Osobnosti

Tomáš Halík. Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Čtenář v knize nalezne i vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace. Kniha je nově doplněna o CD, na němž T. Halík čte vybrané části knihy.

Od samizdatov a VPN k dokumentom ŠtB a ÚPN. Monografia Ján Langoš. Od samizdatov a VPN k dokumentom ŠtB a ÚPN, ktorú napísal historik Patrik Dubovský, prináša mozaiku aktivít Jána Langoša od 80. rokov minulého storočia, keď sa angažoval v nonkonformných skupinách najmä pri tvorbe kultúrno-občianskych samizdatov a v Hnutí za občiansku slobodu. Autor predstavuje Jána Langoša ako neľahostajného človeka a občana s vyhraneným kritickým postojom k pálčivým spoločenským a morálnym témam, ako boli devastácia životného prostredia, antisemitizmus, chartistické hnutie či aktivity neoficiálnej cirkvi. Nad týmito, ale aj nad ďalšími témami sa Ján Langoš veľmi otvorene zamýšľal v samizdatovej tvorbe, ako i v neformálnych diskusiách.Občianske aktivity a myšlienky Jána Langoša kontinuálne našli uplatnenie v hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN) a po zmene režimu najmä pri vyrovnávaní sa s reprezentantmi komunistickej moci, nomenklatúrou KSČ a jej represívnou zložkou ako Štátna bezpečnosť a jej tajní spolupracovníci. Langošova ochota zapojiť sa do reforiem spoločnosti sa prejavila jeho prácou vo Federálnom zhromaždení, vo VPN ako politickej strane a tiež po voľbách v roku 1990 v náročnej funkcii federálneho ministra vnútra. Na poste federálneho ministra sa Ján Langoš podstatne zaslúžil o očistu ministerstva vnútra od príslušníkov ŠtB a komunistických kádrov a presadil lustračný zákon.Po rozdelení ČSFR Ján Langoš s priateľmi založil Stálu konferenciu občianskeho inštitútu, stál sa poslancom Národnej rady SR a podieľal sa najmä na presadení zákona o slobodnom prístupe k informáciám. Zároveň sa stál predsedom Demokratickej strany (DS), ktorá v rámci Slovenskej demokratickej koalície (SDK) v roku 1998 vytvorila novú politickú garnitúru.Vyvrcholením aktivít Jána Langoša bola inštitucionalizovanie jeho dlhoročného plánu – vytvoriť právny a spoločenský základ na vyrovnanie sa s oboma totalitami našich dejín. V tomto duchu kniha zaznamenáva dramatický čas, keď sa Jánovi Langošovi v lete 2002 podarilo v NR SR presadiť zákon o pamäti národa a o zriadení Ústavu pamäti národa (ÚPN).Po prvých rokov fungovania ÚPN sa táto pamäťová inštitúcia stabilizovala a rozvinula svoje poslanie, no Ján Langoš v júni 2006 tragicky zomiera.Uzatvoril sa tak oblúk od zápasu s režimom ŠtB a KSČ až po etablovanie ÚPN a sprístupnenie dokumentov obávanej ŠtB verejnosti.Patrik Dubovský, PhD. od roku 2004 pracuje v Ústavu pamäti národa. Venuje sa témam prenasledovania cirkví na Slovensku po roku 1948, činnosti Štátnej bezpečnosti a nezávislým opozičným iniciatívam v Československu počas tzv. normalizácie.

Apoštol všeobecného kněžství. Text nás seznamuje s charizmatem osobnosti olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Při příležitosti 100. výročí jeho jmenování arcibiskupem vyhodnocuje autor tradiční pohledy na něj a otevírá i nové perspektivy. Lidé stále přicházejí k jeho hrobu – Stojanův odkaz je živý. Zejména dnes nás povzbuzuje jeho statečný postoj zastávat se Božích věcí před rozmanitými státními institucemi. Autor knihy vyzdvihuje důležité téma všeobecného kněžství.

Zborník pri príležitosti 70. narodenín Mons. Tomáša Galisa, žilinského biskupa. 14. februára 2008, na sviatok svätých Cyrila a Metoda, pápež Benedikt XVI. zriadil v Žiline novú diecézu a za jej prvého biskupa menoval Mons. Tomáša Galisa. Na tejto slávnosti boli prítomní aj jeho priatelia z Talianska. Bola to udalosť výnimočnej viery a veľkého priateľstva, ktorému nemohla zabrániť ani železná opona. Pri príležitosti 70. narodenín Mons. Tomáša Galisa, mu priatelia z mesta Crema prostredníctvom spomienok zahrnutých v tejto publikácii gratulujú, spájajú sa v pozdravoch a ďakujú mu za priateľstvo, ktoré sa neustále prehlbuje a silnie.Don Luciano CappelliAko veriaci človek spolu s vami vyznávam so sv. Pavlom, že každý „sa stal služobníkom z daru Božej milosti, ktorú som dostal podľa pôsobenia jeho moci“ 3,7). Preto ten najsilnejší rozmer každého jubilea je vďačnosť Pánovi a Darcovi za dar života a povolania.Mons. prof. ThDr. Jozef Jarab, PhD.Blahoželám Mons. Tomášovi Galisovi, žilinskému diecéznemu biskupovi, vzácnemu priateľovi v Pánovi k milému životnému jubileu a úprimne mu prajem všetky milosti a dary Ducha Svätého, ktoré sú potrebné k najplnšiemu uvádzaniu novej evanjelizácie do života v jeho širokospektrálnej apoštolskej práci pod ochranou a vedením Panny Márie ešte mnoho rokov.P. Ján Ďurica SJ

Strhujúci život a dielo jedného z najväčších mysliteľov 20. storočia. Monografia Nikolaj Velimirovič, nový Zlatoústy predstavuje strhujúci život a dielo jedného z najväčších mysliteľov 20. storočia, ktorý bol veľkou osobnosťou srbského národa. Pôsobil ako diplomat, filozof, historik, spisovateľ, básnik, rečník, národný buditeľ, sociálny pracovník a cirkevný vodca. Aktívne sa zúčastňoval na všetkých dôležitých udalostiach dramatickej histórie srbského národa v prvej polovici 20. storočia.Nikolaj Velimirovič sa vyznačoval nadpriemernou inteligenciou. Študoval významné texty najznámejších spisovateľov východnej i západnej európskej kultúry. Zvlášť ho priťahovala filozofia, psychológia, história a filológia. Ako dvadsaťštyri-ročný mal už preštudované diela takých autorov, akými sú Njegoš, Shakespeare, Voltaire, Nietzsche, Marx, Puškin, Tolstoj, Dostojevský a ďalší. Získal doktoráty na univerzitách v Berne a Ženeve vo Švajčiarsku, doktorát z Oxfordu, čestný doktorát honoris causa Cambridgskej univerzity, čestný doktorát Univerzity v Glasgowe, doktorát z Kolumbijskej univerzity.Nikolaj Velimirovič žil v období dvoch svetových vojen, kedy sa radikálne menila politická, spoločenská i sociálna situácia ľudí. Prednášal na univerzitách v Anglicku a USA. Angažoval sa v sociálnej práci. Počas druhej svetovej vojny bol uväznený v koncentračnom tábore v Dachau v Nemecku. Z väzenia bol vyslobodený tesne pred ukončením vojny vďaka pomoci 36. americkej divízie spojených síl. V tábore smrti pretrpel kruté mučenia. Zomrel v USA v roku 1956 vo veku 76 rokov.

Prvá, dlhoočakávaná kniha o našom najväčšom básnikovi posledných desaťročí. Imrich Vaško ju začal písať ešte za života Milana Rúfusa. Ani básnik, ani autor sa však jej vydania nedožili, a tak táto jedinečná výpoveď Rúfusovho súčasníka a priateľa vychádza posmrtne. Vysokoškolský pedagóg a literát Imrich Vaško zomrel 9. 2. 2010.

Ako sa neutopiť v tomto zložitom svete. Triezve a priame rady, ako si budovať a zachovať dobré vzťahy, manželstvá a rodiny. Dlhoročné skúsenosti známeho odborníka a jeho pohľad na život.Kňaz a psychiater Max Kašparů v tejto knihe odpovedá na otázky, ako pracovať na zdravých vzťahoch a ponúka svoj pohľad na našu súčasnosť. Kniha prináša jeho skúsenosť, ako sa hodnotne pripraviť a prežiť spoveď a svätú omšu, ale aj úvahy o psychiatrii, fenoméne smrti a pripravenosti na večný život. Kniha obsahuje otázky, ktoré Max Kašparů ešte nikdy počas svojho života nedostal. A samozrejme, priame odpovede, aké vie ponúknuť len tento skúsený psychiater a čerstvý kňaz.

Diabol sa nás bojí. Pozná ho celý svet. Možno ste aj vy čítali jeho knihy, alebo sa zúčastnili na seminári o oslobodení od Zlého či vnútornom uzdravení. Preto si nenechajte ujsť publikáciu rozhovorov so série Inšpirujúci, Exorcista Elias Vella: Diabol sa nás bojí.Známy kňaz, člen rehole minoritov, rozpráva osobne a priamo o svojom životnom rozhodnutí a ceste, trápeniach aj radostiach. Zároveň predkladá užitočné rady o modlitbe, manželskom spolužití, o boji s pokušeniami a diablom. Jeho mnohoročné poznatky sú láskavé a skúsenosti vzácne. Pôsobia upokojujúco na ubolené duše a srdcia.

Ísť do manželstva je odvaha a risk. Rukami mu prešli stovky mladých a manželov. Má dlhoročné skúsenosti, ktoré ponúka s láskou, ale triezvo.Kňaz ThLic. Marián Valábek SDB sa dlhodobo venuje sprevádzaniu snúbencov a riešeniu kríz a problémov manželov. Je riaditeľom Centra pre rodinu v Bratislave, spoluzakladateľom Manželských stretnutí a prednášal nové formy pastorácie rodiny. Kedy začať s prípravou na manželstvo? Na čo nezabudnúť? Prečo je manželstvo bláznovstvom? Dá sa zvládnuť s jedným človekom do smrti? Existuje šanca pre ľudí na pokraji rozvodu? Aj tieto otázky otvárame v knihe, ktorá nemá byť dogmatickým ani morálnym výkladom, ale rozhovorom o problémoch a ďalších skutočnostiach v manželskom a rodinnom živote.

Kniha prináša 108 spomienkových textov od pamätníkov – kolegov, priateľov a žiakov – na profesora slovenčiny a francúzštiny a známeho slovenského jazykovedca Bela Letza (1902 – 1971), ktorý pôsobil na žilinskej reálke, neskôr gymnáziu, v rokoch 1931 – 1938 a 1945 – 1955. Profesor Letz zanechal i pozoruhodné vedecké dielo, popri iných publikáciách je autorom rozsiahlej novátorskej Gramatiky slovenského jazyka.Spomienky podávajú presvedčivý a konkrétny obraz o pôsobení vtedajšieho gymnaziálneho profesora, o vzťahoch jeho študentov a kolegov k nemu, o veľkej vážnosti a náročnosti vtedajšej výučby, úcte žiakov k profesorovi, o jeho autorite a prísnosti, ale aj o jeho prívetivosti, srdečnosti a ochote pomáhať. Zo Spomienok vyžaruje atmosféra vtedajšieho gymnázia na Slovensku, pričom neopakovateľným spôsobom vystihujú genius loci žilinského gymnázia, z ktorého vyšli desiatky významných osobností.

Životní příběh a duchovní odkaz athoského starce Josefa Hesychasty. Předkládaná kniha se věnuje životu a dílu starce Josefa Hesychasty, jenž patří k nejvýznamnějším osobnostem současného pravoslaví. Prostřednictvím svého učení i žáků podstatně ovlivnil život na Svaté hoře Athos, a nejen tam. Kláštery v Americe jsou toho dokladem. Jeho duchovní odkaz, který se zachoval také v jeho textech, a zejména v dopisech, inspiruje napříč církevními tradicemi ty, kteří se dali na náročnou a zároveň okouzlující cestu radikálního křesťanského života v duchu hesychastické tradice.

Nebudem hrať divadlo pred Božou tvárou. Poznali sme ho ešte ako diakona a psychiatra a mnohí sme aj čítali knihy alebo počúvali jeho prednášky. Kto je však Max Kašparů zblízka? Aká je jeho životná cesta, čo sa skrýva „za“...?Kniha prináša silný rozhovor s Jaroslavom Maxmiliánom Kašparů, človekom, ktorý je dnes gréckokatolíckym kňazom, no celý život odmietal hrať pred Božou tvárou divadlo.V knižnom rozhovore sa dočítate: o tom, že tu vôbec nemusel byť, ak by sa jeho mama rozhodla inak, a tiež o jeho náročnom detstve bez otcao zmarenej svadbe s nevestou, ktorá to vzdala pár dní pred obradom, ale aj o novej známosti, trvajúcej len pár hodín, ale zavŕšenej úspešnou svadbou a doterajším pevným manželstvomo domácich poštových holuboch, vysokoškolských skúškach, skúsenostiach s hypnózou i o písaní poézieo aktuálnej kňazskej službe i o tom, že niekedy je v spovednici lekárom i kňazom zároveňV knihe nájdete aj poctivé rady do života: na čo si pred manželstvom dávať pozor a aké sú nášľapné míny v manželstve;čo s chorými manželstvami, v ktorých môže byť jeden z manželov psychopat;ako v živote nevyhorieť a mať zdravé telo, ducha i dušu.Kniha obsahuje aj ďalšie štyri rozhovory s Maxom Kašparů. Každá kapitola prináša zhrňujúcu myšlienku napísanú vlastnou rukou autora.

Mojou ambíciou je slúžiť Bohu. Mnohí čitatelia si obľúbili knižné publikácie Inšpirujúci. Úplnou novinkou z tejto série je kniha Politik Richard Vašečka: Mojou ambíciou je slúžiť Bohu. V rozhovore odpovedá na otázky, ktoré mu položil novinár Martin Ližičiar. Richard Vašečka je poslancom Národnej rady SR, autorom knižiek o manželstve, mužoch ale aj výchove detí. Ak sa však o ňom a jeho životnom príbehu chcete dozvedieť viac, odporúčame vám začítať sa do jeho rozprávania o tom, prečo sa nestal kňazom, ako začínali manželia Vašečkovci v neznámom meste Žiline, ale aj o tom, ako prijal pozvanie k učiteľstvu i k politike.

rozhovor s Jožinem Valentou. Svůj první knižní rozhovor poskytl Marek Vácha svému příteli, bývalému studentu a vedoucímu táborů pro mládež Jožinu Valentovi. Vácha v něm vydává svědectví o své cestě k Bohu a ke kněžství, o radostech i bolestech kněžského života, hovoří o svých zkušenostech učitele a cestovatele, o tématech duchovních i společenských, a to vše v atmosféře rozhovoru dvou přátel, která se při jednotlivých setkáních příliš nelišila od momentu, kdy vzešel nápad knihu rozhovorů vydat – když spolu oba autoři v jedné únorové noci 2018 seděli u ohně kdesi v argentinských horách.

V našich dejinách bolo mnoho výnimočných žien, ktoré urobili niečo naozaj významné. No časom ich mená akoby zapadli prachom. Kniha ponúka 50 príbehov odvážnych a akčných žien, ktoré sa nebáli kráčať svojou vlastnou cestou. Približuje ženy z rozmanitých oblastí spoločenského, vedeckého a kultúrneho života. Žili v rôznych obdobiach, pochádzali z rozličných spoločenských vrstiev a venovali sa rozmanitých činnostiam. A všetky urobili niečo veľké, čo ovplyvnilo život iných ľudí alebo celej spoločnosti. Od príbehu sv. Alžbety zo začiatku 13. storočia precestujete so superŽENAMI dejinami až po príbeh misionárky Veroniky Ráckovej, ktorá zahynula v roku 2016 v Južnom Sudáne.Spoznáte Žofiu Bošňákovú, ktorá sa po smrti stala veľmi slávna, primášku Pannu Cinkovú, ženské aktivistky Annu Pivkovú aj Elenu Šoltésovú, pestovateľku ruží Máriu Henrietu Chotekovú, maliarky Želmíru Duchajovú Švehlovú a Ester Šimerovú Martinčekovú. Zoznámite sa s „našimi prvými" - lekárkou Máriou Bellovou, farárkou Darinou Bancíkovou, botaničkou Izabelou Textorisovou a inými priekopníčkami. Nevynechali sme ani superŽENY ako Mária Terézia, Anička Jurkovičová, Božena Slančíková či Terézia Vansová. Každý príbeh dopĺňa ilustrácia mladej výtvarníčky Zuzany Bartovej

Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů. Jeho životopisec se soustřeďuje zejména na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi. S rostoucí mocí komunistické strany a zejména s nastolením nového režimu byl arcibiskup šikanován a byla omezována jeho činnost. Nepomohlo, že byl v roce 1946 jmenován kardinálem – v roce 1948 byl zatčen a ve vězení mučen. V únoru 1949 byl odsouzen na doživotí za údajnou vlastizradu. Jeho situace se začala zlepšovat až v polovině padesátých let, vzhledem k destalinizaci země.

Život a dílo světového německého skladatele. Kniha vychází při příležitosti 330. výročí mistrova narození. Život a dílo světového německého skladatele. G. F. Händel zůstává bezesporu jedním z největších géniů hudebních dějin. Přesto bylo mnoho fascinujících aspektů jeho tvorby zastřeno celými generacemi nekritického obdivu nebo mylných interpretací. Předkládané dílo čtenáře přivádí zpět k původnímu Händelovi díky propojení dobových dokumentů všeho druhu (citací z korespondence, a to jak Händelovy, tak jeho příznivců, dobových kritik, oslavných básní) s životopisnými postřehy i uvážlivým hodnocením Händelovy skladatelské práce. Výsledkem je ucelený, ale i zábavný portrét Händela jako člověka a vyčerpávající popis jeho kariéry na pozadí historických událostí první poloviny 18. století, zejména v Anglii. Zvláště významná je poslední kapitola, která sleduje vývoj händelovské legendy od skladatelovy smrti do současnosti. Přínosem je i autorův nový doslov, napsaný speciálně pro české vydání, který uvádí nejnovější výsledky bádání a přináší přehled současných inscenací Händelových oper. Knihu doplňuje obsáhlá chronologická tabulka, sestavená händelovským badatelem Anthonym Hicksem, která zaznamenává nejdůležitější události ve skladatelově životě a hudební kariéře. Rozsáhlá obrazová příloha přináší téměř 100 ilustrací, z toho 10 barevných. Český překlad jistě uvítají všichni zájemci o život a dílo jedné z nejvýznamnějších postav hudební historie.

Cestovatel – etnograf - spisovatel. Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval úze­mí dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod. Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a před­náškové činnosti. Lze říci, že touto činností do značné míry utvářel obraz Afriky a jejích původních obyvatel v zemích rakouské monarchie. Své bohaté sbírky později většinou rozdal vědeckým a vzdělávacím ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamněj­ších evropských muzeí. Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě. Kniha vychází ve spolupráci s Národním muzeem.

Rozhovor vedli Jan Paulas a Tomáš Kutil. Jak může přežít řeholnice v pasťáku?Jak se ošetřuje prezident?Jak hovořit o víře v dnešní době?Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole?Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci?Tyto a mnohé další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Redaktor a moderátor Martin Veselovský, oceněný Cenou Ferdinanda Peroutky, se ptá Tomáše Holuba, v současné době plzeňského biskupaO jejich neformálním rozhovoru Martin Veselovský říká: ,,Už z podstaty svého povolání musím být zvědavý člověk. A na Tomáše Holuba jsem byl zvědavý vlastně celých zhruba patnáct let, během nichž se vídáme. Já ve stabilní roli ptajícího se novináře, on v neuvěřitelně se proměňujících pozicích od hlavního kaplana české armády, přes Generálního sekretáře České biskupské konference až po plzeňského biskupa. Od chlapa, který dokázal obstát jako kněz mezi vojáky na balkánských misích, přes náhle tvrdého a nekompromisního vyjednavače o návratu církevního majetku až po biskupa, který žije v extrémně zajímavé éře papeže Františka. V této knize máme oba příležitost vystoupit z daných škatulek. Konfrontovat se i na jiné než čistě tematické úrovni aktuální publicistiky. Mluvit o zkušenostech a pocitech bez nutnosti směřování k tomu nejlepšímu titulku. Jsem zvědavý, jak se nám to povede.“

V knižním rozhovoru reflektují jeho autoři témata, která jsou současnému pražskému arcibiskupovi drahá: smysl tradice, zvláště katolické v kontextu moderních českých a evropských dějin, kořeny víry a věrnosti církvi, dějiny domikánského řádu a jeho přínos do mozaiky církevní minulosti i současnosti. V knize se odrážejí hluboké historické znalosti současného nástupce svatého Vojtěcha a arcibiskupském stolci, jeho dnešní názory na českou společnost a stát, na stav dialogu státu a církve. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa Dominika Duky, současné hlavy české katolické církve. Mons. Dominik Duka OP (1943, Hradec Králové) je 36. arcibiskup pražský, metropolita a primas český (jmenován 13. února 2010). Dne 22. června 1970 přijal kněžské svěcení. Po odnětí státního souhlasu pracoval patnáct let v plzeňské Škodovce. Za ilegální činnost byl patnáct měsíců vězněn v Plzni-Borech. Byl provinciálem České provincie dominikánů (1986–1998), 24. biskupem královéhradeckým (1998–2010). V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Tomasz Dostatni (1964) je dominikánský kněz, publicista, v devadesátých letech působil v Praze, kde se zasloužil o rozvoj česko-polských vztahů mezi umělci a intelektuály. Žije v polském Lublinu, kde stojí v čele nadace Ponad granicami. Je autorem několika knih (v češtině vyšel knižní rozhovor s Tomášem Halíkem Smířená různost, Portál, 2010). Jaroslav Šubrt je šéfredaktor přílohy Katolického týdeníku Perspektivy. Překládá z polštiny.

Doktor z Lambaréné. Osobnost bez hranic. Kniha vychází ke 140. výročí narození a 50. výročí úmrtí Alberta Schweitzera.Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo. Monografie německého evangelického teologa, historika a právníka, profesora univerzity v Lüneburgu, přináší komplexní zpracování bohaté a mnohostranné Schweitzerovy osobnosti. V chronologickém uspořádání sleduje základní etapy Schweitzerova života, jeho mládí a teologická studia, lásku k hudbě a zájem o osobnost Johanna Sebastiana Bacha, kterému věnoval přelomovou monografii, rozhodnutí stát se „pralesním doktorem“ a pobyty v gabunském Lambaréné, jeho rozsáhlé veřejné působení a politickou korespondenci. N. O. Oermann se pokouší odpovědět na mnohé dosud nezodpovězené otázky: Jak se stalo, že právě Schweitzerova pralesní nemocnice, jedna z mnoha, si získala takovou proslulost? Jak zapadala jeho filosofie kultury do myšlení doby a jaké bylo Schweitzerovo politické a strategické myšlení?

„Nikdy v živote som nechcel škodiť, zavadzať, brzdiť vývoj života. Nikdy som netúžil po inom ako po dobrote, po kráse, po dokonalosti. A nikdy mi nik neveril, nijaká spoločnosť, nijaký režim, nijaká klika. Bo všetci vedia rozmýšľať iba vo svojich kategóriách. Pretože každý za každej situácie verí iba vo svoj prospech. Každé čisté snaženie považovali za vrchol prefíkanosti. Keďže skoro každý žije z podlosti, nevie veriť v priamosť a nekompromisnosť. Keďže väčšina sa živí zradou, nechce veriť vo vernosť. Keďže verím a chcem veriť každým dychom, každým činom, každou myšlienkou, muselo dôjsť, k čomu došlo. Svet má jednu odmenu pre úprimnosť a jednoznačnosť: umlčať! Svet má jednu odpoveď na úsilie po rýdzosti: tresnúť po hlave! Svet má jednu zbraň pre tých, čo chcú byť čistí: odstrániť alebo vyhlásiť za blázna! Kto neverí, nemá schopnosť veriť, že iný verí. Ja verím tým, čo za svoju ideu vedia trpieť."Pavol Strauss

Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Ve vzpomínkách a vyprávění prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze je zřetelný jeho naprosto jedinečný, laskavý a shovívavý vztah k lidem, bez kterých, jak sám říká, by si nedovedl představit ani svou práci, ani svůj život.Jeho příběh se začal psát v padesátých letech a zrcadlí pohnuté osudy mnoha vrstev společnosti druhé poloviny dvacátého století v naší zemi.Čtenář si přečte řadu vzpomínek a osobních svědectví. Dozví se i temer zákulisní souvislosti toho, jak moravskoslezská dieceze vznikla, co se v církvi po revoluci povedlo a co nikoliv, anebo i to, jak biskup Kobkowicz vidí aktualní spoločenská témata. Vzniká tak zajímavá mozaika obrazu jednoho člověka, ale i regionu, který je mu obzvlášť blízký a ke kterému už neodmyslitelně patří.

Obrazy ze staré indiánské misie v Paraguayi. Florián Baucke (1719–1779), psáno též Paucke, vstoupil k jezuitům v Brně a studoval v klementinské koleji v Praze. Vyučoval na jezuitských kolejích ve Vratislavi a Nise. Roku 1748 byl vyslán přes Lisabon do španělských zámořských misií (provincie Paraguay); v letech 1748–1766 působil mezi indiány – Mokobity. Po odchodu jezuitů ze španělských kolonií přebýval ve Znojmě a posléze v Jindřichově Hradci, kde také zemřel. Bringmannův text věcně zprostředkovává Bauckeho osobní vzpomínky.

Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Ve čtrnácti esejích a studiích se současný přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby. Zvláštní pozornost pak věnuje otázkám topografie v Máchově díle, především v básni Máj. V jedné kapitole se také věnuje Máchovu putování do Itálie, jak je básník zapsal ve svém deníku, součástí této kapitoly je podrobný popis trasy této cesty, včetně kilometráže. Slovo senzace v titulu odkazuje ke knižnímu významu „počitek, vjem, vnímání“. Charakterizovat soubor Kolocových prací pak lze právě skrze tento výraz: jako texty vzniklé z ustavičné pozornosti a soustředěné vnímavosti k literárnímu i výtvarnému dílu zakladatele českého moderního básnictví. Autorova široká obeznámenost s tématem však nikdy není demonstrována samoúčelně, ale směřuje k odkrývání bohatství a poutavosti díla velkého českého básníka.

Doktor z Lambaréné. Osobnost bez hranic. Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo.Monografie německého evangelického teologa, historika a právníka, profesora univerzity v Lüneburgu, přináší komplexní zpracování bohaté a mnohostranné Schweitzerovy osobnosti. V chronologickém uspořádání sleduje základní etapy Schweitzerova života, jeho mládí a teologická studia, lásku k hudbě a zájem o osobnost Johanna Sebastiana Bacha, kterému věnoval přelomovou monografii, rozhodnutí stát se „pralesním doktorem“ a pobyty v gabunském Lambaréné, jeho rozsáhlé veřejné působení a politickou korespondenci.N. O. Oermann se pokouší odpovědět na mnohé dosud nezodpovězené otázky: Jak se stalo, že právě Schweitzerova pralesní nemocnice, jedna z mnoha, si získala takovou proslulost? Jak zapadala jeho filosofie kultury do myšlení doby a jaké bylo Schweitzerovo politické a strategické myšlení?

Kniha o Jakubu Demlovi. Čin a slovo - Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968-2008," píše o tomto svazku jeho autor Vladimír Binar. "Soustřeďuje texty různého charakteru a podob - vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným a místopisným labyrintem básníkova života a jeho vydavatelskou činností, soubory postav vystupujících v jeho ,theatrum mundi´, dokonce i interview věnovaná vydávání Demlova díla a tomu, jak zasahovalo do mého života.Přes různorodost těchto textů, věřím, že ve svém celku podají základní obraz dramatického i tragického dění Demlova života, stejně jako vývoje a tvarové podoby jeho díla - jedinečného útvaru v dějinách české literatury.

"Její jméno působilo jako hvězda naděje, která vyvede romský lid z bludného kruhu nepochopení mezi Romy a gádži. Elena Lacková (* 22. března 1921 ve Veľkém Šariši - 1. 1. 2003 v Košicích) napsala první romskou hru, nacvičila ji se svými příbuznými v chatrči cikánské osady; psalo se o ní s obdivem v novinách, pozdvihla romipen z bláta ignorantského opovržení... Znovu jsem začala za Ilonou jezdit v roce 1976... A Ilona vyprávěla. Vyprávěla věci, o kterých nemluvila, když byl její muž naživu. Nic špatného - pouze uvolněné zvažování a hodnocení vlastního života.Bylo to fantastické a já začala natáčet. Natáčely jsme celé dlouhé večery, týden, deset dní, po celou dobu, co jsem u ní bydlela... Ilonina životopisná a zároveň etnologicky nesmírně zajímavá vyprávění jsem jezdila natáčet několikrát za rok po dobu osmi let. Průběžně jsem je přepisovala z magnetofonu a narůstaly mi stránky a posléze i fascikly romských textů. Při přepisování jsem znovuprožívala trans jako při Ilonině vyprávění. Zároveň jsem čím dále tím více pociťovala, že se nesmírně proviním na Iloně, na Romech i na Neromech, pokud její výpověď nesdělím dál." (Z předmluvy Mileny Hübschmannové.) Životopisná mozaika z prostředí romské menšiny. Vyprávění s fantaskními prvky, ale také výpověď ženy, která prožila dvě totality a zápasí o svou tradiční víru.

Život a dílo světového německého skladatele. G. F. Händel zůstává bezesporu jedním z největších géniů hudebních dějin. Přesto bylo mnoho fascinujících aspektů jeho tvorby zastřeno celými generacemi nekritického obdivu nebo mylných interpretací. Předkládané dílo čtenáře přivádí zpět k původnímu Händelovi díky propojení dobových dokumentů všeho druhu (citací z korespondence, a to jak Händelovy, tak jeho příznivců, dobových kritik, oslavných básní) s životopisnými postřehy i uvážlivým hodnocením Händelovy skladatelské práce. Výsledkem je ucelený, ale i zábavný portrét Händela jako člověka a vyčerpávající popis jeho kariéry na pozadí historických událostí první poloviny 18. století, zejména v Anglii. Zvláště významná je poslední kapitola, která sleduje vývoj händelovské legendy od skladatelovy smrti do současnosti. Přínosem je i autorův nový doslov, napsaný speciálně pro české vydání, který uvádí nejnovější výsledky bádání a přináší přehled současných inscenací Händelových oper. Knihu doplňuje obsáhlá chronologická tabulka, sestavená händelovským badatelem Anthonym Hicksem, která zaznamenává nejdůležitější události ve skladatelově životě a hudební kariéře. Rozsáhlá obrazová příloha přináší téměř 100 ilustrací, z toho 10 barevných. Český překlad jistě uvítají všichni zájemci o život a dílo jedné z nejvýznamnějších postav hudební historie.

Misionár v Indii. Mohlo by vás zaujímať: Sny Jána Bosca.Keď mal don Bosco v noci z 9. na 10. apríla 1886 v Barcelone misionársky sen, Učiteľka, ktorá ho vo sne sprevádzala, mu ukázala krajiny od Južnej Ameriky po Áziu, kde raz majú pôsobiť saleziánski misionári. Jednou z týchto krajín bola aj India, dnes druhý najľudnatejší štát sveta, kde sa kresťanstvo dostalo už v 1. storočí.Ale až príchodom svätého Františka Xaverského a jezuitov v 16. storočí zažilo skutočný rozlet. Misionárska práca sa často mylne chápe ako práca kňaza v ktorejkoľvek známej farnosti. Životopisná črta „nekňaza“ nás však presvedčí, že misie sa budujú tak duchovne, ako aj holými rukami. Brat Michal Čahoj (1911 – 1994), ktorý sa stal saleziánom v roku svätorečenia Jána Bosca, do bodky naplnil slová zakladateľa ďaleko od domova – v Indii.

Autorka vás na stránkach tejto knihy pozve sledovať životné osudy a spoznávať diela piatich významných spisovateľov 20. storočia. Spoločným menovateľom života a diela Sigrid Undsetovej, Paula Claudela, Archibalda Josepha Cronina, Françoisa Mauriaca a Axela Muntheho je hľadanie cesty k Bohu a odhodlanie premietnuť výsledok tohto hľadania vo svojom diele. Kniha je pozvaním siahnuť po kvalitnej beletrii, ktorá môže veľmi obohatiť naše vnútro.

Príbeh väzňa. Nevídaná medzinárodná publikácia: prvý a jediný denník, ktorý napísal doteraz zadržiavaný väzeň v Guantáname.Od roku 2002 väznia Muhammada Walad Saláhího v internačnom tábore v Guantánamo Bay na Kube. Spojené štáty americké ho doteraz neobvinili zo žiadneho zločinu. V marci 2010 prikázal federálny sudca, aby ho prepustili, avšak americká vláda sa rozhodnutiu postavila proti a stále neexistuje žiadny náznak, že by ho Spojené štáty chceli prepustiť.Tri roky po uväznení v Guantáname začal Saláhí písať denník. Spomína si v ňom na život, ktorý viedol predtým, než 28. novembra 2001 opustil domov a dostal sa do rúk agentov CIA. Opisuje v ňom „nekonečnú cestu okolo sveta“ plnú väznenia a výsluchov, ako aj každodenný život väzňa v Guantáname.Jeho denník nie je len dokonalou obžalobou väzniteľov, ale aj veľmi súkromným životopisom, strašidelným, plným čierneho humoru a prekvapivo milosrdným. Denník z Guantánama je dôležitým historickým medzníkom a zároveň strhujúcou snímkou bez zábran.

Kulturní obraz ze 17. století. K sepsání této knihy vedla autora touha odhalit alespoň něco z osudu Václava Rudolfa Haranta z Polžic, který patřil mezi první bosé augustiniány v Čechách a byl také i jedním z představitelů pobělohorské rekatolizace.

Cestovatel – etnograf - spisovatel. Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice.Během svých cest procestoval úze­mí dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod. Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a před­náškové činnosti.Lze říci, že touto činností do značné míry utvářel obraz Afriky a jejích původních obyvatel v zemích rakouské monarchie. Své bohaté sbírky později většinou rozdal vědeckým a vzdělávacím ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamněj­ších evropských muzeí. Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě. Kniha vychází ve spolupráci s Národním muzeem.