Kresťanstvo

Milióny ľudí po celom svete si zamilovali svätú Teréziu z Lisieux nielen pre jej podmanivú múdrosť, ale aj pre jej neochvejnú túžbu slúžiť Bohu, a to nielen počas života, ale aj po smrti. 120 denných zamyslení je zostavených najmä z jej zápiskov a možno cez ne spoznávať život tejto obľúbenej svätice, vnímať, ako o ňom hovorí s odzbrojujúcim šarmom a jednoduchosťou.Ste pozvaní kráčať s Teréziou z Lisieux po jej malej ceste svätosti a nechať sa vtiahnuť do rýdzosti jednoduchého dievčaťa, ktoré pápež Pius X. nazval „najväčšou sväticou moderných čias“.

Autobiografické spisy. Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), které vydáváme v novém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Učí nás krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.

Svätá Terézia z Lisieux (1873 – 1897) je i v tejto novéne učiteľkou modlitby príhovoru a všetkých jej hlavných ingrediencií, ktorými sú skutočná láska k Bohu a k ľuďom, ochota obetovať sa, pokora i smelá dôvera a živá nádej uprostred temnôt. V týchto rokoch (2023 a 2025) si pripomíname stopäťdesiat rokov od narodenia svätej Terézie a sté výročie jej svätorečenia. Terezka počítala s tým, že počas osláv sa zvláštnym spôsobom otvára nebo, a už tu na zemi silno vnímala a využívala láskyplné puto medzi bojujúcou a oslávenou Cirkvou.

Apoštolská exhortace C’est la Confiance o svaté Terezii z Lisieux. Terezie z Lisieux je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších světic na světě. Podobně jako svatého Františka z Assisi ji mají rádi i ti, kteří nejsou křesťany, a dokonce i nevěřící. Papež František jí v exhortaci C’est la Confiance věnuje zvláštní pozornost a ukazuje, čím je tato mladá dívka inspirativní pro nás. V době plné izolovaných jedinců uzavírajících se do svých bublin a ulit vlastních zájmů nám ukazuje krásu života jako daru. Tváří v tvář povrchnostem všeho druhu je Terezie svědkem evangelní radikality. V prostředí, kde má navrch individualismus, nám pomáhá objevit hodnotu lásky. Ve společnosti posedlé vlastní image a falešnými celebritami nám ukazuje cestu skrytosti a prostoty. V době, která ponechává tolik lidí na okraji a společenském dně, nás Terezička učí, jak krásné je pečovat o druhé a být tu pro ně. Kéž se neuzavřeme do sebe a kéž vyjdeme do světa jako misionáři uchvácení přitažlivostí Ježíše Krista a jeho evangelia.

Autobiografické spisy. E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF.Terezie z Lisieux (řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté Tváře, 1873–1897) se narodila jako poslední z devíti dětí Zélie a Ludvíka Martinových. Maminka jí zemřela v pěti letech. Ve třinácti Terezie zažívá „vánoční milost“, zdroj velké vnitřní síly pro budoucí chvíle. V patnácti se plní její touha a vstupuje na Karmel v Lisieux. Zde brzy pomáhá s formací novicek a vedle autobiografických spisů píše divadelní texty, básně a modlitby. O Velikonocích 1896 se u ní projevují první příznaky tuberkulózy, na niž o rok a půl později umírá. Její duchovní poselství působí blahodárně od její smrti dodnes. „V době, kdy se ohlašoval nový věk – větší a mocnější, ale zároveň nepokojnější a roztříštěnější než předešlé doby – poslal Bůh Terezii od Dítěte Ježíše, aby ukázala na Lásku a učila nás Lásku milovat.“ – bl. Marie-Eugène od Dítěte Ježíše, vlastním jménem Henri Grialou, bosý karmelitán, znalec díla sv. Terezie z Lisieux a popularizátor karmelitánské spirituality „Konečným bodem příběhu jejího života jsou důvěra a láska: dvě slova, která jako majáky osvěcují celou její cestu svatosti, aby mohla vést i ostatní po stejné cestě její malé cesty důvěry a lásky – duchovního dětství. Dětská důvěra se svěřuje do Božích rukou neoddělitelně od mocného a radikální závazku opravdové lásky, která je naprostým sebedarováním navždy, jak říká světice, když rozjímá o Marii: Milovat znamená dát všechno a dát sebe sama.“ – Papež Benedikt XVI., 6. dubna 2011 Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), vydávané v novém českém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Terezička nás učí krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia. Terezie nás do vztahu k milosrdnému Bohu učí zapojovat také naše slabosti a hříchy. Lásku k Bohu i bližnímu pak projevíme nejlépe nejmenšími a každodenními skutky lásky. Jak sama opakovala: „Láska se nesplácí jinak než láskou.“