Beletria, romány

Sedmiletá dívenka, která nemluví, a okolí se zdá, že vůbec nevnímá, že jsou kolem ní nějací další lidé. A spolu s ní se ve třídě sejdou další problémové děti, které by v běžné škole nestačily svým vrstevníkům, prožily různá traumata a potřebují speciální péči.Hrdinka knihy Venus trpí selektivním mutismem a zpočátku se všichni domnívají, že pravděpodobně neslyší. Časem ale její učitelka Torey zjistí, že Venus „pouze“ nemluví. Co za tím stojí? Problematické rodinné zázemí a traumata z raného dětství „mohou“ za to, že Venus mlčí a mlčí. Společnost ostatních dětí ve třídě i pochopení učitelky ale pomohou tomu, že dívenka opustí hradbu svého mlčení. Knihu uvítají zájemci o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidé, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování.T. L. Haydenje autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA.

Autor píše o Bardejove ako o osobnom vyznaní úprimného a obdivného vzťahu k tomuto mestu od človeka, ktorý v ňom strávil jedno z najkrajších období svojho života počas tunajších gymnaziálnych štúdií.

Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jste správně sáhli po povídkách tohto anglického spisovatele.Jerome Klapka Jerome byl autorem 49 knižních titulů a divadelních her, mezi nimiž jeho laskavé, jemných humorem prostoupené povídky mají své nepominutelné místo. A tak je jen dobře, že tyto drobné prózy vystupují ze stínu dvou Jeromových nejznámějších bestsellerů, a připomínají nápaditého autora, který měl četné následovníky, ale žádného předchůdce.

Po úspešnom debute Nič v krajine nikoho (druhé miesto v kategórii Debut roka 2007 v rámci čitateľskej ankety Knižnej revue Kniha roka) autor v knihe Bezčasie ponúka poviedky a myšlienky dotýkajúce sa dimenzií, ktoré prekračujú bežne vnímaný čas.

Dobrovolníkem uprostřed válečného konfliktu. Dvacetiletý Vojtěch Bílý strávil jeden školní rok jako učitel-dobrovolník na karmelitánské misii ve Středoafrické republice (SAR). Po jeho příjezdu zde vypukla občanská válka mezi muslimskými okupanty a původním křesťanským obyvatelstvem.Na Vojtovi tak náhle bylo s minimem prostředků a zkušeností vytvořit dětem v misijní škole ostrůvek bezpečí, konstruktivní práce a normality. Kromě toho se Vojta spolu s charismatickým představeným misie P. Aureliem Gazzerou zapojil do monitorování zločinů a po jeho boku se účastnil pokusů o smírčí jednání mezi znesvářenými stranami.Poznal tak „zevnitř“ fungování obávaných povstaleckých skupin Séléka a jejich bojovníky, motivované především touhou po prestiži a majetku, jež jsou v chudé, prakticky nefungující zemi nedostatkovým zbožím.

Zo vzdialeného vesmíru prichádza Malý princ i na našu planétku Zem.V africkej púšti sa stretáva s autorom príbehu a rozpráva mu tajomstvá svojho života. O tom, s kým sa stretol, o čistote v srdci, dobrote a láske, priateľstve a kráse. Je naozaj veľmi málo takýchto kníh, ktoré môžeme čítať od detstva do dospelosti a vždy v nich nájdeme niečo aktuálne, niečo nové aj niečo poučné...V ponuke nové vydanie knihy: Malý princ (14. vydanie)

Rafaelova cesta za snom. Pokračovanie úspešného príbehu o statočnom dievčatku a tajomnej dedinke, kde sa odohráva boj dobra so zlom. Autor, mladý slovenský kňaz si svojím talentom v prvej časti príbehov z Tammiru zaslúžil významnú literárnu cenu: Debut roka 2009.

O learn to read what silent love hath writ: To hear with eyes belongs to love´s fine wit.Nauč sa čítať mlčanlivé hlásky! Očami počuť – to je múdrosť lásky. Takto nás oslovuje sonet 23, jeden zo 154, ktoré tvoria azda najslávnejšiu zbierku sonetov všetkých čias, vydanú v Londýne roku 1609 bez autorovho vedomia pod názvom Shake-speares Sonnets. Určite by aj čitateľa hociktorej modernej básne nadchlo to dvojveršie o láske, ktorá počúva očami – a očiam ani ušiam sa nechce veriť, že tie verše majú už štyristo rokov.Kniha Sonety vychádza vo vydarenom preklade Ľubomíra Feldeka.

česko-německé soužití a životní příběhy šesti sudetských Němců. Autorovi této knihy jde: o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy;o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti;o střízlivé a věcné posouzení faktorů, které vedly k vzájemnému odcizení;o vzbuzení hlubší empatie vůči všem nevinným Sudetoněmcům, které postihlo vyhnání z Čech i Moravy;o bližší poznání spoluobčanů německé národností, kteří ve své domovině směli zůstat;o trvalé zlepšování česko-německých vztahů a prohlubující se přátelství mezi našimi dvěma národy.Je to kniha, která čtenáře přiměje k hlubšímu zamyšlení, kdo jsme my, kdo jsou oni, kde se staly chyby a jak je dnes lze nejlépe překonávat.

Príbeh väzňa. Nevídaná medzinárodná publikácia: prvý a jediný denník, ktorý napísal doteraz zadržiavaný väzeň v Guantáname.Od roku 2002 väznia Muhammada Walad Saláhího v internačnom tábore v Guantánamo Bay na Kube. Spojené štáty americké ho doteraz neobvinili zo žiadneho zločinu. V marci 2010 prikázal federálny sudca, aby ho prepustili, avšak americká vláda sa rozhodnutiu postavila proti a stále neexistuje žiadny náznak, že by ho Spojené štáty chceli prepustiť.Tri roky po uväznení v Guantáname začal Saláhí písať denník. Spomína si v ňom na život, ktorý viedol predtým, než 28. novembra 2001 opustil domov a dostal sa do rúk agentov CIA. Opisuje v ňom „nekonečnú cestu okolo sveta“ plnú väznenia a výsluchov, ako aj každodenný život väzňa v Guantáname.Jeho denník nie je len dokonalou obžalobou väzniteľov, ale aj veľmi súkromným životopisom, strašidelným, plným čierneho humoru a prekvapivo milosrdným. Denník z Guantánama je dôležitým historickým medzníkom a zároveň strhujúcou snímkou bez zábran.

Román Bolo im odpustené je príbehom života mladého kňaza Antona, ktorý sa vydáva na napínavú cestu objavovania tajomstiev vlastného života. Tuší, že v Urbanovi sa skrýva niečo dôležité pre jeho život. Spoznať bolestnú pravdu o svojich rodičoch je pre Antona náročné, ale s pomocou Boha a svojich (dávnych) známych to dokáže.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického pracoviska niekdajšieho Československého rozhlasu, v súčastnosti Slovenského rozhlasu.

„Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách.“Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou.Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908–2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů.Kniha Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe.Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.

Nové vydání jedné z nejoblíbenějších knih 20. století je prvním a doposud také jediným českým vydáním, které co možná nejpřesněji a nejvěrněji odráží prvotní podobu, v jaké Exupéryho dílo spatřilo světlo světa za autorova života.Vychází z prvního, newyorského vydání z roku 1943, jež představuje jediné zpracování, které vzniklo v součinnosti s autorem, které autor odsouhlasil a jež je plně v souladu s jeho přáním, celkovou grafickou a vizuální představou a uměleckým záměrem.Českému čtenáři se tak Malý princ poprvé dostává do rukou ve své původní úpravě, která mu umožní, aby v díle odkrýval nové významy, které mu dosud zůstávaly utajeny. Požadavku věrnosti původní autorově ideji a smyslu díla vychází vstříc i nový překlad.

Obyčejný příběh o neobyčejných věcech. Dívce Janě je asi deset let. Právě začíná zima a s ní přichází i sníh. Když Janě přistane na nose jedna jediná sněhová vločka, začíná přemýšlet o tom, co za vločku to je: jestli je hodná, jak je stará, jestli ji má vločka, jak se jmenuje (určitě František!), jaký má vztah s jinými sněhovými vločkami (vločky se přece rády lepí na sebe a vytvářejí závěje…), kolik miliard vloček Bůh zvládne nasněžit, proč každá vločka vypadá, jako by se skládala z ještě menších vloček, kam vločky odcházejí (až se zase oteplí, je čas říci Františkovi „sbohem“ – nebo snad „na shledanou“).Jana hledá odpovědi na své otázky a racionální vysvětlení jejího staršího bratra ji neuspokojují. Uvažování nad koloběhem vloček, závějemi sněhu a „putováním“ vody po Zemi vedou Janu k myšlenkám o Bohu, ke kterému si i díky příhodě s neobyčejnou sněhovou vločkou vytváří nový, osobní vztah. Novela se dotýká složitých otázek, přesto především díky velmi dobrým dialogům působí svěže a lehce. M. Scott Peck (1936–2005) byl americkým psychoterautem, jehož esejistické knihy se staly klasikou duchovní a populárně psychologické literatury v tom nejlepším slova smyslu.

Soubor krátkých textů, které se zaměřují na základní oblasti lidského života: od problémů bolesti, samoty a smrti přes hledání smyslu života v soukromé i veřejné angažovanosti až po vrcholné zkušenosti lidského naplnění v lásce, v umění či v přírodě.Kniha nenabízí jednoduchá řešení, spíše se snaží reflektovat obtížnou pozici duchovně otevřeného člověka v duchovně vyprahlém prostředí. Každá ze sedmi kapitol je uvedena příběhem z pastorační zkušenosti autora, kněze, pedagoga a vězeňského kaplana.

Druhé vydání se Ztracenou kapitolou. Prózu Rukojmí inspiroval autorův přítel a spolupracovník z tvůrčí dvojice Štrpka – Ursiny.Román o Dežově a vypravěčově cestě do neznáma je zároveň snem a zpěvem – elegií za zmizelého přítele. „Mnohé nádherné věty udržují rytmus té divoké jízdy a mnohá slova chutnají jako diamantový prach nebo jako ryba po půstu.“ (Ivan Laučík)

Hoci je naša spoločnosť sekularizovaná, ešte stále je dobro väčšie než zlo okolo nás. Je silnejšie ako krízy, ktoré nás trápia. Je stálejšie ako násilie, ktoré nás desí, a nespravodlivosť, ktorá na nás dolieha. Je pravda, že vo svete je veľa zla, ale vo svete je aj veľa dobrého, rovnako ako je aj nemálo semienok nádeje, solidárnosti a lásky. Staré príslovie hovorí, že padajúci strom narobí viac hluku ako les, ktorý rastie. Hoci dobro pred sebou nevytrubuje, predsa existuje a je pevnejšie, ako sa na prvý pohľad zdá.Novinár Paolo Mosca sa vybral toto dobro hľadať a zozbieral mnohé svedectvá a epizódy. Hoci sa zdajú byť malé, svedčia o tom, že v ľudskej duši je neuhasiteľný smäd po hodnotách a úprimná snaha konať dobro.

Vánoční události v podání pro nejmenší. Bohatě ilustrováno.

Kdo má psa, fenku, psíčka, rafana nebo hafánka je moc rád, psi jsou totiž velmi přátelští! Podívejte se jakého psa měla naše maminka, jak vypadala naše stará Baryna a jaké psy máme dnes. Cicina je malá, chytrá a strašně rychlá. Umí cenit zuby a bydlí na půdě. Dorina je velká a huňatá, nikdy jí není zima a štěká hlubokým hlasem.Tereza Říčanová opět bez sentimentu a tentokrát skrze psy, vypráví slovem i obrazem o domově a každodenních maličkostech, ale taky o zrození, smrti a věrnosti, jak jinak.

V částečně autobiografické knize vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento kdysi „špatný žák“ a „beznadějný případ“ nakonec vystudoval vysokou školu a třicet let působil jako učitel na druhém stupni a profesor francouzštiny. Po roce 1973 dokonce začal psát a jeho románový cyklus o potrhlé rodině Malaussénových mu přinesl neobyčejný úspěch u čtenářů i kritiky.Ve své knize Učení mučení líčí, jak se trpké dětské zkušenosti beznadějného žáka a lempla, navíc postiženého dysortografií, později promítly do jeho přístupu k žákům (často pracoval s problematickými dětmi na předměstských sídlištích), jak je při hodinách poněkud svérázným způsobem motivoval a jak jeho výuka naučila žáky myslet a často je rozhodujícím způsobem poznamenala na celý život. Kniha Učení mučení získala ve Francii v roce 2007 prestižní Renaudotovu cenu.Kniha napsaná svižným a čtivým stylem může být dobrou inspirací nejen pro učitele a vychovatele, ale i pro rodiče a vůbec všechny čtenáře, kteří jsou přesvědčeni, že člověka netřeba otloukati, ale rozvíjeti.

Almanach málo známých i výrazně známějších básníků. Vznikl jako pokus o spojení umění a pomoci druhým. Milý čtenáři poezie, ať se ti stane tento almanach svědectvím nejen o prohrách, o temnotě smutku nebo šedi průměrnosti, ale předně svědectvím o vděčné radosti života, která celý náš svět objímá.

Příběh narkomana. Laurent Gay vydává silné svědectví o své životní cestě, která ho dovedla nejprve téměř pokraj pekla, odkud byl Boží mocí zachráněn. Narodil se v roce 1964 v pařížském chudinském sídlišti a prožil nesnadné dětství. Brzy začal experimentovat s drogami. V té době netušil, že se na patnáct let stane obětí závislosti na drogách, projeví se u něho příznaky AIDS a nakonec se dostane do vězení.Ale právě ve vězení, v okamžiku, kdy chtěl spáchat sebevraždu, se ho dotkl Bůh. Laurent Gay prožil silnou konverzi, a tím začala jeho dlouhá cesta postupného vzkříšení k novému životu, cesta znovunalézání lidské důstojnosti, smyslu života, lásky. Dnes je šťastně ženatý a často vydává svědectví o tom, co pro něj Bůh udělal.

Přednáška proslovená básníkem 21. února 1931 v Olomouci. Bibliofilie představuje dosud nepublikovaný, neznámý text Františka Halase (1901-1949). Jde o jeho první pokus vyslovit poslání poezie a úlohu básníka, který roku 1931 inicioval jeho přítel, budoucí známý překladatel Aloys Skoumal.Třicetiletý básník jím před osmdesáti lety v Olomouci uvedl večer poezie. Unikátní text, jenž se vymkl pozornosti halasovských badatelů, vyniká upřímností a pokorou při hledání slova. I když jsou Halasovy pozdější, známé eseje na dané téma formálně dokonalejší, jedinečnost prvotní, až zajíkavé výpovědi má neopakovatelné kouzlo. Knížka, již editovala Dagmar Blümlová a ilustrovala Renata Klogner Štolbová, je zároveň poctou 110. výročí básníkova narození.

Je veľa druhov lásky a tá, o ktorej sa hovorí v dvoch novelách Pavla Vilikovského, nezodpovedá celkom predstave, ktorá sa nám pri tomto slove zvyčajne vybaví. Niekto možno v príbehu úspešného fotografa pochybujúceho o význame svojej práce v rýchlo sa meniacom svete nijaký ľúbostný motív nepostrehne, a aj v príbehu dôchodcu, ktorý sa pri svojej dobrovoľníckej práci musí vyrovnávať s dramatickými osudmi, aké ľudstvu pripravilo dvadsiate storočie, by sme erotické vzplanutie hľadali márne. A predsa je ich ústrednou témou láska, láska utajená, nepriznaná a často neopätovaná, láska, o ktorú hrdinovia noviel napriek všetkým svojim neúspechom a zlyhaniam neprestávajú bojovať. Je to láska k životu – k svojmu vlastnému i k životu ostatných, bez ktorých by ten náš nemal zmysel.

Pokračování knihy Spratek. V předchozí knize Spratek se Sheila rozloučila se svou učitelkou a ta o ní neměla několik let žádné zprávy. Když se Torey dozví, že se v letním programu pro děti s handicapem, kde bude pracovat, objeví jako praktikantka studentka střední školy Sheila, přijde jí to nejdříve jako zajímavá náhoda. Záhy zjistí, že to je ta „její“ Sheila a osudy obou hrdinek se na čas znovu propojí. Dospívající Sheila se vyrovnává nejen s tím, že její učitelka zveřejnila jejich příběh knižně, ale také dává Torey a celému okolí najevo, že ona přece není žádná literární postava. Navíc je v ní stále velmi živá bolest z toho, že ji její matka opustila a že neví, kde a jak žije její mladší bratr. Snaží se zapojit do práce v letním kempu pro děti s handicapem, ale bohužel to provede hodně „po svém“ – nechce se jí respektovat pravidla a má dojem, že odhadne lépe než učitelé, co se v dětech skrývá. Její iniciativa „na vlastní pěst“ vyvrcholí tím, že unese chlapce Aleja, který má přejít do jiné školy, aby ho „zachránila“. Její dospívání je plné zvratů, ale Sheila, která se postupně vyrovnává s traumaty z dětství, nakonec vyspěje a je z ní spokojená mladá žena. Kniha osloví zájemce o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidi, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování. A samozřejmě všechny, kdo chtějí vědět, jak to dopadlo se Sheilou. Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka.

Pohádky irského dandyho Oscara Wilda (1854–1900) patří dodnes k autorovým nejčtenějším dílům. Pětice příběhů, kterou otvírá dojemné vyprávění o vlaštovce a soše Šťastného prince, zdaleka není určena jen dětským čtenářům, i když právě pro své syny je prý Wilde kdysi napsal.Pod krystalicky čistým, s až dětskou naivností líčeným příběhem o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, zaznívají hlubší tóny, jejichž symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů Pohádka Šťastný princ vychází v novém překladu Martina Žemly s podmanivými ilustracemi Jana Híska.

Pokud by se někdo díval na jeden jediný tygří chlup, mohl by si myslet, že mu nehrozí žádné nebezpečí, viděl by jen hebký chloupek a nechápal by, co se mu může stát. Přehlédl by tygra…A pokud by se někdo díval jenom na jedno jediné obilné zrno, nenapadlo by ho, že vidí něco, z čeho se může jednou vypěstovat chléb.Učím se dívat na svět z přesahu. Andělský kurz první pomoci… Není to právě tohle? Umět se podívat na svůj život ne jako na jeden kamínek mozaiky, ale jako na součást nesmírné mozaiky...

Památce mých rodičů a mé nejmladší sestry Cipory. Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu.Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu Marmaiei v Transylvánii. V roce 1944 byl s rodinou deportován do nacistických vyhlazovacích táborů Osvětim a Buchenwald. Jeho víra v Boha a důvěra v lidskost byla otřesena. Své hrůzné zážitky se odhodlal vylíčit teprve až letech 1954 – 1955 v rozsáhlém rukopisu psaném v jidiš. Jeho podstatně zkrácená verze byla roku 1956 vydána v Argentině pod názvem Un di velt hot geshvign (A svět mlčel). V roce 1958 vyšla ve francouzštině pod novým názvem La Nuit v pařížském vydavatelství Les Éditions de Minuit a v roce 1960 v angličtině jako Night, zásluhou newyorského vydavatelství Hill & Wang..Kniha byla postupně přeložena i do dalších jazyků. Český překlad z původního francouzského originálu byl vydán bez předmluvy v letech 1999 a 2007 v pražském nakladatelství Sefer. Nyní v Kartuziánské nakladatelství vychází doplněné 3. české vydání s aktualizovanou předmluvou autora.

Úvahy o vědě a vědění. Kniha obsahuje rozhovory se Zdeňkem Neubauerem a řadu doposud nepublikovaných esejí a úvah na téma evoluce, vztah vědy a pavědy, ...

Lehké vyprávění z nelehkých časů. Autor vystudoval klasické gymnázium v Praze, poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Filmovou fakultu Akademie múzických umění: z FAMU byl při politických prověrkách v lednu 1949 jako křesťan ze studia vyloučen.Pracoval jako novinář, publicista, filmový pracovník a spisovatel. Z jeho literárního díla uvádíme: sborník Laterna magica (Filmový ústav 1968), Texas – země osamělé hvězdy (Vyšehrad 1985) a novelu Mírně střelená laň (pod pseudonymem Vladimír Nový, Aeterna 1990).Dále uspořádal sborník ke svatořečení Blahoslavená Anežka Česká (Česká katolická charita 1989), sborník Kardinál Tomášek (spolu s J. Hartmanem a V. Vaškem, Zvon 1994), s Jiřím Reinsbergem napsali knihu Legio angelica a P. Method Klement OSB (Trinitas 2000).

Francouzská rozverná poezie neušetří od svého vtipu muže ani ženy.Uspořádal a přebásnil Radovan Krátký

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro.Toto obrozování sleduje Dostojevskij prostřednictvím provinční kroniky, v níž nenápadný pozorovatel zaostřil na trojici mužských protagonistů: bezstarostného dandyho Stavrogina, zakomplexovaného radikála Kirillova a mocichtivého pleticháře Verchovenského, jejichž výstřelky jsou podrobovány obecnějším zkouškám cti a lásky. Dílo z roku 1872, rozvíjející řadu motivů z Idiota a předjímající rodinnou tragédii Bratrů Karamazových, bývá označováno za autorovo nejkrutější. V roce 1988 je na filmové plátno převedl režisér Andrzej Wajda.

Staré pověsti české vycházejí ve dvojím vydání, jak s původním Jiráskovým textem a Trnkovými ilustracemi a tak s obrázky z Trnkova stejnojmenného filmu s krátkými slovesnými pasážemi. Staré pověsti české, inspirované Kosmovou kronikou a Kronikou českou Václava Hájka z Libočan, napsal Alois Jirásek v roce 1894 již jako zralý autor a knihu věnoval Františku Bartošovi.Česká mytologie je i významnou součástí tvorby filmového tvůrce, ilustrátora a malíře Jiřího Trnky.

Máte v koupelně rybičku? Jestli ne, tak si ji asi budete muset pořídit. Je s ní totiž legrace. Knížka o tom, co se děje za zavřenými dveřmi koupelny, když si na ně dáte cedulku: Koupeme se, nerušit! Komiksový příběh pro celou rodinu.

Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce?Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad.Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů.Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Laskavé příběhy a podobenství známého italského sběratele moudrostí a poučení mají tentokrát jako úvodní epizodu rozhovor mezi nadutým košatým dubem a tichou a skromnou růží.Dubisko se nafukuje tím, jak umí zahrát množstvím tónů, které vydávají jeho větve klátící se v podzimním větru, zatímco suchá trnitá růže se tiše krčí ve svém trní. Ovšem když rozkvete zjara rudými květy, celá zahrada jí zatleská.Nejnovější příběhy Bruna Ferrera znovu potěší rodiče, vychovatele, dospívající čtenáře i milovníky narativní spirituální literatury.

životopis. Mozartovi nebyl dopřán dlouhý život, což všichni hudbymilovní lidé pokládají za neskutečnou tragédii – a rozhodně mají pravdu. Mozartovy skladby posluchače těší, často ho dojímají, nutí ho přemýšlet, vzrušují ho a chlácholí, dráždí a matou, uvrhají ho do nejhlubšího smutku a vynášejí na křídlech štěstí, vyvolávají v něm melancholickou náladu, nutí ho hloubat o životě, poskytují mu nekonečnou radost a potěchu.Nikdy ho ale nemohou znechutit. Mozarta jeho vrstevníci nedokázali plně docenit a on to věděl. Přesto s nimi vždy jednal poctivě a jako skladatel nikdy nepodváděl. Celý život tvrdě pracoval, s největším možným soustředěním se věnoval skládání. Ale i v těch nejtěžších chvílích si uchoval svou vřelou, přátelskou, otevřenou povahu. Miloval Boha, rodinu a především svou práci – která mu byla službou Stvořiteli.