Jan Bradna

Osobní vzpomínky na třicet let obnovy Mariánského sloupu v Praze a nejen na tuto práci. Akademický sochař a restaurátor Jan Bradna (*1943) má za sebou půl století tvůrčí práce, která pomohla navrátit zašlou krásu velké řadě památek na našem území včetně těch úplně zničených. Není divu, že jej v roce 1988 zaujal pohnutý osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, kterému poté věnoval více než tři desítky let života. Ve svém vyprávění nám předkládá vlastní příběh, který se protnul s úžasným příběhem rekonstrukce a návratu prvního barokního sousoší na Staroměstské náměstí. Jan Bradna v něm díky své profesi a citu pro nápravu křivd sehrál jednu z ústředních rolí. Byla zkouškou víry, plná dramatických zvratů, obětavé a trpělivé práce. Ačkoli text nezapře odbornou erudici a celoživotního tvůrčího ducha, je především laskavým svědectvím jednoho krásného lidského života.

K 1. výročí obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze vyšlo v Nakladatelství Flétna doposud nejrozsáhleji zpracované dílo k tématu, kniha Mariánský sloup v Praze. Podává ucelenou zprávu o příběhu, ve kterém se potkaly radosti, bolesti a stigmata českého národa. O naději, kterou jeho obnova nese. O kráse prvního barokního sousoší u nás. A o neuvěřitelném úsilí jeho obnovovatelů, jejichž snaha se dlouho jevila jako marná a zbytečná… Staroměstské náměstí v Praze s návratem Immaculaty na sloupu dostalo opět prostor. Jako kdybychom předtím bez Mariánského sloupu hleděli na tu krásu Staroměstského rynku jen jedním okem a nevěděli, že to může být i jinak. A najednou se nám otevřely obě oči… Předmluvu ke knize napsal kardinál Dominik Duka. Publikace je vytištěna na křídovém papíře a obsahuje stovky obrázků, reprodukcí a dokumentů.

Na Staroměstském náměstí v Praze byl v roce 1650 postaven Mariánský sloup, na památku vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení třicetileté války (1618-48). Na základě lživé fámy, že byl postaven na památku vítěství císařských na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen.Byla tak zničena významná kulturní památka, která by měla být navrácena zpět. "Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu."