Vojnové romány

Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory. „Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí.Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.

Tiene nad Anglickom 1. Jej úlohou je ukradnúť mu meno. Lenže čo ak jej namiesto toho ukradne on srdce? Rosemary Greshamová nemá žiadnych príbuzných. Teda až na tlupu niekdajších výrastkov, ktorí jej ako malému dievčaťu pomohli prežiť v temných londýnskych uliciach. Medzičasom všetci dospeli a nie sú viac vreckovými zlodejmi. Nie. Teraz kradnú hodnotné veci. A naučili sa nebadane votrieť do lepšej spoločnosti. Rosemary si začína klásť otázku, či ďalej viesť takýto život, keď nečakane dostane životnú ponuku – zistiť, či je istý bohatý džentlmen oddaný Británii alebo Nemecku. Ako sa však zmocniť histórie jeho rodiny i jeho priezviska? Európa stojí na prahu prvej svetovej vojny a o Petrovi Holsteinovi sa začínajú šíriť fámy. Holstein je síce utiahnutý a roztržitý človek, no stretáva sa s kráľom – a mnohí sa obávajú jeho možného vplyvu. Za svoje nemecké priezvisko však nemôže. Chce dokázať oddanosť britskej korune a pod pseudonymom sa vrátiť k písaniu obľúbených dobrodružných románov. Keď sa vo dverách jeho domu zjaví Rosemary a vydáva sa za uznávanú knihovníčku, Peter ju privíta ako správnu osobu na dosiahnutie svojho cieľa: ona bude človek, ktorý sa prekope minulosťou jeho rodiny. Nebezpečenstvo však rastie a podozrenia sa množia. Peter i Rosemary si uvedomia, že hľadanie pravdy je súbojom s časom. A to sa týka rovnako Petrovej minulosti ako aj iskierky náklonnosti, ktorá medzi nimi nepopierateľne preskočila.

Nacisti ich nechali nažive len preto, lebo boli dvojičky. V lete roku 1941 nacisti deportovali Evu Mozesovú Korovú a celú jej rodinu do Osvienčimu. V priebehu tridsiatich minút ich od seba oddelili. Eviných rodičov a staršie sestry poslali rovno do plynovej komory, kým Eva a jej sestra-dvojička Miriam sa ocitli v rukách Mengeleho, ktorý bol známy aj ako Anjel smrti. Mali vtedy len desať rokov.Dvojičky mali v Osvienčime určité „privilégiá“ – mohli nosiť vlastné oblečenie a nevyholili im hlavy dohola, ale stali sa objektom Mengeleho sadistických experimentov. Veľa z nich zomrelo v dôsledku pokusov, chorôb a hladovania. Ale ďalšie prežili vďaka obdivuhodnej detskej vynaliezavosti, odvahe a neochvejnej vôli žiť. Eva si s odstupom desaťročí spomína na svoje šťastné detstvo v Transylvánii, vzostup antisemitizmu a jeho vplyv na jej rodinu. Mesiace strávené v Osvienčime opisuje vecne, citlivo a s veľkou dávkou nadhľadu. Jej rozprávanie je inšpiratívnym príbehom o vytrvalosti, odhodlaní a boji o prežitie tvárou v tvár extrémnemu zlu.V epilógu Eva hovorí o svojej nevšednej ceste k uzdraveniu a pozoruhodnom rozhodnutí verejne odpustiť nacistom. V Spojených štátoch amerických, kam sa z Izraela presťahovala za manželom, založila múzeum holokaustu, prednášala po celom svete a organizovala exkurzie do Osvienčimu. Svoj život zasvätila šíreniu posolstva o odpustení, mieri a odstránení nenávisti a predsudkov na svete.

Predstavte si, že ste mladá vdova, ktorá po prvý raz prichádza do domu svojich svokrovcov, ktorí ju nikdy nevideli, a tam zistíte, že u nich už takmer štyri roky žije žena s vaším menom a dieťaťom vo veku vášho synčeka. Presne takto pútavo sa začína román Lynn Austinovej V tvojej koži. „Audrey si sadla vo svojej izbe a so znechutením zistila, že Eve Dawsonovej závidí – tak ako jej závidela celý život... Ochotne by sa vzdala svojho majetku, aby si s ňou mohla vymeniť miesto.“1950: Po skončení vojny opúšťa Audrey Clarksonová rodinné sídlo v Anglicku, aby so svojím synčekom začala nový život v Amerike. Ako ovdovená vojnová nevesta potrebuje finančnú podporu svojich amerických svokrovcov, ktorých nikdy predtým nevidela. Po príchode do Ameriky však zisťuje, že jej dlhoročná priateľka Eve Dawsonová tam už štyri roky vystupuje pod jej menom. Rozmotávaním klbka klamstiev vyplávajú na povrch Audrine aj Evine tajomstvá – a zároveň komplikovaná história ich priateľstva.1940: Eve a Audrey už ani nemohli byť odlišnejšie. Spoznali sa na Wellingford Halle, kde Evina matka slúžila ako komorná Audrinej matky. Ich vzájomné rozdiely spôsobili, že v dospelosti sa ich cesty rozišli, aby sa v čase hrozby nacistickej invázie znovu stretli. Americký vojak umiestnený v Anglicku prináša Audrey šancu na lásku a rozpad triedneho systému predstavuje pre Eve nádej na spoločnú budúcnosť s Audriným bratom. Vojna však zamieša karty a prinúti obe ženy urobiť rozhodnutia, ktoré budú mať nečakané následky.

V roku 1944 obsadili nacisti Maďarsko a narýchlo sa pustili do masovej likvidácie židovského obyvateľstva. Väčšinu deportovali do vyhladzovacieho tábora v Osvienčime. Rovnaký osud postihol aj lekára Miklósa Nyiszliho. Za bránami koncentračného tábora sa ocitol ešte v apríli, kde sa hneď po príchode podrobil selekcii. Josef Mengele, dôstojník SS a lekár, vtedy vyzval tých, čo študovali na nemeckých univerzitách a majú znalosti z patológie a forenznej medicíny, aby vystúpili z radu. Z päťdesiatich prítomných lekárov tak učinil len jeden – Miklós Nyiszli. Tak sa začala jeho neuveriteľná cesta po boku sadistického doktora Mengeleho. Nyiszli sa stal členom Sonderkommanda, skupiny väzňov, ktorá pracovala v plynových komorách a v krematóriách a spravidla po štyroch mesiacoch tam sama končila. Nyiszliho poverili vykonávaním pitiev. Je zázrak, že ako očitý svedok Mengeleho zvrátených, sadistických experimentov, najmä na dvojčatách a ľuďoch postihnutých dwarfizmom, prežil. V tom období už nacisti zahladzovali všetky dôkazy. Nyiszli krátko po vojne ako jeden z prvých odhalil svetu všetky zverstvá, ktoré sa v táboroch diali, a to v čase, keď väčšina ľudí ešte zatvárala oči pred pravdou.

Ak zradí svoje srdce, zachráni mnoho životov. Nájde na to odvahu? Willa Forsytheová je hudobný zázrak a zároveň prvotriedna zlodejka. Na prahu prvej svetovej vojny sa preto dokonale hodí na dôležitú úlohu – získať šifrovací kľúč od známeho huslistu, ktorý sa momentálne nachádza vo Walese. Lukas de Wilde si užíval život celebrity – až doteraz. Sláva ho pred pár týždňami takmer stála život, pretože každý sa usiluje získať kľúč k práci jeho otca – kryptológa. Lukas má tiež strach o svoju sestru a matku, ktoré sa stratili, keď Nemci vtrhli do Belgicka. Rozptýlenie mu prinesie až stretnutie so zaujímavou a talentovanou Willou Forsytheovou. Nebezpečenstvo hrozí z každej strany a Willa vie to, čo Lukas nie – že ho musí zradiť a vziať mu kľúč, inak bude jej rodina trpieť, rovnako ako trpí tá jeho.Druhá kniha série Tiene nad Anglickom je symfóniou presvedčivých hrdinov a intríg, ktoré berú dych. Nájdeme tu múdrosť, vrúcnosť a láskavosť napriek temnote a napätiu tej doby... Whiteová je majsterka historickej fikcie, a preto tu môžeme objaviť správnu dávku z každej oblasti, či to sú dejiny, napätie, humor alebo láska.

Kryptológovia 1. Najťažšia šifra, ktorú musí vyriešiť, je volanie jej srdca.Po troch rokoch Veľkej vojny je najsilnejšou stránkou Anglicka jeho tajná služba – agenti, ktorí riskujú svoj život, aby získali informácie, a experti, ktorí dokážu dešifrovať nemecké telegramy, a tak zistiť plány nepriateľa. Margot de Wildeová sa v tajnej Miestnosti 40, kde dešifruje zachytené správy, cíti ako ryba vo vode. Keď jej však život obráti naruby nečakaná strata, zistí, že čísla nie sú všetkým. Drake Elton sa kvôli zraneniu vráti domov, ale prenasleduje ho nepriateľ, ktorý sa ho drží zubami-nechtami. Okamžite ho uchváti bystrá a inteligentná Margot, ale vojna si ich nájde. Musia sa dať dokopy, aby sa zachránili pred tajomstvami, ktoré ich spojili. Margot a Drake sú obkľúčení biologickou vojnou, šifrovanými listami a nemeckým špiónom, ktorí nechcú zničiť len ich, ale aj ich milovaných.

Odvážila sa zamilovať. Odmietla sa vzdať nádeje.. Osvienčim, 1942: Tento nezabudnuteľný román založený na skutočnej udalosti oživuje najsilnejší príbeh zakázanej lásky v dejinách. V Osvienčime obohnanom ostnatým drôtom sa napriek nepredstaviteľným prekážkam do seba zamilujú dvaja ľudia. To, čo sa stane potom, vám vráti vieru v ľudskosť a prinúti vás veriť v nádej aj tam, kde by nemala existovať.Helena vystúpila z dobytčieho vagóna na zamrznutú pôdu Osvienčimu. Zostáva jej dvadsaťštyri hodín života. Hneď zajtra ju plánujú zabiť, ani jej nevytetujú väzenské číslo. Kým okolo nej padá sneh, chveje sa, lebo vie, že bola odsúdená na smrť za zločin, ktorý nespáchala. Keď k Helene podíde dôstojník v sivej uniforme a odtiahne ju preč, obáva sa najhoršieho. Namiesto toho jej povie, že jeden z dozorcov má narodeniny, a prikáže jej, aby mu zaspievala.„Nechcem, aby sa ti niečo stalo,“ zašepkal a vtlačil jej do ruky lístoček. Keď si ho prečítala, celé telo sa jej zachvelo: Zaľúbil som sa do teba.Nasleduje príbeh lásky, ktorá bola zakázaná a nemožná, a predsa zachránila obom, a mnohým ďalším, život.

Četba z deníku, který se stal symbolem utrpení Židů za 2. světové války. Anne se narodila v roce 1929 v Německu, v roce 1933 její rodina uprchla před Hitlerem do Amsterodamu. Tam se poté Frankovi spolu s dalšími Židy od roku 1942 až do vyzrazení v srpnu 1944 ukrývali v zadním traktu domu, kde sídlila otcova firma. Z té doby pochází také deník. Válku přežil z rodiny jen otec, Anne zahynula na jaře 1945 v Bergen-Belsenu. Deník Anne Frankové je jedním z nejbezprostřednějších a nejdojímavějších svědectví o dospívání židovské dívky za druhé světové války. Jeho pisatelka se narodila 12. června 1929 v zámožné židovské rodině bankovního úředníka ve Frankfurtu nad Mohanem. Poté co se stal Adolf Hitler kancléřem, odešli roku 1933 do Amsterodamu, kde Otto Frank působil jako ředitel společnosti na výrobu přípravku do marmelád Opekta. V zadním domě této firmy na Prinsengrachtu č. 263 se od července 1942 ukrývali před pronásledováním a zatčením. Spolu s rodinou Frankových se tu schovávali ještě další čtyři Židé, rodina otcova společníka van Pelse se synem Peterem a zubař Fritz Pfeffer (v deníku vystupují pod pseudonymy). V podzemí přežilo toto dobrovolně nedobrovolné společenství dlouhé dva roky: 4. srpna 1944 však do domu vpadla SS s holandskou policií, všechny ukryté zatkla a poté deportovala do koncentračních táborů v Polsku a Německu. Konce války se dožil jediný Otto Frank, Anne a její sestra Margot zemřely pravděpodobně někdy v únoru či březnu 1945 na následky tyfové epidemie v koncentračním táboře Bergen-Belsenu. U příležitosti svých 13. narozenin 12. června 1942 dostala Anne památníček, červenobíle károvaný sešit v plátěné vazbě, a rozhodla se, že si povede deník. Koncipovala ho zajímavým způsobem – zvolila formu dopisů fiktivní přítelkyni Kitty. Psala potají, pravidelně, svěřování se někomu, kdo má porozumění a koho může pokládat za svou skutečnou kamarádku, se jí stalo životní potřebou a náhradou za družné školní společenství. Poslední zápis je z 1. srpna 1944, tři dny před osudným zatčením. Miep Giessové, jedné ze zaměstnankyň firmy, obětavě pomáhající ukrývaným, se podařilo Annin deník zachránit ze změti věcí na podlaze, a teprve po válce, až když se potvrdila zpráva o Annině smrti, ho předala Otto Frankovi. Ten se v souladu s dceřiným přáním pokoušel – delší dobu neúspěšně – o jeho publikování. Když konečně deník pod názvem Zadní dům roku 1947 vyšel, stal se světovým bestsellerem. Byl zdramatizován i zfilmován, jeho náklad dosáhl milionů exemplářů a stal se symbolem tragického osudu milionů Židů za druhé světové války.Obsah: Sobota 20. června 1942 – úterý 29. září 19422. Sobota 3. října 1942 – sobota 27. března 19433. Pátek 2. dubna 1943 – pátek 10. září 19434. Čtvrtek 16. září 1943 – pátek 28. ledna 19445. Pátek 28. ledna 1944 – čtvrtek 16. března 19446. Pátek 17. března 1944 – středa 3. května 19447. Pondělí 22. května 1944 – sobota 15. července, 1944.Doslov

Kryptológovia 2. Hoci všetci Arabelle pred ním varujú, ju čoraz viac priťahuje muž známy ako „Čierne srdce“.Celé Anglicko považuje majora Phillipa Camdena za netvora – veď tento muž vedome spôsobil smrť mužov svojej letky. On sám by bol radšej, keby v ten deň s nimi zomrel, no napriek všetkému dostal zamestnanie na kryptografickom oddelení vojenského spravodajstva. Výhražné listy, ktoré denne dostáva, ho neprekvapujú, a podľa vlastného názoru si ich zaslúži.Zdravotná sestra Arabelle Denlerová Čierne srdce pozoruje a vidí niečo iné: zraneného muža, zúfalo túžiaceho po súcite a milosrdenstve. A keď sa ich rodiny a cesty nečakane spoja, uvedomí si, že má možnosť pomôcť mu uzdraviť sa – a zároveň vyliečiť aj vlastné zranenia.Camdenov vojenský súd sa blíži. Zrazu sa objaví stará známa, ktorá ho chce využiť na svoje plány, čím všetkých v Miestnosti 40 vyburcuje k činu. Arabellina a Camdenova krehká budúcnosť visí na vlásku, a aby prežili, nesmú sa vzdávať nádeje a musia sa držať jeden druhého.

Silný príbeh podľa skutočnej udalosti o ženách, ktorým ihly a nite pomáhali prežiť. V období najväčšieho vyhladzovania židov v Auschwitzi – Birkenau dvadsaťtri mladých žien uniklo pred plynovými komorami, vďaka navrhovaniu, šitiu a pripravovaniu odevov pre svojich mučiteľov. Krutá manželka veliteľa SS, Hedwig Hossová, založila krajčírsku dielňu, v ktorej tieto ženy pracovali na výrobe odevov pre strážcov SS a iné ženy z vysokých spoločenských kruhov v Berlíne. Množstvo oblečenia, ktoré spracúvali, pochádzalo práve z kufrov, ktoré odobrali väzňom deportovaným do tábora.Táto kniha je svedectvom výnimočných žien, ktoré sa nenechali zlomiť ani v najťažších životných chvíľach. Je oslavou ich odvahy a solidarity, ale i vďakou za to, že zvládli utrpenie, aké si nedokážeme predstaviť, aby nám porozprávali svoj príbeh.Spisovateľka a historička Lucy Adlingtonová viedla rozhovory s rodinami krajčírok, zhromažďovala ich výpovede, listy, fotografie a osobne sa stretla so slovenskou rodáčkou 98-ročnou krajčírkou, Brachou Kohútovou (rod. Berkovičovou). Už zostáva iba veľmi málo žijúcich obetí holokaustu, ktoré by nám mohli prerozprávať ich skúsenosti.Výnimočné životné príbehy ako tieto musíme zachovávať, aby sa podobná tragédia nikdy nezopakovala a vzdať im hold za ich mimoriadnu statočnosť a odhodlanie prežiť.

Tiene nad Anglickom 3. Bude na ich snoch ešte záležať, keď im hrozí nebezpečenstvo viac ako kedykoľvek predtým? Kedysi jeden z najšikovnejších londýnskych zlodejov Barclay Pearce dal zbohom zločinu a svoje schopnosti využíva v prospech vlasti zmietanej vojnou. Jednou z jeho úloh je dohliadať na talentovaného konštruktéra, ktorý pracuje ako hodinár. Po tom, ako zachráni jeho dcéru pri prepadnutí, si začne klásť otázky, čo mu môže priniesť budúcnosť. Evelina Manningová neochvejne sníva o nezávislosti a bojuje za ňu. Zaručene však nikdy nemala v pláne, aby kvôli tomu jej snúbenec zrušil zásnuby a narukoval na front. Keď sa záhadný záchranca vráti do vily Manningovcov, aby sa od jej otca naučil opravovať hodiny, nedokáže si pomôcť. Začne sa o neho zaujímať. Čoskoro však pochopí, že s Barclayom Pearceom to nie je také jednoduché. Keď v roku 1915 Anglicko ešte viac zachváti vojna, na poli technického pokroku prebieha boj a vynálezy Evelininho otca sa dostanú do pozornosti mnohých – možno až primnohých. Zdá sa, že nebezpečenstvo číha zo všetkých strán. Možno bude stačiť, keď napravený zlodej ukradne čas, ktorý potrebujú na útek.

Príbeh nás zavedie do Dánska v čase druhej svetovej vojny. Dve nerozlučné priateľky Annemarie a Ellen si vojnu plne neuvedomujú. Znamená pre ne len toľko, že v obchodoch nedostať ich obľúbené sladkosti. Hrôzy vojny ich zasiahnu až vtedy, keď nemeckí vojaci v Kodani začnú prehľadávať príbytky židovských obyvateľov a sústreďovať ich do transportov. Čitateľ očami mladého dievčaťa sleduje priebeh dánskeho odboja, vyrozprávaný s hrdosťou a nádejou, pretože celý národ sa zomkol, aby zachránil židovské obyvateľstvo. Dáni potajomky prepašovali takmer sedemtisíc ľudí cez more do slobodného Švédska.OCENENIA: Newbery Medal, School Library Journal Best Book of The Year, American Library Association Notable Book, National Jewish Book Award

Ako som prežila Osvienčim a našla silu žiť. S predhovorom Jeho kráľovskej výsosti princa z Walesu.Skutočný príbeh obdivuhodnej ženy, ktorá prekonala hrôzy Osvienčimu a teraz aj Covidu, napísala samotná Lily Ebertová so svojím pravnukom Dovom Formanom. Keď preživšiu holokaustu Lily Ebertovú v roku 1945 oslobodili, americký židovský vojak jej dal bankovku, na ktorú napísal: „Veľa šťastia a radosti.“ Keď sa potom jej pravnuk Dov Forman rozhodol využiť sociálne médiá, aby vystopoval rodinu tohto vojaka, deväťdesiatšesťročná Lily sa odrazu ocitla na titulkách po celom svete. Príbeh sa rýchlo stal virálnym a Lily mala dokonca možnosť porozprávať sa s vojakovou rodinou cez Zoom. Nedávno o nej písali, že prekonala Covid vo veku 97 rokov. Je to neskutočne odolná žena, ktorá je odhodlaná porozprávať svoj príbeh a jej pravnuk Dov je pripravený jej v tom pomôcť.Jej príbeh je srdcervúci, no inšpirujúci. Narodila sa v Maďarsku a jej idylické detstvo bolo náhle zničené, keď bola transportovaná do Osvienčimu s celou svojou rodinou v roku 1944. Jej matku a dvoch mladších súrodencov zabili hneď po ich príchode do tábora. Lily bola odhodlaná pomôcť svojim dvom ďalším sestrám prežiť tak, že objavia silu jedna v druhej. Z Osvienčimu bola Lily odoslaná do pracovného tábora do muničnej továrne v Altenburgu a odtiaľ bola prinútená zúčastniť sa pochodu smrti.Lily toho stratila veľa, ale vybudovala si nový život pre seba a svoju rodinu najprv v Izraeli a potom v Londýne. Sľúbila si, že ak prežije, porozpráva svoj príbeh z Osvienčimu, aby sa už niečo podobné nikdy nezopakovalo. Táto kniha je viacgeneračná aj preto, že si Lilin pravnuk Dov dobre uvedomuje, že jeho prababka je jedna z mála žijúcich osôb, ktoré Osvienčim prežili, a chce jej pomôcť prerozprávať jej príbeh, skôr než bude neskoro. Lilin sľub bude dôležitou knihou, ktorej príbeh poukáže na silu lásky, ktorá nás povedie aj cez tie najtemnejšie chvíle.

Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Je len pár kníh, ktoré majú takú obrovskú výpovednú hodnotu a emocionálny náboj ako denník trinásťročnej Anny Frankovej, ktorá sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však bola prezradená a spolu s celou rodinou odvedená do koncentračného tábora, kde tesne pred koncom vojny zomrela. Zostali po nej len zápisky. Denník, do ktorého si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944, a v ktorom očami dievčatka, ktoré musí akceptovať hrôzostrašnú realitu, zachytávala všetko, čo sa okolo nej dialo. A napriek tomu, že sa konca vojny nedožila, jej denník ostáva svedectvom neuveriteľnej krutosti nacistického režimu a pripomienkou udalostí, ktoré sa už nikdy nesmú zopakovať.

Auschwitz, 1943: môže v hĺbke pekla vyrásť nádej? A môže láska prekonať nenávisť?Kniha založená na skutočnom príbehu nezabudnuteľnej Almy Rosé, huslistky z Auschwitzu, prináša príbeh jednej z najodvážnejších a najinšpiratívnejších hrdiniek histórie. Almina statočnosť zachránila nespočetné množstvo životov a priniesla nádej tým, ktorí zabudli, čo toto slovo znamená.V Auschwitzi je každý deň bojom o prežitie. Alma je väzeň č. 50381. Spolu s tisíckami ďalších väzňov je odtrhnutá od svojich milovaných a uväznená v bludisku ohradenom ostnatým drôtom. Ešte pred vojnou bola váženou huslistkou, ktorej vystúpenia očarili množstvo divákov. Keď však nacisti obsadili Európu, nik ju nedokázal zachrániť.Keď vedúca ženského tábora poverila Almu za dirigentku orchestra, ktorý vystupoval pre väzňov ako aj pre najvyššie postavených nacistov, Alma rázne odmietla so slovami: „Môžu ma zabiť, no hrať ma neprinútia“. Za chvíľku si však uvedomila silu, ktorú táto pozícia ponúka: môže zabezpečiť vyhladovaným dievčatám porcie navyše, a tak ich zachrániť pred smrťou. Takto Alma stretáva Miklósa, nadaného pianistu. Obklopení beznádejou nachádzajú šťastie v spoločných skúškach, tajných lístočkoch a koncertoch, ktoré predvádzajú bok po boku, dúfajúc, že tá nočná mora sa raz skončí. Môže v takomto beznádejnom mieste ich láska prežiť?Tento srdcervúci, no krásny príbeh dokazuje, že aj v najtemnejších časoch môže vzniknúť láska a dať vám dôvod, prečo žiť...

Román Hlava XXII je jedným z najdôležitejších protivojnových diel, ktoré vyšli po druhej svetovej vojne. Autor opisuje márny boj hlavného hrdinu Yossariana proti absurdnej vojenskej mašinérii, pričom výdatne využíva čierny humor a neustále balansuje medzi komikou a hororom. Názov audioknihy odkazuje na vojenský predpis, podľa ktorého vojakov s istým počtom náletov odvelia z vojny, no zároveň nariaďuje, že vojak musí za každých okolností poslúchnuť svojho nadriadeného a plukovníci neustále zvyšujú počet náletov. Podľa románu bol nakrútený úspešný film.

1. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi.Živé rozprávanie zavedie poslucháča priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť, a rozhodne sa utiecť.Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou audioknihy.Súčasťou audioknihy sú aj doplnkové materiály vo formáte PDF. Nájdete ich tu.

Strhujúci príbeh na motívy skutočných udalostí. Londýn, 1944. Vo svete zúri vojna a hlboko pod zemou v nedostavanej stanici metra vzniká úkryt pre tisíce ľudí. V tuneloch sa hromadia trojposchodové postele, v útrobách zeme si obyvatelia budujú škôlku, divadlo aj kaviareň, ktoré im poskytujú útechu a ochranu pred zhadzovanými bombami. Práve tam v podzemí vznikne aj unikátna malá knižnica. Bývalá knihovníčka Clara Buttonová s najlepšou priateľkou Ruby Munroeovou z nej postupne vytvoria srdce celej komunity. Učia sa v nej nevzdelané deti z robotníckej triedy a ženy si tam požičiavajú pokrokovú literatúru. Lenže vojna sa vlečie a odhodlanie žien vytrvať vo svojom úsilí osud trpko pokúša. Smrť je všadeprítomná a ľudí pred ňou neochráni ani podzemný úkryt. Kniha Malá vojnová knižnica vznikla na motívy skutočných udalostí. Ide o strhujúci príbeh, ktorý nám na pozadí viacerých osudov pripomína jednu z najdôležitejších historických udalostí.

Rosie vždy hovorili, že jej ryšavé vlasy sú prekliatím, no ona tomu nikdy neverila. Často snívala o tom, ako bude vyzerať v bielom závoji po boku muža svojich snov. Jej život sa však desivo mení v roku 1944, keď musí opustiť svoj domov a po strastiplných udalostiach končí na tom najhoršom mieste na celej zemi – v Osvienčime.Hneď po príchode jej oholia hlavu a spolu so svojimi nádhernými vlasmi stráca aj život, ktorý tak milovala. Vo všetkom tom chaose a obklopená zúfalstvom si Rosie uvedomuje, že to jediné, čo jej nacisti nemôžu vziať, je jej duša plná neskrotnej červenovlasej húževnatosti. Keď všetky jej priateľky dospejú k záveru, že z Osvienčimu pôjdu do neba, ona trvá na tom, že pôjde domov. A tak zbiera všetku svoju odvahu, vďaka ktorej sa jej to aj napriek koncentračným táborom a pochodom smrti podarí.Tento životopis ovenčený víťazstvom napísala jej vnučka Nechama Birnbaum. Je plný života i smrti. Je o úskaliach židovskej kultúry, ktorá žije dodnes, a o láskyplných zážitkoch, ktoré prežíva každý z nás. Je o rodine, dospievaní a prvej láske. Je to oslavný príbeh viery v samu seba bez ohľadu na to, čo prináša život. Je to príbeh o malom ryšavom dievčatku, ktoré verilo, že to zvládne. Je to tá najkrajšia kniha, ktorú ste kedy čítali.

Anna Karenina žije příjemný, ale relativně nudný život po boku staršího carského úředníka. Je milující matkou a ctěnou dámou v petrohradské společnosti. Vše se radikálně změní ve chvíli, kdy pozná okouzlujícího hraběte Vronského a tím začne tragický příběh vášně, která nezná žádné hranice. Nadčasový román Lva Nikolajeviče Tolstého, který byl inspirovaný skutečnou událostí, patří mezi vrcholná díla ruského realismu, což potvrzuje i fakt, že byl nesčetněkrát zfilmován. Poslední velkolepá adaptace vznikla v roce 2012. Tragický příběh lásky v mimořádné nahrávce z roku 1967. V titulní roli Blanka Bohdanová, dále hrají Vladimír Ráž, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Jorga Kotrbová, Vladimír Brabec, Karolína Slunéčková a další. Překlad, dramatizace a režie Jaromír Pleskot.

Skutočný príbeh židovských sestier Janny a Lien, ktoré sa počas 2. svetovej vojny v Holandsku aktívne zapojili do odboja proti nemeckým okupantom a nejeden raz pritom riskovali svoj život. Nebojácne a s veľkým odhodlaním pomáhali svojim židovským spoluobčanom, i keď tým vystavovali nebezpečenstvu aj svojich najbližších – rodičov, brata, svojich manželov a svoje deti. Židia nešli na smrť poslušne – bojovali aj v odboji. A boli medzi nimi aj ženy. Presne to platí o Janny a Lien. A hoci sa im dlho darilo ukrývať aj so svojimi príbuznými pred nacistami, ktorých prvoradým cieľom bolo transportovať všetkých holandských židov do vyhladzovacích táborov, napokon aj ony dve spolu s celou rodinou takmer pred koncom vojny skončili v koncentračnom tábore Osvienčim II, známom aj ako Auschwitz-Birkenau. Bol to posledný transport. V prvé ráno v Osvienčime, keď ženy v prúžkovanom oblečení konečne viedli ku karanténnym barakom, prechádzali okolo jednej z tých nízkych budov s obrovským komínom.„Čo je to za továreň?“ spýtala sa ktorási z ich skupiny. Kapo nezdvihla zrak, nepohla ani svalom. „Továreň?“ zopakovala a bradou mykla ku komínu. „Tam poslali váš transport. Do kozuba, ako tomu hovoríme.“

1. septembra 1939 mal z nacistami okupovaného Československa vyraziť posledný vlak Nicholasa Wintona. Nikdy k tomu nedošlo. Až 250 detí zostalo sklamane stáť na nástupišti. Neskôr ich transportovali do koncentračných táborov, kde drvivá väčšina z nich zomrela.Ivan Backer mal v tom čase len desať rokov a zrejme sa narodil pod šťastnou hviezdou. Na rozdiel od mnohých svojich rovesníkov sa mu podarilo utiecť v jednom z posledných Wintonových vlakov vypravených do Veľkej Británie, kde sa k nemu časom pripojila aj jeho najbližšia rodina. Ich kroky ďalej viedli do Ameriky, ktorá sa pre nich stala štartom do nového úspešného života. Ivan Backer však na svoje najväčšie šťastie nikdy nezabudol. Bol vďačný osudu, že mu umožnil prežiť plnohodnotný život, a preto sa rozhodol, že chce svetu odplatiť dobro a požehnanie, ktorých sa mu dostalo. Stal sa z neho známy a uznávaný aktivista za mier a spravodlivosť.Príbeh Ivana Backera zachytený v knihe nie je len napínavým rozprávaním o úteku pred nacistami poskladaný zo spomienok, ale je tiež výzvou namierenou k ľudstvu, že na každom mieste, v každom povolaní a v každej krajine sa treba zachovať tak, aby sa temné obdobie nacizmu už nikdy nevrátilo.

Silný memoár dvoch odvážnych sestier o odhodlaní prežiť hrôzy holokaustu.Rena ušla z Poľska pred nacistickým terorom k strýkovej rodine na Slovensko, do Humenného. Aj tu však židov začali zhromažďovať. Tentoraz sa jej uniknúť nepodarilo. S takmer tisíckou mladých židovských dievčat a žien ju napchali do dobytčích vagónov a odviezli do Osvienčimu.Sestrin sľub je výnimočným a skutočným príbehom poľskej židovky Reny, ktorá sa ocitla v prvom transporte zo Slovenska, o krutostiach, ktoré nacisti páchali na nevinných ženách z okupovanej Európy, no najmä o každodennom boji o prežitie. Prekonávať útrapy Rene pomáhal aj sľub sestre Danke, že budú bojovať o každý deň života, alebo spolu zomrú.

Skutočný príbeh. Pricestovali z Ameriky, aby v Prahe počas druhej svetovej vojny pomáhali utečencom zo Sudet.Manželia Sharpovci opustili svoju rodinu a bezpečnú krajinu s túžbou pomôcť mnohým ohrozeným ľuďom emigrovať či skryť sa v čase, keď nacisti stupňovali svoj tlak a teror. Prečítajte si ich skutočný príbeh o tom, ako riskovali vlastné životy, aby najprv v Prahe a neskôr aj na iných miestach okupovanej Európy zachránili stovky životov prenasledovaných odbojárov, intelektuálov alebo židov.Misia, na ktorú sa manželia s veľkým srdcom a odvahou podujali, je o to výnimočnejšia, že ako bežní rodičia dvoch malých detí si osvojili rôzne špionážne techniky, vďaka ktorým sa im dlhý čas úspešne darilo unikať pozornosti gestapa.Príbeh Sharpovcov je skutočným rozprávaním o odvahe manželov, ktorých viera a odovzdanie sa sociálnej spravodlivosti inšpirovali k tomu, aby riskovali vlastné životy, a zachránili tak mnohé ďalšie.

Ak chce mať šťastnú budúcnosť, musí nabrať odvahu a nahliadnuť do temnej minulosti.Záhreb 1991. Ana Jurić je bezstarostné desaťročné dievča, ktoré žije so svojou rodinou v malom byte v hlavnom meste Chorvátska. Keď však vypukne v Juhoslávii občianska vojna, nabúra to Anino idylické detstvo. Futbalové zápasy aj školské vyučovanie vystrieda nácvik únikov pred ostreľovaním a leteckými útokmi. Ako sa vojna blíži až predo dvere ich malého bytu, Ana sa čoraz viac prestáva cítiť bezpečne. Stráca sa vo svete genocídy a detských vojakov počas brutálneho bosniansko-chorvátskeho konfliktu. Odvážny únikový plán do Ameriky pre ňu znamená jedinú šancu na prežitie. Prenasledovaná udalosťami, ktoré navždy zmenili osud jej rodiny, sa Ana po desiatich rokoch vracia do Chorvátska už ako mladá žena a zvádza vnútorný boj o to, kam vlastne patrí. Čelí traumám z minulosti a znovu nachádza miesto, ktoré bolo kedysi jej domovom.Dievča vo vojne je úprimne napísaný príbeh o tom, ako história tvaruje jednotlivca. Autorka Sara Nović v románe plnom spomienok a skutočných ľudských emócií nebojácne poukazuje na to, aký môže mať vojna vplyv na jedno mladé dievča.

z denníka spisovateľa. Nové vydanie úvah slávneho spisovateľa.Denník spisovateľa patrí k pozoruhodným a málo preskúmaným dielam F. M. Dostojevského. Je kľúčom k duši skutočného Dostojevského aj k mnohým z jeho slávnych románov. Vznikol ako spontánna výpoveď bez autocenzúry k spoločenským, kultúrnym a politickým udalostiam v Rusku, predovšetkým v rokoch 1876 – 1877. denník je skôr záznamom prúdu vedomia než kompozične prísne racionálne premysleným dielom, je snahou autora zachytiť súčasne vznikajúce myšlienky obrazy, idey, názory usilujúce sa predrať na povrch v zhmotnenej podobe, čo predurčuje aj na prvý pohľad zmätočný, chaotický rozprávačský štýl denníka. Svoj spôsob písania denníka sám Dostojevskij vyjadril slovami: „Verný svojmu naturelu začnem od konca, a nie od začiatku, hneď vyjadrím celú myšlienku. Nikdy som nedokázal písať postupne, približovať sa k veci a vyjadriť ideu, až keď ju už stihnem celú vopred predžuť a podľa možnosti dokázať. Nemal som dosť trpezlivosti, prekážal mi v tom môj charakter." Výber predstavuje Dostojevského ako komentátora aktuálnych a pálčivých problémov doby, ako učiteľa, kazateľa, proroka, ako ironického a niekedy až sarkastického sudcu prostredníctvom jeho kontroverzných úvah o náboženstve, katolicizme, morálke, politike, vojne, ale najmä o mesianistickom poslaní ruského národa.

Podľa skutočného príbehu slovenských Židov Laleho a Gity SokolovcovRomán, ktorý si získal srdcia viac než 13 miliónov čitateľov po celom svete.Prvá kniha z uznávanej trilógie Heather Morrisovej Tetovač z Auschwitzu teraz ako nový seriál iba na SkyShowtime.V roku 1942 Lale dorazil do tábora Auschwitz-Birkenau. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive. Jedného dňa sa do radu na tetovanie postavilo vystrašené mladé dievča, Gita.Vytetoval som jej číslo na ruku, ona sa mi vpísala do srdca.Tak sa začína jedno z najdojímavejších rozprávaní z obdobia holokaustu: nezabudnuteľný príbeh lásky tetovača z Auschwitzu.

Dojímavý skutočný príbeh o odvahe a prežití. Dokonca aj v pekle sa dá nájsť nádej. Keď sa v roku 1933 Adolf Hitler dostal k moci, Henry Oster mal len päť rokov. Bol jedným z 2 011 Židov, ktorých Gestapo odvlieklo z ich domova a deportovalo z Kolína, a jedným z 23 ľudí z tejto skupiny, ktorí prežili pobyt v koncentračnom tábore. Napriek hladu, neľudským podmienkam a hrdlačeniu pri koňoch sa Henrymu podarilo nájsť vnútornú silu a vôľu žiť. Nezlomil ho ani brutálny pochod smrti zamrznutou poľskou krajinou do koncentračného tábora Buchenwald, kam Nemci nahnali väzňov pred blížiacou sa ruskou armádou. Srdcervúci a inšpiratívny skutočný príbeh o odvážnom chlapcovi, ktorý prišiel o všetko a napriek tomu prežil.Vnútro mi zožieral hlad. Už to dlho nevydržím. No vo chvíli, keď som sa začínal vzdávať, ocitol som sa v auschwitzských stajniach s radmi konských boxov. Barbarossa bol obrovský, nádherný žrebec. Reagoval len na nemecké povely a ja som bol jediný chlapec hovoriaci po nemecky, a tak ho zverili mne. Pocítil som iskierku nádeje. Ak budem Nemcom užitočný, ak sa budem dobre starať o kone, možno predsa len prežijem.

Príbehy nevinnosti existujú aj v tej najdesivejšej realite. Toto je príbeh dvoch chlapcov v časoch, ktoré nemôžu nijako ovplyvniť. Kniha sa začína v Berlíne roku 1942. Jedného dňa sa Bruno vráti zo školy a nájde pobalené všetky veci. Jeho otec dostal nové miesto a rodina sa s ním musí odsťahovať ďaleko na zvláštne miesto, kde nemá čo robiť, kde sa nemá s kým hrať. Kam len oko dovidí sa tiahne plot, ktorý ho oddeľuje od čudných ľudí. Bruno je však prieskumník a nezmieri sa s tým, čo vidí. Pri prieskumných cestách pozdĺž plota stretne chlapca, ktorého život a podmienky sú úplne odlišné od jeho.

Josef Švejk, slavný hrdina románu Jaroslava Haška, představuje v našem životě téměř mýtus. Generace čtenářů znají zpaměti celé pasáže z této proslulé knihy. Tak, jako je spojen obraz Švejka s obrázky Josefa Lady, je zvukově propojen Švejk s Janem Werichem. Ten namluvil Švejka nejprve pro loutkový film Jiřího Trnky a posléze načetl celý román. Jeho interpretace zůstala zachována v kompletu 17LP, které postupně vycházely v letech 1977-83. Kromě Jana Wericha četli některé postavy Vlasta Burian (polní kurát Katz), Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a František Filipovský (redaktor). Supraphon vydal v roce 2008 celý soubor na 13CD, nyní toto vydání opakuje ve formátu 2CD-MP3. Komplet je doplněný i o bonus se záznamy nahrávek Ference Futuristy z roku 1936, Divadla Větrník z roku 1946 a dosud nevydanými zkušebními snímky s Janem Werichem. Vydání kompletního Švejka je vždy mimořádnou kulturní událostí celonárodního významu, která osloví nejen znalce Haškova díla, ale i ty, kteří Švejka nikdy nečetli a nyní budou mít příležitost jej poslouchat ve skvělém a humorném přednesu Jana Wericha.

Jak již titul napovídá, jde o perly z klasiky českého humoru od Jaroslava Haška. Dokonalému přednesu Jana Wericha úspěšně sekundují Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a Vlasta Burian (feldkurátKatz). Nahrávky z let 1953-1966 patří mezi klenoty archivu Supraphonu! Obsah: Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství Švejk jde na vojnu Švejk simulantem Švejk vojenským sluhou u polního kuráta Švejkovy nehody ve vlaku Švejkova budějovická anabáze Švejkovy příhody v Királyhidě

Z komentáře k původnímu LP albu DV 5512 vydanému Supraphonem v roce 1959: Romain Rolland (*29.1.1866 - †30.12.1944) je jedním z největších a zároveň nejpokrokovějších tvůrců francouzské a světové literatury. Povídka Petr a Lucie byla poprvé vydána v roce 1920. Rolland v ní vyjádřil svůj odpor proti nesmyslnosti útočných válek a vysoce umělecky v ní zobrazil jímavý příběh lásky dvou mladých lidí, jimž válka vzala život. Je to básnický protest proti všem jejím hrůzám i zlům a zároveň i občanské vyznání o kráse a velikosti života. Příběh Petra a Lucie je lyrickou písní mladé lásky. Její čistota, krása a něžnost je tu zpívána na pozadí válečné vřavy, rozbitých srdcí a hlav. Místo růží tu vybuchují bomby a mezi polibky teče krev. Paříž mezi 30. lednem a 29. březnem posledního válečného roku 1918 vytvořila její prostředí.Jednota života a básníkových názorů vydaly tu lidem podivuhodně živý zpěv o lidské touze, bolesti a hrdinství, o štěstí a nadějích srdce. V tomto smyslu je osud Petra a Lucie též připomínkou bdění. Je výzvou všem lidem dobré vůle k vzájemnému dorozumění a ke shodě, je zpěvem za mír! Naše gramofonová dramaturgie se dlouho zabývala myšlenkou, co z díla tohoto významného světového umělce nahrát a předložit veřejnosti. Náš přístup k úpravám "Petra a Lucie" vycházel i z těchto zkušeností a upravovatel úzkostlivě dbal na zachování jak hlavních myšlenek díla, obsažených v úvahách spisovatele, tak i o zachování čistoty stylu a zvláštní jemnosti celé povídky. Režie Ludvíka Pompe i herecké výkony, zaznamenané na tomto snímku, jsou v duchu díla a podtrhují i v detailech jeho vzrušenou dramatičnost při zachování všech jeho lyrických půvabů a požadované komornosti. Hudební část snímku tvoří citace ze stejnojmenného symfonického díla českého skladatele Jana Hanuše (*1915). Domníváme se, že i hudební doprovod je tu funkční a že zvýrazňuje a působivě dokresluje atmosféru příběhu, jeho mladost a baladičnost. Překládáme veřejnosti dílo, jež bude věčně živé, neboť je zasvěceno boji za mír a za krásu života. Mír je konečným smyslem všeho konání a lidského snažení. Není to heslo, ani prázdné slovo. Nikdy proto nezněla naléhavěji slova Romaina Rollanda, připsaná všem prostým lidem: "Vezměte se za ruce a vytvořme kolo míru!" Karel Boušek, 1959

„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích. „Příběh Liesel je dojemný a působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života s extrémními zážitky vyvolanými válkou.“ – Ladislav Nagy, Hospodářské noviny „Vypravěčka Smrt se nepárá s žádnými tajemstvími, s klidem jí vlastním nám bez okolků uprostřed příběhu prozradí, k jakému neštěstí se na Himmelstrasse schyluje. Možná díky tomu bude pro vás mozaika příhod Liesel a jejích blízkých ještě emotivnější. Každopádně lepšího vypravěče si Zusak vybrat nemohl.“ – klubknihomolu. cz „Smrt vás nechce k Liesel pustit, Smrt je zeď, skrze kterou se k Liesel prostě nedostanete. Tímto přístupem dostává Zusakovo vyprávění zcela jiný rozměr. Díky Smrti si udržuje zdravý a střízlivý odstup, který emoce celého příběhu umocňuje. Autor tak navíc umně vygradoval napětí...“ – lidovky. cz „Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.“ – Právo

„Teď nesmíme prohrát. Konec je na dohled…“ Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši. Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti. Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…„Extrémní prostředí koncentráku autor nevykreslil jako a priori černobílé Zlo. V proměnlivé perspektivě strhujících příběhů zotročených obětí i jejich hlídačů a mučitelů pocítíme sílu sounáležitosti, neuhasitelnou potřebu humanity. To je nejsilnější dojem, který si z téhle četby odnáším.“ - Martin Myšička

„Bez lásky je člověk vlastně jako mrtvola na dovolené.“ Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou. V nejistých časech Výmarské republiky je kamarádské podnikání drží nad vodou a umožňuje jim na silnicích projíždět vozy způsobem, po němž hrozí mastná pokuta. Mladík přespávající v penzionu u hřbitova by se přesto rád rozletěl daleko víc – třeba až ke světlům Ria de Janeira –, jenže křídla mu přistřihly frontové zážitky z první světové války i vratký mír lemovaný nouzí a popíjením. Pak potká Patricii, a svět rázem dostává smysl. Robbyho milá je upřímná, jiskrná, a přece pořád zimomřivá, což má zdrcující příčinu. A jako by té smůly let 1928/29 nebylo dost, začínají v ulicích běsnit gauneři podněcovaní plamennými projevy knírkatého psychopata. Výsledek? Ať se v románu velkého německého pacifisty schyluje k hnědému teroru, kterému člověk neujede ani rychlostí 189 km/h, navzdory době pod psa se mu chce tolik žít – a přežít. I když osud je někdy proti. Za výpad proti Hitlerovi v románu z roku 1936, který směl tehdy vyjít jen v Nizozemsku a nejnázorněji dokládá Remarquovu spřízněnost s velikány „ztracené“ generace Hemingwayem a Fitzgeraldem, vystupňovali nacisté represe vůči tvůrci, vedené proti němu už od převratu v roce 1933. Filmovou verzi románu přesto hollywoodský režisér Frank Borzage natočil už v roce 1938 s Margaret Sullavanovou v roli Patricie, která byla za tento výkon nominována na Oscara. „Koňak tekl jako zlato, džin zářil jako akvamarín a rum byl sám život. (…) Bezútěšnost nevlídných nájemních pokojů, jež nás očekávaly, a zoufalství bytí byly zapomenuty, barový pult se proměnil ve velitelský můstek života a my jsme bouřlivě vyplouvali do budoucnosti.“ – ukázka z knihy

Co je důležité, je očím neviditelné. Správně vidíme pouze srdcem. A z výšky.Ti tři se potkali v hangárech společnosti Latécoère v Toulouse, kde železnou rukou vládne pan Daurat. Z řad armádního letectva se sice do civilu odporoučeli z rozličných příčin a povahy mají ještě rozdílnější, ale spojuje je nezměrná touha hledět na svět zase shora. Zatímco poživačný dříč Jean Mermoz je ve vztazích přelétavý i na zemi, Henri Guillaumet slouží jako vzor plachého šťastlivce. A tělnatý, o to však noblesnější snílek Antoine de Saint-Exupéry je možná zhrzený z nešťastné lásky, nicméně už pilně sbírá náměty pro slavné podobenství o zodpovědnosti Malého prince za růži. Francie si může jedině blahořečit. Získala v nich zapálené piloty letecké pošty, na něž se lze spolehnout při přepravě zásilek zpoza zrádných Pyrenejí, z berberské Afriky i Jižní Ameriky. Trojlístku hrdinných letců ubíhají léta sladká i ošidná – to když jejich nasazení poznamená hospodářská krize a krátkozraká politika. A byť se k nim osud zachová ještě drsněji než jejich šéf, s jistotou cítíme, že vysoko v oblacích nechali srdce, která dole jen výjimečně otevřeli ženám.

Nejlepší jednohlasá audiokniha 2013 Audiokniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - obsahuje nahrávku Českého rozhlasu z roku 2013 doplněnou o další pasáže z knižní předlohy. Audiokniha tedy obsahuje kompletní znění I. dílu V zázemí. Čte Oldřich Kaiser. Tragická velkolepá komedie. „Švejk nenapravuje svět. Tady se nedá už nic napravit. Má-li se svět zachránit, nezbývá, než si už nic nepředstírat a začít znova v troskách a z trosek. Švejk také není než troska starého světa, ubožák, který se sám prohlašuje za blba. A přece právě on a jenom on přináší naději. Je nutno zbavit se všech iluzí, je nutno přijmout dokonalou prohru, aby se svět mohl zachránit.“ Tento Chalupeckého trefný popis „situace“ Haškova antihrdiny Josefa Švejka a jeho rozlomeného evropského světa by se dal s jistou nadsázkou vztáhnout také na naši současnost. Nesáhli jsme tentokrát do rozhlasového archivu k osvědčeným švejkovským interpretacím (Höger, Pivec, Werich), ale pokusili jsme se o zbrusu nové, současné uchopení. Současné nikoli v nějakém experimentu, nýbrž v „sestupu“ ke smyslu autorova textu a jeho nejvlastnější poetice. Dvacet „zastavení“ z prvního dílu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války nastudovala režisérka Markéta Jahodová s Oldřichem Kaiserem a doprovodila hudbou pražského hospodského harmonikáře Josefa Čečila. Postava Švejka se Haškovi zrodila v krátkém povídkovém cyklu v květnu 1911. Tehdy si poznamenal: „Pitomec u kumpanie“. Poté existuje druhý švejkovský cyklus, který byl psán v Rusku v letech 1916–1917. To vše bylo ještě zábavné čtivo a Hašek cítil, že se se svým tématem plně nevyrovnal. Po návratu z Ruska se pustil do nového psaní Švejka, a jak prozrazují vzpomínky Haškova osobního písaře Klimenta Štěpánka, kterému spisovatel román diktoval v lipnické hospodě, Haškova paměť a schopnost jiskřivé a básnické improvizace byla geniální. Stála jej však mnoho sil. Existuje svědectví lipnického hostinského Invalda, který několikrát zahlédl Haška o samotě zoufale plakat. A jak píše E. A. Longen: „Hašek trpěl. Bylo mi jasno, že musí každou zdivočelou noc a pitku těžce vykoupit a draze zaplatit utrpením.“ Román, jak jej známe dnes, pochází z let 1921–1923 a zůstal nedokončený. Hašek (a jeho Švejk) je postava tragikomická, zoufale osamocená uprostřed světa, vytvářejícího si nové modly. Je všechno ostatní jen ne laskavý básník: ostrý ironik, kousavý satirik, břitký pozorovatel „divadla světa“, nihilista, divoký karikaturista. „Prokletý dada-plebejec“, jak o něm tvrdí italský bohemista Sergio Corduas. Nebo jak říká Eduard Bass: „V Haškovi byli dva lidé – jeden si dělal blázna a druhý se na to díval. Ten druhý Hašek uzřel prchavost lidského života a poznav ji, snažil se ji popřít, umlčet, obelstít šprýmy. Jeho velkolepá komedie byla tragická.“ Miloš Doležal

Josef Švejk, slavný hrdina románu Jaroslava Haška, představuje v našem životě téměř mýtus. Generace čtenářů znají zpaměti celé pasáže z této proslulé knihy. Právě Jan Werich dokázal svou četbouvěrně zosobnit komickou postavu Švejka, stále usměvavého dobráka a flegmatika, velkého milovníka piva, neuctivého ke slušným výrazům a nadřízeným hodnostářům. Osudy dobrého vojáka Švejka - raritní bonus - Vám nabízí možnost získat toto bonusové album, které bylo k dispozici pouze v rámci kompletu 12CD.

Završení projektu kompletního vydání Haškova Švejka čteného Janem Werichem. Nadporučík Lukáš, nenažraný Baloun, šikovatel Vaněk, telegrafista Chodounský, jednoroční dobrovolník Marek, hejtman Ságner - tivšichni tvoří společenství aktérů, se kterými rozehrává voják Švejk své příběhy - jako vypravěč i jako aktivní účastník. Novou hvězdou mezi komickými postavami vojenského důstojnictva je poručík Dub.Naněm si Jaroslav Hašek zvláště vychutnal vyjádření škály nadřazené tuposti, již Jan Werich humorně umocnil svým projevem. V posledním 6. dílu nahrávky se pak Švejk dostane omylem do transportu ruských zajatců, užije si další varianty setkání s lidskou hloupostí (které vojenské prostředí zvláště přeje) a v pořádku se na závěr vrátí ke své marškumpanii. V interpretaci Jana Wericha posluchači získávají zvukový záznam celého románu v podobě, která senzačně násobí dojem čteného díla. Vlastníci všech šestidílů nahrávky tak budou mít v ruce mistrovský klenot inteligentního humoru, patřícího k vrcholům naší i světové literatury a zároveň skvělý záznam kongeniálního Werichova přednesu!