Kresťanstvo

Sedmiletá dívenka, která nemluví, a okolí se zdá, že vůbec nevnímá, že jsou kolem ní nějací další lidé. A spolu s ní se ve třídě sejdou další problémové děti, které by v běžné škole nestačily svým vrstevníkům, prožily různá traumata a potřebují speciální péči. Hrdinka knihy Venus trpí selektivním mutismem a zpočátku se všichni domnívají, že pravděpodobně neslyší. Časem ale její učitelka Torey zjistí, že Venus „pouze“ nemluví. Co za tím stojí? Problematické rodinné zázemí a traumata z raného dětství „mohou“ za to, že Venus mlčí a mlčí. Společnost ostatních dětí ve třídě i pochopení učitelky ale pomohou tomu, že dívenka opustí hradbu svého mlčení. Knihu uvítají zájemci o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidé, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování. T. L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA. V Portále vyšly její knihy Spratek, Tygřice, Dračice a mazánek, Zvíře a Sebranka.

Milovníci humoru britského spisovatele P. G. Wodehouse, ti si opět přijdou na své.Neposkvrněná pověst, zaoblená postava a prořídlý vlas jsou nejvzácnější statky komorníka, s nímž se čtenář často setkává v díle P . G. Wodehouse. Díky těmto vlastnostem se Horace Appleby stával komorníkem bez obtíží, byť jen příležitostně, neboť jeho hlavním povoláním bylo vedení lupičské bandy. Ku podivu bez obtíží získal i místo v srdci sekretářky prezidenta soukromé banky na malém městě, kterou mylně považoval za zlatý důl. Leckoho to překvapilo, že by se komorník mohl pokusit o vyloupení banky. Do jeho snažení zasáhlo několik překážek, zejména nečekaná konkurence dvou odhodlaných žen, americký pistolník a ovšem i místní policejní náčelník a s ním jeho švagr, ctižádostivý mladý seržant Scotland Yardu na dovolené. Situace se nebezpečně vyhrotila, ale konec byl šťastný jako vždy, pokud ovšem vaše sympatie nejsou na straně ctižádostivého seržanta.

Keď si bystrá a energická Američanka Betty brala v najkrajších rokoch života svojho ošetrujúceho lekára, nelákala ju vidina blahobytu na výslní miestnej spoločenskej smotánky. A už vonkoncom sa nedala zviesť iránskym pôvodom svojho partnera. Úprimne ho ľúbila a ani tri roky romantického vzťahu k tomuto amerikanizovanému Iráncovi jej nenaznačili, akú trpkú príchuť bude mať pre ňu moslimský svet, keď ho zakúsi na vlastnej koži. Na konci dovolenky v Teheráne v manželovej rodine zistí, že ju spolu s jej päťročnou dcérkou čaká netušené a absurdné poddanstvo v cudzom ovzduší a v úplne vzdialenej kultúre. Dlhé mesiace jej trvá, kým si v prísnom svete islamu nájde nových priateľov, ktorí jej pomôžu uskutočniť dramatický únik. Povinne zahalená do čádoru, v ukrutných podmienkach vojny s Irakom, prenasledovaná nepochopením, nachádza Betty na svojej dobrodružnej ceste z iránskeho zajatia oporu vo svojej dcérke, bez ktorej by nedokázala žiť.

Případ sestry Fidelmy. Zatím poslední z knih o sestře Fidelmě nás v životě hlavní hrdinky zavádí do doby, kdy ještě není vdaná. Fidelma je na cestě z Říma domů do rodného Irska a v Janově se za dramatických okolností seznámí s mnichem, který se právě vrací do odlehlého opatství Bobbia, v němž pobývá i Fidelmin stařičký irský učitel. Fidelma se rozhodne starého pána navštívit a k mnichovi a jeho společníkům se přidá, ale už cestou do kláštera je jejich skupinka ze zálohy přepadena záhadnými útočníky. Fidelma i ostatní vyváznou, ale pocit hrozby trvá i po příjezdu do Bobbia, kde Fidelmu její učitel varuje před blížícím se neznámým nebezpečím. K dyž je krátce poté starý pán zavražděn a následují i další úmrtí, Fidelma přísahá, že viníka najde. I v této knize čtenáře potěší Fidelmin břitký úsudek a logické vývody, kterými hrdinka mnichy v opatství uvádí opakovaně v úžas. Také zde ale vidíme Fidelmu coby mladou dívku, která k vlastnímu překvapení zjišťuje, že se jí velice stýská po mladém mnichovi Eadulfovi, s nímž se seznámila nějakou dobu předtím. A tak se musí vypořádat nejen se zmatkem ve vlastním nitru, ale také přijít na kloub spletitému spiknutí dříve, než bude pozdě.

Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Kdo vyhořel, musel předtím hořet. Musel být zapálený pro svou – většinou lidumilnou – činnost. Ale zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu.Tuto knihu napsal známý psychiatr dr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: „Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to – v každém věku!“ Spíše než na rady typu „to dělej – to nedělej“ se dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které – kupodivu – na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit.Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností „obodovat se“ v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven.

Úplný životopis. Rezignácia pápeža Benedikta XVI. prekvapila celý svet. Uplynulo totiž viac ako šesťsto rokov, odkedy svoj post takto opustil posledný pápež.Jorge Mario Bergoglio, ktorý teraz slúži Cirkvi pod menom František, je mužom modlitby a mužom skutkov. Nechýba mu pokora a pred sebou samým vždy uprednostňuje iných. Vlastne to bol práve Bergoglio, kto sa stiahol počas pápežskej voľby v roku 2005, aby uľahčil zvolenie Benedikta XVI.Pápež František stojí na čele Katolíckej cirkvi v čase krízy – ide o Cirkev, ktorá stratila mediálnu príťažlivosť Jána Pavla II. a stále ju prenasledujú škandály pedofilných kňazov, ako aj únik dokumentov predchádzajúcej pápežskej administratívy. Napriek tomu sa nezľakol výzvy, čo mu prišla do cesty, a zostáva skromným a jednoduchým mužom, ktorý však má široký teologický rozhľad. Je mužom svojej doby, ale zároveň aj tým, ktorý cestuje metrom a autobusom ako ktorýkoľvek iný občan. Neúnavne bojuje s chudobou, v Cirkvi je majákom nádeje pre chudobných a prenasledovaných.František. Muž modlitby je biografia pokorného muža, ktorý sa zrazu stal jedným z najmocnejších a najvplyvnejších ľudí našej planéty. Vari už konečne po veľmi dlhej zime prišla katolícka jar?

Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie. Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem. V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté – Bible. V závěru pak stručně nastíní, nakolik se tento jedinečný počin stal základem kulturního a duchovního života jižních a později i východních Slovanů a jakou roli cyrilometodějská tradice sehrála v různých historických etapách našich národních dějin.

Bruno, Chef de police na stopě dalšího zločinu. Druhý román Martina Walkera odehrávající se v idylickém městečku jihozápadní Francie vyhlášeném vínem, pohodou a dobrým jídlem navazuje na neuvěřitelný úspěch prvotiny Bruno, Chef de Police. Dvě události otřesou městečkem St Denis: žhář zapálí tajné pokusné pole geneticky modifikovaných plodin a bohatá kalifornská firma nabízí skoupit stovky hektarů země a přeměnit tradiční místní vinařství v moderní velkovýrobu. Policejní šéf Bruno Courrèges musí nalézt odpovědi na řadu otázek: Založili oheň militantní ekologové? Představuje investice obřího kalifornského vinařství pro město prosperitu, nebo hrozbu? A když zemře jeden z mladíků, který stál kalifornské firmě v cestě, jde o otázku nejdůležitější: Byl zavražděn?

Menšinová náboženství na Blízkém východě. Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem. Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu. Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí. Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.

Odkaz Druhého vatikánského koncilu. Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve?Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální?Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí?Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil?Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou?

Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Nedostatečný pocit vlastní hodnoty komplikuje výrazným způsobem život mnohým z nás. Důsledkem mohou být často úzkosti, deprese, psychosomatická onemocnění nebo různé formy závislostí. Heinz-Peter Röhr poukazuje na skutečnost, že zdravému pocitu vlastní hodnoty stojí často v cestě určité vnitřní vzorce či programy. Ty lze přirovnat k softwaru, který člověku umožňuje pouze určitý typ operací. A lidé s nedostatečným pocitem vlastní hodnoty jsou obvykle "naprogramováni" tak, že své vlastní spokojenosti stojí v cestě... Autor čtenáři pomáhá nejprve sebedestruktivní vnitřní naprogramování rozpoznat. Vychází z poznatků a konceptů různých psychologických směrů a psychoterapeutických škol - z psychoanalýzy, KBT, transakční analýzy, existenciální psychoterapie - a s jejich využitím následně pomáhá, jak ze starých programů vystoupit a zaujmout nový postoj k sobě i k životu. Knihu ocení psychologové, psychoterapeuti, pracovníci pomáhajících profesí, čtenáři se zájmem o populárně psychologickou tematiku.

Další vydání slavného Werflovarománu "Píseň o Bernadettě", je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: ,,V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve než se pustím do nějaké jiné práce...“ Slavného pražského rodáka připomínáme jeho dalšími romány, např. Jeremiáš, Čtyřicet dnů.

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků.Autor se ve své rozsáhlé románové tvorbě často zabývá otázkami vztahů kultur Východu a Západu. Není proto divu, že jej zaujalo období konce středověku a začátku novověku, odpovádající druhé polovině 16. a začátku 17. století, kdy se jeho vlast vyrovnávala s první vlnou evropské civilizace. Děj románu je zasazen do doby, kdy po desetiletích otevřených styků se Japonsko, střežící své kulturní tradice a politickou nezávislost, evropskému vlivu uzavřelo a nežádoucí vetřelce krutě trestalo. Pronásledování neunikl ani hrdina románu, jehož osudy líčí podle osobnosti, Siciliána Giuseppe Chiary, jednoho z takzvaných ,,korobi bateren", misionářů, kteří podlehli mučení a zřekli se své víry. Dramatický příběh zaujme nejen věrností historického rámce, ale především hloubkou svědectví o síle naděje, která zbavena povrchní iluze dokáže překonat i krajní lidskou nouzi. Snad právě tento důvěryplný pohled na svět založil mimořádný ohlas Endóovy knihy.

Nobelova cena 2015! Kniha Vojna nemá ženskú tvár najčerstvejšej držiteľky Nobelovej ceny za literatúru Svetlany Alexijevič vychádza v slovenskom preklade už druhý raz. Oproti prvému vydaniu z roku 1990 však ide o rozšírenú verziu, objavujú sa v nej pasáže vyškrtnuté bdelým sovietskym cenzorom i celkom nové výpovede pamätníčok Veľkej vlasteneckej vojny. Svetlana Alexijevič pátra po inej tvári vojny. Nezaujímajú ju medaily a rady a vyznamenania, v pamätiach stoviek žien, ktoré zažili vojnu ako jej priame účastníčky so zbraňou v ruke, loví to, čo je neprenosné, to najosobnejšie – zážitky, ktoré utkveli na kožiach vojačiek i zdravotníčok, zážitky, ktorých sa nemožno zbaviť, nemožno ich vytesniť z pamäti, ani zo snov.Hrôza vojny sa v dokumentárnej koláži Svetlany Alexijevič strieda s prekvapujúcou ľudskosťou a odkrýva tak celkom inú tvár vojny, tvár, ktorú by sme v kusých kapitolách učebníc dejepisu hľadali len márne.Počúvam, keď rozprávajú... Počúvam, keď mlčia... Aj slová, aj mlčanie - sú pre mňa text.

Príbeh lásky. Voľné pokračovanie románu Jedz, modli sa a miluj Elizabeth Gilbertová sa na konci svojho úspešného románu Jedz, modli sa a miluj zaľúbila do Felipeho, muža brazílskeho pôvodu, občana Austrálie, ktorý v tom čase žil v Indonézii. Za miesto svojho spoločného života si zvolili Ameriku a sľúbili si nekonečnú vernosť, ale zaprisahali sa, že už nikdy, za žiadnych okolností nevstúpia do manželstva. (Obidvaja totiž prešli nepríjemným rozvodom.) Jedného dňa však zasiahla prozreteľnosť v podobe amerických úradov, ktoré im – potom, ako zadržali Felipeho na hraniciach – dali na výber: alebo sa zoberú, alebo Felipe viac nevstúpi na územie krajiny. Gilbertová, ktorú fakticky „odsúdili na život v manželstve“, sa rozhodla vysporiadať so svojím strachom z manželského stavu tak, že túto inštitúciu začala dôkladne skúmať. Počas nasledujúcich desiatich mesiacov, keď sa s Felipem túlali po Juhovýchodnej Ázii a čakali, kým im vláda Spojených štátov amerických dovolí vrátiť sa do krajiny a zobrať sa, nehovorila, nečítala a nepremýšľala o ničom inom, iba o tejto zložitej téme.Kniha Presvedčenie rozpráva o tom, ako sa jedna žena usiluje – prostredníctvom úvah, štúdia dejín a rozhovorov s každým človekom, ktorého po ceste stretne – zmieriť s manželstvom, skôr ako znova vstúpi na jeho pôdu. Príbeh vyrozprávaný s duchaplnosťou, inteligenciou a ľudskosťou, ktoré sú Gilbertovej vlastné, „namieril všetky reflektory“ na manželský stav – otvorene preskúmal otázky kompatibility, pobláznenosti, vernosti, rodinnej tradície, očakávaní zo strany spoločnosti, rizík rozvodu a ponižujúcich povinností, ktoré z manželstva vyplývajú. Rúcajú sa mýty; vyvracajú sa obavy; hľadá sa historická perspektíva; a romantické predstavy nakoniec prenechávajú miesto nevyhnutným citovým kompromisom. Kniha sa stáva oslavou lásky – so všetkou zložitosťou a dôsledkami, ktoré so sebou prináša reálna láska v reálnom svete.

Kniha je psána jako přehled filozofických proudů, použitelný na středních školách i pro úvodní filozofické disciplíny na vysokých školách. Tato populární učebnice filozofie je u nás známa už od roku 1987, kdy vyšel v samizdatu její první překlad od profesora Karla Šprunka. Nové, přepracované vydání nabízí vzhledem k předchozímu řadu doplněných kapitol (Sémiotika, Postmodernismus, Feministická filozofie, Étos lidských práv) a celý text je obohacen novými údaji a aktualizován.

Americký rabín a autor bestselleru Když se zlé věci stávají dobrým lidem se v knize zabývá tím, co je pro většinu lidí klíčové - jak žít život tak, aby měl smysl, aby na něm záleželo, aby byly jeho plody k něčemu. K tomu je třeba lépe poznat lidskou povahu, pochopit mnohé lidské tužby a dilemata. Na řadě příkladů ze života lidí kolem sebe, ale také na velkých příbězích z Bible a světové literatury Kushner ukazuje lidskou touhu být dobrý, stejně jako jeho vnitřní spory týkající se otázek lidské falešnosti a zloby, uvažuje o tématech pomsty, spravedlnosti a odpuštění. Duchovní moudrost je v knize kořeněna židovským pohledem na svět a smyslem pro humor a paradox, psychologická poučení zároveň dávají řadu jasných termínů a orientačních bodů, které velká životní zkušenost stahuje sympaticky na zem.

Rozhovor s Jorgem Bergogliem. Knižní rozhovor představuje současného papeže Františka v době, kdy byl ještě buenosaireským kardinálem. Je z něj patrné, že názory a postoje, kterými jako papež oslovil celý svět, zastával už mnohem dříve a že neodlučitelně patří k jeho osobnosti. Vedle vzpomínek na dětství a mládí hovoří Jorge Bergoglio velmi otevřeně o svém pohledu na poslání církve v moderním světě, o svém jednání v době vojenské diktatury v Argentině, vyjadřuje se k otázkám utrpení, viny i odpuštění, stejně jako mluví o naději a výzvách budoucnosti. Rozhovor, který s ním vedli novináři Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, překvapí svou laskavostí, spontánností, ale i hloubkou a jednoznačností určitých postojů a ukazuje mravní i hodnotovou integritu současného papeže.

Odstoupení Svatého otce Benedikta XVI. bylo na konci února 2013 prvotřídní senzací, protože se tak stalo poprvé po sedmi stech letech. Nástupcem Benedikta XVI. se stal kardinál Jorge Mario Bergoglio jako první Jihoameričan na Petrově stolci, první jezuita v roli Svatého otce a první papež, který přijal jméno nejoblíbenějšího světce církve svatého Františka z Assisi. Slavný výrok Habemus Papam! zazněl z balkónu Svatopetrského chrámu večer 13. března 2013. Papež František si od svého prvního vystoupení získal srdce lidí a také jeho první kroky v roli Kristova náměstka jsou originální a probouzejí mnohé naděje. Tato kniha usiluje o první portrét buenosaireského arcibiskupa, apoštola chudých a přítele lidí na okraji. Shrnuje také odkaz Františkova předchůdce, papeže Benedikta XVI., a zamýšlí se nad přítomností i budoucností katolické církve a výzvami, které před novým papežem stojí. Simon Biallowons je německý novinář a spoluautor knihy o Benediktu XVI.

Boj za láskavosť vo svete nemožných noriem. Život dnešného človeka tvorí chaos radostí a prekážok, modrín a víťazstiev, rozhodnutí a zastrašovania. A situácia sa nezlepšuje. Spoločnosť nám núka protirečivé normy, podľa ktorých by sme mali hodnotiť svoj úspech. Jen Hatmakerová nás prevedie týmto zložitým svetom a my si vydýchneme od úľavy. Je jednou z nás. Čisto žensky sa porovnáva s inými ženami, ktoré urobili úspešnú kariéru, a hoci nedopadne najlepšie, neprepadá zúfalstvu a teší sa zo svojho naplneného života. Dnes nám ponúka riešenie našich životných útrap: oslobodzujúcu milosť Božiu, ktorá uzdravuje dušu. Pri múdrej a zábavnej jazde na horskej dráhe moderného života Jen nemilosrdne búra mýty, ktoré z nás robia zúfalcov, a dláždi nám cestu k slobode.Toto je kniha pre každého, kto si občas povzdychne: „Všetko robím úplne zle.“ Jen nemilosrdne kritizuje všetko, čo s nami tento svet robí, a ukazuje nám cestu láskavosti, ktorá presvetlí život a prinesie doň radosť. A nájdeme tu aj pár chutných receptov spolu s dovolením nosiť legíny.Autorka mnohých bestsellerov Jen Hatmakerová je presvedčená, že život môže byť rozkošný, zábavný, odvážny a milý. Vie, ako nás jeho každodenné zovretie premieňa na súťaživé a kritické bytosti, až napokon stratíme lásku k druhým a aj k sebe. V knihe Pre lásku čitateľom prezrádza:Ako sa oslobodiť od pocitov viny a hanby, keď odmietneme svoju túžbu po nedosiahnuteľnom živote, aký dennodenne vídame na Pintereste, Instagrame alebo Facebooku.Ako pristupovať k riešeniam kontroverzných problémov našej kultúry a nebáť sa prejaviť láskavosť.Ako sa nechať viesť láskou a zhodiť z pliec bremeno túžby mať pravdu za každých okolností.Ako spoznať city ukryté v našom vnútri, ktoré nám umožnia rozvinúť skutočné priateľstvá, založené na vzájomnej úprimnosti a láske.Ako uniknúť našim nemožným normám pri výchove detí a v manželstve, ak za normu prijmeme hodnotenie zväčša dobré.Ako puknúť od smiechu.

Ve chvíli, kdy Benedikt XVI. opouští svůj úřad, zůstává v těch, kteří se v posledních letech sytili jeho slovem, pocit vděku. Velký duchovní odkaz nelze samozřejmě shrnout na několika stranách, avšak tato knížka – malé poděkování za pontifikát, který zanechává trvalou stopu – může posloužit k načrtnutí vnitřní linie jeho díla. Ústředním motivem je téma víry, protože ona byla pulzujícím srdcem celého učitelského úřadu Benedikta XVI. Nad textem jeho testamentu si uvědomujeme, nakolik je každý člověk v křesťanském životě vlastně na začátku a jak moc má zapotřebí stále znovu se učit tomu, na co pozapomněl, nebo znovu vdechnout život tomu, co bylo zhašeno nebo vyhaslo, či dokonce znovu získat to, co bylo opuštěno nebo odloženo.Benedikt XVI. (Joseph Ratzinger) se narodil v Marktlu na Innu v pasovské diecézi 16. dubna 1927. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze spolu se svým bratrem Georgem. Dvacet pět let vyučoval teologii na různých německých univerzitách. V roce 1977 se stal mnichovským arcibiskupem a v témže roce byl jmenován papežem Pavlem VI. kardinálem. V roce 1981 ho papež Jan Pavel II. ustanovil prefektem Kongregace pro nauku víry. 19. dubna 2005 se stal nástupcem Jana Pavla II. Na konci února 2013 rezignoval na svůj papežský úřad a odešel do ústraní. Nadále se chce věnovat modlitbě a psaní.

52 úvah pro život bez výčitek. Autorka světového bestselleru Čeho před smrtí nejvíce litujeme se ve své nové knize krátkých úvah, črt, zamyšlení a minipříběhů ze života, jež uspořádala do cyklu pokrývajícího dvaapadesát týdnů celého roku, zabývá tím, jak je důležité žít život bez zbytečných výčitek a lítostí, které pak na konci života vedou k trpkosti a pocitu promarněných šancí. Skrze nepatrné a mnohdy zdánlivě obyčejné události, které jsou přítomné každý den, ukazuje, jak se plně zhostit svého života a být jeho spokojeným a šťastným pánem. Bronnie Ware je spisovatelka, textařka, učitelka psaní písňových textů. Miluje vyrovnanost, jednoduchý život, zdravé jídlo a vstávání za zpěvu ptáků. V Portále vyšla její kniha Čeho před smrtí nejvíce litujeme.

Jungova žákyně a jeho nejbližší kolegyně Jolande Jacobi si předsevzala, že názorně a zhuštěně představí základní pojmy Jungovy psychologie a myšlení. Kniha vyšla v prvním vydání v roce 1940 a byla několikrát přepracována a aktualizována. Už přes sedmdesát let platí za klasické a kanonické dílo analytické psychologie, o němž se vyjádřil sám C. G. Jung takto: „Předložená práce vychází vstříc všeobecné potřebě, jíž jsem já sám dosud neuměl dostát: přání po stručném představení základních rysů mého psychologického myšlení. Paní dr. Jacobi se tohoto úkolu zhostila s úspěchem a zdařil se jí šťastný výklad oproštěný od balastu detailních poznatků. Tím vznikla synopse, která obsahuje všechno podstatné.“ Jolande Jacobi (1890–1973) se narodila v Maďarsku, část života prožila ve Vídni a v Curychu. Stala se přední žákyní C. G. Junga a u odborné veřejnosti jeho zásadní interpretkou.

Keď Warisina mama vážne ochorie, modelka okamžite zorganizuje komplikovaný prevoz pacientky z krízového Somálska do Viedne. Vybaví najlepších lekárov i operáciu a od rána do noci bdie pri jej lôžku. Matka sa po úspešnej operácii rýchlo zotavuje a Waris ju berie k sebe. Obe sa tešia, že rodina je po dlhom čase opäť spolu, no táto idyla netrvá dlho. Matka odmieta moderný západný svet a nechápe, prečo Waris nechce žiť v somálskej púšti. Dcéra naopak nerozumie, ako môže matka tak tvrdošijne zotrvávať na starých názoroch a tradičných hodnotách. Je šokovaná, keď sa dozvie, že matka stále udržiava priateľské kontakty s cigánkou, ktorá ju kedysi dávno obrezala, a päťročnému dievčatku spôsobila ukrutné bolesti a komplikácie na celý život. Priepasť medzi matkou a dcérou sa prehlbuje. Waris si bolestne uvedomuje, že láska a utrpenie sú spojené nádoby. Matka odchádza a Waris sa rozhodne, že jej svoje city a názory vyzná v dlhom liste – a zdôverí sa jej v ňom s temným tajomstvom, o ktorom dosiaľ nikto nevedel.

Rozhovor s Michaelem Hesemannem. Nikdo nezná papeže Benedikta XVI. lépe než jeho bratr Georg. V obsáhlém rozhovoru vypráví o dětství a mládí, které spolu strávili v několika bavorských maloměstech, když tatínek, povoláním policista, musel poměrně často měnit působiště. Hovoří o nástupu nacismu a společném povolání obou chlapců ke kněžství, o létech hnědé totality strávených v semináři i o prvních kněžských létech v nově budovaném poválečném Německu. Zatímco Georg se později dal na dráhu církevní hudby, jeho bratr Joseph byl skvělým teologem a záhy se stal profesorem a jednou ze zářivých hvězd německé předkoncilní a koncilní teologie a později intelektuální oporou papeže Jana Pavla II. Hlavní důraz knihy spočívá na popisu toho, co předcházelo Ratzingerovu jmenování kardinálem a papežem, přičemž právě válečná léta jsou nejzajímavější částí knihy. Kniha je psána pro zájemce o život a dílo papeže Benedikta XVI.Mons. Dr. Georg Ratzinger se narodil roku 1924 v Pleiskirchenu u Altöttingu, v roce 1946 vstoupil do kněžského semináře za diecézi Mnichov a Freising a v roce 1951 byl spolu se svým bratrem Josephem vysvěcen na kněze. V letech 1964–1994 působil jako dómský kapelník u řezenské katedrály a sbormistr slavného řezenského souboru Regensburger Domspatzen. Michael Hesemann (spoluautor knihy, *1964) vystudoval historii v Göttingenu a působí jako žurnalista.

Sedmiletý klučina, který není schopen mluvit, pokud do toho nepočítáme nekonečné opakování předpovědi počasí a echolalické odpovědi… Roztomilá holčička, kterou její biologičtí rodiče týrali, a proto má poškozený mozek a nedokáže číst… Desetiletý „drsňák“, který na vlastní oči viděl, jak jeho nevlastní matka zabila jeho otce, a který putuje od jedněch pěstounů k druhým… A nakonec plachá dvanáctiletá dívka, která do speciální třídy přišla z katolické školy. Co je její problém? Je těhotná. Čtyři děti, z nichž každé si už stihlo prožít svoje, se sejdou v jedné třídě, aby se společně učily nejen číst a počítat, ale také překonat své problémy, nebo se s nimi „jenom“ vyrovnat. Dílčí úspěchy i neúspěchy, drobné radosti, ale také neshody a dohadování jsou v téhle třídě na denním pořádku. Co se mohou v takové třídě naučit? Třeba to, že si mohou vzájemně pomáhat a brát ohledy na druhé. Čtivý příběh nesourodé čtveřice dětí a jejich učitelky, která občas překročí hranice své profese a do jejich osudů se vžívá více, než by se od ní čekalo, osloví čtenáře předchozích knih Torey L. Hayden. Kniha je určena zájemcům o skutečné příběhy s psychologickou tematikou a lidem, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování. Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA. V Portálu vyšly její knihy Spratek, Dračice a mazánek, Zvíře a Tygřice.

Léčba a uzdravení závislé poruchy osobnosti. Závislá porucha osobnosti se vyznačuje zvýšenou potřebou závislosti na druhých lidech, neschopností osamostatnění, nízkým sebehodnocením či nepřiměřenými obavami z opuštění. Tato porucha je podle odborníků mnohem rozšířenější, než se dříve soudilo, a vede často k různým formám závislého chování, psychosomatickým onemocněním, depresím nebo dotyčného dostává často do role týraného a zneužívaného člověka. Autor popisuje na pozadí grimovské pohádky Husopaska to, jak k chorobné závislosti dochází a jaké charakteristické formy na sebe může brát. Citlivě objasňuje, jak může emocionální zneužívání v rodinách vést k masivnímu narušení pocitu vlastní hodnoty, a ukazuje, jak může dojít u dotyčného člověka k osvobození a uzdravení. Heinz-Peter Röhr působí přes dvacet pět let jako psychoterapeut na odborné klinice pro léčbu závislostí v německém Fredeburgu. Autor řady knih. V nakladatelství Portál od něj vyšly knihy Narcismus – vnitřní žalář (2001), Hraniční porucha osobnosti (2003), Hysterie – strach z odmítnutí (2009).

Ďalší medzinárodný bestseller z pera slávnej Waris Dirieovej! Malá Safa zo somálskeho slumu nemala ani tri roky, keď si zahrala v Púštnom kvete, životopisnom filme o topmodelke Waris Dirieovej. Hrôzostrašná scéna, pri ktorej dievčatku násilím urobia vyriezku, dojala k slzám milióny divákov na celom svete a rozpútala vášnivé diskusie na najvyšších politických miestach. Safa v skutočnom živote nepodstúpila potupujúce mrzačenie ženských orgánov. Jej rodičov k tomu zaviazala zmluva podpísaná pred nakrúcaním filmu. Tá zabezpečila ich dcérke školskú dochádzku aj chudobnej rodine živobytie až do dovŕšenia Safinej plnoletosti. Po rokoch sa však Waris dozvedá šokujúcu správu. Safina matka svoje rozhodnutie ľutuje. Neobrezaná sedemročná dcéra je ľuďom na posmech, rodina čelí kritike za nerešpektovanie tradície. „Nečistá“ Safa sa vraj nikdy nevydá a matka nedopustí, aby bola jej dcérka menejcenná. Waris nezaváha a odcestuje do somálskeho Džibuti, aby sa pokúsila o nemožné a Safu zachránila. V africkej púšti sú totiž povery a tradícia mocnejšie než predstavy západného sveta.

Lokomotívy v daždi. Príbeh osemročného chlapca, ktorého rodičia sa nevrátili z návštevy Viedne späť za železnú oponu, a preto vyrastá u svojich starých rodičov. Žije obklopený svojimi detskými a dospelými priateľmi i nepriateľmi v takmer magickom prostredí Starej Vsi, navonok idylickej pohraničnej obce. Dej sa odohráva v polovici šesťdesiatych rokov minulého storočia a hlavný hrdina prežíva svoje detské dobrodružstvá, stvára bežné chlapčenské pestvá a popritom sa dozvedá aj niečo o živote, o jeho kráse i ťarche. To, že jeho rodičia sú relatívne blízko, a pritom beznádejne ďaleko, dodáva chlapcovmu príbehu zaujímavý paradox, ktorý sa vo svojej detskej naivite nakoniec rozhodne vyriešiť tak radikálne, ako len vie. Premiéra rovnomenného filmu v réžii Juraja Nvotu bude už túto zimu. To, že jeho rodičia sú relatívne blízko a pritom beznádejne ďaleko, dodáva chlapcovmu príbehu zaujímavý paradox, ktorý sa vo svojej detskej naivite nakoniec rozhodne vyriešiť tak radikálne, ako len vie.

Příběh ženy, která čelila domácímu násilí. Dianne je úspěšná žena, působí jako moderátorka a zpěvačka a navíc je i úspěšná obchodnice. Tato stránka jejího života je však jen fasáda, která zakrývá smutnou a hrozivou skutečnost: její manžel ji fyzicky i psychicky týrá a navíc v ní budí pocity viny, že si za svou situaci v podstatě může sama. Postupem času se jeho násilné chování zaměří i na Diannina syna z předchozího manželství. Až tehdy v sobě nešťastná žena najde sílu a prolomí iluzi spokojeného a vyrovnaného manželství. Velmi silný příběh autorka v závěru knihy doplňuje zajímavými reflexemi. Přemýšlí o tom, proč si za muže vybrala právě násilníka, a vzpomíná na to, jak se jejich vztah vyvíjel. Objevuje momenty, které mohly posloužit jako varovné známky toho, co se bude dít, a popisuje uzavřený kruh „láska-naděje-strach“, který je charakteristický pro domácí násilí. Kniha může povzbudit a inspirovat lidi, kteří žijí v nevyrovnaném vztahu, k hledání sil k nápravě, případně k opuštění bezvýchodné situace. V případě domácího násilí jde totiž leckdy doslova o život. Kniha je určena pro lidi, kteří trpí domácím násilím, psychology a terapeuty, sociální pracovníky, zájemce o psychologicky laděnou literaturu faktu. Dianne Schwartz založila a vede organizaci Educating Against Domestic Violence (Vzděláním proti domácímu násilí) zaměřenou na prevenci domácího násilí a na podporu lidí, kteří mu čelí.

Publikace podává komplexní pohled na historii i současnost sociální pedagogiky u nás i v zahraničí. Seznamuje s jejími metodologickými východisky a charakterizuje ji jako vědní disciplínu i jako frekventovaný studijní obor. Dále se věnuje problematice sociálního prostředí, škole a výchovným institucím z pohledu sociální pedagogiky, sociálněpedagogické komunikaci, aktuálním možnostem oboru při pomoci v nejrůznějších životních situacích, otázkám multikulturního soužití a celé šíři sociálněvýchovného působení v terénu. Kniha zaujme studenty SPŠ i zájemce o studium sociálně zaměřených oborů na VŠ, sociální pracovníky a další zájemce z pomáhajících profesí. Prof. B. Kraus vyučuje na PF UHK a UTB Zlín a je garantem oboru sociální pedagogika na obou uvedených fakultách.

Po stručném historickém úvodu je hlavní část práce věnována novým teoretickým přístupům (emocionální expresi, kognitivním přístupům a některým neuropsychologickým nálezům) i praktickým aplikačním otázkám. Těžištěm knihy je problematika soudobého chápání funkcí emocí v našem životě, otázky regulace - kontroly a zvládání a emocionální ovlivňování našich poznávacích procesů. Důležitou část práce představuje přiblížení dynamiky vybraných základních emocí jako jsou radost, náklonnost, strach, hněv, smutek, překvapení apod.

Publikace se zaměřuje na výzkum v pedagogice a psychologii s ohledem na učitelskou profesi. Je svou povahou didaktická. Záměrem autorů je ukázat a zpřístupnit budoucím i stávajícím učitelům možnosti a limity kvalitativních a kvantitativních výzkumných přístupů v takové podobě, aby byli schopni porozumět publikovaným výzkumům a využít jejich výsledky, případně realizovat vlastní výzkumná šetření, a to nejen v průběhu studia, ale i následně ve své praxi. Kniha se zabývá oběma přístupy současně a je cílena na učitelskou profesi. Právě v tom tkví, oproti zavedeným metodologickým publikacím, její ojedinělost. Mgr. Martin Skutil, Ph.D., je odborným asistentem na Ústavu primární a preprimární edukace Pedagogické fakulty UHK. Mezi další autory patří prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc., Dr.h.c., přední odborník v oblasti pedagogiky a pedagogického výzkumu v České republice. Ostatní členové autorského kolektivu jsou akademickými pracovníky na Pedagogické fakultě UHK a na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Všichni členové týmu jsou řešiteli či spoluřešiteli grantových projektů v oboru pedagogika či psychologie a publikují v českých i zahraničních odborných periodicích.

Filosofické základy pedagogické antropologie. Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění (označované jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod.) v dějinách proměňují. Existují mezi různými formami sebeporozumění v různých dobách nějaké souvislosti? Jak sobě rozumí člověk doby moderní, případně postmoderní? Co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou? Hledáním odpovědí na takové otázky nás autorka uvádí do tématu filosofie člověka a filosofie výchovy. Metodicky je každé z témat zpracováno v informativním textu a shrnutí a doplněno ukázkami z pramenné literatury a náměty k zamyšlení, jež mají inspirovat k hlubší orientaci ve věcech člověka. Kniha je určena především studentům pedagogických fakult či studentům humanitních oborů a všem odborníkům, kteří se orientují na problematiku výchovy a vzdělání v nejširším kontextu. Doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc., je vedoucí katedry občanské výchovy a filosofie na Pedagogické fakultě UK v Praze. Systematicky se zabývá problematikou filosofie člověka a výchovy.

Cyklus tridsiatich deviatich básní – druhý diel jedinečného básnického triptychu – je pokračovaním Rúfusovej výpovede v zbierke Báseň a čas. Ústredným motívom celej zbierky je vernosť a pokora, s ktorou básnik vníma svoj ľudský údel. Aj tu sa však ľudský údel rozširuje na osud celého ľudského pokolenia, víziu jeho ohrozenia, ale i nádej, že zlo ohrozujúce svet nemusí byť nezvratné. Zbierka vyšla s ilustráciami akad. mal. Ivana Pavleho.

Cyklus štyridsiatich piatich básní – tretí, záverečný diel jedinečného triptychu, ktorým sa zároveň uzavrelo celé básnické dielo Milana Rúfusa. Autor sa, žiaľ, vydania tejto svojej poslednej zbierky už nedožil. Nájdeme v nej básne so známymi motívmi detstva, dozrievania a starnutia, dobra a zla, úvahy o zmysle ľudského bytia. V hĺbkovej reflexii básnik pomenúva základné hodnoty, ktoré určujú osud človeka, a robí to vysoko kultivovaným básnickým jazykom. Zbierka vyšla s ilustráciami akad. mal. Ivana Pavleho.

Každý den, ať už s sebou přináší věci veselé nebo smutné, je pro nás výzvou. Kniha se může pro čtenáře stát inspirací a podnětem, jak z každého dne roku vytěžit co nejvíce. Den za dnem kniha nabízí zamyšlení nad tématy osobního rozvoje, duševního a duchovního růstu, porozumění sobě, druhým i světu ve kterém žijeme, či povzbuzení na cestu vydat se do dosud neznámých životních oblastí. Úvahy jsou vždy doplněny výroky známých osobností z různých částí světa a z různých období dějin lidstva a praktický podnět k danému tématu. Inspiraci zde může čerpat každý člověk sám pro sebe, pro svou rodinu i pro přátele. Tento soubor podnětů může být zároveň i vhodným dárkem.

Kniha čerpá z osobní zkušenosti autorky, která několik let působila v paliativní péči. Setkání s lidmi, jimž perspektiva blízké smrti naléhavě otevřela palčivá osobní témata a možná trochu pozapomenuté hodnoty, proměnila i její vlastní život.Rozhovory s umírajícími naznačily několik hlavních směrů lítosti – kéž bych měl odvahu žít opravdu podle sebe, ne podle očekávání druhých, kéž bych tolik nepracoval, kéž bych měl odvahu vyjádřit své city, kéž bych si udržel vztahy se svými přáteli, kéž bych si dovolil být šťastnější… Příběhy lidí loučících se se životem se prolínají s osobním příběhem autorky, hledající pozitivní smysl plného prožívání přítomnosti při stejně plném vědomí vlastní konečnosti.Bronnie Ware je australskou písničkářkou, prošla řadou zaměstnání, několik let se věnovala paliativní péči. Původní anglické vydání knihy Čeho před smrtí nejvíce litujeme (The Top Five Regrets of the Dying) se stalo světovým bestsellerem.

Klasifikace, diagnostika a léčba. Moderní trendy v léčbě. Úzkostné poruchy představují nejčastější psychické poruchy, které postihují velkou část populace. Setkávají se s nimi nejen psychiatři a psychoterapeuti, ale i praktičtí lékaři, zdravotníci a sociální pracovníci. Známý odborník uvádí ucelený přehled úzkostných poruch, zabývá se jejich vznikem, diagnostikou, průběhem v dětství i v dospělosti. Především však shrnuje nové trendy v komplexní léčbě úzkostných poruch, tedy kombinaci psychoterapie s farmakologickou léčbou. Monografie obsahuje řadu kazuistik.

Kniha týmový koučink nabízí ucelený pohled na práci s týmy a skupinami metodou koučinku. Téma týmový koučink bylo v dosavadní literatuře zpracováno pouze jako část náležející k práci s týmem, teambuildingem a rozvojem týmu. Autorka se zabývá nejen technikami, ale hlavně podstatou práce s týmem – jak může týmový koučink dobře fungovat a jak může napomoci práci týmu. Kniha je psána pro kouče, personalisty, pracovníky ve vedoucích funkcích, manažery, lektory koučování a teambuildingu. Eva Mohauptová se zabývá koučováním pracovních týmů, teambuildingem, tréninkem vnitrofiremní komunikace a koučováním jednotlivců. V Portálu vyšla její kniha Teambuilding (2005, 2009).