Verena Kast

Číta: Jana Štvrtecká Celkový čas: 7 hodín 52 minút Jungiánská psychoanalytička Verena Kast ve své dnes již klasické knize ukazuje, jak lze v terapeutické práci nebo i v úsilí o vlastní psychický růst rozvolnit vliv otcovského a mateřského komplexu. Švýcarská jungiánská psychoanalytička, profesorka a spisovatelka Verena Kast se v knize Otcové – dcery, matky – synové věnuje tématu rodičovského komplexu. Otcovský a mateřský komplex je reakcí dospělého člověka na vlastní prožívání vztahů s rodiči v dětství. Tyto komplexy pak pozitivně nebo negativně ovlivňují, popř. znesnadňují další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě. Mateřský komplex u muže a otcovský komplex u ženy také výrazně ovlivňují jejich budoucí partnerský život. Verena Kast ukazuje, jak lze v terapeutické práci i v úsilí o vlastní psychický růst vliv těchto komplexů rozvolnit a otevřít tak přístup k širším životním možnostem.Nahrávka vznikla podle knihy Vereny Kast Otcové – dcery, matky – synové, vydané nakladatelstvím Portál v roce 2004 | Copyright © 1994, Kreuz Verlag GmbH & Co. KG Stuttgart, Zürich | Z německého originálu Vater – Töchter, Mutter – Söhne přeložil Petr Patočka | Translation © 2003 Petr Patočka | Čte Jana Štvrtecká | Mastering a hudba Soundguru | Technická redakce Jaroslav Janda | Design obálky Natalie Oweyssi | Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek | Vydalo Tympanum, s. r. o. ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, s. r. o., 2022

Práce s rodičovskými komplexi jako cesta k vlastní identitě. Dospelí bývajú často po celý svoj život poznačení skúsenosťami, ktoré mali so svojou matkou a otcom. Následky toho, aký vzťah mali s rodičmi vychádzajú na povrch až o mnoho rokov neskôr.Zrieknutie sa týchto komplexov znamená nájsť svoju identitu. Odpútať sa od starých zbytočných vzorov je spôsob ako ísť vlastnou cestou.Verena Kast v knihe Otcové – dcéry, matky – synové ukazuje, že sa to dá dosiahnuť a že to stojí za to, lebo až tak ľudia zistia, ako veľa získali tým, že môžu žiť svoj vlastný život.

Podněty k seberozvoji. Hněv má jednu podstatnou funkci: objevuje se když je ohroženo naše sebeuskutečnění či sebezáchova. Je proto žádoucí využít tuto emoci tak abychom se uchránili našemu dalšímu zraňování a nově stanovili naše hranice. Připustíme-li si svůj hněv může dojít k našemu oživení můžeme získat energii pro nutné změny současného stavu. To že někdo potlačuje svůj hněv ještě zdaleka neznamená že je lepším člověkem – potlačená emoce spíše způsobí nepřátelskou atmosféru. Rozpoznání hněvu a fantazií s ním spojených je cestou jak uvést do rovnováhy vztah mezi já a okolním světem. Kniha je určena psychologům psychoterapeutům a čtenářům se zájmem o populárně psychologickou tematiku.

Fáze a šance psychického procesu. Autorka ve své knize vychází z klinické zkušenosti z práce s depresivními klienty, kteří až příliš nedostatečně prožili okamžiky ztráty. Truchlení je podle Vereny Kast téma, které bývá málo zpracováváno, uvážíme-li dopad, který má pro naše psychické zdraví.Naše sebevědomí a sebeobraz vycházejí podstatnou měrou z našich vztahů k druhým lidem. Smrtí blízkého člověka proto dochází k otřesení našeho sebeobrazu i obrazu okolního světa.

Typy životních krizí, jejich dynamika a možnosti krizové intervence. Krize představuje v životě člověka takový stav, kdy se ukazuje, že navyklé způsoby prožívání a jednání již nejsou udržitelné a je třeba osvojit si nové. Jak v krizi pomoci a co lze od krize očekávat? Na tyto otázky naleznou v knize Vereny Kastové odborníci i laici fundovanou a současně srozumitelnou odpověď.Na četných příkladech a kazuistikách z vlastní dlouholeté praxe autorka ukazuje možnosti, jak může člověk v krizi odpovědět na tuto svou situaci jako na výzvu k tvořivosti. Úkolem terapeuta, který s člověkem v krizi pracuje, je podporovat svého klienta, aby tuto výzvu přijal a odpověděl na ni. Autorka bere v úvahu nejen oblast individuální psychiky člověka, ale také rodinný, profesionální a vůbec sociální rozměr krize.

Imaginace je zdrojem našich přirozených tvůrčích sil. Má však zároveň uzdravující vliv na lidskou duši, pokud během ní dojde k dialogu mezi člověkem a jeho nevědomím. Verena Kastová jako zkušená autorka a te-rapeutka ukazuje, jak lze imaginaci v tomto smyslu využít a jak s ní zacházet. Názornost výkladu umocňuje množství příkladů a kazuistik z autorčiny praxe.

Práce se sny v psychoterapeutické praxi. Sny a snění patří neoddělitelně k lidskému bytí.Jaký význam ale naše sny mají?A proč je užitečné se jimi zabývat?Verena Kast ukazuje práci se sny jako činnost, která umožňuje člověku, aby zůstal v kontaktu sám se sebou. Právě sny nám totiž často ukazují nejen to, jací bychom chtěli být, ale jací také jsme, čímž nám umožňují nově se v životě zorientovat.

Základy jungovské psychoterapie. Schopnost vnímat život a jeho aspekty na symbolické úrovni otevírá široké možnosti kreativního přístupu k problémům vlastního bytí.Autorka vychází z klíčových témat jungovské hlubinné psychologie (komplex, archetyp, přenos, protipřenos, individuace) a ukazuje jejich použitelnost v rámci terapeutického procesu.Praktický ráz knihy umocňují četné kazuistiky z autorčiny vlastní praxe.

O lásce v pohádkách. Lidé touží po druhém člověku, touží po vazbě. Najít však naplňující a spolehlivý vztah nebývá jednoduché. Jeden či druhý, nebo dokonce oba bývají - stejně jako v pohádkách - jako začarovaní, zakletí. To, co pohádky označují jako zakletí, lze z psychologického pohledu chápat jako komplikovaný otcovský či mateřský komplex, jehož důvody bývají tak četné. Pohádky v této knize vyprávějí o touze člověka po druhém člověku, o překážkách, které se mohou na cestě ke spolehlivému vztahu vyskytnout, ale i o východiscích ze zmíněných obtíží.Verena Kast v minulosti působila jako profesorka psychologie na univerzitě v Curychu, dosud vyučuje na Institutu C. G. Junga v Curychu a pracuje jako psychoterapeutka a analytička v soukromé praxi. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál od ní vyšly knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím (1999), Krize a tvořivý přístup k ní (2000), Dynamika symbolů (2000), Otcové — dcery, matky — synové (2004) a Hněv a jeho smysl (2010).

Úzkost zná každý z nás - ať už ji jasně pojmenujeme, nebo jen nejasně popisujeme. Úzkost významně působí na naši duši i tělo - způsobuje napětí, ohrožuje, ruší, zasahuje nás v jádru našeho bytí.