Jaroslav Seifert

Číta: Dana Medřická, Václav Voska, Jiřina Petrovická Celkový čas: 47 minút Sbírka básní Jaroslava Seiferta (*23.9.1901 – †10.1.1986) Maminka obsahuje melodické verše plné lásky a vzpomínek na dětství, na milující, obětavou a šetrnou maminku; dalším častým motivem jsou dětské hry a dětská fantazie, i první setkání se školou. Seifertova poezie je o obyčejných věcech, jeho verše jsou nevyumělkované, prostinké, srozumitelné a neobyčejně lidské.Naše nahrávka vznikla v roce 1956, verše recitují Václav Voska, Jiřina Petrovická a Dana Medřická.Titul DV 15046 vyšel poprvé v roce 1957 a nyní vychází poprvé digitálně.

Číta: Radovan Lukavský, Václav Voska Celkový čas: 50 minút Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu albu SV 8353 "Mozartiana" vydanému v Supraphonu v roce 1966 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Mozartovské téma sdružilo na společné desce dva typově odlišné autory - Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana. Už skutečnost, že vedle lyrického básníka vzpomínky a pěvce lásky a krás této země je to básník tragik, filosof a nesmířený diagnostik tohoto světa, napovídá, že půjde o dvojí pohled, že Seifertův Mozart bude značně odlišný od Mozarta Holanova. Odlišnosti, stylově vskutku zásadní, tu jsou, ale vynořují se i překvapivé shody: výchozí pohled, určující představa Mozarta umělce i člověka.Hravý Seifertův verš by nepochybně sugeroval, že básníkovi půjde o hravého Mozarta, o rokokového skladatele dvorních menuetů, o Mozarta jak byl u nás (ovšemže chybně) po řadu let interpretován...Seifertův Mozart je především Mozartem v Praze, tedy Mozartem Dona Giovanniho, a tedy: Mozartem tragickým...Jaroslav Seifert píše svůj cyklus...roku 1951. To zn. záhy poté, co mu vychází rovněž tragicky viděná a cítěná Píseň o Viktorce, která se právě v době vzniku Mozarta v Praze stala záminkou k tažení proti básníkovi. V této chvíli tedy, kdy i tento básník je sám, píše Seifert svůj cyklus; nutně se tak odraz dané reality objevuje i v jeho tvorbě, zvláště jde-li o verše o osudu umělce. Snad i proto je Seifertův Mozart viděn prizmatem smrti...Není pochyb - a současný hudební svět to právem připomíná - že Mozart byl umělcem v podstatě tragickým.Tu tragiku vyslovil Vladimír Holan už ve svých prvních Mozartianech, psaných jako hold v Mozartově roce 1937, tedy v roce 150. výročí premiéry Dona Giovanniho.V letech 1952-54 se vrátil k tomuto tématu znovu. Při souborném vydání Mozartian roku 1963 o tom řekl: "Tragika Mozartova osobního života dolehla a mne tehdy opět a silněji. Ano:tragika! Považuji W.A. Mozarta za největšího hudebního skladatele, za jednoho z nejtragičtějších hudebníků vůbec - i kdyby nenapsal nic jiného než předehru k Donu Juanovi. Je trapné, že většina lidí v něm vidí hravého, rokokového tvůrce tónů. Mozart - toť zjev univerzálný". Tato univerzalita a zároveň jednota lidského údělu a uměleckého osudu Vladimíra Holana přitahovala. A tak byla napsána..další z básníkových variant na téma člověk a jeho drama, umělec a jeho poslání....Literatura málokdy nabízí tak ideální spojení, jaké představuje tematicky totožný, tak příbuzný i tak odlišný, ale navzájem celistvý cyklus Seifertův a Holanův. Je dobře, že bylo možné tomuto textu nabídnout dva tak ideální a osobité interprety, jako je Václav Voska a Radovan Lukavský. Umělce, kteří prokazují, že básníkovo slovo má být také nahlas sdělováno.

Číta: Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert Celkový čas: 9 minút Audiokniha obsahuje básně Divoké husy, Sbohem a šáteček, jejichž autorem je Vítězslav Nezval a básně Hora Říp, Básník a jiná řemesla, které napsal Jaroslav Seifert. Čtou sami autoři. Původní EP album s básněmi Divoké husy a Sbohem a šáteček VÍTĚZSLAVA NEZVALA (*26.5.1900 – †6. 4.1958) a Hora Říp, Básník a jiná řemesla JAROSLAVA SEIFERTA (*23.9.1901 – † 10.1.1986) vydal Supraphon v roce 1958 - nyní titul vydáváme poprvé digitálně.

Číta: Vlasta Chramostová, Jaroslav Seifert Celkový čas: 57 minút Legendární vzpomínky Jaroslava Seiferta Všecky krásy světa jsou nádhernou exkurzí do půlstoletí české poezie. Autor své paměti dokončil v době, kdy byl léta v nemilosti komunistického režimu. I proto se s nimi vůbec poprvé mohlo seznámit jen několik statečných návštěvníků bytového divadla Vlasty Chramostové, která patřila rovněž k nežádoucím občanům tehdejšího Československa.Část autorského čtení Seifertových pamětí natočil Vladimír Merta v roce 1978 a podařilo se mu přesvědčit i samotného básníka, aby nahrávku osobně zahájil svým úvodem. V roce 1979 záznam vyšel na dlouhohrající desce péčí exilového vydavatelství Šafrán ?78 a nyní - po téměř čtyřiceti letech - i poprvé digitálně.

Číta: František Branislav, Jaroslav Seifert Celkový čas: 29 minút Původní titul DM 15053 "Mozart v Praze, Krásná láska" s verši Jaroslava Seiferta a Františka Branislava v interpretaci samotných autorů byl vydán v Supraphonu v roce 1957 - nyní vychází poprvé digitálně.

Číta: Jaromír Spal Celkový čas: 36 minút Původní EP album DV 15227 se čtyřmi básněmi JAROSLAVA SEIFERTA (*23.9.1901 – †10.1.1986) vydal Supraphon v roce 1964 - nyní titul Básnický portrét Jaroslava Seiferta vydáváme poprvé digitálně.

Číta: Ota Sklenčka Celkový čas: 2 hodiny 26 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0501 vydanému Supraphonem v roce 1980:Toto dvoudeskové album přináší záznam slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, který uvedla Viola pod názvem Slovo a hlas 22. října 1978 v Dvořákově síni Domu umělců k patnáctému výročí svého vzniku. Scénář zahrnuje čtyřicet básní třiceti šesti autorů a dva prozaické texty, tvořící rámec kompozice.Je pokusem o malé náznakové dějiny novočeské poezie od Jana Kollára a K. H. Máchy až po starší generaci současných básníků....Volba interpretů byla dána především patnáctiletou tradicí Violy. Chtěli jsme, aby v tomto pořadu účinkovali především ti, kdo tuto tradici vytvářeli, a aby se pokud možno sešli právě se svým autorem; aby tedy mohlo dojít k těsné vzájemné vazbě, k citovému i racionálnímu pochopení i ztotožnění,které jediné tvoří z přednesu básně autonomní umělecké dílo, dotvářejíc zázračností hlasu to, co napsal básník.Ovzduší, v němž se slavnostní pořad Slovo a hlas odehrával, je ovšem takřka nezachytitelné a těžko sdělitelné...o tom svědčí naše nahrávka, která je tak v několikerém směru ojedinělým dokumentem. S vědomím této dokumentárnosti ji předkládáme posluchačům - a v tom smyslu by ji měli také přijmout a vnímat.Vladimí Justl

Číta: Václav Voska Celkový čas: 32 minút Jaroslav Seifert patří k nejvýznamnějším českým básníkům a spisovatelům; byl i novinářem a překladatelem. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984).Audiokniha Světlem oděná - obsahuje básně z tvorby Jaroslava Seiferta.

Číta: Viktor Preiss, František Němec, Jaroslav Seifert, Ota Sklenčka Celkový čas: 59 minút Jaroslav Seifert (*23.09.1901 - †10.01.1986) patří k nejvýznamnějším českým básníkům a spisovatelům; byl i novinářem a překladatelem. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984).V roce 2001, kdy uplynulo 100 let od jeho narození, připravil Supraphon k tomuto slavnému výročí nové vydání výboru z poezie, nahraného v roce 1987. Unikátní záznam básníkova hlasu, čtoucího ze svých vzpomínek, doprovází skvělá interpretace jeho díla třemi mistry přednesu - Františkem Němcem, Viktorem Preissem a Otou Sklenčkou. Uslyšíme básně ze sbírek Koncert na ostrově, Maminka, Šel malíř chudě do světa, Poštovní holub, Samá láska, Svatební cesta, Jaro sbohem, Deštník z Piccadilly, Býti básníkem, Praha, Přilba hlíny a Morový sloup.

Číta: Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Irena Kačírková, Jan Přeučil, Luděk Munzar, Nina Divíšková, Hana Kofránková, František Vicena, Vladimír Šmeral, Ladislav Boháč Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Titul plný poezie vydal v roce 1975 Supraphon v kompletu pod kat. číslem 0 88 0507-10.Jeho původní obal se bohužel v našem archivu nezachoval.Pedro Calderon de la Barca, Torquato Tasso, John Donne, Paul Fleming, George Gordon Byron, Jean-Arthur Rimbaud , Alexandr Sergejevič Puškin, Marina Cvětajevová, Sergej Jesenin, Josef Kainar, Vladimír Holan,...Ty, které byly krásné, Jak sněhy byla tvář mé paní, Ty plameni můj sladký, Co nepomine, Vždy a v každém směru, spanilá má paní, Marně jsem, miláčku, Miloval jsem vás, Bylas jako žádná, půvabná a smavá, Pocit, Má duše temná je....

Číta: František Smolík, Jindra Láznička, Max Stýblo, Karel Hašler, Jindra Pražák, Jan Berlík Celkový čas: 1 hodina 17 minút PRYČ, ACH, PRYČ, JE VŠECHNO…Melodramy na šelakových gramodeskách z let 1910 - 1946Označení melodram, zvukomalba či hudební obraz bylo v době šelakových gramodesek možné najít na etiketách vedle názvu daného kusu poměrně často. V dobách c. a k. Rakouska například zaznamenávala velkou popularitu často nahrávaná "velká vojenská zvukomalba" nazvaná Sen rakouského záložníka. Tuto gramodesku ovšem tehdy musela provázet ještě brožura obsahující slovní vysvětlení a popis hudebního děje, aby se v něm posluchač vůbec dokázal orientovat.V českých zemích zpočátku produkovaly melodramy - ovšem v poněkud "polopatičtější" formě - hlavně soubory různých zpěvních síní a šantánů. Kromě výjevů z historie národa českého, které často nesly i značný osvětový náboj (například Žižkova smrt či Havlíčkův odjezd do Brixenu), bývaly námětem takových zvukových obrazů různé tragedie nebo oslava určitých významných počinů. Poslechem našeho výběru melodramatických scén se posluchač vydána pomyslnou pouť po historických meznících české historie. Dozví se, jak to vlastně bylo s pražským orlojem, připomene si osudy hrdinů anabáze našich legionářů i tragický konec modrookého syna chudé Slovače. Vyslechne si, co zajímavého se přihodilo našemu krajanovi zpoza velké louže během jeho návštěvy staré vlasti a dozví se - navíc uměleckou formou - i jakou politickou stranu a proč by býval měl zvolit, pokud by býval šel k volbám v roce 1946…Zastavme se krátce u některých autorů melodramů z tohoto výběru. Čelnou pozici mezi nimi zaujímá zpěvák a spisovatel Max B. Stýblo. Kromě autorství řady historických obrazů spojených hlavně se vznikem ČSR zpracoval melodramaticky i osud nešťastného doktora Uhra, který dal název tomuto výběru. Jako interpret je zde navíczastoupen značně exaltovaným přednesem příběhů o posledním vojákovi z bitvy na Bílé hoře a o návratu Rastislava Štefánika na Slovensko.Častým interpretem melodramů byl i tehdy příležitostný zpěvákpopulárních šlágrů a pozdější charakterní činoherec František Smolík. Gramofonové firmy ho pro tyto účely angažovaly nejspíš kvůli jeho velice kultivovanému slovnímu projevu. Na tomto výběru je zastoupen dojemným příběhem umírající maminky, popisem brutálního vytržení K. H. Borovského z kruhu rodiny a popisem heroického boje legionáře Doubravy, nekončícího ani dekapitací našeho hrdiny. (Zde dodejme, že sám Smolík později tyto gramofonové počiny poznačoval za své "hříchy mládí"…)Příběhy pana Vokurky byly natočeny v New Yorku uměleckou družinou Václava Albrechta z Chicaga - primárně tedy byly určeny našim americkým krajanům. O něco později však péčí Karla Hašlera (tehdy ředitele čs. pobočky anglické firmy vydávající gramofonové desky značky HMV) tyto i další žánrové obrázky v podání Albrechtovy družiny (Česká svatba, Čeští farmáři) vyšly i u nás. Sám Hašler byl též autorem několika melodramů, některé z nich i osobně natočil. Pražská pohádka z roku 1938 je aktualizovanou verzí jeho stejnojmenného melodramu původně vydaného na gramodeskách značky HMV již v roce 1929.Zvláštní postavení zaujímá na gramodesky převedené čtyřdílné pásmo Požár a zkáza opery. Snad nejcennější na tomto poněkud prostomyslném pokusu o způsobení paniky prostřednictvím rozhlasového vysílání (o pár let později téměř dokonaném na druhém konci světa geniálním režisérem Orsonem Wellesem) je zpěv tenoristy Jana Berlíka - jde o jednu z velice málo nahrávek hlasu toho významného českého operního pěvce, který zaznamenaly dobové gramodesky. Vlastní natáčení této scény souborem pražského Radiojournalu bylo patrně dost komplikované, neboť muselo být několikrát opakované.Nahrávky Dismanova rozhlasového a divadelního souboru mládeže, podobně jako recitačního souboru ČSSD Recidak z let 1945 a 1946 lze označit spíše za hudebně-recitační pásma, než za melodramy. Oba soubory natočily - ve stejném uměleckém pojetí - povícero gramofonových snímků. Dost kuriózní je například dvoudílné pásmo Invaze z pera a za recitační účasti mladého Pavla Kohouta. Krom dalších fantaskních "uměleckých" příměrů a téměř surealisticky spojovaných námětů v něm opakovaně zaznívají v souvislosti s vyloděním invazních plavidel Spojenců na pláži Omaha Beach v roce 1944 dost nepochopitelná slova: "A housenky se šinou na palubu - a housenky se šinou na palubu…"Jako bonus a pro srovnání jsou na závěr zařazeny dva melodramy, které šantánový komik Alois Tichý se svou Družinou dvorního pivovaru natočil před více než sto lety na gramodesky několika značek. Nepřeslechněte, prosím, velice lakonickou odpověď Havlíčkovy ženy na jeho úsporný dotaz: "Dítě?" - "Zdravé. Spí."Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel

Číta: Eduard Cupák, Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, František Nepil Celkový čas: 43 minút Audiokniha obsahuje rozhlasové vsuvky, fejetony a povídky, jejichž autorem i interpretem je František Nepil, dále účinkují Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar a Eduard Cupák.

Číta: Milan Friedl, Vlasta Fabianová Celkový čas: 43 minút Audiokniha Píseň o Viktorce, Jarní rondeau - původní text Jaroslava Seiferta na této audioknize recitují Vlasta Fabiánová a Milan Friedl.

1945-1970. Číta: Václav Voska, Marie Tomášová, Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Chudík, Ivan Mistrík, Hilda Michalíková, Věra Galatíková, Jiří Adamíra Celkový čas: 48 minút Původní LP album 0 18 0859 "25 let české a slovenské literární tvorby 1945-1970" vydal Supraphon v edici několika titulů k 25. výročí osvobození republiky.Tento titul věnovaný české a slovenské poezii vychází nyní v původní podobě digitálně poprvé.Obsah:Být svědkem rozhodného boje (Josef Hora) / Banská Bystrica (Janko Jesenský) / A hrdý buď (Stanislav Kostka Neumann)Verš vďaky (Ján Kostra) / Ty, válko (Jaroslav Seifert) / Vltava v roce 1946 (Vladimír Holan) / A co básník (František Halas)Neznámy vojak (Emil Boleslav Lukáč) / Pred úsvitom (Ján Smrek) / Javanka (Konstantin Biebl) / Odkaz (Vítězslav Nezval)Pomník z mramoru (Vilém Závada) / Marec (Vojtech Mihálik) / Rybník Hejtman ( František Hrubín) / Divadlo zázraků Jiří Šotola)Múdrosť (Laco Novomeský) / Pozdrav (Jan Zahradníček) / Madrigal (Josef Kostohryz) / Otázky (Jan Kameník) / Vyznanie (Milan Rúfus)Nechá se ožrat od molů (Jiří Kolář) / Ortel (Oldřich Mikulášek) / Vy, ľudia budúci (Štefan Žáry) / Prométheus (Josef Kainar)Nite (Miroslav Válek) / Óda na radost (Miroslav Holub) / Labutě (Jan Skácel) / Pravá jména (Miroslav Florian)Jarná báseň zimomrivá (Pavol Horov) / Kdyby se dalo srdci říci (Jaroslav Seifert) / Lidský hlas (Vladimír Holan)

Číta: Ladislav Chudík Celkový čas: 1 hodina 8 minút Tichý dvojhlas - audiokniha obsahuje prednes veršov Jaroslava Seiferta v podaní Ladislava Chudíka.Korešpondencia L. Chudíka s básnikom J. Seifertom, nositeľom Nobelovej ceny za literatúru 1984, odhaľuje ľudský rozmer velikánov verša a slova, pokoru a úctu oboch k univerzálnym hodnotám ľudskej morálky. Najkrajšiu knihu Slovenska 2011 ilustrovali Oldřich Kulhánek a Vladimír Gažovič.Ladislav Chudík recitoval verše Jaroslava Seiferta pri mnohých príležitostiach – v poetickej kaviarni Viola na pražskej Národní třídě alebo v recitáloch „Setkání“ vo všetkých kútoch Československa. Tu prinášame výber obsahovo spojený s knihou Tichý dvojhlas.Obsah:1. Píseň novoroční2. Romance o víně3. Vánoce4. Verše o růži5. Býti básnikem6. Až jednou7. Hora Říp8. První dopis mamince9. Bombardování města Kralup10. Píseň o rodné zemi11. Sneh (M. Rúfus)12. Staroměstský orloj

Sbírka básní nesmrtelného českého autora Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu (1984), který se nesmazatelně zapsal do české literatury.

Básnickou sbírku Deštník z Piccadilly napsal Jaroslav Seifert (1901–1986) v roce 1979, dva roky po podepsání Charty 1977.Sbírka se jmenuje podle jedné z básní, ve které Seifert vzpomíná, jak mu jeho syn, když se vracel z Anglie, koupil na londýnské Piccadilly vycházkový deštník. Tento deštník může posloužit jako vlastní malé nebe, pod kterým má tak dlouho hledanou svobodu. Mimořádnost jeho díla byla ve světě oceněna a jako jediný český básník obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.

Jaroslav Seifert, přední český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu, ukončil svou alegorickou protiokupační tvorbu sbírkou Kamenný most (1944). Jedná se o pět romancí oslavující krásu Prahy.