Kateřina Tučková

Číta: David Novotný, Lukáš Hlavica, Pavla Beretová, Hana Maciuchová, Jan Vlasák, Martina Hudečková, Jan Vondráček, Martin Myšička, Alexej Pyško, Hynek Čermák, Viktor Dvořák, Petr Stach, Jaromír Dulava Celkový čas: 8 hodín 54 minút 14 povídek předních českých spisovatelů v podání 14 výtečných českých herců.Kolik tváří mají pražské zločiny, záhady a tajemství? Čtrnáct českých autorů přijalo výzvu nabídnout na tuto otázku odpověď a navázat tak na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty - čtrnáct herců přijalo hozenou rukavici a vypráví jejich povídky s detektivní či mysteriózní zápletkou tak, že budete špicovat uši. S Milošem Urbanem a Hynkem Čermákem se vydáme na Karlův most, s Michaelou Klevisovou a Janem Vondráčkem na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař, kde čeká Viktor Dvořák, a Vyšehrad, kde potkáme Davida Novotného. Petr Stančík s Lukášem Hlavicou nahlíží do tajemného světa někdejšího Židovského Města, Petra Soukupová líčí v podání Pavly Beretové nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá s Hanou Maciuchovou temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží…

Číta: Jana Štvrtecká, Michal Bumbálek Celkový čas: 8 hodín 3 minúty 16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx"Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky. Nakladatelství Host sídlí v této divoké a zajímavé městské části dokonce už od roku 2005, takže se rychle ukázalo být ideálním třetím hráčem do mariáše.S pomocí Tomáše Setničky jsme vybrali přes padesát článků a zpráviček vztahujících se k Cejlu (jak se tehdy říkalo celé oblasti) a nabídli je šestnácti autorům a autorkám, aby se o ně podělili. Miroslav Balaštík i já jsme oslovili největší autorské hvězdy svých týmů, hezky půl na půl, a ty téměř bez výjimky nabídku přijaly. K mému velkému údivu pak také všichni odevzdali své práce v dohodnutém termínu; možná i proto, že se ty zprávy týkaly různých mordů, krádeží, tragikomických omylů a dalších štrapácí zvíci novodobé černé kroniky. Byly zkrátka inspirativní.Cejl tehdy představoval v každém ohledu odvrácenou tvář rodícího se moderního města a také dnešní Bronx (jak se oblasti lidově říká), ač fakticky na dosah městského centra, trpí celou řadou neduhů, které je třeba léčit. Lidí, kteří chápou, že ze zdravého a vitálního Bronxu bude profitovat celé město, naštěstí stále přibývá...a já navíc věřím, že místo, které pozná svou vlastní minulost, má větší šanci na pozoruhodnou budoucnost." - Martin Reiner

Číta: Taťjána Medvecká, Jitka Ježková, Marie Doležalová, Pavla Charvátová, Martina Hudečková, Jiří Ployhar Celkový čas: 4 hodiny 2 minúty Hana se vrací do kraje svého mládí, doufajíc, že dceři konečně představí jejího otce. Paní Jarmilu také čeká jedno „poprvé“, a to už brzy oslaví šedesáté narozeniny. Marie se chystá na sraz gymnázia po dvaceti letech a moc se jí tam nechce, protože ví, že hlavním tématem u stolu budou samozřejmě děti, zatímco Karla plánuje v Buenos Aires navštívit kurz češtiny, aby si konečně mohla promluvit se svou matkou…Deset populárních autorek a deset příběhů ženských (vlastně až na jednu výjimku) hrdinek, které se tváří v tvář všednodennosti nehodlají vzdát.

Číta: Jitka Ježková, Sabina Laurinová, Alžbeta Stanková, Vasil Fridrich Celkový čas: 4 hodiny 30 minút Anynka v ústavu pro duševně choré, řeholnice Jitka v Bílé Vodě, Jana a Standova máma ve Standově bytě, paní Hanáková v cizí, bezejmenné Praze, Olina s rodiči v Berlíně, Jarda a Magda v obchodním domu Záře, Marie a její dcera Helenka – doma, v obýváku a kuchyni, Věrka s manželem a synem Kubíkem na výletě na leteckou základnu.Osm povídek současných českých autorů se vrací do doby, kdy naděje byla často to jediné, k čemu se mohl člověk upínat – před rok 1989.

Číta: Vilma Cibulková Celkový čas: 15 hodín 50 minút Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika-měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost.Kniha Vyhnání Gerty Schnirch získala cenu Magnesia Litera 2010 - Knižní klub cena čtenářů.Byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010)

Číta: Lukáš Hlavica, Kryštof Hádek, Vilma Cibulková, Martin Stránský Celkový čas: 4 hodiny 14 minút Žolík, Pluto, Timur, Lišák, Aramiska, Saracen… to jsou hlavní hrdinové povídek od renomovaných českých autorů, v nichž hraje hlavní roli vztah člověka a psa. Vlídný, dojemný, osudový, nenahraditelný, ale někdy složitý, zpočátku i nedůvěřivý...Pes je prý nejlepší přítel člověka. Jak lidé u psů, tak také psi u lidí hledají to, co jim někdy nemůže poskytnout jejich vlastní druh – společnost, útěchu v samotě, ochranu či přátelství, porozumění beze slov. Lidé na svých psích kamarádech oceňují jejich věrnost, oddanost, důvěru a možná v nich vidí a obdivují tak trochu sami sebe. Někteří lidé tvrdí, že s tím svým si rozumějí víc než s vlastními příbuznými. A když umře pes, je to, jako když odejde člen rodiny.„Povídková sbírka O lidech a psech skvěle ukazuje každodenní radosti a strasti života s čtyřnohým parťákem. Naprostá nezbytnost pro všechny pejskaře!“ – Karolína Skácelová (Penny and books) a psí kámoška Riley

Číta: Miroslav Táborský, Tereza Bebarová Celkový čas: 12 hodín 31 minút Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…V roce 2013 získala Kateřina Tučková za tuto knihu cenu čtenářů Magnesia Litera.

Druhá kniha dnes už známej a úspešnej českej autorky Kateřiny Tučkovej sa vracia v čase do dní na konci druhej svetovej vojny a rozpráva príbeh nemeckých obyvateľov Brna. Povojnová obnovená Československá republika uplatnila princíp kolektívnej viny a nemecká časť obyvateľstva sa musela z hodiny na hodinu zbaliť a pešo vydať na pochod k rakúskym hraniciam. Mužov schopných pracovať uväznili v meste, ženy, deti a starí ľudia v transporte umierali na choroby a od vyčerpania. Pôsobivý román kladie dodnes bolestné a nevysvetlené otázky viny, odplaty a odpustenia medzi Čechmi a Nemcami a opisuje vzťah matky Gerty a jej dcéry Barbory, ovplyvnený prostredím, v ktorom sa ako české Nemky odsunuté na okraj spoločnosti smeli pohybovať. Noc z 30. na 31. mája 1945. Gerta Schnirch tlačí kočík s niekoľkomesačnou dcérkou a spolu s ostatnými brnianskymi Nemcami kráča v pochode smrti v ústrety neistej budúcnosti. Transport smeruje k rakúskym hraniciam, no tam ich tiež nečakajú s otvoreným náručím. Stovky vyhnancov podľahnú epidémii týfusu a úplavice. Gerta a niekoľko ďalších nemeckých žien s deťmi napokon skončia na nútených prácach na južnej Morave. Ich osudy sú rôzne, niektoré odídu do Rakúska, iné zostanú v juhomoravskej dedinke alebo sa vrátia do Brna. Gerta znovu získa československé občianstvo a po návrate do rodného mesta tam prežije búrlivé udalosti druhej polovice dvadsiateho storočia. Dej nezvyčajne plastického románu pokračuje cez päťdesiate roky a udalosti roku 1968 až po zmenu režimu v roku 1989. Čitateľ je svedkom zložitého vzťahu matky a dcéry, deformovaného nielen obmedzenými možnosťami, ktoré im ako českým Nemkám ponechal komunistický štát, ale aj vzájomným nepochopením dvoch generácií, komplikovanou komunikáciou a márnym úsilím matky sprostredkovať osobnú skúsenosť ďalším generáciám.

Dnes už kultový román z Česko-slovenského pohraničia Bielych Karpát od českej autorky Kateřiny Tučkovej vyšiel iba pred tromi rokmi a doteraz sa ho predalo viac ako 100.000 výtlačkov. Žitkovské bohyne boli vychýrené veštkyne, liečiteľky, ale aj zaklínačky, ktorých povesť si doteraz pamätá mnoho ľudí od Záhoria až po Žilinu, pričom ich velehlasná povesť siahala až do Viedne. Vedeli pričarovať lásku vytúženej osoby, ale aj rozohnať divokú búrku. Ľudia ich nazývali bohyňami a ich umenie bohovaním. Umenie, pre ktoré sa v 21. storočí už nenašlo miesto. Ůžasný príbeh, za ktorý získala autorka literárnu cenu Josefa Škvoreckého, vychádza teraz aj v skvelom slovenskom preklade, aby priblížil časť aj našich dejín slovenským čitateľom.