Knihy s fejtónmi

Vladimír Ledecký a jeho zázračný svet hrhovského starostu. Vladimír Ledecký je starosta obce Spišský Hrhov a vo svojej zbierke fejtónov otvára svet rýdzeho slovenského východu všetkým čitateľom. Vladimíra Ledeckého pozná celý svet vďaka jeho významným výsledkom v pomoci Rómom. Svoju dedinu a problémy východu pozná hlboko a osobne a jeho zábavné, no častokrát trpko-sladké príbehy prinášajú čitateľovi poznanie, že niečo sa na tom našom Slovensku musí zmeniť.Autor prináša pohľad na problémy Rómov zblízka, hovorí o negatívnych aj pozitívnych aspektoch spolužitia s nimi a odhaľuje skryté manipulácie a podvody v systéme, ktorý nie vždy pozerá na individualitu človeka. Vladimír pristupuje k Rómom opačným spôsobom. Je presvedčený, že bez osobného vzťahu a priameho angažovania sa, je zmena priam nemožná. Kniha počúvajte, páni z bratislavy! reflektuje krízu východného Slovenska, kritizuje vládnych predstaviteľov a volá po väčšej snahe o vytvorenie pracovných podmienok a dobrej životnej úrovne pre všetky regióny.

Zostavil, editoval a pýtal sa Štefan Hríb.Dva otvorené rozhovory Antona Srholca so Štefanom Hríbom, desať jeho osobných textov, a najmä legendárne kázne večného rebela z obdobia komunistickej diktatúry. Táto kniha prináša nový pohľad na Antona Srholca. Najmä jeho doteraz nepublikované kázne ukazujú, aký duchovný poklad tu mal - najskôr z vôle komunistov a neskôr z rozhodnutia biskupa Sokola - ostať zakopaný.

Kto by netúžil sadnúť si na krídla vtáka a ľahko sa vznášať nad rodným krajom, pomaly sa spúšťať do malebných dediniek učupených v jeho okolí, občas si zaletieť do uličiek očarujúcich miest a z neveľkej výšky sa opäť uvidieť ako nezbedné dieťa, aktívny študent, mladý učiteľ či skúsený profesor... a ešte aspoň raz zažiť všetky tie krásne i smutné udalosti a úkazy so svojimi blízkymi, kamarátmi a rodákmi?O takýto „výlet do mladosti“, ale aj do nedávnej minulosti sa znovu pokúsil duchom vždy mladý pozorovateľ, esejista a spisovateľ Ondrej Hronec vo svojej štvrtej knižôčke príhod, spomienok a zážitkov z rodného Gočova, zabudnutého Gemera i prekvitajúcej metropoly východu, v ktorej žije. Na dobuopisných dobrodružných (vý)letoch, z ktorých mnohé hodno aj sfilmovať, zaznamenáva ťažké i lepšie časy svojho i nášho života, jemne ich ironizuje a chápavo sa usmieva. A poučený životom z nadhľadu prijíma každý (i svoj) ľudský údel s láskavým humorom, pokorou a porozumením. Ľahunké čítanie – duše pohladenie. (Ján Fakla)

Známá autorka se zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? A máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně.

Ďalšia knižka fejtónov od Hany Pinknerovej odráža život v jeho protikladoch, v jeho radosti i bolesti, v smiechu i v smútku, ale vždy poteší a povzbudí. Ste „duchovne unavení“? Nechajte sa inšpirovať autorkiným pohľadom na svet okolo seba a určite vás to „osvieži“.

kniha + DVD. Ku knihe Náš António je pribalený dokumentárny film Aleny Čermákovej Anton Srholec.Pokladom knihy Náš Anónio sú legendárne kázne Antona Srholca z bratislavského kostola Blumentál z obdobia komunistickej diktatúry v rokoch 1972, 1973 a 1974. Získali sme ich vďaka pomoci Antona Zajaca a jeho matky, ktorá si kázne v období normalizácie tajne nahrávala a prepisovala.V knihe nájdete aj náš profilový rozhovor z novembra 1999, prepis Antonovho vystúpenia v relácii .pod lampou z júna 2009, jeho fejtóny z rokov 2013 a 2014 a tiež fotografickú štúdiu Borisa Németha, ktorý fotil Antona s jeho bezdomovcami v zariadení Resoty.Kniha Náš António je venovaná Antonovi Srholcovi, v ktorom sa Slovenska potichu dotýka nebo.

Něco se změnilo a všechny běžné úkony, které mi dříve dávaly pocit naplnění, mne přestávaly uspokojovat. Co se stalo?Co je jiné?S trochou lítosti jsem se loučila se svou pozicí maminky v domácnosti. Ale jak jsem se zahleděla vpřed do své nové budoucnosti, ve tvářích jsem pocítila nový, svěží vítr. Tušila jsem, že to bude dobré. Doufala jsem, že brzy odhalím, kým mám v tomto dalším období svého života být. A začala jsem se těšit.Autorka poznává na vlastní kůži krizi středního věku. Chápe ji jako výzvu, jako příležitost objevit sebe sama, včetně zasutých tužeb a očekávání, ale bez dosavadních rolí a jistot. Když vstupujeme do další životní etapy, obvykle prožíváme obavu z toho, co nás čeká. Často se s určitou nostalgií ohlížíme zpět a zároveň se ptáme: Co bude dál, jak to vše vůbec zvládnu? Odpovědi nejsou vždy nasnadě, ale pokud přicházejí, vyvěrají z každodenního života. Nová kniha oblíbené autorky je plná vtipných postřehů a jistě má co říct všem, kdo tuto fázi života prožívají nebo se na ni chtějí aspoň trochu připravit.

Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít.V další sbírce fejetonů se známá autorka dělí se čtenáři o vlastní prožitky a postřehy ze života, s lehce humorným nadhledem ženy středního věku.

Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, co byste si s sebou vzali na pustý ostrov? Jak si uvědomit vděčnost, když ji necítíte? Došlo vám, že i z vás bude jednou tchyně? Co lze říci knihou anebo co nám dosvědčují sněhové vločky? Autorka uvažuje také o odpouštění, toleranci, trpělivosti či svobodě a dalších pojmech. Svým osobitým způsobem převrací známé pojmy naruby, hraje si s nimi a hledá v nich skrytá poselství. V běžných situacích každodenního života nachází odlesky nádhery věčnosti.

Máme spoustu důvodů pro radost a vděčnost. Nehladovíme, máme kde bydlet a co si oblékat. Nikdo není pronásledován a nemusí prchat ze země nebo se skrývat. Lékařská pomoc je pro každého dostupná. Naše děti mohou studovat podle svých zájmů, schopností a píle. Můžeme si věřit, čemu chceme. I když máme spoustu velmi konkrétních důvodů pro radost a vděčnost, jsou chvíle, kdy se život zdá přes všechny výhody a pohodlí našich současných dní těžký a kdy nezbytně potřebujeme nějakou malou osobní radost jen pro sebe. Potřebujeme se naučit nacházet Boží milostné vzkazy.

Účastnila jsem se týdenního semináře na téma, které mi bylo zcela vzdálené. Seděla jsem mezi lidmi, s nimiž jsem neměla zhola nic společného… Každé ráno toho týdne jsem se cestou na kurz modlila, jak mám poznat, že jsem na správné cestě. Každý večer jsem cestou domů z přednášek unaveně přemítala, jestli mě takhle Bůh učí pokoře. Dokud jsem byla doma a učila děti, vařila polívku, starala se o zahrádku a psala své příběhy, to se mi to radovalo. Život byl tak přehledný, jednoduchý a světlý. Všechno mě to bavilo. Něco samozřejmě víc a něco míň, ale byla jsem šťastná a spokojená, protože jsem věděla, že jsem přesně tam, kde mám být... Stále jsem čekala na nějaké znamení, nějaké potvrzení, nějaký signál, že tohle místo je to pravé… Hana PinknerováSvůj život můžeme prožít jako nudně se opakující stereotyp, který dusí a z něhož nelze vystoupit. Ale také jako bohaté obdarování jedinečnými okamžiky, které nás učí, abychom dovedli správně rozlišovat, abychom dokázali poctivě rozpoznat své nedostatky a upřímně děkovat za své schopnosti, abychom se uměli radovat s radujícími a plakat s plačícími, prostě abychom svůj život vnímali jako vzácný Boží dar. K takovému postoji nás autorka vede vlastními životními postřehy a zkušenostmi.

Kniha Celý život jsem se učil, a přece jsem propadl nabízí čtenářům příhody, které otec Lukeš ve svém životě zažil a které doplnil vtipnými postřehy a komentáři. Jeho sbírka zkušeností a poučení ze života předkládaných s podmanivým humorem si klade za cíl inspirovat čtenáře k životu v lásce, která jediná má sílu přemáhat zlobu světa.

Potěšení jsou krmí duše. Se sytou duší se necpete čokoládou. Ach, najít tak jedno potěšení denně... nebo aspoň jedno týdně! S radostí zvěstuju: jsou.

Známá autorka se zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? A máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně.

… Jsem vlastně křehká něžná žena. Vím, že vydržím a unesu mnoho, ale to nic nemění na mé pravé podstatě. Smím být něžná. Jsem taková. Toužím být milována a je to v pořádku, i Bůh je takový. Dál se houpu ve svém křesle zabalená do plédu, popíjím čaj a pořád se cítím hrozně unavená. Ale právě jsem si začala vychutnávat svůj nový objev. Smím být něžná. Je náš den opakujícím se stereotypem, který je nutno nějak přežít? Máme pocit, že naše touha po lásce a citlivost nám pouze ztěžují život?Otevřme knížku a vstupme do událostí a prožitků všedního dne s otevřeným srdcem, schopným prožívat každý okamžik života jako nevšední a jedinečný. Tak objevíme krásu laskavého pohledu, hřejivých slunečních paprsků, ale i pošmourného dne; moudrost dětského postřehu, hluboký význam nepatrného gesta nebo slova. V obyčejných věcech odhalíme neobyčejného Tvůrce a jeho lásku k nám.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Smiem byť nežná (2013).

Jen ten, kdo slouží dobru a lásce, je veliký. Ať je to prezident, poslanec nebo jen metař. Je třeba lidí nahoře i dole a na všech záleží. I ti nahoře nechávají po sobě odpadky, které zas někdo musí odklízet.Když však setrváme v nejednotě a vyloženém hmotařství a z tržního hospodářství vytvoříme mamonářství, a ne službu druhým, pak nás Evropa bude pokládat za pobudy a lidi všeho schopné, a tím i nebezpečné. Jsme zas na velkém rozcestí.Autorem této zbrusu nové knihy je P. František Lukeš, i když už není mezi námi živými. Jde o výběr z jeho dopisů přátelům a sbírku fejetonů, které vycházely v Poděbradských novinách od května 1991 po následující tři roky. Z textů na nás dýchne jeho pochopení pro každodenní radosti a strasti nejobyčejnějších lidí, ale i jeho široké srdce a moudrý nadhled, s nímž sledoval první roky polistopadového vývoje v naší vlasti.Dozvíme se, co ho trápilo, ale povzbudí nás jeho živá víra, naděje a láska, jeho neutuchající snaha přispět svým dílem k duchovní obnově lidí, které doprovázel, a celého našeho národa.

Mnoho tváří Izraele Čtivá knížka fejetonů o životě v Izraeli z pera Kristy Gerloffové. Chcete se seznámit s židovským lidem dneška? Chcete se s Izraelem smát i plakat? Chcete se dozvědět, jak v Izraeli zdomácněla česko - německá rodina? Přečtěte si Všední dny začínají nedělí.  

Svíčková chutná i bez brusinek. Dá se bez nich žít. Ale když jednou ochutnáme celou tu kombinaci - už nikdy příště svíčkovou bez brusinek...Súbor krátkych fejtónov z bežného života od obľúbenej autorky.

Krátké povídky, úvahy a fejetony P. Františka Lukeše si získaly velký čtenářský ohlas už v devadesátých letech, kdy vycházely v nakladatelství Zámek. Vyprávějí o obyčejných lidech s obdivuhodnými vlastnostmi, postoji a činy. Hlavní motivací autora je přispět ke zlepšení současného světa tím, že se zamýšlí nad chováním lidí, kteří v něm žijí. Z jeho příběhů čiší živá víra a naděje, ale především láska k lidem a veliké milosrdenství při pohledu na lidskou slabost. Texty jeho knížky jsou stručné až heslovité, ale možná právě tím čtivé, nabízející mnoho podnětů k zamyšlení.

Biskup na blogu. V knize Víra a polibek - Biskup na blogu od blogera Pavla Konzbula čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální. Jsou ovšem psané tak, aby byly srozumitelné jak lidem věřícím, tak i nevěřícím.

Výběr krátkých próz proložený několika básněmi. Drobné bonmoty, meditace a texty spolu s několika autorovými básněmi jsou úsměvné i smutné, ironické i laskavé, sentimentální v tom nejkrásnějším smyslu, ale i tvrdé s podtónem odpuštění.

Původně rozhlasové fejetony, jimiž Tomáš Halík oslovoval v letech 2000-2002 své posluchače v ranním vysílání stanice BBC, meditativní úvahy k významným církevním svátkům v průběhu roku (od adventu, přes Vánoce, Velikonoce, Letnice ke Všem svatým a Památce zesnulých), poznámky k historickým událostem (Francouzská revoluce, 11. září 2001) a úvahy k dalším mezníkům duchovního a občanského života (čin Jana Palacha, 25. únor, sv. Cyril a Metoděj, Jan Hus, osobnost svatého Václava) jsou v tomto svazku uspořádány podle ročního koloběhu. Tak vznikla pozoruhodná dokumentární výpověď o morálním půdorysu našeho života, o duchovní a společenské atmosféře na počátku milénia.

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé.

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé.

Mnoho tváří Izraele. Fejetony o životě v Izraeli od české manželky německého novináře se kterým žije od roku 1994 v Jeruzalémě. Dlouholetá spolupracovnice Života víry v Jeruzalémě nabízí pestrou mozaiku zážitků a dojmů z všedního života v Izraeli. Informace o židovských svátcích a zvycích, rodinné historky, nové pohledy na poselství Bible, ozvěny střetů rozdílných kultur, příběhy o radosti, strachu, smutku i naději - to vše najdete v této knížce, z níž dýchá střízlivá, ale pevná láska k Bohem vyvolenému národu.

Jonáš a obluda. Svazkem Další tisíce pokračuje svazek Tisíce slov. Obsahuje autorovy fejetony a texty publikované většinou v samizdatu v letech 1977–1990, kapitoly z dosud nepublikovaného rukopisu Stará postel, záznamy Státní bezpečnosti, dobové fotografie, jmenný rejstřík.

O dětech, mužích, zvířatech a životě s nimi. Sbírka zdařilých fejetonů, příběhů a úvah s mnohdy překvapivou pointou, z nichž některé v uplynulých letech vyšly v časopise Život víry, další jsou nové, dosud nepublikované. V textech se odráží autorčina autentická, „všednodenní“ zkušenost maminky, manželky, křesťanky... – ale také její její osobitý literární talent, schopnost poeticky i vtipně (a nezřídka s notnou dávkou sebeironie) popsat situaci a vystihnout hlubokou myšlenku. Povzbudivé, inspirující čtení.

Uvedení do křesťanství a fejetony.

Knížka přináší výbor z rodinných fejetonů Taťány Lukešové. Autorka v nich s humorem a moudrým nadhledem zachycuje příhody a patálie, které prožívala jako osamocená matka dospívajících dětí a posléze jako babička. Příhody se jí stávají i podnětem k přemítání nad životem, který běžně žijeme. Výbor více než sedmdesáti fejetonů doprovázejí ilustrace výtvarníka Štepána Zavřela.

Neřízené střely nebezpečných myšlenek. Fejetony a úvahy šéfredaktora Života víry reflektují aktuální posuny ve společnosti a v církvi. Čtivě napsané texty pobaví i vyprovokují. Ojedinělý žánr na českém křesťanském trhu zaujme i náročného čtenáře.

Knížka je souborem fejetonů a esejů, krátkých vážných (O manželství, O ostnu) i veselých (O teplákách, O větrání) zamyšlení. Hodí se jako dárek zvláště pro ženy. V papiňáku se dá nejen vařit, Papiňák se dá také číst.