Sviatosti

Svaté Přijímání a obnova Církve (2.vydání). Víra, úcta a láska k Eucharistii je pro křesťana naprosto zásadní. Knížka nás vede k hlubšímu zastavení a uchopení tajemství, jímž je podivuhodná svátost Eucharistie.Na mnoho věřících mohou myšlenky současného kazašského biskupa německého původu Athanasia Schneidera působit značně nezvykle nebo i nemoderně, když například říká: „Boží Syn přišel na tento svět, aby usmířil a odčinil největší hřích lidstva. Tento největší hřích lidstva spočívá v tom, že se lidstvo odepřelo klanět Bohu a nechce Mu přiznat nejvyšší úctu a první místo.“ Ovšem vezmeme-li vážně toto konstatování do vlastních řad, které pokračuje i jasně formulovaným poselstvím o naší „spoluvineť na tomto hříchu, s hořícím srdcem bychom měli usilovat o to, aby naše eucharistická úcta vyjadřovala co možná nejvěrněji postoj pokorného „dítěte Božího“. Kde se inspirovat?Prostor eucharistické úcty vytyčila tisíciletá tradice Církve a vědomí, kdo jsme my a kdo je Bůh, kterého pod proměněnou způsobou chleba a vína přijímáme nebo adorujeme. Kniha Athanasia Schneidera toto naše vědomí projasňuje a podobně, jako kdysi svaty Atanáš „projasňoval“ chápaní Krista, jehož blud arianismu tlačil k pouhému lidství, vysvětluje nám úskalí „zlidštění“ našeho přístupu ke svátosti Eucharistie. Přitom platí Schneiderova slova: „V Církvi a na této zemi není nic tak posvátného, tak božského, tak živého a tak osobního jako svaté Přijímání, protože to je sám eucharistický Pán.“A Josef Ratzinger, papež Benedikt XVI., upozorňuje: „Způsob, jak se slaví liturgie, rozhoduje o osudu víry a Církve.“

7 tajomstiev Eucharistie sa opiera o Sväté písmo, spisy svätých a učenie pápežov. Oboznámi nás so skrytými pravdami o Eucharistii – pravdami, ktoré prijímali teológovia, svätci a mystici, ale zriedka ich pochopil bežný človek.Autorovi Vinnymu Flynnovi sa podarilo urobiť to, čo sa nedarí mnohým teológom: písať o tých najhlbších tajomstvách viery jednoducho a zrozumiteľne pre všetkých. Hoci sme v učení Cirkvi dostali všetky potrebné informácie, nedokázali sme nájsť potrebné súvislosti. Neuvedomujeme si v plnej miere, koho vlastne prijímame v Eucharistii, prečo nám Boh dal túto jedinečnú sviatosť, alebo akú odpoveď od nás očakáva. Každý jeden katolík je pozvaný skúmať tajomstvo Eucharistie a rozumieť mu stále viac a viac.Táto kniha všetko zmení! Po jej prečítaní si úplne nanovo uvedomíme, že Eucharistia je nielen sväté prijímanie – je to reálna premena nášho každodenného života.Kniha je cirkevne schválená.

Boží služobník Carlo Acutis mal obrovskú vieru a veľkú lásku k Eucharistii, ktorá sa stala hlavnou témou jeho života. Svoj mladý, hoci krátky život zasvätil dokumentovaniu a dielu Eurcharistické zázraky vo svete, na čo využil svoje výborné počítačové zručnosti. Tento veselý mladík sa narodil v roku 1991 v Londýne a zomrel v roku 2006 v Miláne vo veku 15 rokov na leukémiu. Je veľkým vzorom pre mládež, ako aj v dnešnej modernej dobe môže žiť intenzívny vzťah s Kristom a svoje vedomosti a nadanie môže použiť na vyššie ciele a dobro druhých.Odporúčame: Môj syn Carlo Acutis (2024) a Spytovanie svedomia pre deti s Carlom AcutisomŽivotopis autora vyšiel knižne ako Carlo Acutis (2020).

Príprava na prvé sväté prijímanie je šikovnou pomôckou v tvare slovníčka pre deti, ktoré sa pripravujú na prijatie Eucharistie. Brožúrka obsahuje: základné otázky a odpovede rozdelené do piatich okruhov:BohŽivot Pána JežišaSviatosti a krstSviatosť zmiereniaSviatosť oltárna základné modlitby,priebeh sviatosti zmierenia so spytovaním svedomia.

Pápež Ján Pavol II. na slávnosť Najsvätejšieho Kristovho tela a krvi roku 2004 vyhlásil Rok Eucharistie. Tento rok sa začal v októbri 2004, keď sa konal v mexickom meste Guadalajara 48. medzinárodný eucharistický kongres. Ukončil sa v októbri roku 2005, keď sa v Ríme konala synoda biskupovo Eucharistii. Slovenský časopis Posol Božského Srdca Ježišovho v Roku Eucharistie uverejnil jedenásť tém o svätom prijímaní. Veď Eucharistia je najväčším bohatstvom Cirkvi, v nej sa nám Ježiš dáva za duchovný pokrm, ktorý živí a formuje veriacich. Doplnené a prepracované témy o svätom prijímaní teraz sa predkladajú všetkým záujemcom o prehĺbenie osobného vzťahu k Ježišovi. Kiež by vo svätom prijímaní všetci objavili účinný zdroj milosti, posily, útechy a chuti do života.Žiaľ, nezachovala sa bibliografia použitých zdrojov, ale predložené témy zohľadňujú Katechizmus Katolíckej cirkvi, Kódex kánonického práva z roku 1983, pápežské a cirkevné dokumenty o Eucharistii.

Ježiš bol naplnený Božou láskou spôsobom, ktorý nie sme v stave vôbec vyjadriť. Veď ako Boží Syn bol stále spojený s Duchom lásky. V tejto láske bol oddaný nielen Otcovi, ale mal rád ako nik iný aj ľudí. Ujímal sa chudobných, chorých a hriešnikov. Rozhodol sa prejaviť najväčšiu lásku a dať za nás všetkých svoj život. No i potom chcel zostať s nami a pre nás, preto sľúbil Eucharistiu. Vyjadril svoj trvalý postoj lásky, keď hovoril o sebe ako o Chlebe života (Jn 6,23). Tu Ježiš vyjadril svoje rozhodnutie navždy sa darovať ľuďom a stať sa im tak prameňom života. (Ján Chryzostom Korec)Ak máte niekedy ťažkosti s tým, prečo si Ježiš zvolil práve spôsoby pokrmu a nápoja, aby sa nám osobne daroval a tiež ak chcete hlbšie pochopiť, prečo sa nám Kristus pri Poslednej večeri navždy daroval - prečítajte si knihu otca kardinála. Nájdete v nej mnohé vysvetlenia, napr. súvislosť Eucharistie s predobrazmi zo Starého zákona, či súvislosť s obetou na Golgote. Každý čitateľ získa ucelený a prístupný pohľad na Eucharistiu ako aj na svätú omšu.

Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době. Váháme-li v neděli, jestli jít na mši, mějme na paměti, že je to Bůh, který každého z nás vysvobozuje z osamělosti a izolace a vytváří z nás Boží lid, žijící z víry a sjednocovaný Kristem. Nechme se pozvat zosobněnou Moudrostí, která prostřela stůl a křičí své pozvání nad městem (Př 9,2–3). Nechme se Slovem – Synem Božím – pozvat na hostinu díkůvzdání: eucharistii. 3. vydání

sviatosť premenenia. Sviatosť Eucharistie sa každý deň slávi v Božom dome - v kostole. Ale čím ďalej, tým menej ľudí sa jej zúčastňuje. Zdá sa im stereotypná?Nikdy sa nič nové nedeje?Slávenie Eucharistie na mnohých môže pôsobiť nudne a povrchne. Otec Anselm Grün v knihe Sviatosti – Eucharistia pomocou jednoduchých viet sugestívne oboznamuje čitateľa s obradom, jeho symbolikou, stručnou históriou a celkovo jeho významom.Kniha je vhodná pre rodičov detí pripravujúcich sa na prvé sväté prijímanie, katechétov ale aj pre každého jedného, kto sa chce dostať o niečo bližšie ku jadru kresťanského života.

Lék nesmrtelnosti. Eucharistie je ohniskem našeho života i radostí našich tužeb. Biblická označení Lámání chleba, Večeře Páně, Svatá oběť a jiná vyjadřují hluboké propojení srdcí, která se na sebe těší. Jde o intimitu Boha v člověku a člověka v Bohu. Eucharistie podle kardinála Špidlíka také omlazuje svět a vytváří jeho novou podobu.

O Eucharistii sa v pribehu stáročí napísalo a povedalo toľko, že sa zdá takmer nemožné k tomu, čo je o jej tajomstve známe, ešte čosi dodať. Autorka hovorí o danej téme v štyroch krátkych príhovoroch prednesených členom Hnutia fokoláre. A ako je pri podobných prednáškach jej zvykom, opiera sa o vážených cirkevných otcov, o pápeža, o koncily a o svätcov.Zároveň načiera do svojich osobných skúseností a do skúseností celého hnutia. Najprv hovorí o ustanovení Eucharistie a o jej mieste v prvých kresťanských spoločenstvách. Potom stručne a pôsobivo podáva v historickom a liturgickom prehľade obraz o tom, ako sa rastom svetla postupne prehlbovalo poznanie eucharistického tajomstva, ale aj o krajnostiach, ku ktorým dochádzalo.V ďalšom objasňuje konkrétne účinky Eucharistie v jednotlivcoch i v celej spoločnosti. Napokon hovorí i podmienkach potrebných na to, aby sa takéto účinky mohli prejavovať.

Promluvy o mši svaté (s podněty otce Radka Tichého). Papež František probírá s věřícími jednotlivé části mše svaté. Dobře porozumět mši svaté je totiž zásadní pro náš plnější, živý vztah s Bohem. „Na mši nepřicházíme, abychom Bohu něco dávali, ale abychom od něho přijímali, čeho je nám opravdu zapotřebí,“ říká Svatý otec. „Nechme se přitahovat k tomuto skutečnému setkání se zabitým a vzkříšeným Ježíšem. Ať náš život vzkvétá jako Velikonoce – květy naděje, víry a dobrých skutků. Kéž k tomu nacházíme sílu v eucharistii, ve spojení s Ježíšem.“

Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době. Váháme-li v neděli, jestli jít na mši, mějme na paměti, že je to Bůh, který každého z nás vysvobozuje z osamělosti a izolace a vytváří z nás Boží lid, žijící z víry a sjednocovaný Kristem. Nechme se pozvat zosobněnou Moudrostí, která prostřela stůl a křičí své pozvání nad městem (Př 9,2–3). Nechme se Slovem – Synem Božím – pozvat na hostinu díkůvzdání: eucharistii.Jean-Marie Lustiger je francouzský katolický duchovní židovského původu, arcibiskup pařížský (1981-2005), kardinál (od 1983) a člen Francouzské akademie (od 1995). Během svého dlouhého pobytu na arcibiskupském stolci prosadil využívání moderních sdělovacích prostředků při šíření víry a v pastoraci, inicioval vznik katolických médií (Radio Notre-Dame a televizního kanálu KTO). Byl blízkým přítelem papeže Jana Pavla II., s nímž ho sbližoval i jeho konzervativní pohled na úlohu a vývoj církve. Je autorem řady úspěšných knih, z nichž některé byly přeloženy o češtiny (např. Tajemství eucharistie a První kroky v modlitbě).

Rozjímanie nad týmito krátkymi myšlienkami kňaza zamilovaného do Eucharistie nech vzbudí záujem o veľké tajomstvo lásky našej viery a nech opäť zapáli nádej na zjednotenie všetkých kresťanov okolo jediného Pánovho stola.

Mše svatá. Každou neděli přivádí mše svatá do kostelů miliony věřících. Přesto je smysl a původ rozmanitých ritů a modliteb, které mši tvoří, často málo známý.Na otázky, které si věřící občas kladou, se ve své knize srozumitelně a čtivě snaží odpovědět pařížský arcibiskup, kardinál Lustiger. Vychází přitom ze svých bohatých zkušeností i pedagogické praxe. Se čtenářem prochází jednotlivé části mše a ukazuje, že každý detail má v liturgii své místo.

Titul vyšiel v novom vydaní: Eucharistia (2016).O Eucharistii sa v pribehu stáročí napísalo a povedalo toľko, že sa zdá takmer nemožné k tomu, čo je o jej tajomstve známe, ešte čosi dodať. Autorka hovorí o danej téme v štyroch krátkych príhovoroch prednesených členom Hnutia fokoláre. A ako je pri podobných prednáškach jej zvykom, opiera sa o vážených cirkevných otcov, o pápeža, o koncily a o svätcov.Zároveň načiera do svojich osobných skúseností a do skúseností celého hnutia. Najprv hovorí o ustanovení Eucharistie a o jej mieste v prvých kresťanských spoločenstvách. Potom stručne a pôsobivo podáva v historickom a liturgickom prehľade obraz o tom, ako sa rastom svetla postupne prehlbovalo poznanie eucharistického tajomstva, ale aj o krajnostiach, ku ktorým dochádzalo.V ďalšom objasňuje konkrétne účinky Eucharistie v jednotlivcoch i v celej spoločnosti. Napokon hovorí i podmienkach potrebných na to, aby sa takéto účinky mohli prejavovať.

Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo právě při slavení eucharistie, definitivně odmlčel. Lze ho tak pokládat za jakousi Tomášovu teologickou a duchovní závěť.Tomáš se v něm nejprve zabývá eucharistií jakožto svátostí. Ptá se, jakým způsobem se obecný pojem svátosti vztahuje právě na eucharistii a jaká je její materie a forma. V této části probírá otázky týkající se svátostné proměny, způsobu, jímž je Kristus pod svátostnými způsobami přítomen, a akcidentů, totiž vnější podoby chleba a vína, u nichž při konsekraci k žádné zjevné změně nedochází. Dále pojednává o účincích eucharistie v řádu milosti, o těch, kdo eucharistii přijímají a kdo ji vysluhují, a nakonec rozebírá liturgické obřady, jimiž se eucharistie slaví.