CD - Legendy

Studio Vox vydalo další pozoruhodnou (tj. hodnou pozornosti) nahrávku. Po čtyřech dílech Dětským duším P. Čeňka Tomíška a osmi (!) dílech Šťastných dětí, tedy vyprávění o osobnostech malé postavy, ale velké svatosti, přichází nyní s Legendami Karla Schulze

Přenést literaturu do světa mluveného slova není nikterak lehké. Při tomto náročném manévru je nutno proplout mezi dvěma úskalími. Může se stát, že se „literu“ nepodaří oživit, přičemž výsledkem bude mdlý přednes, jako když v tramvaji hlásí jméno další stanice. Druhým nebezpečím je znásilnění původního textu přemrštěným přednesem nebo nemístným důrazem, kdy se médium, tedy ten, kdo předlohu posluchači zprostředkovává, snaží dílo zaníceně obohatit vlastním „nepostradatelným“ vkladem, nebo se dokonce s vervou tlačí před samotného autora, z něhož se tímto stává jen jakýsi suflér „velkého mistra“.

Potíž je v tom, že mezi (dobrým) spisovatelem a čtenářem důvěrný vztah, přičemž namluvením psaného textu (co se týče prózy, ale ještě více to platí o poesii) mezi tyto dvě duše vniká někdo třetí, čímž vzniká ošidný trojúhelník. Je téměř zázrakem, když v uvedeném případě neutrpí ani jedna ze zúčastněných stran nějakou škodu. Odvážím se tvrdit, že se Studiu Vox, či přesněji manželům Bartoňovým, při zpracování Schulzových Legend tento zázrak podařil.

A ocenění si zaslouží o to víc, že jim autor díla jejich úkol nikterak neulehčil. Legendy totiž nejsou prostými povídkami, jak by se nezasvěcenému mohlo na první pohled zdát, ale spíše rozjímáním, které mnohdy přechází do modlitby.

Na nahrávce se setkáváme se čtyřmi legendami:

• O svatém Jakubu
• O svaté Prisce
• O čtyřiceti mučednících sebastijských svatých
• O svatém Antonínu.

Studio Vox tedy vybralo ty, kde je děj o něco výraznější, což lze označit za šťastný krok, vstřícný hlavně k mladším posluchačům. Ostatně, dalším legendám-meditacím by již zmíněný „trojúhelník“ příliš neprospěl. Schulzův přístup je nicméně i tak patrný, a to zejména v legendě „O svaté Prisce“, která začíná jako modlitba a pomalu se rozvíjí do rozjímání, na jehož pozadí se odehrává příběh světice.

Také legenda „O svatém Antonínu“ končí rozvažováním o mučednictví obecně a poselství těch, kteří prolili pro Krista svou krev, současné době. Zaslechl jsem mínění, že tento počin Studia Vox, na rozdíl od předešlých, není vhodný pro děti.

Internetová prodejna nabízí CD Legendy s upozorněním: „Pro děti od 12 let a dospělé.“ Nechci tuto věkovou hranici zpochybňovat, myslím, že rodiče dokážou, nebo by alespoň měli umět, posoudit, nakolik je nahrávka přiměřená duševním schopnostem jejich ratolestí. Pokud se dítě při první větě „O svatém Jakubu perském, zvaným též rozsekaný…“ rozpláče, lze usoudit, že si na poslech Legend bude muset ještě chvíli počkat. Na druhou stranu jsem toho názoru, že není na škodu, když se malý člověk s literaturou trochu popere. Důvod poslechu by neměl být pouze estetický. Je to především duchovní odkaz, z něhož máme čerpat sílu.

Mons. Josef Hrdlička ve svém slově k nahrávce Legend Karla Schulze: „V naší době zvané konzumní, kdy téměř mizí ze slovníků lidí pojem oběť, a kdy i slovo mučednictví se samotným křesťanům zdá nedostupné či překonané, slyšíme náhle poselství neodolatelné síly. Nastavuje nám zrcadlo a vyzývá k dialogu se svatými hrdiny víry z dávných dob a dalekých zemí. A to jak díky těm, kteří toto svědectví víry vydali až k prolití krve, tak i díky básníkovi i recitátorům, kteří mu vtiskli umělecký tvar a výzvu pro naši dobu a stav církve i národa.“

Ono „poselství neodolatelné síly“ je o to důležitější dnes, kdy „do dob nového mučednictví vstupujeme“ (K. Schulz, O svatém Antonínovi).

Celkový šas: 77 hodín 33 minút