Jan Paulas

Rozhovor Jana Paulase s Vojtěchem Kodetem (2. vydání). Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem. Své životní ohlédnutí rámuje také bohatou fotopřílohou a krátkými úvahami – monology.Vojtěch Kodet (* 1956) je kněz, karmelitán, známý kazatel a autor knih s duchovní tématikou. Přednáší a dává exercicie, věnuje se duchovnímu doprovázení a službě uzdravování a osvobozování.

Rozhovor Jana Paulase s Vojtěchem Kodetem. Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v 2. opraveném vydání obsáhlého knižního rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Zpověď lékaře zlomených duší. Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Dělal šperk pro anglickou královnu, kříž pro papeže Jana Pavla II., kopii Svatováclavské koruny či Sedlecké monstrance. Nový Cyrilometodějský kalendář přibližuje tvorbu šperkaře, klenotníka a malíře Jiřího Urbana. Kterých 12 filmů byste měli vidět? Svůj osobní tip nabídne filmový kritik Lukáš Jirsa. Spisovatel Miloš Doležal vám představí nejen 12 lidí, kteří ho v životě obohatili, ale přidá své nové básně či portrét Jana Čepa. Za životem Dany Němcové se ohlédne Ladislav Heryán. Amerického písničkáře Bruce Springsteena připomene portrét „Poslední dělnický básník“. Dvojí svět biblisty a náčelníka beduínských kmenů zachytil Tomáš Petráček. Nahlédneme do života na severokorejském venkově, ale i do poválečného Japonska. Do ticha kláštera zamíříme s opatem Domem Samuelem a naopak na dramatický útěk za hranice vzpomene teolog Karel Skalický.Kalendář dále připomíná nedožitá výročí Bedřicha Fučíka, Franze Kafky, G. K. Chestertona, Josefa Škvoreckého, Jana Zábrany, Karla Kryla, Bohumily Grögerové či Ivana Diviše, ale i Leonarda Cohena. Připomene také nelehký osud dvou kardinálů – Štěpána Trochty a Františka Tomáška. Ze známých českých autorů nebude dále chybět Aleš Palán, Zdeněk Jančařík, Marek Vácha, Pavel Kosatík a Josef Kroutvor.

Tři petrkovská zastavení v různých časech i kouzlo čerstvě umleté kávy. Nové texty Miloše Doležala i duchovní sny jeho zesnulé ženy Jany Frankové. Vzpomínky papeže Františka na tři osobní krize, které přirovnává k lockdownům ve svém životě. Dobrodružná cesta otce a syna vylidněnou krajinou po katastrofě. Proč Ota Pavel neutekl do Kanady? Jak se katolická církev v minulosti vypořádávala s výzvami doby? Životní příběhy odvážných žen Terezie z Lisieux, Edity Steinové či Etty Hillesumové, ale i písničkářky Joni Mitchellové či britské královny Alžběty II. Bohatýrské putování dvou literátů Vysočinou i putování do Indie za studentskou láskou. Jak Radůza vzpomíná na dětství na vesnici a jak ani v dnešní době neztratit radost – to vše a mnohé další přináší nový Cyrilometodějský kalendář, který přibližuje tvorbu výtvarnice Simonetty Šmídové. Český fotograf Jan Jirkovský představuje svých 12 fotografií s jejich příběhem. Teolog a spisovatel Pavel Hošek píše o 12 osobnostech, které ho v životě oslovily. Ze známých českých autorů v kalendáři nechybí např. Aleš Palán, Marek Vácha, Zdeněk Jančařík, Kateřina Lachmanová, Vojtěch Kodet, Ladislav Heryán, Tomáš Petráček či Tomáš Halík.

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Kdo udával a kdo má na rukou krev? Dramatický příběh jedné rodiny a jejich továrny na malém městečku se osudově změní jedné dubnové noci. Tehdy skončí bezstarostné dětství malé Věrky. Ta je spolu s maminkou hlavní hrdinkou této knížky, jejíž děj se odehrává během dvou totalitních režimů. Kam až lidi dožene strach, pomsta a špatné svědomí, a naopak, jak lze neztratit víru v člověka, spravedlnost i životní naději – i o tom vypráví příběh inspirovaný skutečnými událostmi na českomoravské Vysočině.

Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem. Stovky odborných článků, desítky zasvěcených publikací - tak vypadá literární dílo kardinála Tomáše Špidlíka. Teprve nyní se ale otec Špidlík rozhodl mluvit také o svém osobním životě. V knize rozhovorů Duše poutníka mu byl partnerem v diskusi zástupce šéfredaktora Katolického týdeníku Jan Paulas.Kniha nás provádí Špidlíkovým životem od dětství v Boskovicích, přes studia v Holandsku, léta v Římě až po jeho jmenování kardinálem. Chybět nemůže pochopitelně ani ohlédnutí za inspirativním teologickým dílem otce kardinála, zaměřeným zejména na východní křesťanství.

Zpověď lékaře zlomených duší. Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.Jaroslav Maxmilián Kašparů, píšící pod jménem Max Kašparů (* 1950), je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, autor duchovní literatury a esperantista. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v roce 2015, předtím byl jáhnem římskokatolické církve. K jeho odborným zájmům patří pastorální medicína a vztah mezi spirituální teologií, psychiatrií a psychologií. Je autorem desítek úspěšných knížek.

Max Kašparů v rozhovoru s Janem Paulasem. Premonstrátský jáhen, vystudovaný psychiatr a pedagog Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Tehdy, za jedné bezesné noci si vybavil dávno zapomenutý verš Františka Halase: „Proti přitažlivosti zemské, do výšky volím pád.“

Dělal šperk pro anglickou královnu, kříž pro papeže Jana Pavla II., kopii Svatováclavské koruny či Sedlecké monstrance. Nový Cyrilometodějský kalendář přibližuje tvorbu šperkaře, klenotníka a malíře Jiřího Urbana. Kterých 12 filmů byste měli vidět? Svůj osobní tip nabídne filmový kritik Lukáš Jirsa. Spisovatel Miloš Doležal vám představí nejen 12 lidí, kteří ho v životě obohatili, ale přidá své nové básně či portrét Jana Čepa. Za životem Dany Němcové se ohlédne Ladislav Heryán. Amerického písničkáře Bruce Springsteena připomene portrét „Poslední dělnický básník“. Dvojí svět biblisty a náčelníka beduínských kmenů zachytil Tomáš Petráček. Nahlédneme do života na severokorejském venkově, ale i do poválečného Japonska. Do ticha kláštera zamíříme s opatem Domem Samuelem a naopak na dramatický útěk za hranice vzpomene teolog Karel Skalický.Kalendář dále připomíná nedožitá výročí Bedřicha Fučíka, Franze Kafky, G. K. Chestertona, Josefa Škvoreckého, Jana Zábrany, Karla Kryla, Bohumily Grögerové či Ivana Diviše, ale i Leonarda Cohena. Připomene také nelehký osud dvou kardinálů – Štěpána Trochty a Františka Tomáška. Ze známých českých autorů nebude dále chybět Aleš Palán, Zdeněk Jančařík, Marek Vácha, Pavel Kosatík a Josef Kroutvor.

Výběr z textů a rozhovor s Janem Paulasem. První část knihy přináší rozhovor, který propojuje životní témata Petra Příhody s osobní zkušeností. Výsledkem je živý a plastický portrét jeho osoby a také nenásilná sonda do jeho myšlení. Druhá část přináší výbor z jeho nejzajímavějších a nadčasových publicistických příspěvků z posledních deseti let. Jde o autorovy zásadní texty, představující jeho názory na některá klíčová témata, jimž se věnuje již mnoho let.

Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem. Jako kluk slýchával od tatínka, který byl četníkem, humorné i napínavé historky. Později sám mnohá dobrodružství zažíval. Už jako skaut se dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce.Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, na poslední chvíli utekl za hranice a zamířil na misie do Alžírska. Působil na Sahaře a ve městě sv. Augustina, kde zažil i nelítostný národně osvobozenecký boj. Odešel před komunisty do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově, působil v rádiu Svobodná Evropa (pod pseudonymem Otec Karel) a stal se významnou osobností českého exilu. Na to vše vzpomíná – často s humorným nadhledem – v knize rozhovorů s Janem Paulasem. Mluví i o řadě osobností, s nimiž se setkal. Mimo jiné to byli Pavel Tigrid, Karel Kryl, Jan Čep, Ivan Diviš, Karel Schwarzenberg, Václav Dvořák, Anastáz Opasek, Jaroslav Škarvada, Joseph Ratzinger a další.

v rozhovoru s Janem Paulasem. Premonstrátský jáhen, vystudovaný psychiatr a pedagog Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Tehdy, za jedné bezesné noci si vybavil dávno zapomenutý verš Františka Halase: „Proti přitažlivosti zemské, do výšky volím pád.“

O životě, islámu a křesťanské víře. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Vzpomínky na dětství, které neubíhalo. Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech.Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze.Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Ze vzpomínek hospodského a hospodáře Františka Douchy. Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu.Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

O životě, islámu a křesťanské víře. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.