Beletria, romány

Jeden muž staví cestu k míru… kámen za kamenem, školu za školou. Mortensonův příběh protkaný dramatickými momenty, romantikou a dobrými skutky, nám připomíná moc myšlenky dobra a sílu obsaženou v rozhodnutí jednotlivce vytrvat ve své práci tváří v tvář obrovským překážkám. V roce 1993 se horolezec Greg Mortenson ocitl po neúspěšném pokusu zdolat vrchol K2 na chudém pákistánském venkově v pohoří Karakoram. Dobrosrdečnost místních obyvatel ho dojala natolik, že přislíbil vrátit se zpět a postavit zde školu.Tři šálky čaje je příběh o tomto slibu a neuvěřitelných výsledcích, kterých se podařilo dosáhnout. Za více než deset let postavil Mortenson na tomto nebezpečném území, kde se zrodil Tálibán, ne jednu ale pětapadesát škol, navštěvovaných převážně dívkami. Jeho příběh plný ohromující odvahy se stal testamentem síly lidskosti.

Román o psychoterapii a psychoterapeutech. Na pozadí příběhu několika analyticky orientovaných terapeutů a jejich pacientů, který se odehrává v současném San Francisku, přední americký psychoterapeut otevírá řadu zásadních problémů pomáhajících profesí: vztahy mezi profesionály a jejich klienty, mezi terapeuty navzájem, otázky přenosu a protipřenosu, motivace jednotlivých terapeutů, jejich osobní zralosti a integrity, věrnosti (analytické) doktríně a tvořivosti, autentičnosti v profesionálním vztahu.Autor dává čtenářům nahlédnout do průběhu terapie a supervize, práce se sny, ale i vztahů a postojů v psychoterape­utické komunitě. Přitom se knihou prolíná napínavý děj s detektivní zápletkou.

Román o papežství po jaderné katastrofě. Románová fikce o křesťanství po celosvětové jaderné katastrofě při které zahyne papež a většina kardinálského sboru.

Tetraptych zbierok básní. Teofil Klas, vlastným menom Jozef Zavarský.R. 1955 – 58 študoval na Jedenásťročnej strednej škole v Poprade a v Trnave, 1963 – 65 na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave. R. 1958 – 89 redaktor Technických novín, súčasne 1985 – 89 ilegálneho kresťanského časopisu Rodinné spoločenstvo, 1990 – 93 redaktor a šéfredaktor Katolíckych novín, 1993 zástupca šéfredaktora časopisu Impulzy, 1993 – 95 sekretár redakcie Technické noviny, 1995 – 97 knižný redaktor vydavateľstva Nové mesto, 1998 – 99 redaktor týždenníka Kultúra, od r. 2000 na dôchodku.Básne písal už ako stredoškolák, 1968 zostavil prvú zbierku Zaklínadlo, ktorá však v dôsledku normalizačných spoločenských udalostí nevyšla. Nový poetický impulz mu dala demonštrácia veriacich v marci 1988 v Bratislave, keď začal publikovať básne v ilegálnom časopise Rodinné spoločenstvo.Autor meditatívnej poézie, ktorú vydal v zbierkach Chcem niesť pečať Ducha (1989), Najbližšej k Taju (1993), vo vianočnom cykle Z noci sa kráča do svetla (1995), v cykle Pôstne akordy, v sonetoch Putovanie do Loreta (oba 1996) a v básnickom triptychu k dvetisícročnému jubileu kresťanstva Hlas kňaza Gorazda (1999). Ďalšie zbierky: Zaklínadlo (2001), Biely vstup (2002), Z polosna krásna (2002), Premeny do svetla (2003). Z nemčiny preložil Schillerovu básnickú skladbu Pieseň o zvone (1996).

Daniel Pastirčák je kazateľ, esejista, prozaik, básnik, scenárista, dramatik, výtvarník, prekladateľ. Dvoma slovami: renesančný človek. Rozsahom záujmov a nadaní renesančný, spôsobom premýšľania celkom dnešný. Dnešný, ale nepoplatný plytkej dobe, smerujúci poctivo do hĺbky. Je trpezlivý pri hľadaní správneho okamihu, dôležitej emócie, výrazného zážitku, ovplyvňujúceho porozumenia. Je mu dané nahmatávať pulz doby.Meditatívne básne v zbierke s tým najkratším možným názvom V, dopĺňajú hudobné kompozície Pjoniho pre violončelo a fragmenty drone - ambientných plôch, ktoré plynule prechádzajú cez územia minimalizmu až k hmlám šumivej elektroniky.

Daniel Raus je novinár, publicista, básnik a pesničkár. Píše po česky a po slovensky. Pochádza z Vysokého Mýta vo východných Čechách, väčšinu života však prežil na Slovensku - striedavo žije v Prahe a v Bratislave.Túto zbierku básní ilustroval Julo Nagy.

Pri písaní spomienok som vlastne prežívala obdobie detstva. Opäť som cítila všetky tie vône, vnímala farby a zvuky dediny, v ktorej som rástla. Odvtedy sa veľa, vlastne takmer všetko zmenilo. V hmotnej, ako aj v duchovnej oblasti. Zmenu neviem lepšie vyjadriť ako som to urobila kedysi v básni: „Aj šťastie je dnes iné, nie ako bývalo,keď okrem lásky, citu bolo treba málo.”Do akej miery doba menila nás a akou mierou sme prispievali my k urýchľovaniu zmien, nie je celkom jednoduché posúdiť a je špecifické pre jednotlivcov, s účinkom spätnej väzby. Myslím si však, že každá doba niečo dáva a niečo berie. A je do istej miery na nás, čo si necháme vziať a čo dokážeme prijať.

Autentický příběh o životě ve vítězství navzdory vážné nemoci. Kniha o posledním roce Petra Grubera, nedávno zesnulého správce sboru Jednoty bratrské v Turnově. Jedná se o knižní vydání internetového blogu, skrze který rodina (Petr, manželka Katka a děti Eliška, Anežka a Vítek) sdílela s ostatními svůj boj s rakovinou.Po celý rok zveřejňovali zápisky o tom, co se v jejich životech dělo, o zápasech a bojích, ale také o Kristově vítězství, milosti a radosti, kterou prožívali navzdory utrpení. Přinášeli čtenářům povzbuzení, podněty k zamyšlení a pomáhali odhalit, o co v životě doopravdy jde. Doplněno barevnými rodinnými fotografiemi.

…poslední, nejmenší místnost měla samostatný vchod z chodby. Tam macecha sestěhovala dvě dětské postýlky a jeden gauč. Anetka už nebyla zvyklá spát v malé postýlce, skoro se tam nevešla, a přesto jí to nebylo nic platné. Spala tedy s Radkou na gauči. Tiskla k sobě plyšového slona, dárek od Boji. V koutě zbyl jen malý prostor pro hračky. Pod oknem prádelník, kde byly naházené jejich věci – nikdo je neroztřídil. Jediná dobrá věc, že se zase dostaly k sobě. Už si začaly odvykat, přestaly mluvit o svých sestřičkách. A tady byly zase spolu jako dřív. Ženka začala stonat. Hleděla stále do zdi a pohupovala se sem tam. Kdyby nebylo sestřiček, nikdo neví, jak by to dopadlo. Byl to špatný start do jejich nového života, kam je poslalo soudní rozhodnutí. Jako tři holčičky stály za oknem a balancovaly na úzké římse…O knihe napísal: Dvacet let jsem psychologicky vyšetřoval děti v dětských domovech všech typů a měl jsem příležitost seznámit se s obecnou problematikou dětí vyrůstajících mimo rodinu i s osudy jednotlivých dětí. Práce Taťany Březinové do těchto poznatků a zkušeností dobře zapadá – prozrazuje její znalost a zkušenost (zřejmě důvěrnou) s prostředím, z něhož čerpá náměty. Každý příběh je z jiné oblasti dané problematiky, ale společná jim je snaha autorky o postihnutí hlubších podkladů „zvláštností“ těchto dětí. Příběhy jsou nepochybně autentické ( i když se v některých patrně spojuje více osudů) a jsou nahlíženy vskutku z hloubi. Podle mého soudu je to výborná literární práce o psychické deprivaci... z posudku prof. Zdeňka Matějčka ke knize

Anglická verzia knihy Píseň. Zbierka 144 krátkych básní - poetických meditácií o živote, Bohu a našom postavení vo svete.Časť zbierky vyšla pôvodne v samizdate pod názvom Proto jsem ti zahrál tuto píseň.

mp3. Ak sa niekto narodí v černošskom gete, vyrastá v neúplnej rodine a v škole ho považujú za jedného z najhorších, potom asi nie je ťažké predstaviť si, „čo asi z toho dieťaťa bude“. Život však niekedy prináša nečakané rozuzlenia. Na začiatku Ben Carson – chlapec bez perspektívy, ktorý nevie, či nájde v živote zmysluplné uplatnenie. Na konci Ben Carson – známa kapacita v odbore neurochirurgia, muž z novinových titulkov, ktorý prináša nádej mnohým pacientom a ich blízkym.Skutočný príbeh interpretuje Ivo Gogál a Ľudmila Mandžárová.Celkový čas: 451 min.Titul je dostupný aj v printovej verzii Zlaté ruky (2012).

Sarina, hvězda televizního pořadu Kouzla, přijíždí do Crescent Bay na autogramiádu. Má jí Rebeka věřit, že čarodějnictví může být i dobré? Dokáže zjistit, co se skrývá za populárním pozlátkem?

Uprostřed pustých hor Nového Mexika musí Rebeka, Scott a Ryan čelit lžím a kouzlům mocného indiánského šamana. Mají ale šanci odhalit indiánskému kmeni pravdu, jestliže se klam vplížil i do jejich vlastních řad?

Miroslav Schlesinger napísal v knihe množstvo životných skúseností v podobe krátkych príbehov, ktoré sa opierajú o skutočné udalosti. Autor sa zaoberá najdôležitejšími témami ako sebaúcta, úcta k iným, riziká našich predstáv a očakávaní, falošné predstavy o sebe ale aj o viere, pohľady detí na život a iné. Hlavnou postavou je tajuplný a múdry Majster, ktorý svojim poslucháčom pomáha pozerať sa na všetko inak, než boli doteraz zvyknutí. Majster v príbehoch najčastejšie zastupuje duchovného radcu alebo múdreho priateľa, ktorý je pri každom z nás. Vzhľadom na to, že sa autor venuje v rámci práce aj formovaniu osobností detí, mládeže i dospelých, vybral také príbehy, ktoré je možné využívať práv na túto činnosť. Môže byť teda dobrou pomôckou na hodinách etiky i náboženstva.Čitateľ tu môže nájsť iný pohľad na rôzne situácie, ale tiež väčší pokoj v duši. Príbehy sú inšpirované praxou súvisiacou s prevenciou kriminality a hľadania východísk z problémov. Najtvrdší bývajú pravé tí, ktorí boli najviac zranení. Nepotrebujú bojovať s okolím, potrebujú len pochopiť a cítiť, že sú skutočne milovaní… že je niekto, komu na nich skutočne záleží, aj keď už prešli peklom svojho života.Najviac sa mi páči príbeh Zázračný úsmev, kde majster povzbudzuje svojho žiaka: „Každému, nech je akokoľvek mrzutý, daruj milý úsmev. Pamätaj, že úsmev, ktorý vychádza z pokojného srdca, je priam Božím dažďom pre vysychajúce srdce trpiace nedostatkom lásky“.

Výber z vyznaní jubilujúcich umelcov.

Ve svých zvláštních a provokativních povídkách předkládá autor vizi dnešního světa, který pomalu hyne na své sobectví a nezodpovědnost. Leroyovy povídky jsou vyjádřením obav moderního světa, kde kulturní hodnoty vytlačuje čím dál důmyslnější technika a život jednotlivce ztrácí svou jedinečnost. Autor odmítá přítomnost takovou, jakým způsobem ji žijeme, a jeho apokalyptická vize budoucnosti je vyjádřením jeho odporu i varováním..

Dobrodružný příběh z doby Konstantina a Metoděje. Dobrodružný příběh chlapce Vojmíra se odehrává na pozadí válečných střetů Velkomoravské a Východofranské říše. Na pozvání knížete Rastislava přicházejí soluňští bratři Konstantin a Metoděj na Velkou Moravu, aby tu založili školu. A právě do této školy se dostává za dramatických okolností chlapec Vojmír. Prožívá zde své lidské i duchovní zrání, poznává nové přátele, ale rovněž své schopnosti i slabosti. Objevuje přitom vyspělou byzantskou kulturu a světlo křesťanské víry. Nejlepším učitelem a rádcem je pro něj hlavně ve chvílích beznaděje a opuštěnosti otec Konstantin. Jak se Vojmír rozhodne v téměř bezvýchodných situacích? A jaké životní poslání mu Bůh připravil? Napínavá kniha zaujme všechny děti i dospělé, kteří milují dobrodružství a dějiny našeho národa.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Strážca ohňa (2013).

Říká se „co člověk to originál“, mohli bychom také říci jedinečný životní příběh. Každý z nás ví, jak je těžké celý život shrnout do několika vět, ale zároveň platí, že několik slov mnohdy vyjádří více, než dlouhé povídání. Vzpomínám na klienta azylového domu – nevděčníka, který tolikrát sociální pracovníky zklamal, tolik příležitostí nevyužil, podle mnohých si za spoustu problémů mohl sám. Má smysl mu pomáhat?A pak jsem uslyšel větu: „Když byl malý, nutil ho otec, aby močil na matku, kterou před tím zbil.“ Jak bychom my naložili s takovým vkladem do života? Kdo je viník? Kdo má právo soudit? Sociální, charitativní či humanitární práce je krásná, ale náročná profese. Pokud se na ni má člověk dobře připravit, musí hodně studovat a musí mít také hodně praxe. A právě tím je naše škola specifická. Studenti sbírají zkušenosti ve stovkách zařízení v České republice a ve více než čtyřiceti zemích čtyř světadílů.Před sedmi lety v rámci volitelného předmětu Public relations pod vedením novináře Iva Mludka vznikl nápad, aby každý student sepsal příběh jednoho člověka, se kterým se na své praxi v zahraničí setkal. Uvědomili jsme si, že je velká škoda, pokud by tyto příběhy zůstaly pouze v paměti jednotlivých studentů. Tato zpočátku nenápadná myšlenka pokračovala symbolickým sebráním kamene z místa onoho setkání.Sochaře Lubomíra Dostála tato idea natolik oslovila, že stvořil unikátní sochu – „Sochu příběhů“, která je umístěna na nádvoří školy. Do ní jsou od roku 2006 tyto kameny – příběhy vkládány. Dvakrát ročně, vždy po návratu studentek a studentů z dlouhodobých praxí, se tak její podoba změní. Přibudou osudy tragické, plné utrpení i bolestí, ale také svědectví o nezměrné síle člověka, víře, lásce a naději, že dobro dokáže proměňovat svět.Na začátku byla myšlenka vytvoření symbolického místa, kde se protnou osudy lidí z celého světa. Vzápětí jsme si ale uvědomili, že se stejnými svízeli se můžeme setkat v naší bezprostřední blízkosti. Budete-li chtít, přijeďte se na naši sochu podívat. Nezapomeňte ale prosím, že je to i vaše socha. Každý z nás může pomoc potřebovat, ale může ji také dát. Kéž jsou i pro vás následující stránky příležitostí pro zastavení se v každodenním shonu a uvědomění si podstatného.Martin BEDNÁŘ, ředitel školy

Zbierka čŕt. Zbierka krátkych próz mladého, začínajúceho autora.

Knížka Reginy Domanové je půvabným zpracováním toho, jak může maminka, která čeká dalšího potomka, říci jeho malému sourozenci, co se děje v jejím bříšku. Dítě zkoumá vodu kolem sebe a mluví s andělem, který je s ním. Vyprávění dítěte a jeho rozmluvě s andělem porozumí dítě už ve třech letech.

Čaroles. Stáročia boli čarovné bytosti zhromažďované v ukrytej rezervácii nazvanej Čaroles, aby sa zabránilo ich vyhubeniu. Kendra a jej brat Seth nevedia, že ich starý otec je správcom Čarolesa. Prastaré zákony udržiavajú v lesoch ukrytých za vstupnou bránou rezervácie poriadok medzi chamtivými trolmi, nezbednými satyrmi, zlomyseľnými bosorkami, skazenými škriatkami a závistlivými vílami. Keď však Kendra a Seth porušia pravidlá, oslobodia sa mocné sily zla a súrodenci musia čeliť najväčšej výzve svojho života, aby zachránili svoju rodinu, Čaroles a možno aj celý svet.

Při setkání dvou lidí může někdy vyskočit jiskra, jako bychom o sebe křísli dvěma kameny. Sestra Marie z Komunity Blahoslavenství vypráví o čtyřiceti náhodných setkáních, která ji něčím překvapila a oslovila, v nichž prožila nečekaně Boží přítomnost.

V důsledku mimořádných životních osudů a jejich odrazu v básnické tvorbě je dnes Václav Renč svými čtenáři známý především jako autor velikých mariánských skladeb, zejména Popelky Nazaretské, blízké svou formou, melodičností a přehlednou epikou i prostým čtenářům nezaměřeným soustavně na poezii.Kniha Přesýpací hodiny je poslední lyrickou sbírkou, kterou V. Renč ještě autenticky připravil k tisku. Je to jistým způsobem suma a odkaz básnické zkušenosti, která je nedílnou zkušeností životní: poslední definitivně uspořádaná sbírka zralé tvorby, prakticky bez kazu.Václav Renč je již plně zařazený v proudu české duchovní básnické tvorby své doby (srov. například dedikace řady básní odkazující na určitá příbuzenství a výraz vděčnosti). Básník, přijímaný kdysi jako výstřední individualista a introvert se ničím nevyděluje z tíhy existence svého lidského společenství.

Hugh O'Flaherty se narodil v Irsku ve městě Killarney. Byl nadšeným sportovcem. Závodil jako boxer, házenkář a hráč golfu. Od útlého věku ale věděl, že jeho povoláním je být knězem. Po svém vysvěcení působil nejprve jako apoštolský delegát v Egyptě, Haiti, Santo Domingo a Československu, poté v Římě u Svatého stolce, kde začala jeho nejnáročnější práce. Po kapitulaci Itálie v roce 1943 se Řím dostal pod velení plukovníka Herberta Kapplera z obávaného útvaru SS, který začal s deportacemi italských Židů do Osvětimi. Kappler byl známý nepřítel Židů, který je pronásledoval na každém kroku.O'Flaherty, který byl v té době ve Vatikánu hlavou Svatého Officia, se vrhl do činnosti na záchranu Židů a válečných zajatců z nacistické likvidační mašinerie. Zorganizoval sofistikovaný tým, který zahrnoval muže a ženy mnoha národností, náboženství a politických názorů. Kappler se neustále pokoušel O'Flahertyho zavraždit, ale přesto O'Flaherty pokračoval ve svém úsilí. Zachránil spolu se svými spolupracovníky tisíce Židů a válečných zajatců. Po válce byl O'Flaherty za své hrdinské činy v různých spojeneckých zemích vyznamenán státním vyznamenáním.

Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Asi budem lietať.Sbírka příběhů, zamyšlení a fejetonů od oblíbené autorky potěší a povzbudí nejen čtenářky, ale i mnohé muže. Obsahuje krátké čtivé texty o rodině a manželství, o vztahu s Bohem a o setkání s lidmi. Vše je nahlíženo osobitou optikou, jemným humorem i moudrým a laskavým nadhledem.

Známe je z dětských obrázkových Biblí, z vyprávění babiček, z kázání v kostele a nakonec i z narážek a odkazů v jiných příbězích. Obsah známe zpaměti. Postavy procvičujeme v biblickém pexesu nebo jsme je vybarvovali v omalovánkách. Přesto mohou hrdinové biblických příběhů ožít před našima očima a jejich život zavoní pachem ryb, potem únavy z dlouhé cesty nebo sladkou vůní vzácného parfému.Muži i ženy z těch dávných příběhů prožívali stejné věci jako my. Cítili radost, strach, hlad i žízeň. Zpívali si, hádali se, dlužili peníze, lovili ryby, čistili sítě, vařili jídlo, pásli ovce, nosili vodu. A všichni se nějakým způsobem setkali s Bohem. Pojďme přivonět k těm starým příběhům, mohly by se klidně stát i nám.

Knížka obsahuje 75 krátkých příběhů, většinou se silnou pointou, které člověka doslova chytí za srdce. Nejedná se, jak bychom mohli soudit podle názvu knihy, o texty určené výlučně pro lidi nemocné, i když je pravda, že autorka často čerpá ze své znalosti hospicového prostředí.

Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy...

I v románě Až naprší a uschne se stává zámek Blandings dějištěm nečekaných příhod, v nichž klíčovou roli sehrají miláčkové místních urozených usedlíků- prasata, která mají získat ostruhy na zamědělské výstavě.

Výpravy do sveta kryptozoológie, encyklopedie. Draky, jednorožce, obrie bytosti, baziliškovia... Sú príbehy o týchto tajuplných tvoroch pravdivé? Kde teraz sú? Za ostatných 150 rokov zhromažďovala Londýnska kryptozoologická spoločnosť správy a dôkazy zo všetkých kútov zemegule, aby vytvorila tento ohromný archív dokumentácie a vyriešila tak doteraz nezodpovedané otázky o všakovakých bájnych stvoreniach: od morských panien cez Minótaura, Krakena, vlkolaka až po elfov. Táto neuveriteľná kniha, uverejnená po prvý raz, presvedčí aj toho najskeptickejšieho čitateľa o existencii bytostí s úžasnými a niekedy aj desivými schopnosťami.

Ako ich nájazdy ovplyvnili moderný svet. V našich predstavách sa zahniezdil obraz barbarov ako zarastených, polonahých divochov, ktorí všade, kam vkročili, či skôr vtrhli, iba vraždili, znásilňovali, lúpili a pustošili krajinu. Tento krutý a krvavý príbeh má však aj druhú stránku. Nebyť týchto "votrelcov", bolo by totiž všetko celkom inak. Táto kniha ponúka čitateľom viacrozmerný a farbistý obraz obdobia, v ktorom sa staré hodnoty pod náporom barbarov neubránili skaze, aby potom na ich troskách vyklíčili nové hodnoty, ktoré sformovali moderný svet. V pútavom a dramatickom rozprávaní, doplnenom názornými ilustráciami, vás vtiahne do obdobia barbarských invázií, priblíži život, predstavy, násilné, ale aj tvorivé činy najznámejších barbarských skupín tak, ako ich opísali starodávne pramene i bádatelia, ktorí sa usilujú nájsť odpoveď na otázku:Ako barbari a ich nájazdy ovplyvnili moderný svet?

Život Jana XXIII.. Titul je dostupný aj v slovenskom jazyku: Ján XXIII. - pastier sveta.Románový životopis papeže Angela Roncalliho, který vstoupil do moderních církevních dějin jako Jan XXIII.

Básnická zbierka Hudba zo stromov prináša do poézie staronové témy domova, prírody, lásky kolorovanej jemnou erotikou, na pozadí ktorej sa človek poľudšťuje a pokúša sa nájsť sám seba, svoje miesto vo svete, v tomto čase, v tomto živote. Keďže v súčasnej dobe je stále deficit hodnotnej poézie, prínos tejto básnickej zbierky má všetky predpoklady na zaujatie a akceptáciu tak širokej verejnosti, ako aj odbornej kritiky.

Pútavý historický román sa odohráva v Anglicku za vlády Henricha VIII. Mary Askewová vyrástla v biednych pomeroch, no nechce sa zmieriť so životom na okraji spoločnosti. Jedinú útechu nachádza u priateľa z detstva Fredericka, dediča panstva Marmalon. Bystrej a ctižiadostivej Mary nechýba odvaha čeliť novým a novým úderom osudu a neochvejne ide za svojím cieľom: stať sa raz paňou na Marmalone.

Jedna z najsilnejších výpovedí nositeľa Nobelovej ceny ovplyvnila celé generácie intelektuálov. Švédsky autor Stig Dagerman o nej napísal: „Po prečítaní Stepného vlka som si uvedomil, že aj ja patrím k tým, čo majú smrť neprestajne po boku, aby sa s ňou pozhovárali, aby v ňu dúfali...“ Kniha je viazaná v imitácii kože.

Další z románů rytíře anglické literatury, jehož dílo je symbolem staré dobré Anglie a zašlých časů.

Deset amerických milionářů založilo na žertem myšlený návrh zlomyslného tajemníka jednoho z nich tajný fond, který má po létech připadnout tomu z jejich synů, který se ožení jako poslední. O tomto tajemství ví ovšem ještě někdo, a to komorník Keggs, který uměl vždy šikovně vyzvědět, co se děje, a využít to k svému prospěchu.A tak když nastal čas, kdy mladí mužové za hlaholu svatebních zvonů vykročí do nového života, komorník Keggs dovedně tahá za nitky a postará se, aby se každému dostalo toho, co si zaslouží.

Skutočný príbeh človeka, ktorý prekročil svoj vlastný tieň. Veľa sa hovorí, píše, filmuje o koncentračných táboroch počas 2. svetovej vojny. Gulagy však predstavovali oveľa väčšiu katastrofu pre ľudstvo. Ľudia tam hynuli pomalou mučeníckou smrťou, v podmienkach, ktoré neprináležia človeku, aj keby bol akokoľvek zlý a spáchal aj ten najväčší zločin. Prvá časť tohto smutného príbehu je len drobným zrnkom z veľkej mozaiky milióna ľudských osudov počas Stalinovej hrôzovlády.

Korespondence dvou kněží v době normalizace. Život P. Josefa nebyl právě snadný, osud se s ním nemazlil. Někdy v padesátých letech půjčil komusi větší peněžní obnos, dotyčného zatkli na hranicích při pokusu o útěk, a když z něj vymáčkli, kdo mu peníze půjčil, odsoudili P. Josefa k dlouholetému žaláři do Valdic a na Mírov. Na jednu z amnestií byl nakonec spolu s dalšími propuštěn.Ačkoliv měl v Praze byt, dal přednost životu na venkově. Když se naskytla možnost působit jako výpomocný duchovní bez nároku na plat, ujal se jedné vesnice. Svou samotu a tím i značnou míru nezávislosti si P. Josef sice pochvaloval, ale kontakty a přátelské vztahy se spolubratry udržoval. Adresátem zde vydaných dopisů byl přítel z mládí, spolužák a kanovník.Zatímco kriminál naučil P. Josefa zametat za sebou, a proto dopisy pana kanovníka likvidoval, pan kanovník vycítil, že Josefovy řádky nejsou jen obyčejnými dopisy, a tak je uchoval. Díky panu kanovníkovi tedy můžeme nahlédnout do srdce kněze Josefa, jehož víra je přesvědčivá a vztah k Bohu ryzí.