Beletria

Číta: Michal Zelenka Celkový čas: 5 hodín 17 minút Dva malí kluci na opačných stranách velkého plotu Devítiletému Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu ani kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě, kterému říkají Oušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně starým Šmuelem…V roce 2008 vznikla také filmová adaptace s Asou Butterfieldem (zahrál si ústřední postavy též ve snímcích Enderova hra nebo Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti), Davidem Thewlisem a Verou Farmigou v hlavních rolích.„Úspěch příběhu spočívá v neobvyklé zápletce a jejím citlivém, jen mírně moralizujícím zpracování. Autor nenápadně poukazuje na zrůdnost historických událostí, přičemž velmi dbá na to, aby vše vyplývalo z děje a vyprávění nepůsobilo jako kapitola z učebnice dějepisu.“ – Pavel Mandys, Týden„Malý zázrak… Líčí historický okamžik, který je třeba si neustále připomínat.“– The Guardian„Výjimečný příběh o přátelství a hrůzách války… nefalšovaný literární talent v té nejlepší podobě.“– Irish Independent

Číta: Vilma Cibulková Celkový čas: 16 hodín 21 minút „Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám.Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.„Příběh Liesel je dojemný a působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života s extrémními zážitky vyvolanými válkou.“ – Ladislav Nagy, Hospodářské noviny„Vypravěčka Smrt se nepárá s žádnými tajemstvími, s klidem jí vlastním nám bez okolků uprostřed příběhu prozradí, k jakému neštěstí se na Himmelstrasse schyluje. Možná díky tomu bude pro vás mozaika příhod Liesel a jejích blízkých ještě emotivnější. Každopádně lepšího vypravěče si Zusak vybrat nemohl.“ – klubknihomolu. cz„Smrt vás nechce k Liesel pustit, Smrt je zeď, skrze kterou se k Liesel prostě nedostanete. Tímto přístupem dostává Zusakovo vyprávění zcela jiný rozměr. Díky Smrti si udržuje zdravý a střízlivý odstup, který emoce celého příběhu umocňuje. Autor tak navíc umně vygradoval napětí...“ – lidovky. cz„Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.“ – Právo

Číta: Martin Myšička Celkový čas: 12 hodín 34 minút „Teď nesmíme prohrát. Konec je na dohled…“Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši.Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti.Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…„Extrémní prostředí koncentráku autor nevykreslil jako a priori černobílé Zlo. V proměnlivé perspektivě strhujících příběhů zotročených obětí i jejich hlídačů a mučitelů pocítíme sílu sounáležitosti, neuhasitelnou potřebu humanity. To je nejsilnější dojem, který si z téhle četby odnáším.“ - Martin Myšička

Číta: Martin Stránský Celkový čas: 30 hodín 52 minút „Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisérAlan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.„Styronův vrchol. Právem náleží do poličky, kterou jsme doma vyhradili mistrovským kouskům americké prózy.“ - The Washington Post„Skvěle napsaný psychologický román na nejzávažnější téma našeho věku. (…) A jestli už od pohledu není úplně snadným čtenářským soustem, tkví důvod v tom, že východiska chmurných děl jižanské provenience autor zbavil všeho, co by na takto velkém plátně vyznělo povrchně a falešně.“ - John Gardner, The New York Times„Autor v textu šplhá do závratných výšin ducha a vzápětí se řítí do hlubin lidské podlosti. Žádné plytké čtivo pro slabé nervy, žádná možnost byť jen kratičkého oddechu. Román o lásce, neřesti a lítosti, o smrti a vzkříšení v té nejryzejší ražbě.“ - Süddeutsche Zeitung

Číta: Jitka Ježková, Vilma Cibulková Celkový čas: 12 hodín 15 minút Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz.Audiokniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty.Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.

V septembri roku 1943 sa mladá Ella dostane z Francúzska do koncentračného tábora Auschwitz. Vedúca ženského tábora Maria Mandelová, krvilačná esesáčka prezývaná Beštia, zistí, že dokonale ovláda kaligrafiu, a tak ju prijme ako zapisovateľku do ženského orchestra. Vďaka jazykovým znalostiam začne Ella pracovať v skladoch Kanada, kde v batožine odobranej deportovaným nájde množstvo pohľadníc a fotografií a rozhodne sa na ne napísať ich príbehy, aby nikto nezabudol, kým boli. Zatiaľ čo si vytvára priateľstvá so spoluväzenkyňami, snaží sa prežiť zlo páchané na väzňoch a zároveň zabrániť, aby esesáci neprišli na jej osobitný odpor vyjadrený slovami, medzi väzňami vypukne vzbura, ktorá ešte viac ohrozí život Jožka, muža ktorého miluje a aj jej vlastný.Takmer o štyridsať rokov neskôr dostane mladá Bella škatuľku plnú pohľadníc. „To sú pohľadnice, ktoré písala tvoja mama, keď bola na východe. Pohľadnice z východu: tak ich volala. Chcela, aby si si ich prečítala, keď dozrie čas. Teraz je ten správny čas.“Kombináciou fikcie s historickými postavami, ako Josef Mengele, Heinrich Himmler, Irma Greseová, Rudolf Hoss, Anna Franková či Alma Roséová, sa Reyes Monforte vracia k žánru, ktorému sa ako autorka zasvätila. Potvrdila tak, že tento bohato zdokumentovaný, vášňou a emóciami nabitý príbeh, je jej najambicióznejšie dielo. Príbeh o oslobodzujúcej sile slov bol vydaný pri príležitosti 75. výročia oslobodenia koncentračného tábora Auschwitz.

Životy dvou nejlepších kamarádek se měly změnit navždy. Ani jedna z nich nebude nikdy zapomenuta... "Jako dítě jsem byla svědkem toho, jak se svět, který jsem milovala, zhroutil a zmizel, zničený nesmyslnou nenávistí, a s ním zmizela i moje nejlepší kamarádka Anne." V roce 1933 pětiletá Hannah uprchla se svou rodinou z nacistického Německa do Amsterodamu, kde brzy navázala přátelství se sobě podobnou dívkou: předčasně vyspělou, otevřenou a veselou holčičkou jménem Anne Franková. Na několik nádherných let se z nich staly nerozlučné kamarádky, které si užívaly bezstarostné dětské hry, radosti a vzájemné návštěvy ve své čtvrti Rivierenbuurt. V červnu 1942, když zesílila nacistická okupace Evropy, byly náhle od sebe bez varování odtrženy. Anne a její rodina zmizely zdánlivě beze stopy a zůstalo po nich neumyté nádobí ve dřezu a neustlané postele. Ve chvíli, kdy si Hannah lámala hlavu s tím, co se s její kamarádkou stalo, a doufala, že je Anne v pořádku, začal se rozvíjet osud její vlastní rodiny: všichni byli odvezeni do internačního tábora Westerbork, odkud byli Hannah, její otec, její mladší sestra Gabi a její prarodiče přemístěni do koncentračního tábora Bergen-Belsenu. V hrozivých podmínkách, obklopena smrtí, se Hannah dozvěděla o své kamarádce překvapivé informace. V zoufalé snaze zachránit Anne, která byla slabá a bojovala o přežití, riskovala Hannah svůj život. Hannin příběh přežití navzdory všemu je svědectvím o trvalé síle přátelství, lásky a paměti. "Hannin příběh konečně doplňuje to, co již Anne říci nemohla. Je srdceryvný a současně plný životního optimismu a jeho pravdu teď potřebujeme více než jindy." Edith Egerová, autorka bestselleru Máme na vybranou

„Už dva roky pominuli, ako vojna trvala. Ľudia ani nerozprávali už o nej; privykli čajsi na ňu. Ženičky sa uspokojili, vžili a privykli, i že im chybujú synovia a mužovia. — Paľo Sekan len po dvoch rokoch, keď mu syna vzali, zbadal, že je vojna…“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Pôrodná sestra z Auschwitzu je dramatický príbeh inšpirovaný hrdinským osudom Stanisławy Leszczińskej. Poľská sestra odviedla v Auschwitzi tisíce pôrodov, počas ktorých nezomrelo žiadne dieťa, žiadna matka. Bola to neobyčajne hrdinská žena, ktorá v dramatických podmienkach pomáhala tehotným väzenkyniam a ich bábätkám, najmenším a najbezbrannejším obetiam koncentračného tábora.

Román Hlava XXII je jedným z najdôležitejších protivojnových diel, ktoré vyšli po druhej svetovej vojne. Autor opisuje márny boj hlavného hrdinu Yossariana proti absurdnej vojenskej mašinérii, pričom hojne využíva čierny humor a neustále balansuje medzi komikou a hororom. Názov knihy odkazuje na vojenský predpis, podľa ktorého vojakov s istým počtom náletov odvelia z vojny, no zároveň nariaďuje, že vojak musí za každých okolností poslúchnuť svojho nadriadeného a plukovníci neustále zvyšujú počet náletov. Podľa románu bol nakrútený úspešný film.Komu sa kniha môže páčiť: milovníkom histórie, kvalitnej literatúry a príbehov z obdobia druhej svetovej vojny.

Kryptológovia 3. On vidí vzorce v tom, čo ona považuje za chaos.Ona vidí krásu vo svete, ktorý on považuje za zničený.Zivon Marin bol až do októbrovej revolúcie, ktorá zničila jeho svet, jedným z najlepších ruských kryptografov. Keď vyjadril svoj nesúhlas s Leninom, bol nútený utiecť z Ruska. Je nahnevaný a rozhodnutý ponúknuť svoje služby Britom. Nedokáže však prestať myslieť na svojho brata, ktorý podľa všetkého zomrel pri vlakovom nešťastí.Lily Blackwellová vidí svet najlepšie cez objektív svojho fotoaparátu a je talentovanou retušérkou. Vďaka kontaktom jej otca ju najmú do tajnej služby, no jej matka sa to nesmie dozvedieť, pretože by to odsúdila.Keď raz kapitán Blackwell pozve Zivona na večeru, medzi ním a Lily vznikne priateľstvo, ktoré sa čoskoro zmení na lásku. Obaja však majú svoje tajomstvá a ani jeden z nich si nie je istý, či sa môže tomu druhému zveriť. Keď sa stane niečo, čo vyvolá pochybnosti o Zivonovej lojalite, treba dokázať jeho nevinu nielen kvôli ich snom o spoločnej budúcnosti – v hre je najmä ukončenie vojny.

Číta: Dana Černá Celkový čas: 3 hodiny 7 minút Věnováno mojí mamince a dalším šesti milionům těch, kteří zahynuli.Bylo jí necelých 16 let, když stála před nacistou a lékařem Josefem Mengelem v Osvětimi. Rozsudek smrti nad ní sice nevynesl, ale nad mámou ano.Autentický příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, české židovské dívky, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové.Celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama. Příběh postupuje chronologicky od Lydiina dětství stráveného v předválečné Ostravě přes neúspěšný pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně, v koncentračním táboře Osvětim, osvobození a odchod do Británie.„Terezín nelze srovnávat s pozdější Osvětimí. Je to jako srovnávat místo, které mi bylo téměř rájem, s peklem, které později přišlo. O Terezíně jsme věděli jen to, že jde o koncentrační tábor. Slovo koncentrační mi tehdy ještě neznělo tak zlověstně, znamenalo to leda, že tam byli lidé pospolu. Terezín byl ghetto, ale přesnější představu, co znamená koncentrační tábor, člověk neměl.“Zapomínat je snadné. Více o životě paní Lydie Tischlerové najdete v Příbězích pamětníků: pametnaroda.cz/cs/tischlerova-lydia-1929V Terezíně lze dodnes najít místa, která Lydia ve své knize líčí. Památník Terezín, národní kulturní památka, tato místa a památku těch, kteří v Terezíně během válečných let trpěli, uchovává pro budoucí generace již od roku 1947.Nahrávka vznikla podle knihy Lydie Tischlerové a Petra Viziny Se žlutou hvězdou v prázdném kupé vydané nakladatelstvím Vyšehrad v roce 2021 | Copyright © Petr Vizina, Lidya Tischlerová 2021 | Čte Dana Černá | Režie Vratislav Hubička | Zvuk Soundguru | Klarinet Jan Juna | Úprava obálky Natalie Oweyssi | Vyrobilo studio Soundguru | Vydalo Tympanum, s. r. o., 2023

Na jar tisícdeväťstoštyridsaťdva narastajú vo Varšave nepokoje a mladá Elžbieta Rabineková ich pozoruje z okna svojho útulného bytu. K Nemcom, ktorí hliadkujú v uliciach, neprechováva sympatie, ale snaží sa nemyslieť na to, čo sa deje za múrom susednej židovskej štvrte. O nemeckej brutalite vie svoje, veď sama musí tajiť svoju pravú totožnosť. Ale keď sa spriatelí s ošetrovateľkou Sárou, dozvie sa čosi, čo ju vtiahne do nebezpečného sveta klamstiev aj hrdinských činov. Sára pomáha s pašovaním detí z varšavského geta a Elžbieta, zoči-voči ťaživej realite vojny, viac nedokáže odvracať zrak a pridá sa na stranu odboja. Tu spoznáva židovského mladíka Romana Gorku, ktorého trpká nespravodlivosť dovedie až k vzbure. Oddá sa jej s horlivosťou, ktorú nedokáže potlačiť ani láska k Elžbiete. Jeho rebélia však nechcene upozorní na Sárinu činnosť a nevedomky ohrozí Elžbietu aj jej rodinu. Šanca získať slobodu je čoraz menšia...

Záhadný obraz vdýchne nádej a krásu do najtemnejších kútov Osvienčimu a do jedného z najosamelejších sŕdc na Manhattane.Súčasnosť: Obchodníčke s umením Sere Jamesovej sa pred dvomi rokmi pred oltárom zrútil svet. Túžba po rozptýlení v nej nanovo rozdúcha záujem o záhadný portrét, ktorý videla v detstve – obraz mladej huslistky s prenikavo modrými očami. Počas pátrania po ňom sa spoznáva s Williamom Hanoverom, vnukom bohatého kalifornského magnáta, ktorý môže byť kľúčom k nájdeniu strateného diela. Sera a William spoločne odkrývajú príbeh maľby: dramatické osudy rakúskej huslistky Adele von Bronovej.Viedeň, 1942: Keď obľúbenkyňa rakúskej aristokracie, talentovaná huslistka a dcéra vysokopostaveného predstaviteľa Tretej ríše Adele začne s pašovaním Židov z Viedne, riskuje všetko. Jej život oplývajúci bohatstvom a privilégiami sa v zlomku sekundy mení na realitu, kde vládne hlad a ostnatý drôt.Sera postupne odhaľuje históriu obrazu a zároveň nachádza krásu na tých najnečakanejších miestach: v pochmúrnom osvienčimskom tábore a v hlbokých zákutiach svojho utrápeného srdca.

Neobyčajný príbeh, v ktorom hudba znamená prežitie .Jeden z najznámejších príbehov prežitia počas druhej svetovej vojny zachytáva osudy hudobníka v okupovanej Varšave, rovnomenný film nakrútený podľa knihy získal troch Oscarov.Władysłavovi Szpilmanovi zachránila život hudba, a nie raz. A nielen v časoch, keď vojna odkryla v ľuďoch to najhoršie i najlepšie: brutalitu i veľkodušnosť, odvahu i zbabelosť. Spomienky mladého poľského hudobníka opisujú vojnové roky v okupovanej Varšave, od septembra 1939 až do konca vojny. Prišiel počas nich nielen o prácu, ale aj o celú rodinu a rodné mesto, ktoré nacisti zrovnali so zemou. Autor v knihe presvedčivo líči „relatívne normálne“ prvé mesiace vojny, narastajúci teror, hlad a strach. Odchyľuje sa od stereotypov: bez toho, že by sa čokoľvek pokúšal relativizovať, je jedna z postáv, ktorá mu zachránila život Nemec, podľa jeho spomienok však mnoho neprávostí a zverstiev páchali nielen nacisti. Kniha vyšla prvý raz v roku 1946, v tom čase ešte pod názvom Smrť mesta a v nízkom náklade. Prvé vydanie bolo cenzurované, lebo príbeh nezapadal do oficiálnej verzie dejín, neskôr ho poľskí stalinisti úplne stiahli z predaja. Nebolo mysliteľné, aby „dobrí“ patrili k nepriateľskej armáde a rovnako sa nepatrilo spomínať podiel ukrajinských a litovských jednotiek na masakroch vo varšavskom gete. Až po päťdesiatich rokoch vyšiel v nemeckom vydavateľstve Ullstein Pianista v neupravenej podobe, v akej ho poznáme aj my.

Skutočný príbeh o žene, ktorá zachránila viac ako 2500 detí z varšavského geta. Strhujúci príbeh o Irene Sendlerovej – hrdinke, ktorá sa stala ženskou verziou Oskara Schindlera a zachránila pred smrťou a deportáciou 2 500 detí z nacistami okupovaného Poľska.V roku 1942 dostáva mladá sociálna pracovníčka Irena Sendlerová povolenie vstúpiť do varšavského geta ako verejná zdravotná špecialistka. Počas svojej práce sa snaží dostať k židovským rodinám, chodí od dverí k dverám a prosí rodičov, aby jej dôverovali a zverili jej svoje deti. Tie potom postupne pašuje cez múry geta a presviedča svojich kamarátov a susedov, aby ich ukrývali. V extrémnych podmienkach a s pomocou lokálnych obchodníkov, obyvateľov geta a svojej osudovej lásky sa Irene nakoniec podarilo prepašovať do bezpečia tisíce detí. Mnohé pritom putovali mestskými odpadovými kanálmi, skrývala ich však aj v truhlách a posúvala cez tajné priechody v opustených budovách. Okrem toho na vlastné riziko schovávala tajné zoznamy, v ktorých figurovali mená a skutočné identity židovských detí. Urobila tak s nádejou, že príbuzní ich vďaka tomu budú vedieť po vojne nájsť. To, čo vtedy Irena nemohla tušiť, je, že deväťdesiat percent týchto rodín zahynie.Autorke Tilar Mazzeovej sa v knihe Irenine deti podarilo vyrozprávať úžasný príbeh tejto odvážnej a statočnej ženy, ktorá riskovala vlastný život, aby zachránila nevinné deti pred holokaustom.

Julienova rodina a ďalšie tisíce židov zomreli strašnou smrťou v koncentračných táboroch. Jedna z mojich dvoch najlepších kamarátok má vytetované číslo, ktorého sa nikdy nezbaví. Druhá zomrela pod rukami doktora Mengeleho, ktorého meno vyslovila Olive len pošepky a cez zovreté pery. Ako jej mám po tom všetkom povedať, že som odišla do Nemecka a vzala si Nemca v nacistickej uniforme?Bohémske 20. roky 20. storočia v Paríži. Geraldine de Laffont tancuje vo vzduchu na čiernych stuhách. Jej životom je divadlo Folies Bergére a jeden nemecký muž. Je mladá a bezstarostná, až kým pritvrdo nedopadne na zem – jej stuhy sa zmenia na nacistické vlajky a milovaný muž má odrazu nacistickú uniformu.Zdrvená Geraldine poznačená príchodom vojny stráca viac ako len vlastné ilúzie. Osud jej vracia lásku, ale berie viac, ako je človek schopný uniesť. Jej mrazivý príbeh je ako zostup do neznámeho podzemia. Začnete v krásnom zámku a pôjdete hlbšie... chodby času vás prevedú životom odvážnej ženy a vzápätí vás nepripravených hodia z pompéznych divadelných dosiek do zbombardovaných Drážďan. Okázalé chodby Reichstagu v Berlíne i šesť mŕtvych detí vo vodcovom bunkri. Ako hlboko sa dá ukryť pravda?O mnoho rokov neskôr prichádza do Paríža Júlia rozhodnutá vypátrať svoje korene. Skutočnosť, že zdedila zámok, však zďaleka nie je takým šokom ako to, že otvorí Pandorinu skrinku a vypustí z nej všetky hrôzy, ktoré musela prežiť jedna nešťastná... Tanečnica.

Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej.Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.

Na začiatku sa Penny Goodrichová zaľúbila do Eddieho Shaffera, a keď sa naskytla šanca, využila ju, aby sa mohla stať súčasťou jeho života. Začalo sa to nádejou, že aj on bude milovať ju a možno ju raz požiada o ruku. Ale toto semienko nádeje nekontrolovateľne prerástlo do prekvapivého a zamotaného príbehu, odhalilo tajomstvá a úplne zmenilo jej život.Ocenená autorka Lynn Austinová zručne a citlivo opisuje dlhé obdobie čakania na blízkych, ktorí sú na fronte... a tiež neočakávané zázraky, ktoré zjavujú prítomnosť a lásku Boha dokonca aj vtedy, keď mlčí. „Dej príbehu sa odohráva striedavo v židovskej časti Brooklynu a v maďarskej Budapešti práve v čase, keď sa svet zmieta uprostred hrôz druhej svetovej vojny. Pred našimi očami sa postupne rozplietajú príbehy troch rodín, ktorých osudy zviedla dokopy práve tragédia a bolesť.“

Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy. Na všetko, čo vnímavá Liesel prežíva, však dopadá tieň Adolfa Hitlera, ktorý vládne Nemecku a nepochybne aj srdciam väčšiny jeho obyvateľov. Jej ocko nacistickému poblázneniu odolal a Liesel sa čoskoro naučí rozlišovať medzi svetom „tam vonku“, kde treba na požiadanie hajlovať či vešať zástavy so svastikami, a svetom „vnútri“, v dome, kde sa v pivnici ukrýva mladý židovský utečenec. Blíži sa koniec vojny, život je čoraz ťažší a Smrť, rozprávač strhujúceho príbehu Liesel Memingerovej, má čoraz viac práce. Jeho pohľad sprevádza čitateľov od prvej stránky po poslednú a prifarbuje ju melanchóliou i čiernym humorom.

Komiksové vydanie najznámejšieho denníka, vydané pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý ako jediný z rodiny vojnu prežil.

Skutočný príbeh z druhej svetovej vojny o prežití, odhodlaní a odpustení. Jedno májové popoludnie roku 1943 sa americký bombardér zrútil do Pacifiku a zmizol. Zostali po ňom len roztrúsené trosky a mastné fľaky oleja, benzínu a krvi. A potom sa to stalo – na hladine sa objavila niečia tvár. Bola to tvár mladého nadporučíka, bombometníka, ktorý sa úpenlivo snažil dostať sa k záchrannému člnu a vliezť doň. Bol to začiatok jednej z najneobyčajnejších odyseí druhej svetovej vojny. Nadporučík sa volal Louis Zamperini. V detstve bol prešibaným a nenapraviteľným delikventom, vykrádačom domov, gaunerom, čo utekal z domu a vyvážal sa vlakmi načierno. Ako tínedžer sa vo svojej vzdorovitosti preorientoval na beh a objavil v sebe zázračný talent, ktorý ho dostal až na olympiádu v Berlíne a vďaka ktorému mal jednu míľu za štyri minúty na dosah ruky. Keď však vypukla vojna, z atléta sa stal letec. Vydal sa na dráhu, ktorá ho doviedla k leteckej pohrome, na malý nafukovací čln a nekonečne šíre otvorené more. Zamperiniho unášal prúd v člne, ktorý sa ledva udržal nad vodou, a on musel o hlade a smäde odolávať žralokom, nepriateľskému letúnu a neskôr ešte oveľa ťažšej skúške. Zamperini na pokraji síl čelil zúfalstvu duchaplnosťou, utrpeniu nádejou, odhodlaním a humorom, brutalite vzdorom. Či už osud Louisovi prial, či hádzal polená pod nohy, vždy závisel od jeho pevnej vôle napnutej do krajnosti. Laura Hillenbrandová je vo svojej novej a dlho očakávanej knihe rozprávačkou s rovnako hutným a prenikavým štýlom, akým sa preukázala v knihe Seabiscuit: Americká legenda. Nezlomený, nezabudnuteľný príbeh o púti človeka až do krajností, je svedectvom o nezlomnosti ľudskej duše, tela i ducha.