Johann Wolfgang von Goethe

Číta: Rudolf Hrušínský, Jan Pivec, Eduard Kohout, Jiřina Štěpničková, Bedřich Karen, Božena Půlpánová, Zdeněk Dítě, Karel Höger, Václav Vydra, Růžena Nasková, Marie Burešová, Zdeněk Štěpánek, Rudolf Deyl, Olga Scheinpflugová, Václav Lohniský, Jiřina Šejbalová, Marie Glázrová, Otomar Korbelář, Vladimír Šmeral, Ladislav Boháč, Stanislav Neumann, Vlasta Matulová, František Vnouček, Oldřich Kovář, Bedřich Vrbský, Jiří Dohnal, Karel Hradilák, Jarmila Kronbauerová, Gustav Nezval, Míla Pačová, František Rolland, František Salzer, Jiřina Stránská, Zdeněk Stránský, Karel Dostal, Lída Chválová, Jarmila Pechová, Jarmila Kristenová Celkový čas: 2 hodiny 14 minút Digitální titul sestavený z historických snímků vydaných původně pod značkou Ultraphon představuje písničky a ukázky scén z inscenací Národního divadla a divadla Větrník (1941 - 1946)Byť je kvalita záznamu poplatná přepisu ze standardních desek, představují se vám hlasy a herecké či pěvecké umění legendárních umělců jako byl Bedřich Karen, Václav Vydra, Olga Scheinpflugová, František Rolland, Marie Glázrová, Zdeněk Štěpánek, Jarmila Kristenová, Otomar Korbelář a mnoho dalších.

Číta: Alois Švehlík, Martin Růžek, Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, František Němec, Petr Haničinec, Luděk Munzar, Miloš Nedbal, Václav Voska, Jiří Sovák, Josef Kemr, Jan Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 8 minút Album monologů z her W. Shakespeara (Hamlet, Othello, Julius Cézar, Romeo a Julie), Moliéra (Zdravý nemocný, Lakomec), Dostojevskij (Zločin a trest), Goethe (Faust) a dalších vydal Supraphon v roce 1981.Podařilo se tak zachovat mimo jiné herecké umění dnes již nežijících hereckých legend Jiřího Adamíry, Martina Růžka, Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra, Jiřího Sováka, Václava Vosky, Petra Haničince a Miloše Nedbala

Číta: Vladimír Brabec, Jiří Sovák, Josef Kemr, Blažena Holišová, Bohuslav Čáp, Jana Březinová, Jan Tříska, Josef Čáp, Ivan Klička, Vladimír Janura, Petr Šporcl, Karel Charvát, Hana Bauerová, Bibiana Šimonová, Karel Šebesta Celkový čas: 49 minút Audiokniha Inscenace, které zaujaly IV - obsahuje výběr scén z výrazných inscenací her autorů jako Nikolaj Vasiljevič Gogol, Johann Wolfgang von Goethe Jean Baptiste Poquelin. Hrají Vladimír Brabec, Jana Březinová, Josef Kemr, Jiří Sovák a Jan Tříska.

Číta: Eva Salzmannová, Radka Fidlerová, Ondřej Pavelka, Zdeněk Dušek, Václav Helšus, Karel Kerlický, Lenka Machoninová, Luděk Richter, Jiří Schmiedt, Luděk Vostárek, Vít Šolle, Markéta Potužáková, Jarmila Kerlická, Petra Urbanová, Tomáš Dubec, Klarisa Benešová, Petr Lepša, Luboš Veselý, Ladislav Matějček Celkový čas: 1 hodina 19 minút Audiokniha Ozvěny malých scén 2 - obsahuje zachycené scény a vystoupení dvojic či trojic kabaretního, popř. písničkářského typu.

Číta: Miroslav Horníček, Jiří Lír, Ladislav Frej, Waldemar Matuška, Vlastimil Bedrna, Ivan Vyskočil, Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Suchý, Vlasta Kahovcová, Oldřich Velen, Helena Lehká, Václav Sloup, Hana Smrčková, Darek Vostřel, Jiří Šašek, Věra Nerušilová, Jiří R. Pick, Ladislav Županič, Marta Kubišová, Josef Hajdučík, Hilda Michalíková, Zora Kolínska, Zuzka Lonská, Luboš Hrůza, Lubomír Černík, Jiří Jurka, Dobroslav Riegl, Miroslav Výlet, Karel Augusta Celkový čas: 2 hodiny 25 minút Z komentáře k původnímu kompletu DV 15249:Už mnoho divadelních kritiků a teoretiků se snažilo najít nejvhodnější označení pro divadla, která začala v Československu vznikat v roce 1958. Tehdy sepro ně dosti samovolně ujal pojem "divadla malých forem". Hned z několika důvodů. Především proto, že na počátku své činnosti produkovala vesměs drobné scénické útvary, vycházející spíše zliterárního charakteru textů jejich zakládajících autorů. Aforismy, epigramy, krátké povídky, monology, stručné dialogy, literární i pohybové parodie, písničky, pantomimické etudy - to byl v různém sledua v různé intenzitě obsah všech prvotních programů všech nově narozených scén. A druhý důvod pro označení "malé formy" se skrýval v dosti bezděčné snaze definovat i smysl vznikajího divadelního hnutí: postavit proti přebujelosti široce pojímaných, falešně monumentálních inscenací "kamenných" divadel kaleidoskop prostých, nenaondulovaných výroků o událostech ze včerejší ulice, z obyčejného denního života.Tahle průkopnická kapitola proto nese právem na štítě titul "malých forem", i když svým významem rozhodně malá nebyla. Nalezeno bylo tentokrát už jedno - směr, který byl společný najednou několika skupinám nadšenců, dychtících sdělit své pocity veřejnosti. Ale hledalo se všechno ostatní. Způsoby, jak co nejostřeji, nejpřesvědčivěji předvést obecenstvu vlastní, osobitý pohled na svět, to jest na okolí bližší i vzdálenější, na přítele, nepřítele i na sebe. Lidé, kteří by byli schopni tomuto způsobu vyhovět, a na prknech, která ještě zdaleka neznamenala ani ten okresní svět, se upřímně, nekonvenčně, otevřeně projevit. Prostředky, které by celou tuhle produkci umožnily, prostředky obvykle skromné, vybrané po malých částkách od důvěřivých diváků a rozdělené pak větším dílem na výrobní náklady a zcela nepatrným dílem na odměny tvůrcům. Sál, kde by se nadšení a nápady daly za daných podmínek uskutečnit, což většinou znamenalo dát nejdřív místnost -když už nějaká byla - vlastníma rukama zgruntu do pořádku a vlastníma rukama v ní zajistit nejnutnější provoz.Který soubor tohle všechno postupně a s rozličným úspěchem v jednotlivých bodech nabyl, měl naději na trvání delší než pět představení. Vznikalo mnoho skupin. Mnohé z nich nepřežily ani těch pět večerů. Ale ty, co uspěly, přežily už víc než pět let a chystají se zřejmě na existenci podstatně delší. Historie další činnosti vzniklých souborů je pestrá a rozmanitá a bude stručně zachycena v charakteristikách jednotlivých divadel, zastoupených na dvou našich deskách. Společné té historii bylo samozřejmé nalézání vlastní tváře a postupná specializace ve zvolených žánrech. Už ne pouze kabaretní mozaika různorodých čísel, ale soustavné pokusy o ucelený jevištní tvar, kterému sice lze říkat "hra", ale jenž si jen z daleka všímá ustálených konvencí běžné dramatiky. Byl to také odraz nutnosti přejít od počátečních poměrů zcela amatérských, při nichž existence divadla stála především na nadšení a obětavosti kolektivu a méně už na příslušných uměleckých schopnostech každého jednotlivce, k nezbytné profesionalizaci uměleckého, technického i administrativního provozu. Zvyšující se nároky autorské a samozřejmě i stoupající požadavky diváků si žádaly už nejen povolaných (a těch bylo zvláště při prvním vzedmutí vlny, která se vždycky brzy stane módou, dost), ale především vyvolených. To jest těch, kteří umějí, kteří mají kromě entuziasmu také talent, a to právě pro tuhle speciální příležitost.Tak došla ke své dnešní podobě divadla, reprezentující jedno z neobyčejně pozitivních hnutí v československé kultuře, především pro naprosto jednoznačné úzké sepětí všech těchto souborů se současností, s nevulgarizovanou diváckou potřebou intelektuálního humoru, spontánního jevištního projevu, dobré zábavy. Z "malých forem" vzešla obstojná historická kapitola dějin našeho divadla, ne nepodobná dnes už legendární historií Osvobozeného divadla nebo činnosti E. F. Buriana, což jsou ostatně - vedle řady jiných starších i novějších vlivů - právě nejplodnější otcové tohoto živého snažení.Milan Schulz...Výběr z programů divadel, uvedených na těchto dvou deskách, není samozřejmě absolutně reprezentativní. Někdo jiný by jistě vybral jiné úryvky z her a kabaretů, jiné písničky. Snažili jsme se však zachytit podstatné části nejlepších čísel repertoárové palety zvolených divadel, aby tak alespoň zčásti vynikla jejich osobitost a různorodý přístup k vyjádření společných a jednoznačně progresívně zaměřených myšlenek. Pokud jde o písně, nechtělijsme opakovat ty notoricky známé, které si ostatně lze opatřit na jiných deskách, ale pokusili jsme se zase vybrat písničky charakteristické pro určité divadlo nebo i jen hru. Snad si tímto výběrem většina zájemců připomene své autentické zážitky z představení, která jsou kusými úryvky nepostižitelná.M.S.V kompletu z roku 1965 jsou zastoupena ukázkami z představení tato divadla: Divadlo Semafor, PrahaDivadlo Na zábradlí, PrahaDivadlo Rokoko, PrahaDivadlo Paravan, PrahaDivadlo v Alfě, PlzeňDivadélko poézie, BratislavaTatra revue, BratislavaSatirická skupina Divadla Petra BezručeSatirické divadlo Večerní Brno

Goetheho posledné prozaické dielo z roku 1828 v prvom slovenskom preklade Patrície Elexovej. Útla novela, o ktorej Friedrich Nietzsche poznamenal: „Pokiaľ ide o Goetheho, úplne rozhodujúci bol pre mňa môj raný dojem... Levia novela, podivuhodným spôsobom to prvé, s čím som sa od neho zoznámil, raz a navždy sformovala moje chápanie toho, ako chutí „Goethe“. Pôžitok z priezračne čistej jesene, dozrievanie a čakanie prežiarené októbrovým slnkom v tej najduchovnejšej podobe, čosi zlatisté, sladnúce a mierne – to, a nie mramor, pre mňa znamená Goethe...“