Inspirace

Autor knihy Matta el-Meskin učí o modlitbe a vnútornom živote súčasného veriaceho človeka. Starý a nový člověk v nás, to je názov jednej z jeho známych kníh. Okrem nej napísal aj Rady k modlitbě. Jeho slová prúdia zo srdca a dostávajú sa nielen do uší poslucháčov... Ony idú hlbšie. Až k srdcu. Vyvolávajú radosť zo života i z toho, že každý z nás je milované Božie dieťa.

John Henry Newman (1801–1890) se proslavil nejprve jako představitel reformního hnutí v anglikánské církvi, intenzivní studium dějin křesťanství jej však přivedlo až ke vstupu do katolické církve (1845). Příklad kardinála Newmana jako poctivého myslitele, teologa, pastýře a muže hlubokého duchovního života vyzdvihl papež Benedikt XVI. v září 2010, když jej během své návštěvy Velké Británie prohlásil za blahoslaveného.Z bohatého díla autora, který byl dosud v češtině nedostupný, předkládáme výběr zamyšlení, úryvků z kázání a meditací, které mohou inspirovat i křesťany 21. století.

(2.vydanie). „Křesťanská víra je vírou velkých paradoxů! Chceme-li postupovat duchovně vzhůru, musíme sestupovat dolů, ke kořenům zdravé, tradiční a čisté spirituality. Chceme-li Božím slovem ovlivnit okolí, musíme jím ovlivnit nejprve sami sebe. Chceme-li jít ve vztahu k Bohu dopředu, musíme se vrátit zpět k jeho evangeliu. Chceme-li budovat nadpřirozené, musíme začít u přirozeného.“Za úspěchem knížek Maxe Kašparů stojí hluboká lidskost autora i jeho znalost lidských srdcí. Provaz či lano je obrazem a symbolem křehkosti, provizoria i umění cesty k Bohu. Jako lidé vycházíme z „kopečku naší obyčejné všednodennosti, situovaného na okraji srázu naší konečnosti“ a přicházíme k „vysoké hoře, jejíž vrchol je vždy nad oblaky a na jejímž temeni stojí živý Ježíš“.Inspirativní dílko je adresováno všem, kteří hledají v životě novou, trochu akrobatickou, ale přesto bezpečnou cestu ke smyslu života – k Bohu.Jaroslav Maxmilián Kašparů, píšící pod jménem Max Kašparů (* 1950), je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, autor duchovní literatury a esperantista. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v roce 2015, předtím byl jáhnem římskokatolické církve. K jeho odborným zájmům patří pastorální medicína a vztah mezi spirituální teologií, psychiatrií a psychologií. Je autorem desítek úspěšných knížek. V Karmelitánském nakladatelství vyšly rozhovory Do výšky volím pád (2003), Jinými slovy. Na minutu s Maxem Kašparů (2005) nebo bestseller O radostech lidské duše (2. vyd. 2008).

Od svojich dvadsiatich rokov abbé Pierre starostlivo odkladá a zhromažďuje svoje myšlienky a modlitby. Práve tie sú zhrnuté v tejto knihe - jedinej, ktorú napísal v prvej osobe. Hoci dnes má už abbé Pierre viac ako 90 rokov, nestratil nič zo svojej horkokrvnosti a vášne. Táto jeho vlastnosť ho núti denno-denne vstávať a prijímať pozvanie "poraziť zlo, odvážiť sa otvoriť oči a bojovať."

Knížka Misionáři bez lodi, která byla publikována mnohem později než jiná díla Madeleine Delbrelové, v sobě má vpravdě prorocký náboj. Vznikla ještě před koncilem, v době, kdy se misijní poslání církve přisuzovalo jen „specialistům“, kteří odplouvali na lodích do Afriky nebo do ještě vzdálenějších končin světa.Ostatní křesťané se v lepším případě o misiích dovídali z věstníků a katolických novin, v horším případě se o ně nezajímali vůbec. Madeleine přichází s tehdy revoluční myšlenkou, že každý křesťan je už svou podstatou misionář. Je povolán mít podíl na šíření radostné zvěsti, a to v jakémkoli prostředí, všude tam, kde žije.

Kardinál Charles Journet (1891–1975) působil téměř po celý svůj život jako profesor ve velkém semináři ve švýcarském Fribourgu, kde přednášel dogmatickou teologii. Jeho přednášky bývaly často nahlas proslovovanou meditací. Studenty velice oblíbený a vážený, rád na něj vděčně vzpomínal např. pozdější papežský teolog Georges Cottier.

Promluvy od Svaté Marty. Už jsme si zvykli na to, že papež František se po zvolení odmítl přestěhovat do papežského apartmánu v Apoštolském paláci, ale ubytoval se v malém bytě Domu sv. Marty. V tamní kapli slouží každé ráno mši svatou, při níž pronáší krátkou promluvu.Promluvy od Svaté Marty začalo záhy sledovat mnoho lidí z celého světa, u nás především díky webovým stránkám české sekce rádia Vatikán. Vycházejí z Božího slova a přinášejí nezředěnou zvěst evangelia, ale je v nich přítomen i autentický František: jeho typické důrazy, zemité příměry i jezuitská spiritualita.Kniha365 dní s papežem Františkem je výběrem nejsilnějších myšlenek z těchto ranních bohoslužeb, s nadějí, že poslouží mnohým, kdo chtějí denně čerpat z pramenů Boží moudrosti a zamýšlet se nad životem ve světle evangelia.

Jeden z nich bol kardinál jednej z najväčších diecéz vo svete a utečenec. Druhý pracuje v záchytných centrách pre drogovo závislých teenegerov a v posledných rokov žil s deťmi ulice v Rumunsku a Moldavsku. Stretli sa v Jeruzeleme a stali sa priateľmi. Kardinál Martini a Georg Sporschilla. Kniha Hovory v Jeruzalémě obsahuje spoločné hľadanie odpovedí na otázky mládeže:Čo by robil Ježiš dnes?Aká je budúcnosť viery?Aká je cesta náboženstva?

V roce 2015 probleskla tiskem zpráva, že Templetonovu cenu získal Jean Vanier, zakladatel komunity Archa. V knize předkládáme jeho životopisný portrét, spolu s výběrem těch nejlepších textů z jeho knih. Jean Vanier miluje lidi, ale především miluje Krista a jeho evangelium. V jeho světle se zamýšlí nad všelidskými tématy, jako je odpuštění, důstojnost člověka, bolest v našem životě, modlitba, sexualita a láska hodná toho jména.

Promluvy s Argentiny ukazují na pastýřskou péči kardinála Jorgeho Maria Bergoglia o Kristovu církev, ale i vnímavost pro konkrétní problémy společnosti v jeho domovině. Jde o promluvy, které přednesl ještě jako arcibiskup Buenos Aires v letech 2006 až 2013, tedy v době těsně před zvolením papežem.Oslovuje v nich různé adresáty na různá témata: jak střežit poklad víry a přitom si ho nenechat jen pro sebe; problémy výchovy v současném světě; pastorace ve městě; růst ve víře; téma práce; ochrana dětí a péče o seniory; chudoba, sociální dluhy a sociální spravedlnost… Důrazy, které dnes coby papež vnáší do církve a společnosti, se tedy neobjevují až s jeho zvolením, ale vyrůstají z jeho dřívějších postojů a z letitých zkušeností dělníka na Kristově vinici.

Otec Raniero Cantalamessa postavil na Božím slově celý svůj život a je jedním ze vzácných kazatelů, kteří Boží slovo skutečně milují a umějí z něj čerpat duchovní pokrm pro sebe i pro druhé. V této knížce nám nabízí 100 krátkých úvah nad texty evangelií, jakési duchovní „jednohubky“. Kéž jejich četba poslouží čtenáři k tomu, aby se dokázal podívat na svůj život novýma očima a objevil v sobě novou žízeň po Bohu a po Božím slově, které odpovídá na nejhlubší touhy člověka.

Známý myslitel stojí ve své knize před náročnou výzvou – chce věřícím i nevěřícím přiblížit slova modlitby Otče náš, modlitby navýsost křesťanské, kterou Tertulián označil za shrnutí celého evangelia. Jeho rozhodnutí oslovit také nevěřící není nějakým ústupkem vůči světu – vyvěrá totiž z přesvědčení, které je výsledkem zralé víry: že Ježíš je „pánem lidstva“, že každý člověk je Božím obrazem a že vše, co je lidské, zároveň souvisí s Bohem.Tato otevřenost i vůči těm, kteří nevěří, věřit nemohou nebo neumí, dává sevřený a prostý ráz perspektivě, z níž autor pohlíží na život a křesťanskou víru. Podle autora modlitba Otče náš vystihuje lidství každého člověka do té míry, že se v ní každý může najít. Všichni lidé jsou bytostmi touhy, cítí potřebu chleba i odpuštění, bojují se zlem a žijí na zemi, která už díky Vtělení není místem oddělujícím lidi od Boha, ale naopak jediným místem, které setkání člověka s Bohem umožňuje. (z předmluvy Enza Bianchiho)

Otec Daniel nás zve, abychom vzali vážně evangelium a provedli „koperníkovský obrat“ ve vztahu k lidem kolem nás. Obrat, který začíná vztahem ke Kristu, začíná uvnitř našeho srdce, ale může mít nesmírný dopad na všechny naše vztahy.

Májové úvahy patří k posledním textům Václava Renče (1911-1973). Záhy po jeho smrti vycházely postupně v Katolických novinách (1974-75) a pak ještě znovu v Katolickém týdeníku (1994-95), některé pod změněnými názvy a mírně krácené.Knižně vyšly v Praze nákladem římské Křesťanské akademie 1996 (jako neprodejný tisk). Nejde tudíž o dílko neznámé: naopak, je čtenářsky prověřené a nepochybně vděčně oceněné a je nesporné, že si zaslouží co největšího rozšíření.

Kniha nenabízí systematické vyprávění o prvních měsících Františkova pontifikátu, ani další teologické analýzy, komentáře a výhledy do budoucna.Kvítky papeže Františka z pera známého vatikanisty Tornielliho obsahují řadu momentek, nenadálých situací a setkání, ale i zajímavé úryvky z papežových kázání, svědectví a záznamy nečekaných telefonátů papeže Františka.Jde tedy o sbírku autentických výroků a příhod, které nám pomohou lépe poznat osobnost papeže Františka - toho, který byl podle svých slov povolán do Říma "z konce světa", nicméně velmi rychle zdomácněl nejen ve Vatikánu, ale především v srdcích křesťanů po celém světě.