Sviatosť oltárna

Promluvy o mši svaté (s podněty otce Radka Tichého). Papež František probírá s věřícími jednotlivé části mše svaté. Dobře porozumět mši svaté je totiž zásadní pro náš plnější, živý vztah s Bohem. „Na mši nepřicházíme, abychom Bohu něco dávali, ale abychom od něho přijímali, čeho je nám opravdu zapotřebí,“ říká Svatý otec. „Nechme se přitahovat k tomuto skutečnému setkání se zabitým a vzkříšeným Ježíšem. Ať náš život vzkvétá jako Velikonoce – květy naděje, víry a dobrých skutků. Kéž k tomu nacházíme sílu v eucharistii, ve spojení s Ježíšem.“

Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době. Váháme-li v neděli, jestli jít na mši, mějme na paměti, že je to Bůh, který každého z nás vysvobozuje z osamělosti a izolace a vytváří z nás Boží lid, žijící z víry a sjednocovaný Kristem. Nechme se pozvat zosobněnou Moudrostí, která prostřela stůl a křičí své pozvání nad městem (Př 9,2–3). Nechme se Slovem – Synem Božím – pozvat na hostinu díkůvzdání: eucharistii.Jean-Marie Lustiger je francouzský katolický duchovní židovského původu, arcibiskup pařížský (1981-2005), kardinál (od 1983) a člen Francouzské akademie (od 1995). Během svého dlouhého pobytu na arcibiskupském stolci prosadil využívání moderních sdělovacích prostředků při šíření víry a v pastoraci, inicioval vznik katolických médií (Radio Notre-Dame a televizního kanálu KTO). Byl blízkým přítelem papeže Jana Pavla II., s nímž ho sbližoval i jeho konzervativní pohled na úlohu a vývoj církve. Je autorem řady úspěšných knih, z nichž některé byly přeloženy o češtiny (např. Tajemství eucharistie a První kroky v modlitbě).

Rozjímanie nad týmito krátkymi myšlienkami kňaza zamilovaného do Eucharistie nech vzbudí záujem o veľké tajomstvo lásky našej viery a nech opäť zapáli nádej na zjednotenie všetkých kresťanov okolo jediného Pánovho stola.

Mše svatá. Každou neděli přivádí mše svatá do kostelů miliony věřících. Přesto je smysl a původ rozmanitých ritů a modliteb, které mši tvoří, často málo známý.Na otázky, které si věřící občas kladou, se ve své knize srozumitelně a čtivě snaží odpovědět pařížský arcibiskup, kardinál Lustiger. Vychází přitom ze svých bohatých zkušeností i pedagogické praxe. Se čtenářem prochází jednotlivé části mše a ukazuje, že každý detail má v liturgii své místo.

Co znamená „klanět se Bohu“? Možná si pod tímto slovním spojením představíme pokleknutí před svatostánkem v kostele, klečení při liturgii, nebo pozici, kterou zaujímáme při osobní modlitbě v soukromí. Autorka této knížky však otevírá o mnoho širší pohled na klanění se Bohu a představuje jej jako životní postoj křesťana, který upřímně touží žít v Boží přítomnosti. Klanění se podle ní dokonce může a má stát „životním stylem“ každého, kdo miluje Boha a touží v této lásce stále růst. Caroline Schaeferová je členkou asociace Misionářů života, které si klade za cíl probouzet ve společnosti úctu k životu jakožto Božímu daru. Zasazují se za solidaritu a odpovědnost a hájí důstojnost lidské osoby v každém stádiu života. Důležité místo v jejich charismatu má služba potřebným a slabým, která čerpá z modlitby a slavení eucharistie.

Z prednášok otca Josepha K. Billa z duchovných cvičení o celkovom uzdravení človeka. Táto kniha obsahuje súbor prednášok otca Billa, ktoré odzneli na jeho duchovných cvičeniacho celkovom uzdravení človeka. Ústrednou témou je nevýslovná láska Ježiša Krista, ktorá dokáže pretvárať ľudské srdcia. Otec Bill je presvedčený, že Ježiš je odpoveďou na každý problém a jeho láska je najlepším liekom na každú chorobu moderného sveta.

Titul vyšiel v novom vydaní: Eucharistia (2016).O Eucharistii sa v pribehu stáročí napísalo a povedalo toľko, že sa zdá takmer nemožné k tomu, čo je o jej tajomstve známe, ešte čosi dodať. Autorka hovorí o danej téme v štyroch krátkych príhovoroch prednesených členom Hnutia fokoláre. A ako je pri podobných prednáškach jej zvykom, opiera sa o vážených cirkevných otcov, o pápeža, o koncily a o svätcov.Zároveň načiera do svojich osobných skúseností a do skúseností celého hnutia. Najprv hovorí o ustanovení Eucharistie a o jej mieste v prvých kresťanských spoločenstvách. Potom stručne a pôsobivo podáva v historickom a liturgickom prehľade obraz o tom, ako sa rastom svetla postupne prehlbovalo poznanie eucharistického tajomstva, ale aj o krajnostiach, ku ktorým dochádzalo.V ďalšom objasňuje konkrétne účinky Eucharistie v jednotlivcoch i v celej spoločnosti. Napokon hovorí i podmienkach potrebných na to, aby sa takéto účinky mohli prejavovať.

Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo právě při slavení eucharistie, definitivně odmlčel. Lze ho tak pokládat za jakousi Tomášovu teologickou a duchovní závěť.Tomáš se v něm nejprve zabývá eucharistií jakožto svátostí. Ptá se, jakým způsobem se obecný pojem svátosti vztahuje právě na eucharistii a jaká je její materie a forma. V této části probírá otázky týkající se svátostné proměny, způsobu, jímž je Kristus pod svátostnými způsobami přítomen, a akcidentů, totiž vnější podoby chleba a vína, u nichž při konsekraci k žádné zjevné změně nedochází. Dále pojednává o účincích eucharistie v řádu milosti, o těch, kdo eucharistii přijímají a kdo ji vysluhují, a nakonec rozebírá liturgické obřady, jimiž se eucharistie slaví.