Karmelitánské nakladatelství

Nejznámější kniha charismatického kněze, kapucínského teologa a kardinála Raniera Cantalamessy vznikla jako svérázný komentář k listu apoštola Pavla Římanům, a to na základě promluv pro papeže Jana Pavla II. a jeho spolupracovníky. Nejde v ní jen o exegezi Pavlovy epištoly. Autor míří k srdci evangelia a pokouší se vystihnout nosné prvky víry v Krista, křesťanské tradice a společného svědectví věřících křesťanů v současném světě. Autor knížku hojně využíval při duchovních cvičeních pro různé posluchače - od řeholních komunit a studentů přes farní společenství až po ekumenická duchovní setkání. Svěží syntézu pravd víry, stavějící na síle Božího slova a moci Ducha Svatého, ocení účastníci duchovních cvičení a obnov, ti, kdo se připravují na přijetí křtu a biřmování, jednotlivci, společenství ve farnostech i další zájemci.

Závěrečný dokument. Cílem synody o synodalitě (2021–2024) bylo najít rovnováhy mezi tradičním církevním učením a pastorační potrebami našich součastníků a podpořit větší zapojení věřících a transparentnost ve spravování církve. Závěrečný dokument synody byl schválen v říjnu 2024 a na přání papeže Františka okamžitě zveřejněn. Výsledný text je vyvrcholením jednoho z nejrozsáhlejších konzultačních procesů v dějinách církve, který začal v roce 2021 a v jehož rámci bylo vypořádáno pres jedenáct stovek kolektivních i individuálních pozměňovacího návrhů. Dokument je rozdělen do pěti hlavních částí a vyzývá k pěti formám obrácení: duchovního, vztahového, procedurálního, institucionálního a misijního. Ke stěžejním výzvám synody patří posílení pastoračních rad ve farnostech i diecézích. Požadována jsou pravidelná církevní shromáždění na všech úrovních (vč. kontinentální) a posílení ekumenického dialogu. Zavádí se pojem synodální autority, přičemž „synodální církvi je autorita biskupa, biskupského kolegia a římského biskupa, pokud jde o rozhodování, nedotknutelná“. Důraz se klade na větší vliv žen na formaci duchovních a na jejich širší zapojení do rozhodovacích procesu v církvi. Synodální dokument rozšiřuje i roli věřících laiků ve správě církve: vyzývá k jejich větší prítomnosti na synodálních shromážděních a ve všech fázích církevního rozhodování. Text se důkladně zabývá i odpovědností církve, vyzývá k větší finanční transparentnosti a k prevenci zneužívání: „Potřeba uzdravení, smíření a obnovení důvěry v církvi zaznívala v každé fázi synodálního procesu.“

Nejkrásnější modlitba. Může se modlitba Otčenáš člověku oposlouchat? Může mít věřící z modlitby Páně malý duchovní užitek? A lze dospět do fáze, kdy v něm není co objevovat?To vše se může za určitých okolností stát. S knížkou katolického faráře Angela Scarana ale zažijeme ve vnímání Otčenáše skok. Záměrem autora totiž není jen to, abychom tuto krásnou modlitbu jen lépe pochopili, ale také se ji lépe modlili. Autor nám vystrojil opravdovou „hostinu ducha“. Nejprve nás uvádí do textu Otčenáše. Poté si vyložíme jednotlivé prosby modlitby Páně ve světle Bible a významných duchovních autorů a autorek. Ukážeme si také širší souvislosti a probereme správný postoj modlitby. V závěru každé kapitoly najdeme několik podnětů pro praxi. Kéž z nejkrásnější modlitby na světě čerpáte duchovní užitek svým vlastním a osobním způsobem.

Úvod do modlitby denního zpytování svědomí (5. vydání). Učit se hlouběji nahlédnout do vlastního nitra, hodnotit své postoje a skutky, vykonat si poctivé zpytování svědomí… Knížka může být použita pro každodenní modlitební chvíli, ale rovněž jako pomůcka při přípravě na svátost smíření. Láska vyžaduje oboustranné, bezvýhradné odevzdání se. Lakota, chladná vypočítavost a sčítání výhod odkrývají strach před úplným darováním se v lásce a před přijímáním lásky. Ten, kdo neumí lásku přijímat, ji neumí ani dávat. Když hledíme na velkou touhu Boha po lidské lásce, tážeme se sami sebe, jaká je naše touha po lásce Boží. Jak a s jakou silou se projevovala v našem životě?Jósef Augustin

Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem? Odpověď není jednoduchá. Celé dobrodružství ovšem začíná křtem a pokračuje. Křesťanství není kouzelný proutek, který by chránil člověka před omylem. Je to spíš velká opora, jež stojí na Boží lásce a věrnosti a na zkušenosti církve ze dvou tisíciletí dějin. Díky němu zakoušíme nezištnou lásku, kterou miluje Bůh, milosrdenství, které jinde takovou měrou nenajdeme, i lásku těch, kdo žijí z Boží lásky. Inspiruje nás, abychom neopláceli zlým za zlé, ale odpouštěli, abychom příliš nekalkulovali, ale nezištně rozdávali lásku, abychom žili bohatý život i v nesnázích. Autor nedává univerzální recept, „jak na to“. Ukazuje na zásadní věci, na které je dobré dbát, aby dar křtu nebyl zbytečně zmařen. Součástí knížky je i užitečná příloha se základními texty.

Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965-1992). V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra.Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil. Když se vyjadřoval k církevní a politické situaci v Československu, stavěl na svém teologickém vzdělání, duchovní intuici, zkušenostech katechety i argumentech těch, jimž důvěřoval. Jakkoli na počátku komunistického režimu nevynikal rozhodností, pod tlakem stále častějších konfliktů s komunistickou mocí postupně dozrávaly jeho vůdčí schopnosti.I ve vysokém věku dokázal naslouchat rozmanitým názorům z různých stran a na jejich základě se pak rozhodoval. Nikdy se neskrýval se svou jasnou představou o zbožnosti, ale současně byl otevřený novým podnětům. Byl pevně zakotvený v církevním učení a věrný svým katolickým kořenům a zároveň dokázal obhajovat nejen církevní, ale i občanská a lidská práva.Tím vším je inspirací i pro současnou církev. Právě včas rozpoznal znamení času a adekvátně na ně reagoval. V paměti národa zůstává výraznou a charismatickou osobností veřejného života, která navzdory svému věku uměla věci řešit novým způsobem. Církve a křesťané vystupovali v jeho době jako svébytní a plodní aktéři společenského dění.

Duchovní cvičení s apoštolem Petrem. Úvahy známé osobnosti katolické církve o víře a zrání na křesťanské duchovní cestě. Křesťanská víra není něco předem daného či triviálního. Je to cesta naslouchání Bohu a zároveň vědomé rozhodnutí. Víru doprovázejí pochybnosti, rozpaky, chyby i křehkost. Víra je i odvahou udělat krok do neznáma a riskovat. Kardinál Martini ukazuje na apoštolu Petrovi, jak mocná a zároveň křehká může víra být. Tak jako Petr následujeme a milujeme Ježíše – a stejně jako on si mnohdy nevíme rady, jsme zkroušeni nebo bojujeme s „ateistou v nás“. Síla víry je v tom, že zapojuje celého člověka – naše srdce, mysl i ducha. Knížka, napsaná formou biblické meditace pro účely duchovních cvičení, je určena zejména těm, kdo v církvi vedou druhé – kněžím, jáhnům a dalším osobám působícím v pastoraci – aby si stále připomínali jediný zdroj své víry: Ježíše Krista ukřižovaného a vzkříšeného.

V novozákonní části Panoramatu Bible pokračujeme ve vyprávění, které začalo stvořením světa a zde se završuje obnovou všech věcí v novém stvoření. Jde v podstatě o jeden jediný, postupně se rozvíjející příběh spásy: Starým i Novým zákonem se prolínají podobná témata a zápletka, kterou vidíme v Genezi, se odvíjí i v životě Ježíše a jeho církve. Je úžasné sledovat celkový obraz a učit se chápat, jak do sebe celek Bible zapadá. Široká škála knih a literárních žánrů v Novém zákoně pokračuje ve vyprávění jediného dramatu spásy. Naučíme-li se vnímat Bibli z panoramatického pohledu, uvědomíme si, že je to i náš příběh. Čím lépe pochopíme úplný obraz a celek vyprávění, tím lépe Bibli zapojíme do svého života.

Bible je obrovskou knihovnou se 73 položkami. I když se skládá z mnoha knih a využívá různých literárních druhů, je Bible jako celek jedním vyprávěním o tom, jak Bůh vykoupil svět. I proto Bible s námi putuje dějinami.Patriarchové, proroci, soudci, králové, kněží, apoštolové, evangelisté, ale i my sami máme v této knize života své místo. Panorama Bible biblisty Stephena J. Binze se dělí na starozákonní a novozákonní část. Nejprve si z ptačí perspektivy mapujeme celek a poté zkoumáme bohatství jednotlivých knih. Biblický příběh spásy zahrnuje celý svět. Boží záměry a touhy, o kterých se v Bibli mluví, dávají lidskému životu smysl a cíl. Poodhaluje se nám, jak se věci mají i jak všechno nakonec dopadne. Osvojit si panoramatický pohled na Bibli, pochopit, že je to i naše literatura, nám umožňuje vstoupit do tohoto velkého příběhu o Bohu a lidech osobním a velmi často inspirativním způsobem.

Stručný průvodce po II. vatikánském koncilu se zaměřuje na jeho hlavní dokumenty – konstituce Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii), Lumen gentium (o církvi), Dei verbum (o Božím zjevení) a Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě). Koncilu se zúčastnilo přes 2500 osob – nejvíc v dějinách církve, mezi nimi i nekatoličtí křesťané a řada žen. Sněm se neobrací jen k věřícím, ale ke všem lidem. Má pastorační charakter, respektuje poznatky moderní vědy a hovoří srozumitelnou řečí.

Františkánské sestry a světice. Knížka Ludmily Pospíšilové je nejen poutavým životopisem dvou světic, ale i srozumitelným úvodem do františkánské spirituality a skvělým nahlédnutím do jejích kořenů. Hluboký vztah mezi svatou Klárou a svatou Anežkou totiž patří k mimořádným jevům v dějinách spirituality.Klára prožívala hluboké duchovní porozumění s Františkem z Assisi a v lásce ke Kristu se stala jeho duchovní dcerou. Anežka Přemyslovna se stala klariskou v době, kdy byl František už několik let mrtvý. Právě Klára jí ovšem předá to, co sama dostala od Františka, a tak se stává její duchovní matkou. Lze říci, že Anežka Česká ve svém duchovním i řeholním úsilí čerpala přímo od zdroje.Publikace je cenná svým komplexním přístupem i řadou jedinečných detailů a souvislostí (františkánská chudoba, pokora a minorita; vztah sv. Anežky ke sv. Ludmile; založení Anežského kláštera aj.).Ludmila Jana Pospíšilová, OSF (1960), řeholnice a spoluzakladatelka Institutu františkánských studií, absolventka Papežské univerzity Antonianum a KTF UK. Jejím starším bratrem je teolog Ctirad Václav Pospíšil. Ještě během studia na střední zdravotní škole vstoupila roku 1977 do postulátu Kongregace Školských sester sv. Františka a po maturitě v roce 1979 do noviciátu. Následně začala žít v jedné z tajných františkánských komunit. Doživotní sliby složila v roce 1987. Po listopadu 1989 studovala dva roky v Římě. Následoval jednoroční pobyt v USA a působení v Liberci. V roce 2000 stála u založení Institutu františkánských studií, který pomáhá františkánům i dalším zájemcům poznat krásu a hloubku františkánské spirituality tak, aby „duch sv. Františka z Assisi přinášel pokoj a dobro celé církvi i všem lidem dobré vůle“. Publikuje texty věnované františkánské spiritualitě.

Autor mistrným způsobem otevírá Žalmy jako důležitý pramen křesťanské spirituality. I když se jednotlivé starozákonní Žalmy liší svým obsahem, jedno mají společné – jsou modlitbou. Ten, kdo v nich promlouvá, v nich děkuje za splnění proseb. Obdivuje krásu Bohem stvořeného světa. Uvědomuje si své provinění. Oslavuje Boží moudrost, kterou se můžeme řídit ve svém životě. Žalmy předkládají Bohu celý lidský život – naše radosti i strasti, náš strach, hřích, hněv i vášeň. I to, jak prožíváme svou svobodu. Bůh toto všechno objímá. Právě proto sehrávají Žalmy tak důležitou roli v židovství i v křesťanství. Žalmy ale podle Guardiniho nejsou jen poezií se silnými obrazy a v krásném starověkém stylu. „Jsou na prvním místě Božím slovem – slovem, kterým Bůh odpovídá na slova toho, kdo se jím dal uchvátit. Stávají se tak zjevením vedoucím ke spáse.“ Kdo se je modlí, začne přijímat jejich slova za svá vlastní. Začne vidět své srdce ne takové, jaké by si přál mít, ale takové, jaké skutečně je – včetně jeho skrytých zákoutí a hlubin. Žalmy nás burcují, abychom se s jejich pomocí obraceli k Bohu a říkali mu: Pane, přicházím k tobě se vším, co je ve mně. Pohleď na to a dej mi své světlo.

"Když nasloucháte, dozvíte se víc, než byste chtěli," zní jeden z trefných postřehů této knihy. Hana Pinknerová je známou autorkou fejetonů a malých příběhů, pro něž je typický nadhled, nenapodobitelný humor a moudrost. V této knížce ji poznáváme i jako publicistku, která se zabývá vážnými tématy současnosti."Hanka se ve svých příbězích nebojí ponořit do samotného srdce života. S lehkostí a nadsázkou nás provází prostřednictvím svých pozorování a úvah, inspirovaných obyčejnými situacemi, které mnohdy přehlížíme anebo prožíváme příliš rutinně. Její pohled je obohacen o jedinečný aspekt - reflektuje život s Pánem Bohem. Každý z nás má tendenci vnímat běžné aktivity a mezilidské vztahy jako samozřejmé až do okamžiku, kdy nás něco přiměje k zastavení a přinutí přehodnotit své postoje a jednání. Autorka nás zve k reflexi: Jak se může laskavost a ohleduplnost projevit v našem každodenním životě? V každém textu najdeme jemný humor i věcnou podstatu, která nás vede k hlubšímu porozumění sobě samým i k prozkoumání našich vztahů s ostatními lidmi a s Bohem. Doufám, že si tuto knihu užijete, že v ní objevíte inspiraci i pobavení a že vám pomůže lépe porozumět tomu, jak se dívat na svět kolem sebe s otevřeným srdcem a s Pánem Bohem po boku."

Učení o theosis („zbožštění“) je spojováno především s východním křesťanstvím. „Syn Nejvyššího se stal člověkem, aby se člověk mohl stát synem Božím,“ říká Irenej. Podobné myšlenky nacházíme i na křesťanském Západě: „Protože nám jednorozený Syn Boží chtěl dát účast na svém božství, přijal naši přirozenost; stal se člověkem, aby člověka zbožštil,“ píše Tomáš Akvinský. Knížka Jaroslava Vokouna shrnuje nauku o theosis v západní – katolické i reformační – větvi. Nejprve sledujeme vývoj od apoštola Pavla přes Augustina a Bernarda až k Lutherovi a současnému luterství. Následně se zabýváme linií scholastickou: od Tomáše Akvinského až po římskokatolickou teologii a zbožnost 20. století (Arintero, Scheeben, Adam, Rahner, Urs von Balthasar, Katechismus a Misál). Pozornost je věnována i dvěma svébytným fenoménům: františkánské spiritualitě a evangelikální tradici navazující na Wesleyho.

Každodenní inspirace pro maminky. Celkem 365 podnětů pro osobní duchovní růst skrze plnění každodenních povinností. Mnoho maminek se snaží najít rovnováhu mezi plněním každodenních povinností a aktivním duchovním životem. Některé přitom cítí frustraci: kvůli velké vytíženosti mají pocit, že zanedbávají modlitbu a duchovní věci. Tato knížka jim z této rozporuplné situace pomáhá. Nabízí podněty a nápady, které je povzbudí a při vyvažování aktivního a kontemplativního života jim pomůžou. Některé budou knížku číst den po dni, jiné ji přečtou najednou. Další si budou vybírat úryvky podle osobní situace a nálady. Každý měsíc se probírá konkrétní ctnost, každý den pak tři podněty: moudré slovo Bible nebo svatých; modlitba, v níž předkládáme Bohu starosti všeho druhu a jež se může stát počátkem naší vlastní osobní modlitby; tip na uvádění jednotlivých myšlenek a modliteb do praxe. Všechno veliké se uskutečňuje postupně, po malých krocích, vydejme se s odvahou na cestu.

V knize známého jezuitského kněze nenajdeme řešení všech problémů, ale můžeme se naučit, jak hledat Boha úplně ve všem. Ignaciánská spiritualita považuje totiž za důležité opravdu všechno: eucharistii, Boží slovo, osobní modlitbu, službu potřebným, utrpení i radost, ale též rodinu, práci, sexualitu, sport, politiku, stejně jako přírodu, výtvarné umění, poezii a hudbu. Autor neobyčejně vtipně a přímočaře promýšlí otázky, které důvěrně známe: Jak zjistit, co mám ve svém životě dělat? Jak mám vědět, kým bych měl být? Jak se správně rozhodovat? Jak žít co nejjednodušeji? Jak být dobrým přítelem? Jak čelit utrpení? Jak být šťastný? Jak najít Boha? Jak se modlit? Jak milovat? Jak žít?

9 dní s Carlem Acutisem: příběh. „Máš leukémii.“ – Daniel se právě dozvěděl asi nejhorší zprávu, jakou si může teenager vyslechnout. Jeho rodiče jsou v šoku. Lékaři vidí jeho budoucnost tak půl na půl. Co bude dál? Daniel se v zoufalství obrátí o pomoc na svého faráře. Kněz ho seznámí s osudem Carla Acutise, chlapce v jeho věku, s velmi podobnými zájmy – který ale už není mezi živými. Daniel si nejdřív pomyslí, co je to za nápad... Ale jak se snaží vyrovnat se svou nejistou budoucností, vzniká mezi ním a svatým chlapcem Carlem pozoruhodné pouto, snad i přátelství. Jste mladí a zajímají vás svatí, ale jejich životopisy se vám zdají nudné nebo nepravděpodobné? Pak je tento svižně napsaný příběh z covidové doby, v němž vystupuje „Boží ajťák“ Carlo Acutis, určen právě vám.

První svaté přijímání je opravdu veliké dobrodružství! Ve svatém přijímání získáváme ten nejkrásnější dárek na světě: Ježíše, který dal svůj život za všechny lidi. Děti v této knížce objeví krásu svátosti eucharistie i to, jak se připravit na svátost smíření. Kvízy, modlitby, obrázky, tvoření, úkoly a doplňovačky – celkem přes 100 aktivit – přispějí k jejich hlubšímu pochopení mše svaté a k tomu, aby s láskou přijaly Ježíše do svého života. K podnětům z knížky se také můžou průběžně vracet.Děti, přejeme vám krásné svaté přijímání – to první i všechna, která budou následovat. Vždyť Ježíš na nás při mši svaté čeká každou neděli.

25 otázek a odpovědí. Kdo jsou zakladatelé světových náboženství? Jak se jmenují jejich posvátné knihy? Jak uctívají Boha a které tradice zachovávají židé, křesťané, muslimové či sikhové? Svět je dnes jednou velkou globální vesnicí. Chceme-li se vyhnout náboženským konfliktům, je třeba objevovat, co nás spojuje a co odlišuje. Tato příručka nás seznamuje s Abrahámem, Mojžíšem a Davidem, s Ježíšem, apoštoly Petrem a Pavlem i Martinem Lutherem, s Mohamedem, Buddhou a guruem Nánakem. Nakonec si můžeme srovnat znění zlatého pravidla („co chcete, aby lidé dělali vám, dělejte i vy jim“) v různých duchovních směrech. Knížku plnou faktů i zajímavostí ocení mladí i dospělí čtenáři, učitelé a studenti společenských věd a základů evropské kultury. Stane se vhodným průvodcem pro ty, kdo neznají světová náboženství do hloubky a hledají přístupný text, jenž je do pestrého světa náboženství uvede.

Jen málokdo poznal papeže Benedikta XVI. tak dobře a tak zblízka jako Georg Gänswein. A proto má smysl číst jeho vzpomínky. Jejich užší spolupráce začíná v roce 1996, kdy byl Joseph Ratzinger už respektovaným i mediálně stále kritizovanějším prefektem Kongregace pro nauku víry. Jeho osobním sekretářem se Gänswein stal v roce 2003, zůstal jím po papežské volbě v roce 2005 a stál při něm při odstoupení z papežského úřadu v roce 2013 i dál, až do Benediktovy smrti na sklonku roku 2022. Gänswein líčí a interpretuje klíčové události církevních i světových dějin od 90. let do současnosti. Dokládá, jak inspirativním myslitelem, bystrým teologem i vlídným a pokorným člověkem byl Joseph Ratzinger – papež Benedikt XVI. Kniha nám přibližuje nejen to, jak funguje Vatikán a jeho instituce, ale také věrohodně dosvědčuje, že to, co papež Benedikt hlásal druhým, sám i žil a hlavní oporou mu přitom byla křesťanská víra, naděje a láska.

Advent ve starém domě je kniha krásná a neobyčejná. Proč?Krásná proto, že obyvatelé starého domu se velmi podobají nám. I my – tak jako hlavní hrdinka knížky, laskavá a mezi sousedy oblíbená Alice – zažíváme před Vánoci velká očekávání, radosti, námahu i zklamání. I my někdy sbíráme odvahu, než druhým projevíme náklonnost a lásku. I nám se v životě dostává něžných poselství, že dobro se skrývá v každém z nás.Neobyčejná proto, že ve čtyřiadvaceti příbězích plných hořkosladkých emocí s jedinečnou předvánoční atmosférou dává Hana Pinknerová poprvé prostor své dceři Adéle Jaworek.Knížka mezi řádky obsahuje i spoustu adventních tipů. Od návodu na vlastní adventní kalendář přes přípravu charitativního bazaru až po rady, jak udržet přátelské vztahy se sousedy. Srdce nejedné čtenářky zjihne ve chvíli, kdy se ze zamračených bručounů vyklubou muži s city – rozhodní a zároveň něžní.Potěšte se vypravěčským umem Hany Pinknerové a Adély Jaworek. Advent ve starém domě stojí rozhodně za to.

Práce profesora Pospíšila je prvním systematickým zpracováním christologie a soteriologie, napsaným po 2. vatikánském koncilu v českém jazyce. Autor postupuje v souladu s koncilním požadavkem na metodu v dogmatické teologii. Začíná dějinami dogmatu a dospívá ke spekulativnímu prohloubení stěžejních témat. Nejprve jsme uvedeni do christologické metody a terminologie. V druhé kapitole probíráme různé přístupy k dějinnému Ježíši a biblické christologii. Třetí kapitola zpracovává myšlení o Ježíši Kristu v patristické epoše – u církevních otců i u jejich názorových oponentů a odpůrců. Čtvrtá kapitola pojednává do hloubky o rozličných aspektech vtělení Božího Syna. V páté se zabýváme tajemstvím Muže z Nazareta z hlediska jeho díla spásy. Vrcholem a svorníkem je zde událost kříže, Kristovo sebevydání a oběť za hřích světa. Pospíšilův přínos spočívá hlavně v úzkém propojování teologie a spirituality, teorie a praxe. Teologie zde není odtržena od života, ale pomáhá hlubšímu a celistvějšímu chápání naší víry a světa kolem nás. Autor se nevyhýbá odpovědím na obtížné otázky: Jaký je hlavní účel vtělení Božího Syna? Jak se rozvíjelo Ježíšovo vědomí a poznání? Jaký je poměr mezi Ježíšovými mesiášskými zkouškami a hloubkou jeho svobody? Jaká jsou nesprávná pojetí spásonosného významu Kristova kříže? V jakém smyslu je Muž z Nazareta spasitelem těch, kdo žili „před Kristem“? Od čeho nás Kristus vlastně osvobodil? Monografie slouží jako standardní učební text na našich teologických fakultách, ale oblíbili si ji i ti, kdo mají hlubší zájem o tajemství osoby a života Ježíše Krista. Páté vydání je důkladně revidováno, upraveno a rozšířeno.

Matúš Kocian v rozhovoru s Lukášem Senftem. Rozhovor s katolickým knězem, entomologem, objevitelem více než pěti desítek nových živočišných druhů a ilustrátorem vědeckých publikací Matúšem Kocianem je unikátním dialogem o člověku v přírodě, o stvoření a lidech jako tvorech myslících i bezbřeze konzumujících. Je svědectvím křesťana o tvořivé Boží moci a svobodě člověka i varováním před ubýváním přírody kolem nás a ekologickými hrozbami vyplývajícími z našeho životního stylu. Knížka obsahuje i autorovy svěží biblické meditace, 16 originálních barevných ilustrací a dvě modlitby za stvoření. Předmluvu napsal prof. Bedřich Moldan.

25 úvah o tom, proč je internet dobrý sluha, ale i zlý pán. Na internetu hledáme čerstvé zprávy. Nakupujeme, platíme a připojujeme se k různým institucím. Posloucháme internetové rádio, podcasty a hrajeme hry. Je to pro nás dnes nepostradatelný pracovní nástroj, který pomáhá našemu vzájemnému propojení i ke vzdělávání. Mobil nás provází doslova na každém kroku. Vytváří zcela nový životní prostor, jenž má vliv na naši koncentraci, vztahy a naše tělesné, duševní a duchovní zdraví. Bereme ho do ruky v průměru každých deset minut. Co nám to přináší a co bere? 25 konkrétně zaměřených kapitol zaměřuje naši pozornost na to, jak mobil a internet využít co nejlépe a jak se přitom vyhnout různým úskalím. Autor je optimista i realista. Mobilní telefon a internet se mohou stát nástrojem růstu Božího království v našem životě i v životě těch, s nimiž se skrze ně setkáváme.

Sbírka nejpoutavějších výroků královny Alžběty II. o víře čerpá z jejích každoročních vánočních poselství i z velikonočního poselství o covidové uzávěře v roce 2020. Je rozčleněna do deseti oddílů podle klíčových témat: osoba Ježíše Krista; služba a podpora; mír a dobrá vůle; víra a naděje; světlo a život; pravda a odvaha; láska; péče a soucit; odpuštění a smíření; úcta a tolerance. Kristův život a učení byl pro královnu vždy inspirací a oporou: „Ježíš vztahoval ruce v lásce, přijetí a uzdravení, stal se vzorem smíření a odpuštění. Jeho příklad mě naučil, že mám respektovat a vážit si všech lidí…“ Boží láska je určena všem, nikdo není mimo její dosah, ani ti, které většina společnosti odsouvá na okraj. Ježíš je středem a hlavním důvodem radosti křesťanů, ale víru je třeba vyjadřovat skutky. „Jádrem křesťanské víry je odpuštění, které dokáže uzdravit rozvrácené rodiny, obnovit přátelství a usmířit rozdělená společenství,“ zdůrazňuje královna Alžběta II.

Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být! – samozřejmá. V druhé fázi se snaží najít potěšení v tom, co nebývá příjemné. Otázka, kterou si položila v třetím roce svého hledání, zní: Existuje něco, co se nedá v potěšení proměnit? Dospěla k této moudrosti: „V každé situaci, za všech okolností, vždycky stojí za to, potěšení hledat. Bůh totiž slibuje, že kdo hledá, ten najde. A potěšení jsou jeho disciplína.“ Krásu autorčiných krátkých zamyšlení oceníte zvláště ve chvíli, kdy pro samé povinnosti žádná potěšení kolem sebe neuvidíte. Stanou se vašimi nevšedními průvodci uprostřed všedních dní

V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh? To jej přivádí k úvahám o základech duchovního života. Život s Bohem není strnulý – je to spíše pohyb od jednoho úkolu k dalšímu, zcela jinému. V tomto pohybu pak vnímáme lépe, jak spolu úzce souvisejí duchovní život a naše zdraví, modlitba a naše stresy…

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

Tři petrkovská zastavení v různých časech i kouzlo čerstvě umleté kávy. Nové texty Miloše Doležala i duchovní sny jeho zesnulé ženy Jany Frankové. Vzpomínky papeže Františka na tři osobní krize, které přirovnává k lockdownům ve svém životě. Dobrodružná cesta otce a syna vylidněnou krajinou po katastrofě. Proč Ota Pavel neutekl do Kanady? Jak se katolická církev v minulosti vypořádávala s výzvami doby? Životní příběhy odvážných žen Terezie z Lisieux, Edity Steinové či Etty Hillesumové, ale i písničkářky Joni Mitchellové či britské královny Alžběty II. Bohatýrské putování dvou literátů Vysočinou i putování do Indie za studentskou láskou. Jak Radůza vzpomíná na dětství na vesnici a jak ani v dnešní době neztratit radost – to vše a mnohé další přináší nový Cyrilometodějský kalendář, který přibližuje tvorbu výtvarnice Simonetty Šmídové. Český fotograf Jan Jirkovský představuje svých 12 fotografií s jejich příběhem. Teolog a spisovatel Pavel Hošek píše o 12 osobnostech, které ho v životě oslovily. Ze známých českých autorů v kalendáři nechybí např. Aleš Palán, Marek Vácha, Zdeněk Jančařík, Kateřina Lachmanová, Vojtěch Kodet, Ladislav Heryán, Tomáš Petráček či Tomáš Halík.

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Kdo udával a kdo má na rukou krev? Dramatický příběh jedné rodiny a jejich továrny na malém městečku se osudově změní jedné dubnové noci. Tehdy skončí bezstarostné dětství malé Věrky. Ta je spolu s maminkou hlavní hrdinkou této knížky, jejíž děj se odehrává během dvou totalitních režimů. Kam až lidi dožene strach, pomsta a špatné svědomí, a naopak, jak lze neztratit víru v člověka, spravedlnost i životní naději – i o tom vypráví příběh inspirovaný skutečnými událostmi na českomoravské Vysočině.

Vzpomínky a deníky. Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela). Na autorku zde vzpomínají také různé osobnosti (Jan Potměšil, Marie Vaculíková, Hana Hegerová aj.).

Knížka My a děti nabízí párům inspiraci k zvládání jejich nové role: už nejsou jen manželé, ale i rodiče. Drobné radosti se střídají s nevídaným stresem. Úžas z toho, jak dítě rychle roste, ruší únava z nevyspání. Manželé jako by se chvílemi nepoznávali. Ona vidí jeho bezradnost, ale nemá energii ho "doučovat". On cítí, jak moc si ona všímá dítěte a jak málo jeho… Jak to všechno přežít ve zdraví a vzájemné lásce? Čím si projevovat pozornost, když jsme plní starostí? Kde nám rodiče pomáhají a kde už se "míchají do života"? Na co nezapomenout při výchově k víře? Co ze svých trampot sdílet s jinými manželskými páry? Autoři vnímají duchovní život jako pomoc při řešení praktických rodičovských problémů. Jejich úvahy a otázky, modlitby i citáty přitom nechávají prostor pro vlastní promýšlení. Knížka se může číst v rodinách i manželských společenstvích. Poslouží i jako podklad větších manželských setkání.

Některé otázky jsou klíčem ke štěstí. Klíčem i k tomu, co se zdá neodemknutelné. Každý den je možné položit si nejdůležitější otázku. „Bydlí u nás Ježíšek?“ „Bydlí u nás… dnes…?“ Některá poznání mění lhostejný domov v domov, ve kterém bydlí štěstí. Jsou otázky, které umí odemykat i zdi. Andělé je znají i dospělí je znají… Ale nepokládají si je. I když by jim odpovědi vysvětlily, proč jsou smutní. Proč se cítí osamělí… Eduard Martin ve svých laskavých příbězích ze života vypráví o kráse vánočních svátků a vzpomínek, proměně rodinných vztahů i ostnu vánoční komerce. Miluje slova spřádaná do lidských rozhovorů. Naslouchá jim, hraje si s nimi a staví příběhy.

25 otázek a odpovědí. Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností. Přesto ale mají nástupci apoštola Petra a služebníci služebníků Božích na prvním místě hlásat Kristovo poselství modernímu světu. Poctivě a současným jazykem jako papež František, Benedikt XVI. nebo Jan Pavel II. Mnozí papeže milují, ale jiní jeho roli ani tomu, co říká, nerozumí. Tato knížka nás přehlednou a čtivou formou seznamuje s tím, jak papežství vzniklo, v čem spočívá papežova služba současnému křesťanství i katolické církvi a čím je papež užitečný světu kolem nás. Nechybí základní chronologie, vysvětlení volby papeže a seznámení s jeho každodenními aktivitami. Dotkneme se i papežských návštěv v naší zemi.

Fejetony Hany Pinknerové jsou lexikonem nápadů a inspirací, jak radostně i tvořivě zvládat výchovu dětí a péči o domácnost. Laskavé příběhy pohladí po duši unavené maminky, povzbudí je a ujistí o tom, že s Bohem nejsou nikdy na nic samy.Něžná svědectví maminky dvou dcer dodají ženám energii a naději, že jejich neviditelná námaha má smysl. Jsou úžasné, jsou jedinečné, jsou milované. Jsou maminkami na pravém místě, když milují, hrají si i vychovávají.

Známá autorka se zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? A máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně.

Z monumentálního kostela zbylo jen torzo a v Neratově žilo pár posledních obyvatel. Dnes na toto místo smíření a naděje přijíždějí tisíce lidí a Sdružení Neratov dává práci stovkám lidí s hendikepem. Neuvěřitelnou proměnu, kterou lze bez nadsázky označit za zázrak, způsobil Josef Suchár. Kněz, který až do roku 1989 nemohl veřejně působit, dokázal pro své smělé plány nadchnout i ostatní. V rozhovoru vypráví o tom, jak se mu Neratov podařilo vzkřísit. Otevřeně a bez frází mluví i o dalších věcech, které se týkají jeho i celé společnosti. 2. opravené a doplněné vydání.

Neratov je místem mnoha příběhů, s krásnou přírodou a bohatou historií. Hlavně je to ale místo nesmírně živé a pulzující. Z vyhledávaného poutního místa se v době komunistické totality stal opuštěný prostor s kostelem určeným k demolici. Postupná obnova Neratova začíná v devadesátých letech díky knězi Josefu Suchárovi, jeho spolupracovníkům a přátelům. Dnes v Neratově žijí plnohodnotný život lidé s postižením a z různých důvodů sem přijíždějí houfně lidé ze všech koutů Česka i ze zahraničí. Prožívají tu zklidnění i zhojení starých ran, nacházejí zde novou inspiraci a sílu. Nechte se pozvat i vy. Třeba zde najdete něco, co vám dlouho chybělo.