Honoré de Balzac

Neobvyklá novela Honoré de Balzaca vznikla ako dar vojvodkyni de Dino. Balzac bol podobne ako iní umelci pravidelným hosťom šľachtickej rodiny a kniha sa zachovala iba v rukopise s osobným venovaním. Až v roku 1911 vyšla kniha prvýkrát. Narozdiel od väčšiny Balzacových kníh nie je zameraná na sociálny komentár a v roku 1939 sa stala predlohou českého filmu režiséra Otakara Vávru s Lídou Baarovou v hlavnej úlohe. Text bol digitalizovaný z vydania z roku 1947.

Číta: Růžena Merunková, Martin Růžek, Viktor Preiss, Alena Vránová, Jana Andresíková, Jana Drbohlavová, Miloš Nedbal, Nelly Gaierová, Drahomíra Fialková, Miloš Hlavica, Oldřich Janovský, Ladislav Kazda, Marie Vášová, Jaroslava Pokorná, Ladislav Boháč, Pavla Maršálková, Eduard Dubský Celkový čas: 1 hodina 57 minút Román Otec Goriot je jedním z dílů rozsáhlé Lidské komedie Honoré de Balzaca. V jeho ději můžeme sledovat dva hlavní příběhy; postupný společenský vzestup studenta práv Evžena de Rastignaca (Viktor Preiss) a úpadek kdysi významného obchodníka s nudlemi, otce Goriota (Martin Růžek). Otec Goriot se celým svým životem upnul na štěstí svých dvou dcer - Anastazie (Alena Vránová) a Delfíny (Růžena Merunková); jim obětuje celé své jmění, v jejich zájmu prodá i poslední svůj majetek, není nic, co by pro ně neudělal. Přesto si nezíská jejich oddanost a lásku. Student Rastignac naopak postupně šplhá na vyšší a vyšší společenské příčky, většinou za pomoci krásných a společensky vysoce postavených dam. Oba bydlí v penzionátu vdovy Vauquerové (Marie Vášová), veselém hnízdě různých postaviček, které buď nemají přebytek peněz nebo nechtějí být příliš na očích okolního světa bohaté a pokrytecké Paříže. Mezi nimi hraje prim zvláštní patron jménem Vautrin (Miloš Nedbal). Rozhlasovou realizaci sestavila z příběhu otce Goriota a dalších motivů Balzakovy Lidské komedie Zuzana Kočová, manželka Emila Františka Buriana a od roku 1974 také dramaturgyně Československého rozhlasu. Otec Goriot byl jednou z jejích prvních dramatizací v této funkci. Režijně text zpracoval Jiří Horčička, který v době normalizace uvítal historickou látku a inscenačně ji držel v lehce expresivním tónu, který jí vtiskly především herecké výkony. Skladatel Josef Pech založil hudební podkres na kontrastu vysokého a nízkého - v úvodu, závěru i mezi jednotlivými scénami se tak prolínají hudební motivy ze zámeckého plesu a líbivé tóny pouličního kolovrátku. Balzakův příběh je dodnes jímavým obrazem světa, v němž odumírá lidskost a vítězí falešná morálka. V závěru hry student Rastignac vyhlašuje Paříži osobní válku - naději však v tuto osobní vzpouru nevkládá snad ani on...

Honoré de Balzac - Ježiš Kristus vo FlámskuVictor Hugo - Legenda o krásnom Pécopinovi a o krásnej Bauldour