Jiří Kolář

Číta: Otakar Brousek st., Miroslav Doležal, Ladislav Chudík, Otomar Krejča, Věra Kubánková, Vladimír Ráž, Jaromír Spal, Vladimír Šmeral, Jiří Šrámek, Zdeněk Štěpánek, Marie Tomášová Celkový čas: 46 minút Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu vydanému Supraphonem v roce 1968 a nyní - v roce, kdy oslavujeme 100. výročí vzniku Československa - poprvé digitálně!Od samého počátku národních dějin je česká literatura vzhledem k zvláštní teritoriální i historické situaci naší země spjata těsně s jejím vývojem. Básníci pak zvláště jsou nejednou chápáni jako svědomí národa, jako ochránci jeho svébytnosti a práv. Je to pochopitelní, neboť jsme v uplynulých stoletích museli často bojovat o holou existenci, a samu podstatu vlastního života - o rodnou řeč. To je také jeden z důvodů, proč se mohou tak zřetelně zrcadlit české národní dějiny i v krásné literatuře a dokonce právě v poezii. V tomto směru nepřineslo žádnou změnu ani dvacáté století, spíš naopak: mohutnějící proud domácí literatury znamená i zvyšování společenské angažovanosti jejích tvůrců. Logicky, neboť málokdy v dějinách prožíval náš národ v tak krátké době tolik významných proměn jako právě za uplynulé půlstoletí. Za padesát let existence republiky. Velké a zásadní vzepětí národní přineslo obrození. I když po něm následovala prudká reakce politiky, která toužila znovu ohrozit národní svébytnost, kořeny byly zapuštěny natolik pevně, že nemohla být zničena její podstata: národní sebeuvědomění a jazyk. A tak se na pořad dne dostala otázka státní svrchovanosti a snaha o zřízení samostatného státu...

Třináct knih Mistra Suna O válečném umění vstoupilo do české kultury pozdě a ne právě nejšťastněji - péčí někdejšího armádního vydavatelství Naše vojsko (1949). Překlad byl pořízen přes několik anglických převodů bez podstatnějšího zřetele k filozofickým kontextům i důsledkům textu. Ale stalo se něco neuvěřitelného: tento text si přečetl básník Jiří Kolář. A nejen přečetl. Na jeho základě vytvořil básnickou repliku Mistr Sun O básnickém umění (1957). Kolář převedl myšlení i řeč od zápasu válečného k zápasu tvořivému a svým mravním patosem, důmyslem i řečí stál čínskému originálu blíže než překlad, který mu byl vodítkem. V roce 1995 se Kolářovým přístupem inspiroval překladatel Oldřich Král, když pracoval na novém (prvním) překladu čínského originálu. Tato kniha zrcadlí vedle sebe oba dva texty: Kolářův a Králův. Úvodní krátká studie zasazuje do kontextu Sunův vojenský traktát, doslov pak osvětluje vznik Kolářovy básnické skladby. Text doplňují originální kaligrafie Oldřicha Krále.