Ivana Řandová

Pověstné prameny Šumavy, Pošumaví a jihozápadních Čech. Ondřej Fibich je textovým průvodcem fotografky, členky Asociace jihočeských výtvarníků Ivany Řandové (*1965). Spojila své obrázky věru se znalcem krajiny Prácheňska a divočiny Šumavy, které má prochozeny za třicet let křížem krážem.Nezapře v sobě poetu, jenž pro každou studánku či pramen složil hned čtyřverší. Například: Čím vyšší hora, tím větší hlubina jí často z boku prýští. A jazyk na tu vodu vzpomíná a chválou láká hosty příští. Anebo: Kde všude Panna z Klatov chodila, hřebenem česala si vlasy. Když na zem prameny své shodila, zaleskly se krůpějemi spásy. A do třetice: Věrnosti, skrytá v srdci břehů, co uplynulo kolem dní. Tvá studánka je dcerou sněhů. Ovečky čtou tě v lupení. A představme si k těm veršům stejně lyricky pojaté záběry, doplněné na protějších stránkách historií oněch míst včetně snímků a dobových reálií.

Pověstné prameny Šumavy, Pošumaví a jihozápadních Čech. Ondřej Fibich je textovým průvodcem fotografky, členky Asociace jihočeských výtvarníků Ivany Řandové (*1965). Spojila své obrázky věru se znalcem krajiny Prácheňska a divočiny Šumavy, které má prochozeny za třicet let křížem krážem. Nezapře v sobě poetu, jenž pro každou studánku či pramen složil hned čtyřverší. Například: Čím vyšší hora, tím větší hlubina jí často z boku prýští. A jazyk na tu vodu vzpomíná a chválou láká hosty příští. Anebo: Kde všude Panna z Klatov chodila, hřebenem česala si vlasy. Když na zem prameny své shodila, zaleskly se krůpějemi spásy. A do třetice: Věrnosti, skrytá v srdci břehů, co uplynulo kolem dní. Tvá studánka je dcerou sněhů. Ovečky čtou tě v lupení. A představme si k těm veršům stejně lyricky pojaté záběry, doplněné na protějších stránkách historií oněch míst včetně snímků a dobových reálií.