Karel Konrád

Číta: Josef Somr, Rudolf Pellar, Jaroslava Adamová, Rudolf Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 17 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 3726 vydanému Supraphonem v roce 1985:...Soudní síň lákala vždy zájem veřejnosti, a tedy i novin, které přinášely někdy stručné, jindy velice podrobné zpravodajství z tohoto prostředí. Z pouhého zpravodajství a zároveň vedle něho se postupně vyvinul specifický novinový útvar soudničky, který se v pracích nejlepších představitelů žánru více či méně beletrizoval. Tendenci tohoto "zliterárnění" zprvu strohého soudního zpravodajství, tendenci charakterizovanou zájmem o psychologii obžalovaných, o sociální i morální pozadí zločinu či častěji přestupku, někdy nadsázkou, jindy zobecněním, ale především pak barvitostí a osobitostí stylu, se snažil zachytit náš výběr. S ohledem na vznik a vývoj soudničky jako publicisticko beletristického žánru sui generis byly z rozsáhlého materiálu vybrány ukázky, které dobře snesou i měřítka literárně umělecká. Není náhodou, že jejich autoři zde zastoupení zapsali se svým dílem do dějin české literatury a že také žánru soudničky věnovali své literární nadání.Prózu Jaroslava Haška "O soudcích, lidech souzených a odsouzených" nemůžeme přímo do žánru soudničky zařadit, zato však tato práce uvádí posluchače přímo do soudní síně, viděné okem novináře-soudního zpravodaje...Ostatně i Karel Čapek po svém přispěl k vývoji české soudničky...Zabýval se žánrem soudničky teoreticky a věnoval mu několik vtipných postřehů, citovaných na desce...O svých povídkách pro Lidové noviny říká: "Jakmile jsem se začal zabývati světem zločinu, zaujal mě proti mé vůli problém spravedlnosti...Místo otázky, jak se poznává, převládá otázka, jak trestat".Deska obsahuje živou nahrávku pořadu Divadla hudby-Lyry Pragensis, která posluchače uvádí do světa zločinu nejen prostřednictvím novin, ale také v písních, spojených víceméně s prostředím lidí a lidček na okraji společnosti i zákona. Kromě rámujících prací Jaroslava Haška a Karla Čapka promlouvá tu svou soudničkou František Šimeček...Tragická postava básníka Rudolfa Těsnohlídka je tu zastoupena soudničkou z prostředí brněnského soudu, v níž je představeno Těsnohlídkovo někdy humorné, jindy posmutnělé pochopení pro lidské slabosti a strázně. Eduard Bass...v ukázce napsané krátce po vzniku republiky uplatňuje svou schopnost využít žánru k mistrné parodii na c.k. soudní mašinerii. Rovněž Karel Konrád měl ve svých prózách velmi blízko k poezii, a tento poeticko-humorný přístup s výraznou sociálně kritickou notou je patrný v naší ukázce z poloviny dvacátých let.Těmi nejlepšími představiteli moderní soudničky byli bezesporu František Němec, který tento žánr dovedl k nejvyšší úrovni, a významný český spisovatel Karel Poláček. Především na tyto dva mohli po válce navázat i další autoři.A tak tento výbor alespoň ve zkratce představuje dobu od zrodu žánru do konce třicátých let, který je také zřejmou kulminační dobou české novinářské soudničky.Petr Kovařík

Číta: Martin Růžek, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký Celkový čas: 1 hodina 18 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0436 vydaného Supraphonem v roce 1979:"...vidět svět znova nově, vidět každý den předměty znova a jinak, ucházet se o ně zrakem každý den a získat jich adobýt jich každý den znova, znamená stvořit každý den svět pro sebe a nežít z včerejšího okoralého a plesnivého chleba milosti a klamu. To znamená být opravdu umělcem a básníkem".Tento princip uměleckého, ale i čistě lidského přístupu ke skutečnosti, jejž formuloval F.X.Šalda, je velmi příznačný pro tvorbu KARLA KONRÁDA (*28.3.1899 –† 11.12.1971)...k nejvýznamenějšímu období jeho novinářské činnosti patřilo bezesporu působení ve studentském časopise "Trn", jehož byl spoluzakladatelem a po určitou dobu i šéfredaktorem. Zde se projevil jako nelítostný útočný satirik, pranýřující politické poměry v buržoazní republice. Publikovány byly především jeho epigramy a satirické básně.Na jejich bojovné zaměření měla jistě vliv i poezie V.Majakovského, kterou jako jeden z prvních u nás překládal. V Trnu byly porpvé otištěny "Epištoly k nesmělým milencům"....(1930). Konrádův humor neměl však trvale jen ostré hrany satiry. Již v souboru prvních próz, publikovaných pod názvem "Robinsonáda" (1926), se výrazně projevilo lyrické ladění tvorby tohoto autora. Jeho próza je označována jako imaginativní, blížící se básním v próze, prozrazuje, do jaké míry byl Konrád - literát - "dítětem svého věku".Tyto práce jsou úzce spjaty s úsilím Devětsilu, jež našlo svůj výraz v poetismu. Najdeme v nich řadu typických postupů, příznačných pro poetismus: přerývání plnynulého roku vyprávění volnými asociacemi snů, představ a vzpomínek, uplatnění slovní hříčky, dadaistického vtipu atp.Všechny tyto prvky a postupy jsou využity ve vysoce kultivované podobě. Konrádova snaha o perfektnost literárního výrazu souvisí také se základními postuláty literární avangardy a v neposlední řadě s vlivem tvorby Konstantina Biebla.

Číta: Jiří Adamíra, Radovan Lukavský, Miloš Kopecký, František Filipovský, Miroslav Horníček, Jan Werich, Jiří Šrámek, Jaroslava Adamová, Josef Somr Celkový čas: 1 hodina 15 minút Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v sérii "Supraphon hraje..." naváže toto vydavatelství s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která obsahuje a nabízí povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd. pro potěchu ducha i našich uší.V dalším, již sedmém pokračování uslyšíte mluvené slovo z pera autorů Karla Konráda, Rudolfa Těsnohlídka a Vladimíra Preclíka, ale také autorů a zároveň interpretů Miroslava Horníčka, Jana Wericha či Františka Filipovského. Dále vás potěší hlasy neméně věhlasných a skvělých herců Miloše Kopeckého, Radovana Lukavského, Jiřího Adamíry, Josefa Somra a herečky Jaroslavy Adamové.

Číta: Miroslav Doležal, Eduard Kohout, Radovan Lukavský, Luděk Munzar, Jaroslav Štercl, Ladislav Pešek, František Filipovský, Bohumil Bezouška, Miloš Kopecký, Jiřina Petrovická, Libuše Švormová, Miroslav Horníček, Jan Pivec, Josef Somr Celkový čas: 1 hodina 15 minút Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v sérii "Supraphon hraje..." navážeme s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova našim milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která bude obsahovat a nabízet povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd.V osmém dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova, jehož autory jsou klasici české literatury: Karel Konrád, Karel Čapek, Miroslav Horníček, Jaromír Tomeček a Bohumil Bezouška (s "Klubem Dobráků").Četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen hereček Jiřiny Petrovické a Libuše Švormové, herců Miloše Kopeckého, Josefa Pivce, Josefa Somra a Jaroslava Štercla. Svoje autorská díla čte Miroslav Horníček, v "Klubu dobráků" uslyšíte vzpomínky nejen Bohumila Bezoušky a Eduarda Kohouta ale i dalších.