Supraphon

Písničky pre herce. Přední čeští herci nazpívali písně Jiřího Zmožka a Pavla Kopty. Jde o unikátní album s mnoha překvapivými pěveckými výkony českých hereckých velikánů.

Hrdinové nestárnoucí klukovské četby ožívají ve velkolepé dramatizaci s předními interprety, bohatými zvukovými efekty a westernovou hudbou Ladislava Štaidla. Audioknižní komplet nabízí více než pět hodin poslechu plného romantiky a napětí! Obsah: 1. Indiánské léto - Greenhorn 2. Indiánské léto - Na prérii 3. Indiánské léto - Smrt Klekí-petry 4. Indiánské léto - Kiowové 5. Indiánské léto - Uloupená kadeř 6. Rudý gentleman - Boj na dvě strany 7. Rudý gentleman - Nšo-či 8. Rudý gentleman - Inču-čunův tomahawk 9. Rudý gentleman - Sbratření krví 10. Ve stínu věčných lovišť - Smrt na Nugget-tsilu 11. Ve stínu věčných lovišť - Zákon pomsty 12. Ve stínu věčných lovišť - Znovu na divokém Západě 13. Poslední výstřel - Stanice Echo a hora Hancock 14. Poslední výstřel - Vinnetouova smrt 15. Poslední výstřel - Závěť náčelníka Apačů 16. Poslední výstřel - V zajetí Kiowů 17. Poslední výstřel - Tmavá voda a Santerův konec

Audiokniha Syn lovce medvědů vypráví příběh o Martinu Baumannovi, synu lovce medvědů, kterého zajali Siouxové. Spolu s ním zde vystupují postavy Dlouhý Davy, Tlustý Jemmy, Kulhavý Frank v čele s Vinnetouem a Old Shatterhandem.

Původní LP alba 11 1232-1 věnované návštěvě Svatého Otce Jana Pavla II. u nás vydal Supraphon v roce 1990. Scénář alba napsali Jiří Šrámek a Tomáš Vondrovic, dokumentární zvukové záběry byly pořízeny se souhlasem pražského arcibiskupství ve spolupráci s Čs. rozhlasem v dubnu 1990.

"To když ještě chodil Pán Ježíš se svatým Petrem po světě, přišli do jednoho kraje. Ale ten kraj byl smutný, jakoby to ani u nás nebylo...nerostl tam jediný strom, země vyprahla a rozpukala, ani tráva se v ní neuchytila. A protože to byla taková pustina, nebylo tam ani slyšet ptačí zpěv, ptáci odlétli, když nenašli větvičku, na kterou by mohli sednout nebo kde by postavili hnízdo. Takový to byl divný kraj, A právě do něj zašel Pán Ježíš se svým apoštolem, když se otevíralo jaro a sluníčko už hřálo..."Pojďte a poslouchejte příběhy, které tito dva poutníci zažili a které měly apoštola Petra, jenž nebyl hned svatý, učit trpělivosti, pokoře a skromnosti, zkrátka být dobrým apoštolem svého Pána. O jejich putování, o malých i větších zázracích, o dobru a zlu, se kterými se setkávali a Pán obojí odměňoval po zásluze, napsal scénárista a režisér Tomáš Vondrovic vyprávění (na motivy českých lidových pohádek) Když ještě chodil Pán Ježíš s Petrem po světě.V Supraphonu tyto poučné a přitom poutavé příběhy vyšly poprvé na LP 11 1254-1 v roce 1990. LP se doprodala a od té doby až nyní posíláme vyprávění za malými i velkými posluchači digitálně. Věříme, že vás zaujmou i mnohá Pánem Ježíšem (v podání Jiřího Bartošky) zmíněná podobenství, jejich smysl byl výchovný pro Petra (Alois Švehlík), ale jsou platná obecně a hlavně i v dnešní době. Jako například: Choď ve světle, ať tě nezachvátí tma, protože kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.....

Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytíMarie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry.Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života.

Vše, co nás přesahuje, řečeno jasně a zajímavě ústy malého děvčátka Anny, ve skvělé interpretaci Báry a Anety, doplněno dvěma bonusovými písněmi Báře Hrzánové a Anetě Langerové jednoho dne vstoupila do života kniha, jejíž poselství by si přály s vámi sdílet.Kniha Pane Bůh, tady Anna patří dnes ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích. Ve třicátých letech našel mladý Fynn při potulkách ulicemi Londýna malé opuštěné děvčátko Annu, ujal se jí a se svou matkou se o ni staral. Po večerech si spolu vyprávěli a hráli, mluvili o životě, o přírodních vědách a matematice i o všem, co nás přesahuje. Anna Fynnovi povídala o svých rozmluvách s „panem Bohem“, jemuž se svěřovala se všemi myšlenkami a těžkostmi. Měla neobyčejnou schopnost přesně formulovat životně důležité otázky, které ji zajímaly a dokázala na ně nalézt i jasné odpovědi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby přeformuloval své dosavadní názory.Audiokniha Pane Bůh, tady Anna vznikla v režii Hany Kofránkové, v podání Barbory Hrzánové s hudbou Anety Langerové a v hudební produkci Jakuba Zitka. Jako speciální bonus obsahuje dvě písně se zhudebněnými texty z knížky. Inspirovány mimořádným dílem, vytvořily Bára Hrzánová četbou a Aneta Langerová hudbou a zpěvem kongeniální komplet, zasahující naše vědomí silným sdělením. Audiokniha vznikla ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím a Art Shock s.r.o.

O počátcích světa, pohádky o králích, prorocích a rabínech ale i bajky o zvířátkách a humorné příběhy z městečka Chelm. Židovská kultura patří k nejstarším na světě. Kromě hebrejské části Bible má i své pohádkově laděné příběhy, legendy a bajky, jež mnohdy dělí tisíce kilometrů a tisíce let. V této audioknize můžeme najít výběr z nejznámějších textů, čerpajících z Tóry (biblických Pěti knih Mojžíšových), ale i vyprávění z Talmudu a midrašů, stejně jako folklór Židů sefardských, aškenázských, chasidů i židovského Kocourkova, městečka Chelmu.Každou kapitolu otvírá světlo z osmiramenného svícnu, upomínajícího na svátek chanuka, svátek světel, slavený v zimě, 25. dne měsíce kislev židovského kalendáře. Poslechneme si příběhy naplněné velkou láskou a dobrem, o praotci Abrahámovi, vůdci Mojžíšovi, králích Davidovi a Šalomounovi, proroku Eliášovi, o legendárních rabínech, žijících kdysi ve Svaté zemi a uslyšíme i bajky, jež vytvořili. Autor literární předlohy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, vybral a převyprávěl dávné záznamy i pozdější tradiční židovskou slovesnost tak, aby texty pochopili a mohli se z nich radovat i dnešní děti a dospělí. Díky němu tak můžeme obdivovat nejen nesmírnou moudrost, kterou nám po staletích předávají, ale i humor a vtip, nalezneme v nich poučení, útěchu a posilu. Nahrávka obsahuje 71 vyprávění ze stejnojmenné knihy. Na záznam z roku 1994 v interpretaci Jaroslava Kepky nyní navazují Arnošt Goldflam a Jan Potměšil v nadšeném a zároveň pokorném přijetí zásadních sdělení, které nám Osm světel přináší.

Nejkrásnější a nejznámější biblické příběhy v podání vynikajících českých herců.Texty jsou zpracovány do formy vyprávění, které je poutavé, srozumitelné a přístupné malým i velkým posluchačům. Současný jazyk, excelentní interpretace a hudební doprovod se dobře poslouchají a mají šanci zaujmout i ty, kteří se s Biblí dosud nesetkali. Bible je zdrojem hodnot naší civilizace a přináší nám morální a mravní poselství trvale platné i pro současnou dobu. Stále z ní čerpáme myšlenky a poučení. 43 příběhů této audioknihy má optimální délku pro to, aby udržela zájem a pozornost každého posluchače.

Audiokniha obsahuje čtení z Bible Svaté. Čte Zdeněk Štěpánek, Václav Voska

Nové zpracování Malého prince formou dramatizace přístupné malým i velkým posluchačům!Excelentní sestava nejlepších českých herců v jednom z nejkrásnějších příběhů světové literatury. Herci Jiří Dvořák, Josef Somr, Klára Issová, Norbert Lichý, Marika Šoposká, Jan Budař a Matěj Havelka účinkují v nové nahrávce adaptace pohádkové knihy Antoina de Saint-Exupéryho. Nesmrtelný příběh o přátelství, lásce a opravdovém štěstí je zpracován tak, aby byl srozumitelný a zábavný i pro začínající posluchače. Forma "rozhlasové pohádky" se scénickou hudbou a zvukovými efekty však nadchne i ty, kteří knihu důvěrně znají!

Starozákonní biblické příběhy převyprávěné pro mladé čtenáře Ivanem Olbrachtem patří už léta k nejčastěji reedovaným knihám u nás. Díky mimořádným interpretačním výkonům Taťjany Medvecké a Josefa Somra dostaly v režii Lídy Engelové nový dramatický rozměr umocněný působivou hudbou Jiřího Pazoura. Vznikl tak titul, který se přiřazuje k tomu nejlepšímu, co Supraphon vydal.

Půvabné dětské knížky Josefa Menzela (otce filmového režiséra Jiřího Menzela), jejichž hrdiny jsou Míša Kulička, jeho maminka medvědice Barbora a popletený strýček Vasil, si nyní mohou dětští posluchači užít v kompletu a podání nezapomenutelné Heleny Štáchové. Prožijte velké dobrodužství s medvídkem zvaným Kulička plné pohody a jemného humoru.

Mám rád pohádky, zejména ty staré, v nichž je skryta pradávná lidská moudrost. Starý zákon sice není pohádkou, ale čte se jako pohádka, a moudrostí je v něm jako v žádné jiné knize na světě. Chci se pokusit přečíst vám několik úryvků z této prastaré knihy a připomenout vám tak něco, co jste už dávno zapomenuli. Mojžíš vyvedl svůj národ z egyptského otroctví a dal mu na hoře Sinaj řád v podobě Desatera, jak mu přikázal Hospodin. Těchto deset zákonů se stalo základem veškeré lidské morálky: Proto mají stálou platnost a proto je třeba jim naslouchat. (Zdeněk Štěpánek v programu ke Čtení ze Starého zákona) Když jsem na jaře roku 1967 požádal Zdenka Štěpánka, aby účinkoval ve Viole, a nabídl mu Čtení ze Starého zákona, zeptal se mne, odkud vím, že jeho dávnou touhou je předčítat z této knihy knih. Nevěděl jsem to, ale slyšel jsem jenom jeho hlas, když jsem si četl ve starém kralickém překladu. Hlas proroka, z něhož cítíš odvěkou moudrost i lidskou dobrotu, napájenou z víry ve věčnou nepomíjivost slov bible. Šlo při té nabídce o náhodu nebo o něco, co je mezi nebem a zemí? Rychle jsme se domluvili, ke spolupráci jsme přizvali „starozákoníka“, univ. prof. ThDr. Františka Kotalíka. Vznikl scénář, jehož jádro tvořilo stvoření světa, vyprávění o potopě, historie Josefa Egyptského, narození a vystoupení Mojžíšovo, zpráva o deseti ranách egyptských a vyhlášení Desatera přikázání na hoře Sinaj. Použito bylo klasického bratrského překladu (1579-1593) podle posledního vydání kralického z roku 1613. Tímto mohutným edičním činem z konce 16. století vrcholí první etapa dlouhé tradice českých překladů jednotlivých biblických knih i několika překladů celé bible – první z nich je z druhé poloviny 14. století. Kralický překlad je dílem bratrských učenců, především teologů, a spisovatelů vyrostlých z okruhu Jana Blahoslava. Autoři překladu využili soudobých biblických textů v latinském, řeckém a hebrejském znění stejné jako bohaté tradice domácí. Pro své mimořádné kvality umělecké a vyspělý jazyk stala se Kralická bible jedním z hlavních zdrojů české slovesné tradice a vzorem spisovného jazyka pro řadu dalších generací. Její jazyk si podnes zachoval básnickou vznosnost a navíc i obecnou srozumitelnost; a tak ani pro náš účel nebylo třeba zasahovat do jeho struktury. Tento pořad, nazvaný Čtení ze Starého zákona, měl ve Viole premiéru 10. ledna 1968. Čtyři dny poté jsme uvedli zkrácenou verzi (zhruba polovinu scénáře, z časových důvodů bylo vypuštěno především vyprávění o potopě a historie Josefa Egyptského) v Divadle hudby na jeho nedělním matiné, které bylo vysíláno jako přímý přenos československým rozhlasem. Celé Čtení ze Starého zákona měl Zdeněk Štěpánek natočit ve studiu Supraphonuo prázdninách. K tomuto záměru už nedošlo, Štěpánek zemřel 20. června 1968, necelé dvě hodiny poté, co ve Viole vyhlásil Desatero… Čtení ze Starého zákona se stalo epilogem Štěpánkovy nezapomenutelné umělecké tvorby. A tak jsme pro gramofonový snímek mohli použít pouze tuto zkrácenou podobu, zachovanou jen díky tomu, že technik Divadla hudby Jiří Svoboda pořídil archívní záznam. Byl připraven spolu se Čtením z Nového zákona jako třídeskový komplet pod společným názvem Čtení z bible pro Gramofonový klub Supraphonu v roce 1970. Tento komplet (náklad 11 000) však nikdy nevyšel. Dlouho byl skladován a nakonec musel být zničen. V krabici s výtvarným vstupem Jaroslava Šerých byla také fotografická vložka Pavla Jasanského (Čtyři fotografie Zdeňka Štěpánka a Čtyři Václava Vosky,který četl Nový zákon) a krátký text podepsaný Františkem Kotalíkem a Janem Merellem (ten byl poradcem pro Čtení z Nového zákona). O závěru Čtení ze Starého zákona, vyhlášení Desatera, se tampsalo: „Desatero je vlastně přirozený zákon, rozšířený zákazem obrazů a příkazem svěcení soboty. Naše čtení desatera je z Exodu (kap. 20), kde je starší forma oproti druhému znění Z páté knihy Mojžíšovy, z Deuteronomia (kap. 5), kde je opakováno s nepatrnou odlišností. Možno též říci, že je to pokračování ve smlouvě s patriarchy, ale nyní byla smlouva uzavřena s celým národem, ne tedy s jednotlivcem jako do té doby. Forma této smlouvy se značné podobá mezinárodním smlouvám, které uzavírali chetitští králové se svými spojenci. Byly to v podstatě smlouvy vrchnostenské. [...] Styčné body mezi Desaterem a chetitskými smlouvami jsou velice přesvědčivé, často jdou až do stylistických podrobností, takže neobstojí mínění o náhodné podobnosti. Vysvětlení je ovšem nasnadě. Víme dobře, že ve století izraelského obsazení Palestiny chetitská říše byla vládnoucí velmocí v celém předním Orientu. Tím také chetitský zákoník se stal mezinárodním právem a jeho užívání i znalost bylosamozřejmostí v celé oblasti tehdejšího historického údobí. Podobnosti mezi Desaterem a chetitskými zákoníky neukazují pouze na jejich společnou a vzájemnou příbuznost, ale spíše jsou nám důkazem úctyhodného stáří biblické smlouvy a formulace biblického Dekalogu. Původní pak znění Desatera bylo nepochybně později rozšířeno a hlavně jazykově dokonaleji vytříbeno pro kultové veřejné čteni v chrámu. I v současné době se uznává Desatero jako společenský a sociální program. V nezapomenutelném přednesu Zdeňka Štěpánka živým hlasem promlouvá k nám nejen jako výrazná památka na našeho významného uměleckého interpreta slova, ale především jako převzácný, stále živý dokument dávné moudré historie.“

Rex et Imperator. Byl to právě český král Karel IV. (1316-1378), který vtiskl Praze její nebývalou krásu. Bohatství architektonických a výtvarných skvostů z jeho doby je zřejmé na první pohled, král však neméně pečoval o rozkvět duchovního a kulturního života tohoto města.Kromě svatovítské katedrály se hudba v pozoruhodné žánrové barevnosti rozvíjela v prostředí pražské university (latinské duchovní písně i francouzská ars nova), v Emauzích, klášteře založeném Karlem za účelem provozování slovanské liturgie, městem se jistě ozývaly i české písně (Otep myrhy, Dřěvo se listem odiévá) navazující na tradici německého minnesangu.Všeobecně známá je úcta Karla IV. ke svatým a s tím související "sběratelská vášeň" pro relikvie. Právě z Karlova podnětu vznikl svátek svatého Kopí a hřebů, jehož chorální officium zde zčásti zaznívá. Chorální i vícehlasé zpěvy Karlovy doby doplňuje renomovaný soubor Schola Gregoriana Pragensis na společné nahrávce se sopranistkou Hanou Blažíkovou i o světskou tvorbu; výsledkem je fascinující obraz hudebního života za Karla IV. ve všech jeho barvách a formách.