Paul Johnson

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku.Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. „Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně,“ vysvětluje svůj výběr autor.„Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné.“

Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.Na rozdíl od dnešních revizionistů, kteří tvrdí, že Spojené státy jsou jen slepencem rasových a ...

Poutavý, přehledný, brilantní! Takový je nový životopis Ježíše z pera uznávaného britského spisovatele Paula Johnsona, mimo jiné autora populárních Dějin křesťanství a Dějin židovstvského národa. Známý historik a autor bestsellerů, sám aktivní věřící, vložil do tématu nejen svoji obrovskou erudici a spisovatelské zkušenosti, ale i své celoživotní nadšení pro toto téma. Brilantně se pohybuje v celkovém historickém rámci Ježíšovy doby a nabízí čtenářům stručný, ale přitom barvitý příběh člověka, který podnítil jedno z velkých světových náboženství a jehož učení nás provází životem dodnes. Kniha je skvěle napsaná, oproštěná od zbytečného odborného teologizování, a není proto divu, že se o ní od počátku mluví jako o novém Ježíšově životopise pro 21. století.

„Pane Churchille, sire, čemu připisujete svůj úspěch v životě?“ osmělil se v roce 1946 zeptat muže, který přivedl Británii k vítězství ve válce, sedmnáctiletý student Paul Johnson.Dnes tento renomovaný britský historik, publicista a autor řady vynikajících knih předkládá Churchillův živý a čtivý životopis. V knize nevelké rozsahem, obsahující spoustu anekdot, citací a nových postřehů, se mu daří osvěžujícími barvami zachytit Churchillův dlouhý, nesmírně bohatý život plný vzestupů a pádů. Z jednotlivých rolí Churchilla jako vojáka, člena Dolní sněmovny, řečníka, ministerského předsedy, spisovatele, malíře, manžela vytváří plastický obraz muže, který na rozdíl od mnoha jiných velkých vůdců neztratil lidskou tvář ani v době své největší moci. K předmětu svého zkoumání přistupuje Johnson s úctou a láskou, to mu ale nebrání uznat i jeho chyby: v Johnsonově podání totiž Churchill vystupuje v prvé řadě jako člověk (a chyby má a dělá každý člověk, jakkoli je výjimečný). Právě díky tomu můžeme v Churchillově životě najít poučení a povzbuzení.

Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lez proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva.Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa?Vzdělanci a učenci?Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: „soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy.” Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu – morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých amatérských představ si utkají syntézu světonázoru, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené a odbornost v jedné věci neznamená autoritu v disciplině odlišné. Co ale u kazatelů nového, lidštějšího světa překvapí nejvíc, je tak častá nelidskost a podlost jejich soukromého života, někdy dosahující až monstrózních rozměrů.

Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou.Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem“ hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída.Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřežitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání liberální demokracii, aby zvítězila.Dějiny 20. století, jež vydáváme v mistrném překladu Jana Čulíka, jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie.

životopis. Mozartovi nebyl dopřán dlouhý život, což všichni hudbymilovní lidé pokládají za neskutečnou tragédii – a rozhodně mají pravdu. Mozartovy skladby posluchače těší, často ho dojímají, nutí ho přemýšlet, vzrušují ho a chlácholí, dráždí a matou, uvrhají ho do nejhlubšího smutku a vynášejí na křídlech štěstí, vyvolávají v něm melancholickou náladu, nutí ho hloubat o životě, poskytují mu nekonečnou radost a potěchu.Nikdy ho ale nemohou znechutit. Mozarta jeho vrstevníci nedokázali plně docenit a on to věděl. Přesto s nimi vždy jednal poctivě a jako skladatel nikdy nepodváděl. Celý život tvrdě pracoval, s největším možným soustředěním se věnoval skládání. Ale i v těch nejtěžších chvílích si uchoval svou vřelou, přátelskou, otevřenou povahu. Miloval Boha, rodinu a především svou práci – která mu byla službou Stvořiteli.

životopis. Paul Johnson patří k nejznámějším a nejoblíbenějším historikům současnosti. Ve svém dalším z dlouhé řady poutavých a poučených životopisů pozoruhodných osobností minulosti se zaměřil na muže, jehož sám považuje za jednoho ze tří nejodpornějších diktátorů historie.Johnson je na rozdíl od Marxe přesvědčen, že historii netvoří masy, nýbrž úzké skupiny lidí a silní jednotlivci, jimž je třeba věnovat obzvláštní pozornost. Svůj stručný, ale vyčerpávající a především čtivě podaný životopis Stalina adresuje všem zájemcům o dějiny, ale zejména mladé generaci, jež zná Hitlera a Mao Ce-tunga, ale o sovětském generalissimovi toho mnoho neví.Přibližuje Stalinovo dětství a mládí, sleduje jeho rychlou cestu do nejvyšších pater komunistické strany a podrobně rozebírá jeho posedlost mocí, za niž zaplatily miliony lidí životem.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku.Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců.„Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen v poznámkach utroušených pološeptem,“ vysvětluje svůj výběr autor. „Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné.“

Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije?Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.

Portrét génia. Další z řady krátkých brilantních životopisů z pera význačného britského historika. Autor přináší barvitý portrét Charlese Darwina, kterého charakterizuje jako nejvlivnějšího vědce všech dob. Autor představuje Darwinovu složitou osobnost, jeho celoživotní dílo i dobu, ve které žil. S typicky pronikavým vhledem, vtipem a jazykovou bravurou popisuje Darwinovo mládí, líčí jeho dobrodružnou plavbu kolem světa i léta vědeckého bádání a myšlenkového zrání, která talentovaného vědce přivedla mimo jiné i k převratné teorii o původu druhů. Současně se však nevyhýbá ani Darwinovým tragickým omylům, například kontroverzní podpoře vznikající eugeniky.

Kniha známeho publicistu a historika ponúka pohľad do myšlienkového sveta a súkromného života známych osobností, ktorých dielo sa obyčajne považuje za základ moderného myslenia. Autor sa snaží konfrontovať životy týchto mysliteľov s ich vlastnými ideálmi a predstavami, ako by svet a ľudia mali vyzerať.Je to strhujúce čítanie, ktoré prináša portréty osobností ako J.J. Rousseau, L.N.Tolstoj, Ibsen, Marx, Hemingway, Brecht, Sartre, Russell, a dalších.