Jiří Štaidl

4. diel. Číta: Miloš Kopecký, Jaromír Hanzlík, Waldemar Matuška, Miroslav Plzák, Miroslav Horníček, Hana Maciuchová, Irena Kačírková, Marie Drahokoupilová, Anna Wetlinská, Hana Hegerová, Ondřej Suchý, Luděk Nekuda, Jiřina Bohdalová, Josef Dvořák, Tomáš Sláma, Miloslav Šimek, Milan Lasica, Július Satinský, Ivan Krajíček, Oldo Hlaváček, Zdena Studenková, Ladislav Chudík, Antonín Jedlička, Marie Rottrová, Václav Holzknecht, František Filipovský, Eva Pilarová, Naďa Urbánková, Jan Faltýnek, Jiří Císler, František Němec, Luděk Kopřiva, Dana Medřická, Eduard Dubský, Květa Fialová, Ota Sklenčka, Ljuba Skořepová, Lenka Kořínková, Eva Klepáčová, Ludmila Vostrčilová, Iva Janžurová, Jaroslav Moučka, Jiřina Švorcová, Jan Schránilec, Karel Houska, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Uhlíř, Karel Šíp, Otakar Brousek st. Celkový čas: 19 hodín 23 minút Miloš Kopecký 100! Jedinečný komplet nahrávek nezapomenutelného herce.Na kompletu záznamů z archivu Supraphonu, České televize, Českého rozhlasu, Opusu a soukromých sbírek uslyšíme skoro vše, co Miloš Kopecký namluvil a nazpíval sám či se svými spolubesedníky a spoluhráči během 31 let svého uměleckého života. Úvodem kompletu nás provází řada písní zpívaných Milošem Kopeckým, jimž vévodí nesmrtelný Mackie Messer. Interpret se představí jako vynikající herec v mnoha rolích světového i českého repertoáru, ale i jako nesmírně vtipný autor svých povídek, glos a odpovědí publiku při řadě besed. Dekameron, Epištoly k nesmělým milencům, Byl jsem Petrem Vokem, Dva na Olympu, Umění milovati, O Nosáčovi, Špatně vyučený čaroděj, Literární a jiné poklesky, Obraťte, na druhé straně jsem já, Večer s Milošem Kopeckým, S Mikrofórem v Redutě, Zavěste, prosím, volá Semafor, Za dverami je Miloš Kopecký, Večer s Antonínem Jedličkou a Milošem Kopeckým, Svět Jaroslava Ježka, Miláček Ornifle, Lakomec, Věc Makropulos a desítky dalších výstupů a písníKomplet vybral a sestavil Jakub Kamberský

Číta: Miloslav Šimek, Miluše Voborníková, Jiří Grossmann, Zuzana Burianová, Jiří Helekal Celkový čas: 1 hodina 15 minút V roce 1962 jsem jako student Pedagogické fakulty založil ve Spálené ulici v sále České státní pojišťovny divadelní klub Olympik.S kapelou Dixi-party přišel v témže roce do klubu Jiří Grossmann. A bylo rozhodnuto. Osud tomu chtěl, abychom se rychle spřátelili a začali intenzivně spolupracovat. Týž osud nám však nedopřál dostatek společného času - 5. prosince 1971 nás zase rozdělil. Jiří Grossmann zemřel. Přesto jsme toho stačili udělat v oblasti humoru poměrně dost. Byli jsme tak pilní? Nevím. Rozhodně jsme nebyli líní. Snad jsme toho napsali tolik především proto, že nás to bavilo. Byli jsme šťastní, když se lidé smáli.A diváci se smáli hodně. Možná víc, než jsme si zasloužili. Asi poznali, že v našem humoru je upřímnost a že máme své obecenstvo rádi. Opláceli nám smíchem, potleskem a milými dopisy.A oplácejí nám vlastně stále. Kupují si povídky Š+G, desky a kazety Š+G. A znovu píšou dopisy. Adresují je mně, ale vyptávají se především na Jirku.Fascinuje mě to, protože mi píšou i lidé, a není jich málo, kteří Jiřího Grossmanna nikdy nemohli vidět na jevišti. A já jim děkuji.Jsem rád, že především pro ně vydává Bonton Návštěvní den 1.Váš Miloslav Šimek