Dvojí tvář islámské charity

Povinné poskytování almužny je jedním z pěti pilířů islámu, který muslimům přikazuje, aby odevzdávali část svého zisku ve prospěch potřebných. Islámské charitativní organizace tímto způsobem ročně získávají nemalé prostředky, které jsou věnovány na užitečné humanitární, sociální, vzdělávací, zdravotnické a kulturní projekty. Tyto organizace však mívají také značný mobilizační potenciál a v některých případech představují organizační zdroje radikálních skupin, což lze dokumentovat na příkladech Hamásu či Hizballáhu.

Předmětem této knihy nejsou legitimní organizace, které se věnují výhradně skutečné charitativní činnosti, nýbrž právě ty, které buď přímo poskytly finance islámským radikálům, nebo nedokázaly zabránit zneužití prostředků k teroristickým účelům. Kniha je rozdělena do dvou tematických částí. V první se autoři zabývají dějinami charity v islámu, v druhé se zaměřují na negativní aspekty spjaté s některými islámskými charitativními organizacemi, jejichž aktivity se točí zejména kolem džihádu a snahy o šíření islámu.