Duchovný rast

Objavme zázraky v každodennom živote. Predpokladom na to, aby sme vyšli zo starých, zabehaných koľají, je schopnosť žasnúť. Žasnúť znamená byť otvorený pre nové veci a vidieť zázraky vo všedných dňoch. Žasnúť znamená byť ako deti, ktoré sa púšťajú do vecí s otvoreným srdcom a danú chvíľu prežívajú naplno.Snahou Anselma Grüna v knihe Žasnime je, aby sme sa opäť naučili žasnúť. Aby sme odkrývali samozrejmé skutočnosti a to, čo v nich tkvie. Autor si všíma opakujúce sa činnosti všedného dňa, jednoduché veci, prírodu i miesta. Pozýva nás, aby sme to, čo robíme a zažívame každý deň, videli v novom svetle. Aby sme to videli ako obraz našej duchovnej púte a hlbokého tajomstva, ktoré nás v tom všetkom stretáva a dotýka sa nás.

Ticho je vzácne, preto by sme si ho mali chrániť. Prečo je také vzácne? Pretože v tichu možno nájsť Boha, a to je to najdôležitejšie. Dnes sme však vystavení hluku prostredníctvom veľkého množstva impulzov či už je to televízia, rôzne reklamy, vrava a hudba v pozadí našich činností, a stíšiť sa popri tom všetkom býva veľmi náročné.O hľadaní ticha píše benediktínsky mních Zacharias Heyes, ktorý napriek životu v kláštore mal tiež problém nájsť pokoj. Kniha je zhrnutím Heyesových myšlienok o tom, kde nájsť vytúžené ticho a ako si ho udržať. Obohatením preňho boli spisy svätého Benedikta z Nursie, zakladateľa rádu benediktínov, ktoré určite na ceste do vlastného vnútra pomôžu každému, kto úprimne túži nájsť Boha.

Objavme zázraky v každodennom živote. Naše šťastie sa živí žasnutím. Táto cesta je celkom jednoduchá, a predsa nesmierne obohacuje.Nech totiž robíme čokoľvek, či už jazdíme autom, čítame noviny, raňajkujeme, kosíme trávnik, alebo žehlíme, záleží na nás, ako k tomu pristupujeme. Uprostred života, uprostred všedného dňa môžeme vidieť zázraky. Musíme sa len naučiť hľadieť naň novými očami. Obyčajné veci skrývajú veľký význam. Stôl, chlieb, voda, víno, strom alebo kvet, to všetko nám odrazu môže ukázať svoj zmysel, stať sa symbolom a zažiariť novým leskom.

Známý benediktinský mnich se zabývá jedním z důležitých prvků duchovního života, který se stal v poslední době v křesťanské praxi tak trochu popelkou. Anselm Grün pojednává půst z různých hledisek: biblického,lékařského,psychologického,ale především poukazuje na oprávněnost a nezbytnost postu pro duchovní růst člověka. Jako obvykle rád čerpá z životní moudrosti otců pouště a dalších učitelů duchovního života. Vychází již ve 4. vydání.

Křesťanská meditace na každý den. Tisíce lidí na celém světě obohatily svůj duchovní život o každodenní praxi křesťanské meditace a tiché modlitby, jak jí učil benediktinský mnich John Main. Jeho učení čerpá ze starobylé biblické tradice, z hinduistických upanišad i moudrosti raně křesťanských pouštních Otců.

Dialog mnicha s manažerem. Benediktinský mnich a špičkový manažer diskutují o tématech dnešního světa, která se týkají nás všech: úspěch a odpovědnost, ekonomika a blahobyt, kultura a hodnoty – zkrátka Bůh, peníze a svědomí. Sešly se tu dvě mimořádné vůdčí osobnosti ze světů tak odlišných, jako jsou klášterní klauzura a top management nadnárodní firmy. Něco však mají společného Anselm Grün je sice především mnich a teolog, ale v opatství Münsterschwarzach má na starosti ekonomický chod rozsáhlého kláštera a řídí stovky jeho zaměstnanců. Jochen Zeitz byl 19 let vrcholným manažerem sportovní a lifestylové firmy Puma, který v posledních letech přesouvá svůj zájem na životní prostředí a principy trvale udržitelného rozvoje. Jejich názory a postoje nejsou jen prezentací osobních pohledů a zkušeností, ale burcují nás k tomu, abychom pomohli vytvářet svět, kde nevládne jen zákon džungle.

Anselm Grün napsal 365 meditací pro naše duchovní zápasy během roku. Čerpá v nich z moudrosti pouštních otců, z Bible i ze svých bohatých zkušeností. Hledá v nich odpověď na otázku: Jak zacházet s našimi myšlenkami, emocemi a vášněmi, pokud se nás snaží ovládnout a připravit o vnitřní svobodu? Jedním z receptů na takové myšlenky je podle otců pouště připomenout si vhodný výrok z Písma. Když si dáme před oči alternativu k tomu, co je negativní, vyhneme se iluzím, kterých je náš život plný. V Písmu k nám přece mluví sám Bůh.„Nejcennější na setkání s otci pouště, z kterých čerpá své zkušenosti i Anselm Grün, je to, že nás vedou do hlubin naší vlastní duše.“Prokop Siostrzonek, kněz, benediktinský mnich, arciopat Břevnovského kláštera

Láska k bližním podle svatého Benedikta. Co vlastně znamená milovat bližního? Překvapivě konkrétní odpovědi na tuto otázku čerpají autoři z mnišské tradice, a zejména z Benediktovy řehole, kterou srozumitelně aplikují na běžný život člověka uprostřed světa. Kladou na čtenáře nároky, jejichž přijetí je užitečné pro jeho život. Ukazují, jak druhým naslouchat, jak k nim přistupovat, jak ve službě bližnímu i ve styku s obtížnými lidmi projevovat lásku. Vše stavějí na hlubokém pochopení skutečnosti, že v bližním mohu vidět toho, koho ke mně posílá Bůh – ano, samého Krista.

Benediktinská tradice. Ústředním bodem benediktinské mnišské tradice je Benediktova Řehole ze šestého století. Řehole však znamená pramálo, pokud se nežije. Patnáct století benediktinského života vydalo úžasnou škálu jejích výkladů a způsobů uvedení do života. Autor tedy píše nejen o tom, co Benedikt ve své řeholi učí, ale neopomíjí ani to, jak ji jeho duchovní dědicové následně rozvíjeli.

Tempo každodenního života dnes mnoha lidem bere klid. Avšak chvíle klidu jsou pro nás nezbytné, čerpáme z nich sílu. Knížka úvah a meditací, inspirovaná autorovou duchovní službou a psychoterapeutickou prací i jeho osobním hledáním Boha v existenciálních životních situacích i v každodennosti, zve čtenáře k zamyšlení a k hledání své vlastní duchovní zkušenosti uprostřed hektiky života. Wunibald Müller, německý teolog a psycholog, je zakladatelem a vedoucím terapeutického centra Recollectio-Haus v benediktinském opatství Münsterschwarzach.

S předmluvou Tomáše Halíka. Úvahy o vztahu zkušenosti a víry od učitele křesťanské meditace a autentického křesťanského životaKdo je Ježíš? Tato prostá, nadčasová otázka zní napříč staletími. Také odpověď na ni je prostá, leč nikoli snadná. Pokud se rozhodneme této Ježíšově otázce naslouchat a odpovědět na ni, změní náš způsob života, myšlení a cítění. Vede nás totiž k poznání sebe sama, které nás promění. Na takovou otázku můžeme odpovědět jedině tenkrát, když se my sami staneme dostatečně prostými díky dlouhému a hlubokému naslouchání. Ježíš hraje nepostradatelnou úlohu na cestě k jakékoli autentické spiritualitě. Přestože mnoho lidí má nějaký problém s církví – včetně většiny věřících – osoba Ježíše je jedním ze stabilních majáků vedoucích lidstvo ze zmatku sobectví, zoufalství a násilí k vyšším cílům, jež si před sebe neustále klade, totiž k laskavosti a klidu ducha. Laurence Freeman je katolický kněz a benediktinský mnich v klášteře Sta Maria di Pilastrello v Itálii. Je ředitelem Světového společenství pro křesťanskou meditaci (World Community for Christian Meditation). Spolupracoval s jiným slavným benediktinem a autorem knih o křesťanské spiritualitě, Johnem Mainem, s nímž se podílel na organizování křesťanského meditačního společenství v Montrealu, roku 1991 založil v Anglii Mezinárodní centrum světového společenství pro křesťanskou meditaci. Aktivně se podílí na mezináboženském dialogu.