Jean Paul Sartre

Výbor ze Sartrových kratších textů obsahuje kritiku pojetí ”já” ve filosofii vědomí (Transcendence ega, 1936), dále kritiku psychologických a konkrétněji psychoanalytických představ o emocích, jež ústí do vlastní, fenomenologické analýzy emocionálního chování (Nástin teorie emocí, 1938), a na závěr přednášku o Sebevědomí a sebepoznání (1948). Pojítkem všech tří textů je Sartrova představa o vědomí, jež je samo sobě plně přístupné (”průhledné”) a nemůže si před sebou nic zastírat. V tomto smyslu je lidská existence existencí plně vědomou.