Petr Macek

Číta: Vladimír Brabec, Jan Přeučil, Jiří Dvořák, Jiřina Bohdalová, Jana Postlerová, Jan Vágner Celkový čas: 7 hodín 24 minút Jan Přeučil (Sherlock Holmes) a Jan Vágner (dr. Watson) v hlavních rolích dobrodružného románu s postavou legendárního "Velkého detektiva", který napsal český spisovatel Petr Macek. Ve vedlejších úlohách účinkují hvězdy jako Jiřina Bohdalová (královna Victorie), Vladimír Brabec (profesor Fildes) a další…Je jaro roku 1937. Německý kancléř Adolf Hitler vytrvale hovoří o míru, svými činy však jako by dělal vše proto, aby západním spojencům došla trpělivost. Schizofrenní geopolitická atmosféra dusí i britský Fulworth, sídlo pensionovaného Sherlocka Holmese, kde nedávno našel útočiště manželský pár německých emigrantů, manželů Steinerových, kteří převzali starost o detektivovu domácnost po zesnulé paní Hudsonové. Hry tajných služeb už dávno probíhají mimo zorné pole nadšeného včelaře Holmese. Ranou přímo do srdce je pro něj však sebevražda jeho chráněnce, místního mladíka, jehož vrozený talent detektiv po desetiletí rozvíjel a podnítil jej dokonce ke studiu na prestižní londýnské škole. Smrt bez zřejmého motivu Holmese vtahuje zpět do velkého světa, který se dramaticky změnil. Páru nahradila elektřina, kočáry a drožky ustoupily automobilům, a nebe brázdí obří vzducholodě. Jediné, co zůstalo je zlo, a nepřítel, s nímž se Holmes poprvé utkal před čtyřiceti lety…

Tato kniha není učebnicí historie. Nehodnotí, jen zaznamenává. 30 let po sametové revoluci vzpomíná na osudné události 30 osobností ze světa kultury. Těch, které už byly na vrcholu slávy, i těch, které se teprve začínaly prosazovat. Nikdo z nich ale nebyl politikem či tím, kdo by byl zasvěcen do detailů a zákulisního vyjednávání střídajících se garnitur. Kniha nabízí mozaiku příběhů, dojmů a emocí. Co si tehdy mysleli? V co věřili? Jaká měli očekávání? Tomáš Töpfer, Jan Hrušínský, Michal Suchánek, Hana Zagorová a další. Takové jsou jejich vzpomínky…

Sborník z ekumenické konference Teologie jako věda. Sborník z ekumenické konference Teologie jako věda, kterou uspořádala na své domovské fakultě katedra systematické teologie Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v říjnu 2005.Těžiště sborníku tvoří tři hlavní příspěvky z této konference: Martin Vaňáč mapuje osudy teologické fakulty (potažmo teologických fakult) v dějinách Univerzity Karlovy; Tomáš Machula se z pohledu teologa, který je doma i v oblasti filosofie a přírodovědy, zaměřil na pojem vědy a vědeckosti teologie; Jan Štefan pak předložil svůj koncept teologie, která by při své vědeckosti byla především opravdu teologická, a to se zvláštním zřetelem na postavení systematické teologie.Vedle toho sborník obsahuje překlady tématicky souvisejících textů dvou německy píšících teologů: Oswalda Bayera a Karla Bartha. Současně s touto publikací vychází také sborník Evangelická teologie pod drobnohledem, který seznamuje s aktuální podobou studia na ETF UK. Obě publikace jsou určeny nejen adeptům a studentům teologie, ale všem čtenářům se zájmem o moderní a serióz­ní přemýšlení o křesťanství.

Rozdělené rodiny a zničené kariéry, vynucená poslušnost režimu nebo všemožné zákazy. Neexistuje v této zemi nikdo, koho by se okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 nedotkla. Invaze a následná potupná normalizace zanechala stigma na všech – těch, kteří museli veřejný prostor opustit, i těch, kteří se snažili najít morální kompromis a prostě dál žít a pracovat. 50 let poté vzpomíná na události roku 1968 a jeho následky 50 největších osobností své generace ve zbrusu nových, exkluzivních rozhovorech a otevřených zpovědích se spisovatelem a publicistou Petrem Mackem. Kamila Moučková, Jiří Menzel, Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský, Jan Pirk, Naďa Urbánková, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Jana Šulcová, Petr Janda, Karel Vágner a mnozí a mnozí další – co jméno, to jiný osud a unikátní příběh roku 1968.

Přehledová práce sledující hlavní ideové proudy, směry či programová hlediska, jež se v angloamerické teologické tvorbě prosadily nebo v ní nepřestaly hrát důležitou roli od zhruba sedmdesátých let minulého století. Práce se pokouší jednotlivé směry, jejichž hranice se někdy překrývají, představit jak co do jejich ambicí, tak co do jejich společenského významu. Čtenáře seznamuje stručně s nejdůležitějšími mysliteli těchto seskupení a jejich stěžejními díly a do cílů jejich základního zaměření a s nimi spojeného způsobu teologické reflexe dává nahlédnout i ukázkami z reprezentativních děl. Autor je docentem na katedře systematické teologie Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Mezigenerační ekumenicko-teologický rozhovor. V knižním kolokviu se nejprve setkávají Švýcaři Huldrych Zwingli a Karl Barth a jako dodatečný partner dostávají slovo i reformační nonkonformisté z Curychu a okolí, jak je bylo (i jak je nebylo) slyšet v rozmezí několika málo let v první polovině dvacátých let šestnáctého století.

Dvě perspektivy. Předložená studie vychází epistemologicky ze sémiotiky a konceptu interního realismu. Teologie je v tomto pojetí vědou, která kriticky reflektuje, promýšlí a domýšlí křesťanskou komunikaci evangelia. Jejím předmětem je stejně jako v případě křesťanské víry evangelium, tedy Boží sebekomunikace člověku.Stejně jako pro víru je i pro teologii tento předmět přímo nedisponovatelný, lze ho uchopit pouze skrze křesťanskou komunikaci, v křesťanském dosvědčování evangelia. Teologie je orientující a normující vědou. Její závěry a vypracované teze se však musí prosadit na základě argumentů, tedy v rozhovoru s jinými přístupy. V tomto smyslu musí každá dobrá teologie – stejně jako každá jiná dobrá věda, která si je vědoma plurality perspektiv a své vlastní perspektivity – zůstat sporná.