Vinay Joshi

Kniha přináší komplexní pohled na stres a vysvětluje, jak stres ovlivňuje zdraví člověka. Autor popisuje mechanismy stresové reakce, které probíhají na úrovni nervového systému i endokrinní soustavy. Stres odlišně působí na různé typy osobnosti. Termín „stres" je mimořádně nejednoznačný. Většinou se používá ve významu působící události (stresoru), někdy ve smyslu odpovědi na tuto událost (stresové reakce). Navíc často bývá chápán v negativním smyslu, pak hovoříme o tzv. distresu, jindy jím bývá popisován chronický stav nerovnováhy.My budeme stresem charakterizovat události ohrožující jedince a podněcující fyziologické a behaviorální reakce, které jsou součástí alostázy. Odezvu na stres nyní můžeme zahrnout do procesu alostázy. K nejčastěji studovaným fyziologickým systémům reagujícím na stres patří sekrece hypofýzy a autonomní nervový systém, zejména sympatické reakce nadledvinek a sympatických nervů. Tyto systémy reagují jak na běžné stresové události, tak na normální cyklus klidu a aktivity, i když bývají nejčastěji uváděny jako „systémy stresové reakce".Z behaviorálního pohledu sestává reakce na stres z „boje, nebo útěku", nebo, u člověka, z chování souvisejícího se zdravím, jako je přejídání, konzumace alkoholu, kouření a jiné formy užívání návykových látek. K reakcím na potenciální stresové situace může také patřit zvýšený stav bdělosti umocněný úzkostí a strachem, zejména je-li hrozba definovaná neurčitě nebo je imaginární, a neexistuje-li žádná jasná alternativní reakce v chování, která by hrozbu dokázala odbourat.Behaviorální reakce na stres a tyto úzkostné stavy dokážou stávající situaci ještě více zjitřit. Ochrana versus poškození Z pohledu přežití a zdraví jedince je nedůležitější vlastností mediátorů, které se účastní alostázy, skutečnost, že mají krátkodobý ochranný účinek.