Historické romány

Obětavý a skromný život Žofie Bošňákové je morálním protikladem čachtické paní i šintavské bosorky, jejichž osudy jsme sledovali v předchozích románech.Žofie zemřela mladá, nebylo jí ani třicet pět let, ale její život byl mravní satisfakcí za ukrutné zločiny proti lidskosti, které páchaly A. Báthoryová na přelomu 16. a 17. století a do roku 1637 Anna Rosina Listiusová na Šintavském hradě.I po tolika letech mají osudy této výjimečné, nevšední ženy každému z nás co říci. Zůstane vzorem příkladného manželského i rodinného života, který se v naší současnosti ocitl na scestí. Žofie Bošňáková je i s odstupem staletí jedinečným příkladem nezištné lásky k chudým, nemocným a ubohým i v moderní společnosti, domáhající se sociální spravedlnosti, míru a vzájemného porozumění mezi národy a její příběh je strhující čtení...

Historický román o pozoruhodnej postave našich dejín, Jakubovi Krčínovi z Jelčan (1535-1604). Tento "selfmademan", ktorý sa z rodiny kolínskeho mešťana vypracoval na regenta rožmberského panstva, dodnes inšpiruje historikov i literátov. Jeho rybnikárske dielo vzbudilo vtedy rešpekt a nemalo v Európe obdobu, dodnes je predmetom obdivu i bádania. Román však opisuje "skryté" Krčínove roky po skončení štúdií na univerzite. Vtedy na svojej púti spoznal všetky vrstvy renesančnej spoločnosti, ich politické i náboženské spory; bol ale hnaný ďalej, na Rožmberské panstvá a ich zradne blatá.

Velkolepý, zcela moderně psaný román se odehrává v 11. století a provází čtenáře téměř celým tehdejším světem. Francouzský žoldák přijme od anglického šlechtice nabídku, aby se vydal do Konstantinopole zachránit jeho syna, který je tam držen jako rukojmí. Mladý rytíř bude propuštěn výměnou za šest mimořádných dravých ptáků, bílých sokolů. Ze všeho nejdříve Vallon míří se svými společníky do Norska, pak putuje přes Grónsko a Rusko k svému cíli. Na dlouhé cestě ho provází řada výrazných postav, například sokolník se schopností porozumět divokým zvířatům nebo nebývale vzdělaný student lékařství, který s sebou tajně nese dokumenty, jež mají vést k objevení pátého evangelia. Vynikající dobrodružný příběh je napsaný svižně a s fantazií. Skvělý děj dokáže udržet čtenáře v napětí až do poslední stránky.

Románové spracovanie atentátu na Reinharda Heydricha. Popisuje scénu domáceho odboja, rovnako ako exilovú vládu, výcvik parašutistov v Anglicku, prípravu atentátu, okolnosti aj situáciu po ňom. Nevyhýba sa opisu súkromného života hrdinov. Poskytuje realistický obraz o štruktúrach nemeckej moci, zaoberá sa vyšetrovacími postupmi gestapa. Okrem známych faktov obsahuje aj rad nedávno publikovaných či málo známych skutočností. Dielo zaujme strhujúcim dejom aj výbornou psychológiou postáv.

Majstrovsky napísaný román Kena Folletta Piliere zeme nadchol milióny čitateľov; je to vzrušujúca dráma o vojne, vášňach a rodinných konfliktoch, súvisiacich so stavbou katedrály.Román Na veky vekov zavedie čitateľov do stredovekého Kingsbridgea o dve storočia neskôr, keď sa muži, ženy aj deti z mesta znova dostávajú do pazúrov ničivej vlny historických zmien. Vo svojom druhom románe s historickým námetom nás Ken Follet opäť privádza do krásneho, stredovekého Anglicka.Od príbehov ľudí, ktorí zasvätili svoje drahocenné životy stavbe prenádhernej, veľkolepej katedrály, dychtivo vykreslených v Pilieroch Zeme, však nechal uplynúť až stopäťdesiat rokov. Miesto, kde bol tak pracne vybudovaný tento staviteľský skvost, sa tak opäť stalo dejiskom spletitých príbehov niekoľkých postáv, prežívajúcich svoje lásky a nenávisti, ovládaných chamtivosťou i pýchou, vášňami, ctižiadostivosťou, túhou po poznaní, ale aj po pomste.Po dvesto rokoch, ktoré uplynuli od smrti grófa zo Shiringu, sa čitateľ znovu vracia do Kingsbridgea, z ktorého sa stalo prosperujúce a významné mesto.Sledujeme pohnuté osudy potomkov, ktorých pokrvná línia vedie priamo k Jackovi Builderovi, staviteľovi kingsbridgeskej katedrály. Na veky vekov je síce pokračovaním príbehu Pilierov zeme, ale samostatný dej sa odohráva za vlády Eduarda III. počas storočnej vojny, ktorá priniesla nekonečné roky neistoty a nestability, chorôb, hladu a chudoby.

Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helen Heinnemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helen je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť svoju rodinu, čím si spečatí svoj osud spôsobom, o akom by sa jej nikdy ani nesnívalo. Po vyčerpávajúcej ceste Helen a jej rodina prídu do koncentračného tábora v Osvienčime. Jej manžela Johanna od nich odtrhnú, no Helen je odhodlaná za každú cenu chrániť svoju rodinu aj ostatných väzňov. Keď vedenie tábora zistí, že je nielen Nemka, ale ešte aj vyškolená zdravotná sestra, prikážu jej pracovať v nemocnici, ktorú má pod dohľadom sám Dr. Mengele. Helen si nerobí žiadne ilúzie o Mengeleho zámeroch, ale súhlasí, keď jej prikáže organizovať dennú starostlivosť a školu pre rómske deti v tábore. Helen zmobilizuje všetky svoje sily, aby za každú cenu ochránila deti, ktoré jej boli zverené do starostlivosti.Román Osvienčimská uspávanka demonštruje moc ľudskej obetavosti v podmienkach, keď sa zdá, že všetka nádej pohasla.

Už vyše sto rokov neutíchajú spory o tom, ktorý z románov F. M. Dostojevského je najlepší. Jedni tvrdia, že prvý – Chudobní ľudia, – pretože znamenal novú kvalitu v ruskej literatúre (podľa Belinského to bol prvý ruský sociálny román); iní sa nazdávajú, že Zápisky z mŕtveho domu, pretože sú v nich všetky základné myšlienky a problémy Dostojevského tvorby posibírskeho obdobia; tretí zaň označujú Zločin a trest, pretože znamená novú kvalitu v spisovateľovej tvorbe (prechod od dialogického románu k polyfonickému) a je aj skladobne najucelenejší; štvrtí dokazujú, že Diablom posadnutí, pretože prináša jeho najhlbšie rozvažovanie o človeku a svete a piati vyzdvihujú práve Bratov Karamazovovcov, pretože je to posledný román, v ktorom sa ako v oceáne zlievajú všetky témy predchádzajúcich autorových veľtokových románov. Tak ako každý z Dostojevského románov, predstavujú aj Bratia Karamazovovci neopakovateľnú myšlienkovú a umeleckú kvalitu, takže z hľadiska jeho stúpencov môže byť najlepší. Ide o to, že tak ako celé jeho dielo, predstavuje ďalší, iný, nový pokus myšlienkovo a umelecky preniknúť k „človeku ako k tajomstvu, ktoré treba odhaliť.“ Tak totiž svoje autorské vyznanie, svoj program, charakterizoval ešte na začiatku spisovateľskej dráhy on sám. Za toto odhaľovanie ľudského tajomstva platil tým najcennejším – zdravím a životom...

Príbeh tohoto historického románu sa odohráva krátko po skončení prvej svetovej vojny a vyhlásení vzniku Československej republiky. Vojna poriadne zasiahla do osudov protagonistov, ale ich skutočný boj sa ešte len začína. Michal, ktorý prerušil štúdiá v Prahe, pôsobí ako dôležitý predstaviteľ novej československej armády. Šándor, jeho priateľ zo strednej školy, sa ako Maďar a syn popredného prešporského advokáta ocitne na druhej strane barikády – medzi tými, ktorý by radi dosiahli pripojenie Prešporka k Maďarsku. Navyše Šándor miluje Michalovu sestru Hanku. Politická situácia sa zo dňa na deň mení a na jej pozadí sa odohrávajú osobné drámy.

Francouzský spisovatel a dramatik Marcel Pagnol (1895–1974), člen Francouzské akademie věd, patřil mezi nejvýznamnější dramatiky meziválečného období. Snad nejlépe se uplatnil jeho vypravěčský talent v knihách vzpomínek vydaných česky pod názvem Jak voní tymián. Pagnol své vzpomínky začal psát po šedesátce. Zavádí nás v nich do svého rodného kraje Provence s překrásnou přírodou. Pagnolův otec zakoupil nedaleko Marseille starší domek uprostřed divočiny. Soboty i neděle, ale hlavně prázdniny, tráví rodina s velkým nadšením zde. Malý Marcel společně s otcem a strýcem loví zvěř, s kamarádem Lilim prožívá tisíce prázdninových dobrodružství. Před našima očima vyvstává hora Taoumé, defilují rázovité venkovské postavy a téměř cítíme vůni divoké přírody, kde z vyprahlého kamení vyrůstají pod jižním sluncem voňavé trsy levandule a borovice ...

Príbeh sa odohráva krátko po skončení prvej svetovej vojny a vyhlásení vzniku Československej republiky.Vojna poriadne zasiahla do osudov protagonistov, ale ich skutočný boj sa ešte len začína. Michal, ktorý prerušil štúdiá v Prahe, pôsobí ako dôležitý predstaviteľ novej československej armády. Sándor, jeho priateľ zo strednej školy, sa ako Maďar a syn popredného prešporského advokáta ocitne na druhej strane barikády – medzi tými, ktorí by radi dosiahli pripojenie Prešporka k Maďarsku. Navyše Sándor miluje Michalovu sestru Hanku.Politická situácia sa zo dňa na deň mení a na jej pozadí sa odohrávajú osobné drámy.

Další historický román Vladimíra Körnera z roku 1993 pojednává o životě a době svatého Vojtěcha, tedy o letech kolem roku 1000. Jedná se sice o vůbec nejstarší dobu, do které Körner své dílo zasadil, ale můžeme – podobně jako v ostatních jeho románech – nacházet jasné paralely k současnosti, k lidskému jednání a bytí. To se ostatně podle Körnera příliš nemění, stále jsme v osidlech mocenských bojů i soukromých bojů se svědomím.I před úzkostmi, tísní a neustálým připomenutím smrti v dějinných souvislostech, před kterou není úniku. Dobová kritika se dokonce zmiňovala o tom, že se jedná o "existenciální" román, ve kterém je "vše sepsáno v předem daném scénáři, přičemž lidské dějiny jsou pouze jeho inscenací" (Jan Schneider).Rozšiřování křesťanství a vznik českého státu byly ostatně pro Vladimíra Körnera lákavé – jeho novela vyšla totiž v roce 1993, kdy se opět ustanovovala nová podoba našeho státu a paralely s dobou sv. Vojtěcha jsou více než zřetelné. Úvahy o české státnosti jsou navíc podkresleny typickou obrazností, až filmovým viděním, které jen dokresluje atmosféru středověku.

Po bitvě na Moravském poli nastala pro České království a Moravské markrabství doba hlubokého úpadku. Velký král Přemysl Otakar II. je mrtev, v Čechách vládne braniborský markrabě Ota V. řečený Dlouhý a Moravu má ve spárech římskoněmecký král Rudolf I. Habsburský.Jediná naděje Čechů, kralevic Václav, je proti své vůli zavlečen do Branibor. V Čechách loupí, drancují a znásilňují roty braniborských ozbrojenců. Proti nim vystupuje český šlechtic a rytíř Hynek Berka z Dubé, tehdy skutečně existující obávaný odpůrce Braniborů.Jeho příběh plný bitev, bojů a rytířských soubojů je oslavou síly, odvahy, statečnosti a bojového umění středověkého rytíře. Jeho setkání s budoucím českým králem Václavem II. se stává první nadějí obnovy Českého království. Láskyplné vztahy k půvabným a koketním dívkám, "okořeňující" rytířovy příhody nejsou historicky doloženy.

V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austen ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála.Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty.Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrow) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austen, mají co říct?

Láska Marie Stuartovny k Bothwellovi náleží k nejpozoruhodnějším v dějinách. ... Vášně nejvyššího stupně totiž nejsou nikdy podrobeny vůli člověka, kterého se zmocnily, všemi svými projevy a následky nenáleží do sféry vědomého života, nýbrž dějí se mimo veškerou odpovědnost. ... Její nesmyslné činy v té době se úplně vymykají z jejího obvyklého, normálního a spíš umírněného způsobu života; původcem všeho jsou její opojené smysly bez vůle a dokonce proti její vůli. Jde jako náměsíčná ve vleku magnetické moci, vstříc neblahému osudu a zločinu. Nedolehne k ní žádná rada, neprobudí ji žádný výkřik a teprve když vnitřní plamen v krvi dohoří, královna zase procitne, avšak vypálená a vypleněná. Kdo jednou prošel takovou výhní, tomu její žár sežehne život.

Nedokážu zapomenout na válku a na zánik jediné vlasti, kterou jsem kdy měl, rakousko-uherské monarchie.Svoji vlast jsem miloval. Umožňovala mi, abych byl současně vlastencem i světoobčanem. … Měl jsem rád ctnosti a přednosti své otčiny a dnes, kdy je mrtvá a pryč, mám rád dokonce i její chyby a nedostatky.Pochod Radeckého – nejzralejší a vrcholný Rothův román, jedna z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století – je hluboce prožitou elegickou básní, kterou na habsburské Rakousko složil poddaný z územního a národnostního okraje císařství. Stesk po ztracené minulosti a bolest ze ztráty domova se zde v jedinečné souhře mísí s humorem, ironií a sarkasmem – a to vše prostupuje láska, již není možné zradit a jež může zaniknout pouze smrtí samotného autora. „Der Leutnant Trotta, der bin ich,“ napsal Roth. Jeho obraz agonie velké říše a celé historické epochy je fascinujícím čtenářským zážitkem.

V pořadí pátý román předního britského prozaika japonského původu vychází pro velký úspěch ve druhém českém vydání. Strhující příběh o hledání ztracených rodičů, odehrávající se v letech 1931, 1937 a 1958 v Londýně, Šanghaji a Hongkongu, byl v roce 2000 v užší nominaci na prestižní Man Booker Prize.„Příběh, vycházející ve zdařilém českém překladu… vypovídá především o osamělosti lidí, o tom, že všichni jsme vlastně sirotky; o tom, jak s námi zacházejí ‚velké‘ dějiny, jaký vliv má na lidské osudy nelehká doba; o tom, že životní poslání, k němuž směřujeme, nemusí být vždy naplněno a nemusí se stát smyslem života; a konečně i o tom, že žádný jedinec nemůže napravit nešvary a problémy doby. Je to román působivý, který zanechá nesmazatelný dojem a vyvolá spoustu otázek. A Ishiguro jím opět potvrzuje svůj vysoký kredit.“Z recenze prvního vydání, Milan Valden, iLiteratura.czBritský spisovatel japonského původu. Narodil se v Nagasaki, ale jeho rodina přesídlila v roce 1960 do Anglie, kde také vystudoval. V roce 1978 získal bakalářský titul na University of Kent, o dva roky později titul magisterský na University of East Anglia. V roce 1981 publikoval první povídky, o rok později vyšel jeho první román A Pale View of Hills. Žije v Londýně a patří k předním současným anglicky píšícím autorům. Jeho knihy byly přeloženy do tří desítek světových jazyků. Český dosud vyšly jeho romány Soumrak dne (1977), Malíř pomíjivého světa (1999), Neopouštěj mě (2007) a soubor povídek Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (2010). Román Soumrak dne se též stal předlohou slavného stejnojmenného filmu Jamese Ivoryho s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli.

Hledání absolutní pravdy. Tento neobvyklý grafický román pojednává o prvním období života filozofa Bertranda Russella a o jeho vášnivém hledání pravdy. Pronásledován tajemstvím své rodiny a neschopen ovládnout svou mladickou náruživost, propadá Russell posedlosti prometheovským úsilím: chce položit logické základy pro veškerou matematiku.