Konverze Hermanna Žida

V polovině 12. století sepsal původem kolínský Žid, který konvertoval na křesťanskou víru a stal se premonstrátem v Cappenbergu ve Vestfálsku, pod jménem „bývalý žid Hermann“ příběh svého obrácení – Opusculum de conversione sua.

Tato „autobiografie“, jedna z prvních na Západě od slavných Vyznání sv. Augustina, rozděluje historiky – jedni v ní vidí pravdivé líčení života obráceného žida, jiní čirou fikci sestavenou křesťanskými kleriky. Jean-Claude Schmitt ukazuje, že takto je otázka položena špatně. Podle něj je text zároveň pravdivý i fiktivní a hledání jeho pravého autora taktéž nevede ke smysluplnému cíli.

Spíše než boj o jeho atribuci Schmitt rozvíjí pátrání po společenských a kulturních souvislostech a významech, které jsou v textu zachyceny. Zabývá se tak otázkami (auto)biografie ve středověku, významem snů, funkcemi obrazů, křesťansko-židovskými vztahy a polemikami, a v neposlední řadě i cestami moderní historické metodologie.