Sv. František z Assisi

Šiesti uznávaní majstri v modlitbe; šesť prístupov pre jednoduchú adaptáciu: František – modlitba chvály Klára – modlitba dňa Ingác – modlitba zmyslov Terezka – nesebecká modlitba Terézia – modlitba familiárnych slov Ján – modlitba odlúčenia

III. díl. V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi (4. 10. 1244), který pobídl bratry k tomu, aby sepsali všechny vzpomínky na sv. Františka, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla „udělat pořádek“ ve Františkově hagiografii.Všechny legendy tohoto dílu vycházejí ze dvou základních potřeb bratří té doby. Bratři totiž zjistili, že v předcházejících legendách nebylo uvedeno zdaleka všechno, co se o svatém zakladateli zachovalo, a tak zjištěné skutečnosti chtěli doplnit k těm již známým. Bratři se také potřebovali vyrovnat s přeměnou původního bratrstva ve skutečný řeholní řád, což je druhý charakteristický rys legend tohoto období. O začátku neboli založení Řádu (Perugijský anonym) – – Legenda tří druhů – – Druhý životopis svatého Františka / Tomáš z Celana – – Pojednání o zázracích blaženého Františka / Tomáš z Celana

Při pohledu na sochy svatých z mramoru může leckoho napadnout: Mají tyto postavy ještě něco společného s námi, obyčejnými smrtelníky? Autor této půvabné knížky je pevně přesvědčen o tom, že ano. Propůjčuje proto hlas světcům a světicím z Berniniho kolonády na Svatopetrském náměstí v Římě, aby si před našima očima vyměnili názory na problémy aktuální ve své i v naší době. Svatým v jeho podání nejsme vůbec lhostejní, stále se za nás přimlouvají u Boha, zůstávají však v první řadě našimi bratry a sestrami a chtějí se s námi podělit o své zkušenosti. Každý z nich přece musel také zápasit se svými slabostmi, prožívat obyčejné lidské starosti, útrapy a obtíže rozhodování. Někteří povstali k novému způsobu životu z velké mravní pokleslosti – o to víc pak mohou svědčit o milosrdné Boží lásce.Padovese neotřelou formou poukazuje také na to, jak důležité pro svatost jsou hodnoty jako vnitřní svoboda, humor a odvaha k pravdě. Využívá při tom úryvků z vlastních spisů svatých nebo vyprávění o jejich životě. V knize se setkáváme jak s postavami obecně známými (např. František z Assisi, Kateřina Sienská, Terezie z Avily, Ignác z Loyoly), tak i pozapomenutými (někdejší prostitutky Marie Egyptská a Pelagie Jeruzalémská, odstoupivší papež Celestýn V....). Živá rozprava světců a světic ústí nakonec v poselství křesťanům třetího tisíciletí – laikům, kněžím, řeholníkům, biskupům i papežům.

Duchovní život vyžaduje stále novou potravu, nemá-li vyhasnout. Člověk se setkává s různými názory a potřebuje orientaci. Proto hledáme učitele duchovního života a jedním z nich je bezpochyby František z Assisi. Jeho příklad se stal školou takového života.Tato kniha dává nahlédnout do jeho života a působení a přivádí nás k prameni, z něhož stále čerpal: k milujícímu, uctivě něžnému spojení s živým a život dávajícím Bohem. Z tohoto vztahu se zrodily modlitby, které dodnes září a ukazují směr. Kniha je rozebírá, rozjímá, a navrhuje, jak jich můžeme v praxi využít.