Kresťanské knihy

Plňte své sliby. Dejte prostor legraci. Napište svému dítěti. Oceňte, co se líbí jemu.. Úprimný pohľad na to, ako muž trávia svoje dni v práci umožní pochopenie nezastupiteľnej hodnoty času, ktorý strávi otec doma so svojimi deťmi. Poradí im, zahrá sa loptové hry, ide na baletné vystúpenie a predsa si stále buduje kariéru. Kniha Deset tipú pro táty si stanovuje za cieľ pomôcť každému otcovi neprísť o najkrajšie chvíle svojho života. Hlavná rada znie: Nájsť si v diári miesto pre svoje deti. Zahrať sa človeče, prečítať rozprávku, zakopať si s loptou, napísať list alebo sa jednoducho porozprávať, ako bolo v škole alebo v škôlke.Kniha pre otcov, ktorú si bude chcieť prečítať aj každá mama.

Odstoupení Svatého otce Benedikta XVI. bylo na konci února 2013 prvotřídní senzací, protože se tak stalo poprvé po sedmi stech letech. Nástupcem Benedikta XVI. se stal kardinál Jorge Mario Bergoglio jako první Jihoameričan na Petrově stolci, první jezuita v roli Svatého otce a první papež, který přijal jméno nejoblíbenějšího světce církve svatého Františka z Assisi.Slavný výrok Habemus Papam! zazněl z balkónu Svatopetrského chrámu večer 13. března 2013. Papež František si od svého prvního vystoupení získal srdce lidí a také jeho první kroky v roli Kristova náměstka jsou originální a probouzejí mnohé naděje.Tato kniha usiluje o první portrét buenosaireského arcibiskupa, apoštola chudých a přítele lidí na okraji. Shrnuje také odkaz Františkova předchůdce, papeže Benedikta XVI., a zamýšlí se nad přítomností i budoucností katolické církve a výzvami, které před novým papežem stojí.Simon Biallowons je německý novinář a spoluautor knihy o Benediktu XVI.

Jeden zvláštny spôsob, ako žiť kresťanstvo. Kniha zachytáva cyklus rozhovorov dona Giussaniho s asi sto mladými ľuďmi v priebehu jedného roka. Títo mladí ľudia sa rozhodli prežiť svoj život s Kristom formou úplného odovzdania sa Tajomstvu a jeho pôsobeniu v dejinách, čo Cirkev nazýva „životom v panenstve“.Týždeň čo týždeň preberali s autorom základné pravdy kresťanskej viery a ich opodstatnenosť z hľadiska ľudského rozumu. Dialo sa tak prostredníctvom podnetov, ktoré pramenili zo skúseností dona Giussaniho a vyústili do zanietených otázok a odpovedí, ktoré pomáhali mladým ľuďom lepšie pochopiť vlastnú životnú cestu a podnecovali v nich cieľavedomosť.

Cesta k proměně lidského nitra. Obraz proměny nás odkazuje na jinou spiritualitu, než na jakou jsme byli v minulosti zvyklí. Asketické spiritualitě šlo především o to, jak zvládnout problém chyb a slabostí, jak překonat vášně a potlačit zlé náklonnosti. Spiritualita proměnění vychází z toho, že v nás může existovat všechno, že všechno v nás má svůj hluboký smysl, že v nás může být proměněno všechno, i kdyby to zdánlivě bylo nevím jak temné a špatné, nemocné a slabé: že Boží světlo chce zazářit právě v našem trní, v našich slabostech a ranách.Přitom nás právě naše slabosti a hříchy povedou na cestu k pokladu, který leží v nás, který je ukryt právě na tom místě, kde jsme slabí a provinilí, kde nejsme spokojeni sami se sebou, kde jsou naše vášně živé a kde se hlásí o slovo naše tělo.

Čtrnáct svatých pomocníků. Starobylá úcta ke čtrnácti svatým pomocníkům se šířila obzvláště v dobách, kdy lidstvo navštěvovala různá soužení. Byla pro ně formou terapie, posilovala jejich důvěru v Boha v čase nouze a úzkosti. Autor představuje jednotlivé světce jako ochránce v každodenních trápeních, jako pomocníky ve zvládání vlastních poranění. Jednotlivé legendy chápe jako ukazatele na cestě k uzdravení.

Malá škola meditace. Autorka popisuje svoji cestu k účinné modlitbě a zkušenosti, které na této cestě učinila. Snaží se popsat "šíři" a "hloubku" různých způsobů modlitby a v každém ze způsobů objevuje pro sebe i pro čtenáře velké zdroje komunikace s Bohem.Bohatství objevuje jak ve staletími ověřených způsobech chórové modlitby či rozjímání v duchu ignaciánské spirituality, tak i v nových přístupech, před nimiž bývá mnoho lidí zrazováno jako před neověřenými cestami a metodami.

Deväť dní na "malej ceste" s učiteľkou cirkvi a patrónkou misií. O tejto svätici povedal sv. pápež Pius XI., že bola "hviezdou jeho pontifikátu".

O křesťanském manželství jako místu uskutečňování Boží lásky. ,,Intímne partnerstvo života a lásky tvorí muž a žena, dávajú lásku a odovzdávajú život.“ hovorí Ján Pavol II. vo svojom posolstve z 1. januára 1994.Kniha Odvaha žíť lásku nám pomáha reagovať na túto výzvu a kreslí obrysy spirituality pre manželský život. V čase, keď sa toľko ľudí zaujíma, kto by mal tvoriť rodinu, v čase, keď sa popisujú ,,nové rodinné mozaiky,“ sa autorka obracia k Božiemu slovu, ktoré je prijaté v tradícii Cirkvi a ktoré popisuje pravú lásku medzi mužom a ženou. Tam sa nám ukazujú nie súbory zákonov, ktoré musíme dodržiavať, ale návrhy, ako dokonale prežiť lásku v páre. Jasným štýlom tu autorka poukazuje na veľkosť a originalitu kresťanského manželstva.

Panenství v moderní společnosti z pohledu duchovního života.Všem chlapcům a dívkám, kteří se cítí povoláni "následovat Beránka, kamkoli jde".

Autor vychází z pojetí člověka, které neopomíjí jeho duchovní stránku. Léčit jen psychiku, když je v mnoha případech zasažena i duchovní oblast, nestačí. Člověk potřebuje být uzdraven celý, ve všech dimenzích svého bytí.

Jak svobodně jednat a myslet v konzumní společnosti. Je možné, aby lidé konzumní společnosti, často znudění a deprimovaní, byli hluboce svobodní ve svém jednání a ve způsobu myšlení? Odpověď zní ano, ovšem za předpokladu, že se dopracujeme globálního pohledu na člověka, tedy pohledu, který bude brát na vědomí jeho morální konflikty a současné hodnoty jako důslednost, integritu a solidaritu jakožto důležitou alternativu konformismu obecně předkládaných kulturních vzorů.Už nestačí promlouvat k člověku jenom o jeho neuspokojených potřebách. Člověk se realizuje, když se mu podaří najít smysl života, to je, když pojímá život jako úkol, který je třeba plnit tak, že se svobodně a odpovědně rozhodujeme. V této souvislosti je svoboda nazírána jako vnitřní dispozice, která dovoluje čelit jakékoli situaci, i té zcela negativní, s vědomím hodnoty a důstojnosti lidské bytosti. Každodenní realita, složená často z nedorozumění a násilí, se tak stává výzvou k znovuobjevení lidstva, „lidstva hledajícího přesvědčivé důvody pro svůj růst a pro svou naději”.

Výzva obnovných hnutí pro tradiční církve. Pro římské katolíky je záhadou proč rostou nekatolická letniční hnutí s takovou vitalitou. Pro nekatolické letniční je naopak záhadou jak může být katolická církev, s jejimž učením se v tolika bodech neshodnou, natolik pravověrná ve svém vyznání Krista. Nejen o těchto„záhadách” pojednává tato kniha.

Kroniky tajných kňazov 1969-1989. Tajne vysvätení kňazi zo Spoločenstva Fatima vydali svedectvo o dobe,o živote prenasledovanej cirkvi, o svojej tajnej kňazskej vysviacke. Sú to títo muži: Ján Chryzostom Korec,Vladimír Jukl,Rudolf Fiby,Jozef Gunčara,František Novajovský,Peter Murdza,Ladislav Stromček.

Meditace. Autor mistrným způsobem otevírá Žalmy jako důležitý pramen křesťanské spirituality.I když se jednotlivé starozákonní Žalmy liší svým obsahem, jedno mají společné – jsou modlitbou. Ten, kdo v nich promlouvá, v nich děkuje za splnění proseb. Obdivuje krásu Bohem stvořeného světa. Uvědomuje si své provinění. Oslavuje Boží moudrost, kterou se můžeme řídit ve svém životě.Žalmy předkládají Bohu celý lidský život – naše radosti i strasti, náš strach, hřích, hněv i vášeň. I to, jak prožíváme svou svobodu. Bůh toto všechno objímá.Právě proto sehrávají Žalmy tak důležitou roli v židovství i v křesťanství. Žalmy ale podle Guardiniho nejsou jen poezií se silnými obrazy a v krásném starověkém stylu. „Jsou na prvním místě Božím slovem – slovem, kterým Bůh odpovídá na slova toho, kdo se jím dal uchvátit. Stávají se tak zjevením vedoucím ke spáse.“Kdo se je modlí, začne přijímat jejich slova za svá vlastní. Začne vidět své srdce ne takové, jaké by si přál mít, ale takové, jaké skutečně je – včetně jeho skrytých zákoutí a hlubin. Žalmy nás burcují, abychom se s jejich pomocí obraceli k Bohu a říkali mu: Pane, přicházím k tobě se vším, co je ve mně. Pohleď na to a dej mi své světlo.Romano Guardini (1885 – 1968) byl německý katolický kněz, filosof a teolog. Guardiniho osoba je spjata s hnutím mládeže po 1. světové válce. Práce v prostředí mladých studentů dala vzejít Guardiniho originálnímu znovuobjevení smyslu pro znamení a symboly, které měly dalekosáhlý vliv na vývoj katolické liturgiky a liturgie ve 20. století. Obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie je z velké části právě spojena s Guardiniho osobou. V meziválečném období Guardini studuje klíčové osobnosti filozofie náboženství a evropské kultury; Guardini je autorem interpretací, v nichž se snaží vyložit významná díla evropských myslitelů (např. Fjodor Michailovič Dostojevskij, Dante Alighieri, Platón, Augustinus, Kierkegaard, Rainer Maria Rilke). Především se však Guardini řadí k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. století, především v oblastech liturgie, filozofie náboženství, pedagogiky a ekumenismu.

Tento výpravný tradiční katechismus má celkem 68 kapitol a obsahuje unikátní barevné obrázky, které zdařile doplňují probíranou nauku. Kniha tak představuje cennou hodnotu nejen z pohledu věroučného, ale i estetického, a je skutečným uměleckým dílem vhodným pro všechny generace katolických čtenářů!Každá kapitola se přehledně v bodech zabývá jednotlivými tématy Vyznání víry, Desatera Božích přikázání, církevních přikázání, hříchu, ctností a dalších. Katechismus tak obsahuje všechny základní pravdy víry a mravů.Katolická víra je prezentována prostřednictvím klasických obrázků formátu A4 na jedné straně, a textem umístěným naproti obrázku, který vysvětluje nauku Církve a příslušnou symboliku obrázku. Rodič tedy může prezentovat učivo a dítě si při výkladu může prohlížet poutavý obrázek. Kniha se zakládá přímo na Tridentském katechismu.

Ať chceme nebo nechceme, nejjistější věc v tomto životě je smrt. Nic nepomůže zahalovat ji diskrétním mlčením. Čím je a co znamená v životě křesťana, to se snaží nastínit světoznámý duchovní autor a papežský kazatel R. Cantalamessa.

Otčenáš, Modlitba k Duchu Svatému, Modlitba svatého Efréma. Olivier Clément (1921), francouzský pravoslavný teolog a spisovatel, v této knížce komentuje tři modlitby. První je všekřesťanský Otčenáš, dalšími pak modlitby našich východních bratří - modlitba k Duchu svatému (Králi nebeský, Utěšiteli...) a modlitba svatého Efréma.Vůdčí nití autorových meditací, teologických a duchovních současně, by mohla být jeho slova z komentáře k Otčenáši: "...celé liturgické bohatství církve, celé její asketické a duchovní dědictví není ničím jiným než symbolikou a prostředkem našeho setkání s Kristem a našeho života v něm."

Keď dcéra autora Stana Telchina, ktorý bol súčasťou židovskej rodiny, prijala Ježiša za svojho Mesiáša, dojemne poprosila otca, aby aj on začal hľadať pravdu. S úmyslom dokázať jej, že sa mýli, sa autor vydáva na cestu kritického bádania a objavovania tvrdení o Ježišovi Kristovi. Zaskočený tým, čo sa dozvedel ho núti urobiť zásadné rozhodnutie v jeho živote.V knihe Zrada sa čitatelia vydávajú na cestu poznania spolu s autorom a objavia hĺbku a plnšie uvedomenie oboch, kresťanstva aj židovstva, ktorými dokáže Boh liečiť rany najväčších konfliktov. A čo viac, čitatelia pocítia neúprosnú silu evanjelia.

Fráter Riccardo Pampuri, světec z řádu Milosrdných bratří. Životní příběh lékaře Riccarda Pampuri, jednoho ze světců 20. století

Ruženec je modlitba, ktorú pozná každý kresťan. Je spájaná najmä s úctou a prosbou k Panne Márii. Svätá Matka môže ukázať každému cestu k Bohu. Neustálym opakovaním si veriaci pripomínajú Ježiša.Trojitý věnec je krátka kniha, ktorá obsahuje rozjímania, ktorých hlavným cieľom je, aby modlitba ruženca neupadla do stereotypu. Mária je sprostredkovateľka medzi Bohom a svetom, ktorá úprimnému posebníkovi dodá potrebnú silu, keď ju bude úprimne prosiť.„Nemárni teda svoj čas bojovaním nesprávnych zápasov a nezabúdaj, že duchovná vojna sa bojuje a vyhráva na kolenách.“ (Sheri Rose Shephard)

Tato publikace obsahuje další autentické texty otce Jeronýma a je tedy volným pokračováním knihy "Protože navždy trvá dlouho..." Ústředním námětem úvah je tentokrát modlitba. Modlitba je tu pojímána jako převzácný nástroj, který nám umožňuje setrvávat v Boží přítomnosti. Otec Jeroným se ukazuje být mistrem tohoto nástroje. Zároveň nám však dokazuje, že základem duchovního mistrovství je umění být pokorným učedníkem a umění naslouchat.

Modlitby ke Královně míru. Tištěný soubor jednotlivých desátků růžence, který umožní vytvářet ve společnenstvích modlitební řetězce.

Teologie* Metoda* Spiritualita* Praxe. "Lectio divina" je četba Písma svatého. Ale není to obyčejná četba, je to vnikání do Písma svatého až k jeho podstatě. Církevní Otcové i středověcí mniši se živili v modlitbě i v životě Písmem svatým.Později je nahrazovaly rozjímavé knihy, které se čím dále od něho vzdalovaly. II. Vatikánský koncil vyzval k návratu k Písmu svatému, ale neměl možnost vykládat, jak se má číst. To je úkol "lectio divina".

Kniha dokumentuje dvanásť zaujímavých životných osudov kňazov a rehoľných sestier. Je písaná čiastočne faktografickým a čiastočne reportážnym štýlom, čo jej dodáva pútavosť. Životopisy, ktoré obsahujú aj zaujímavé, dobrodružné a úsmevné príhody, približujú nasledujúce osobnosti s výstižnou charakteristikou: Významný národný buditeľ – Mons. Andrej Hlinka, Biskup na tepne Cirkvi – Mons. Pavol Hnilica, Biskup nenápadnej a láskavej služby – Peter Dubovský, Kňaz nevšednej lásky Anton Lapšanský, Misionár zavraždený v Rusku – Ján Hermanovský, Apoštol chorých Mons. ThDr. František Žák, Kostolníčka s pôsobnosťou v Sovietskom zväze – sestra uršulínka Placida Anna Focková, Rehoľná sestra a poetka Alma Štefánia Gallová – školská sestra svätého Františka, Zmierna obeta Assunta Anna Klimešová – sestra Apoštolátu svätého Františka, Služobníčka Kristovej lásky – sestra Blanka, vincentka, Duchovná matka mladých – sociálna sestra Mária Slodičáková, Služobnica chudobných – sestra Adónia Anna Stieranková.

Příběh jednoho života (1873-1897). Gaucherova kniha je nejlepším uvedením do života svaté Terezie z Lisieux pro širokou čtenářskou obec. Autor se tu důsledně opírá o Tereziiny rukopisy, dopisy, básně, divadelní hry i modlitby. Kdo vlastně byla mladá francouzská karmelitka, která ve čtyřiadvaceti letech umírá na tuberkulózu? Byla ženou, která se toužila stát mučednicí a apoštolkou - a přitom usínala při modlitbě v kapli. Na rozdíl od jiných nevyhledávala přehnanou askezi – viděla v ní živnou pudu pro sebelásku, a tak se raději celým srdcem soustředila na Ježíše. O její vášnivé lásce ke Kristu a malé duchovní cestě čteme v Příběhu jedné duše. Hlavním poselstvím této autobiografie je to, že dělat všechno s láskou k Bohu může úplně každý. Terezie potlačuje v našich vztazích s Bohem jakékoli kalkulace a znovu dává Duchu Svatému v našem vnitřním životě místo, které mu patří. Její život je zázrak. Jen Bůh mohl z tak nenápadného stvoření udělat nejuctívanější světici naší doby.

Memoriae. Memoáre vyslanca Slovenskej republiky pri Svätej stolici v rokoch 1939 – 1945 približujú jeden úsek slovenskej diplomatickej histórie a osvetľujú mnohé dobové udalosti a súvislosti. Ide o prácu vysokej historickej ceny, ktorej čas nijako neubral, ale skôr pridal na hodnote. Osobitne, ak je ich vydanie obohatené o štúdie popredných súčasných historikov k danej problematike a rozsiahlu dokumentografickú prílohu. Kniha má tak predpoklady osloviť odborníkov špecializujúcich sa na danú problematiku, ale aj širšiu verejnosť, keďže je napísaná čítavým žurnalisticko - popisným spôsobom, v ktorom bol autor vynikajúcim majstrom.

Vydáme-li se po cestě modlitby, vyvstanou před námi překážky, které nás přinejmenším znejistí, pokud nás nepřipraví o odvahu pokračovat. Zkušený průvodce na cestě modlitby nám však může ukázat cestu bludištěm slepých cest a jiných nástrah.Právě to činí otec Pierre-Marie prostřednictvím několika čtivých kapitol, vycházejících z hluboké znalosti Písma a karmelských světců, ale i z vlastní zkušenosti. Ukazuje nám, že modlitba není výsadou nějaké duchovní elity: to, co Pánu brání k nám přijít, není naše chudoba, nýbrž naše snaha tuto chudobu skrýt. Stydíme se za svoji chudobu jako kdysi Adam za svoji nahotu, a zakrýváme ji směšnými cáry. Bůh je pravda, a nemůžeme se s ním setkat jinak než v pravdě o své chudobě. Kdybychom nahlédli a přijali propast své chudoby, hned by ji zaplnila plnost Boží milosti, protože „propast volá propast“.

Čtyřicet krátkých úvah nad Písmem je vlastně čtyřicet velmi osobních rozhovorů autorky s Bohem o nejrůznějších záležitostech každodenního života. Učí nás žít z víry v naší všednodennosti, doslova i „mezi hrnci“, jak to vyjádřila kdysi Terezie z Avily.Co se změnilo tak zásadního od doby Mojžíšovy, že si já, důchodkyně bez teologického vzdělání, mohu s Bohem povídat doma v kuchyni, v pantoflích, s tváří nezahalenou, a ještě u toho škrabat brambory? Vím bezpečně, kdo se nezměnil – nezměnil se Bůh. O něm je psáno, že „je stejný včera, dnes i navěky“. Změnili jsme se my? Nemáme už k Bohu tu úctu a respekt, jaké měl Mojžíš? Kde bereme odvahu mluvit s ním od rána do večera o všem, co nás napadne?A co když to není z naší strany odvaha a dětská důvěra, ale rouhání a nehorázná drzost? Máme vůbec právo obtěžovat Boha svými malichernostmi a starostmi? (Marie Svatošová)

Příběh adoptivní a pěstounské maminky. „Poněvadž jsme toužili žít jako každá jiná rodina a nemohli jsme mít vlastní děti, tak jsme přijali děti do adopce. Řekli jsme si: ‚Tak a teď jsme jako každá jiná rodina.‘ Mýlili jsme se.“ Knížka vypráví o dětech, které se narodily v srdci svých náhradních rodičů, které si do života přinesly různé problémy a genetickou zátěž. Život s nimi nebyl a není procházkou růžovým sadem a knížka popisuje „jiné“ rodičovství s otevřeností a zároveň v sobě nese naději pro všechny, kdo by rádi dítě osvojili nebo přijali do pěstounské péče a bojí se, zda to zvládnou.Kniha je retrospektivou, ohlédnutím za dvěma desítkami let rodinného života rodičů a jejich adoptivních dětí a dětí, které rodina přijala do pěstounské péče. Manželé Striovi postupně přijali do své rodiny osm dětí. Kniha osloví zájemce o skutečné příběhy pěstounských a adoptivních rodin.

Úsvit nových dějin. Příběh statečné ženy z dob zániku západořímské říše poukazuje na duchovní skutečnost: povolání k životu a nová doba autentického křesťanství může vyrůst třeba i na zbořenisku starého světa.

Celé dielo Od barbarskej noci pozostáva z troch zväzkov. Prvý zväzok má rovnomenný názov – Od barbarskej noci, druhý zväzok nesie podtitul Listy z väzenia a tretí zväzok má podtitul Na slobode.Predkladaný prvý zväzok je autobiografia J. Ch. Korca, ktorá začína popisom neslávnej noci z 13. na 14. apríla 1950, kedy obsadili milicionári, príslušníci Verejnej bezpečnosti a Štátnej tajnej bezpečnosti, všetky mužské kláštory na Slovensku, Morave a v Čechách. Na pozadí tejto noci sa však jedinečným spôsobom zoznámime s historickou pravdou o prenasledovaní a likvidácii Cirkvi na Slovensku ako inštitúcie, no aj jej jednotlivých členov v období najtvrdších rokov komunistického režimu. Likvidácia kláštorov v Československu roku 1950 bola uda­losť storočia. Žiaľ, však smutná, ba viac – nekultúrna, barbarská. Preto nesmie upadnúť do ­zabudnutia. Kniha pamätí kardinála J. Ch. Korca ­zobrazuje jeho vlastný život, ale zároveň aj celú ­historickú pravdu o likvidácii Cirkvi na Slovensku v rokoch 1950 až 1989.

Obsahom knihy je historický príbeh aplikovaný na ľudí všetkých čias. Lippertov Jób je človekom aj dnešných dní, rozporuplný a hľadajúci, pochybujúci a nešťastný, požadovačný, ale i dávajúci. Preto je veľmi aktuálny a poskytuje odpovede na mnohé otázky, ktoré nás trápia a hľadáme na ne odpoveď.

Hoci diela básnikov slovenskej katolíckej moderny sú už v pomerne hojnom počte dostupné širokej čitateľskej verejnosti, celkový prínos tohto umeleckého prúdu do kontextu slovenskej literatúry ostáva doteraz nezhodnotený. Monografickú štúdiu o katolíckej moderne teraz ponúkame odborníkom i milovníkom poézie katolíckej moderny z pera Prof. Júliusa Pašteku. Kniha ponúka možnosť zoznámiť sa s tvorbou všetkých príslušníkov katolíckej moderny. Jej miesto v našich knižniciach je už dlho prázdne a treba ho konečne vyplniť.

Skutočné príbehy a životné cesty. Skutočné príbehy a životné postoje.

Jaká jsou kritéria pro pozitivní, láskyplný a kreativní způsob života a jak takového života dosáhnout?Při hledání odpovědi na tuto otázku vychází Josef Maureder ze spirituality sv. Ignáce z Loyoly, vede čtenáře k úsilí o hlubší sebepoznání, a zejména ke správnému využívání duchovních a duševních sil. Zdůrazňuje, jak je důležité být celistvou osobností, a to jak z hlediska rozměru antropologického a psychologického, tak i duchovního.Ukazuje také, jak si lze vytvořit o sobě samém pozitivní obraz, který bude v člověku posilovat naději, že se mu smysl života i jeho životní poslání podaří naplnit. Srozumitelné zpracování dané tematiky spolu s připojenými otázkami k osobnímu zamyšlení činí z této knížky praktického průvodce na cestě k plnohodnotnějšímu životu.

S předmluvou papeže Františka. Nedávný bestseller italského psychologa a kouče oslovuje zlozvyk, z něhož se stal poslední dobou „národní sport“ (zjevně nejen u nás!): v planém naříkání či nadávání na lidi a na poměry ve společnosti marníme spoustu energie, která by se dala využít mnohem konstruktivněji.A má-li „mentalitu oběti“ člověk ve vedoucím postavení, tím hůř: místo aby motivoval druhé a dodával jim odvahu a naději, vytváří kolem sebe napětí.Salvo Noè přednáší především ve firmách a různých organizacích, ale záhy zjistíme, že v oboru „planých nářků“ potřebujeme zásadní změnu smýšlení a chování i v prostředí církve. O tom je aspoň přesvědčen papež František, který autorovi ochotně napsal předmluvu.

Jak vyléčit sedm nemocí duše. Mnozí jistě slyšeli vyprávět o »sedmi hlavních neřestech – alespoň proto, že už vešly do běžného jazyka. Víme však, jaké jsou tyto neřesti, co skutečně představují? Ví dnešní křesťan, jaké konkrétní práci je třeba se věnovat, aby se osvobodil od těchto sedmi nemocí duše?Autor vychází zejména ze tří knih, v nichž se inspiruje: Osm duchů ničemnosti pravděpodobně Evagria Pontica, Zvyky cenobitů a léky na osm základních neřestí svatého Jana Cassiana a Žebřík do ráje svatého Jana Klimaka. Staletími prověřené analýzy a postupy aplikuje na naši současnost.

Panónske legendy. Staroslovenské rukopisy Život Konštantína Cyrila a Život Metoda sú najstaršie a najvýznamnejšie pramene, ktoré svedčia o pôsobení solúnskych bratov a umožňujú nazrieť do náboženských, politických a kultúrnych kulís Veľkomoravskej ríše. Ich vierohodnosť dosvedčujú mnohé iné pramene.Nové vydanie týchto výnimočných písomných pamiatok, pretlmočených do súčasného jazyka a bohato ilustrovaných výnimočným umelcom Stanom Dusíkom, umožňuje dôverne nazrieť do ďalekej minulosti, keď prvý štátny útvar na našom území, založený našimi dávnymi predkami, prijal kresťanskú a tým aj civilizačnú misiu byzantských kňazov, ktorí mu okrem iných vzácnych darov priniesli aj prvé písmo.

(2. upravené vydání). Někdy se nám možná naděje jeví jako něco „proti přírodě“, něco nepřirozeného pro naši skeptickou mentalitu. Prostředí církve v tomto ohledu nebývá výjimkou. Život bez naděje však patří k pohanskému způsobu života. Jestliže se nám tedy naděje vytrácí, naše křesťanství je neduživé, něco s ním není v pořádkuPokud je však naděje Božím darem, proč se nám jí nedostává? Nebo jsme snad za jistých okolností od křesťanské naděje dispenzováni? Kde a jak hledat naději v dnešní době plné skepse, strachu a špatné nálady? Co je autentická křesťanská naděje a co jsou její karikatury? V knížce Kotva naděje se autorka Kateřina Lachmanová věnuje právě těmto palčivým otázkám.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Kotva nádeje (2010).

Výborný darček pre milovaného syna. Malí zablatení chlapci bývajú ozajstným postrachom. Vyrastú však z nich pokojní a mocní ochrancovia, ktorí vás budú mať radi a budú sa s vami smiať po celý život.