Graham Greene

Číta: Josef Somr Celkový čas: 5 hodín 33 minút Děje se v Mexiku v první třetině 20. století, v době tvrdého pronásledování katolické církve. Kostely jsou zavřeny, biskupové a kněží vyhnáni nebo popraveni. Sloužení mše a udělování svátostí se stávají hrdelním zločinem. Před revoluční mocí prchá poslední kněz. Nejen geografické a historické souřadnice, ale i mnohé postavy tohoto románu mají reálný podklad. V roce 1938 odcestoval Greene do Mexika, aby zde nasbíral materiál pro knihu o pronásledování katolické církve. Za neuvěřitelných útrap procestoval několik mexických států; dva z nich, Tabasco a Chiapas, se pak stávají dějištěm románu Moc a sláva. Poslední kněz v zemi, prchající před revoluční mocí, má k obrazu mučedníka za církev hodně daleko: pije, hřeší snad proti všem přikázáním včetně šestého, bojí se smrti a bolesti. Jeho protihráč, představitel revoluční moci, je naopak silný, nepochybuje o sobě ani o své pravdě a za jejím prosazením jde doslova přes mrtvoly. Jejich "hra" na život a smrt udržuje napětí od první do poslední kapitoly.

Číta: Hana Maciuchová, Jiří Adamíra Celkový čas: 4 hodiny 14 minút Rozhlasová dramatizace špionážního románu.Román z prostředí britské tajné služby o morálním dilematu mezi profesionální a lidskou angažovaností a odpovědností. "Vím jen to, že ten, kdo si vytvoří nějaké pouto, je ztracen. Do jeho duše už vnikl zárodek zkázy." - Joseph ConradNahrávka z roku 1993 v režii Jana Bergera. Kvalita nahrávky odpovídá době jejího vzniku.

Tři do češtiny dosud nepřeložené Greenovy příběhy – Třetí muž, Poražený bere vše a Kapitán a nepřítel v jednom svazku. Třetí muž, psán původně jako filmový scénář, představuje typické greenovské postavy se svými "mravními úrazy" v prostředí okupované poválečné Vídně.Poražený bere vše je greenovské divertimento s mravním ponaučením, jakkkoli autor v dedikaci knihy říká, že "příběh nemá nikoho varovat před hazardem". Kapitán a nepřítel je poslední Greenovo dílko, z roku 1988, kdy bylo autorovi čtyřiaosmdesát let, a podstatně doplňuje náš obraz jednoho z největších anglicky píšících spisovatelů minulého století. Doslov napsal PhDr. František Fröhlich.

Greenovo "srdce temnoty" z roku 1961 rozehrává věčná témata svatosti, povolání, lásky, víry a zoufalství s mistrovstvím, pro něž bývá právem nazýván Dostojevským dvacátého století. V autobiografické knize Úniky (Kalich 2006) Greene v souvislosti s Vyhaslým případem píše: Představa víry jako poklidného moře byla navždy tatam – víra byla spíše jako bouře, ve které byli ti šťastní pohlceni a ztraceni, zatímco ti, co neměli štěstí, přežili a byli s ranami a krvácejícími šrámy vyvrženi na břeh. Lepší člověk si na okraji tohoto krutého moře mohl najít práci na celý život, ale mně můj vlastní příběh života neskýtal žádnou sebedůvěru, abych mohl nabízet nějakou pomoc. Neměl jsem žádné apoštolské poslání a volání po duchovní pomoci mě přivádělo k šílenství z vlastní neschopnosti. K čemu jinému byla církev než ku pomoci těmto trpícím? Byl jsem jako člověk bez lékařských znalostí na vsi, kterou postihl mor. Myslím, že Querry se zrodil právě v těchto letech. Často sedával v mém křesle a měl nejednu tvář.

První české vydání proslulé autobiografie. Mistrně sepsané paměti pokrývají období let 1929 až 1978. Greene se v nich věnuje především literární tvorbě a cestám, okolnostem a motivům, které vedly k napsání jeho románů, povídek a divadelních her. Obšírně se rozepisuje o cestách a zážitcích, které ho inspirovaly k jeho dílům, a nabízí postřehy, úsudky a myšlenky, a také záznamy ze svých deníků. Greene vzpomíná mimo jiné na Vietnam, Haiti, Paraguay, Malajsko, Keňu, ale i na Polsko za stalinismu v padesátých letech nebo na Prahu, kterou navštívil v době komunistického puče v únoru 1948. Odhaluje také určité detaily svého působení u britské tajné služby a vyjadřuje se k politické situaci, politika hrála v Greeneově díle stále významnější roli. Stejně jako jeho romány, i tyto vzpomínky jsou psány vytříbeným a poutavým jazykem, jakým dnes vládne jen pramálo spisovatelů.