka na přebalu ponecháme). Franz Kafka jako vždy dává svým prizmatickým pohledem na jednotlivosti příběhům vyšší řád. A je na nás, je-li tento příběh i náš.

Číta: Jan Budař Celkový čas: 2 hodiny 2 minúty "Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů...."Kafkův hořkogroteskní, v podstatě smutný příběh o životních proměnách si poslechnete v osobitém podání mladého herce Jana Budaře, který se dosud proslavil hlavně filmovými rolemi nejrůznějších podivínů (Nuda v Brně atd.). Kafkovské téma a jistá melancholie vyzařující z příběhu (o člověku, jenž se znenadání proměnil v obrovský, na pohled odporný hmyz, a přitom duše mu zůstala lidská) herci pasuje na míru. Satirické momenty v dějových situacích, a zejména v dialozích hrdinů, podtrhuje Jan Budař expresivním, místy až karikujícím pojetím interpretace.

Komiks. Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z neklidných snů, nalezl se proměněn v jakéhosi nestvůrného brouka.Touto větou se otevírá tragikomický příběh příručího Řehoře a stejně začíná i komiksové zpracování Kafkova příběhu, který do komiksové podoby nakreslil Václav Gatarik.