Cirkev

Liturgické texty. Obsahujú menlivé časti svätej omše na nedele a sviatky podľa jednotlivých období cirkevného roka. Vhodné najmä pre kňazov, či ako sprievodca svätou omšou do kostolov, na domáce používanie alebo stretnutia veriacich. Zostavil ThDr. Martin Uháľ, PhD.

O věcech, které měli být úplně jinak. Kniha Breviář hříchu se snaží oživit jedno staré povědomí, které se v posledních desetiletích vytratilo a podlehlo určitým změnám. Povědomí hříchu nás doprovázelo jako náš stín. Křesťané hřích nenáviděli, báli se ho, utíkali před ním, byl příčinou jejich zármutku. Autor předkládá stručný popis – breviář – povahy a dy-namiky hříchu. Hřích je trestuhodné narušení „šalomu“ – pokoje, harmónie a požehnání, které Bůh zamýšlel pro své stvoření. Hřích narušuje šalom, protože narušuje mír, protože zasahuje do věcí, které jsou, jak mají být.Kniha Breviář hříchu:popisuje, jak hřích kazí to, co je dobré a jak se jeho nákaza šíří;hovoří o veškerých pózách a ironii hříchu;zobrazuje povahu a dynamiku hříchu;porovnáva hřích s bláznovstvím a návykovou závislostí;popisuje několik „kla-sických“ postojů hříchu a směry, kterými se pohybuje (útok a útěk).Kniha byla oceněna časopisem Christianity Today jako Nejlepší kniha roku 1997.

Liturgický rok s osobnostmi církevních dějin. Kniha přináší krátké úryvky ze spisů více než stovky církevních otců a dalších osobností křesťanské tradice.

kompletórium (z břeviáře). Denní modlitba církve, breviář, kterou se uzavírá každý ze sedmi dnů týdne. Modlitba před spaním je poslední modlitbou dne. Má se modlit před nočním odpočinkem, třeba až i po půlnoci. Brožurka obsahuje: modlitby pro slavnosti a neděle - po prvních nebo druhých nešporách a večerní modlitby pro všední dny. Závěrečné mariánské antifony. Hymny a básnické modlitby.Texty jsou vybrány z českého vydání tzv. kněžského breviáře a shodují se s texty potvrzenými Kongregací pro bohoslužbu. Vychází v brožovaném nebo vázaném vydání.

Závěrečný dokument. Cílem synody o synodalitě (2021–2024) bylo najít rovnováhu mezi tradičním církevním učením a pastoračními potřebami našich současníků a podpořit větší zapojení věřících a transparentnost ve spravování církve. Závěrečný dokument synody byl schválen v říjnu 2024 a na přání papeže Františka okamžitě zveřejněn. Výsledný text je vyvrcholením jednoho z nejrozsáhlejších konzultačních procesů v dějinách církve, který začal v roce 2021 a v jehož rámci bylo vypořádáno přes jedenáct stovek kolektivních i individuálních pozměňovacích návrhů. Dokument je rozdělen do pěti hlavních částí a vyzývá k pěti formám obrácení: duchovního, vztahového, procedurálního, institucionálního a misijního. Ke stěžejním výzvám synody patří posílení pastoračních rad ve farnostech i diecézích. Požadována jsou pravidelná církevní shromáždění na všech úrovních (vč. kontinentální) a posílení ekumenického dialogu. Zavádí se pojem synodální autority, přičemž „v synodální církvi je autorita biskupa, biskupského kolegia a římského biskupa, pokud jde o rozhodování, nedotknutelná“. Důraz se klade na větší vliv žen na formaci duchovních a na jejich širší zapojení do rozhodovacích procesů v církvi. Synodální dokument rozšiřuje i roli věřících laiků ve správě církve: vyzývá k jejich větší přítomnosti na synodálních shromážděních a ve všech fázích církevního rozhodování. Text se důkladně zabývá i odpovědností církve, vyzývá k větší finanční transparentnosti a k prevenci zneužívání: „Potřeba uzdravení, smíření a obnovení důvěry v církvi zaznívala v každé fázi synodálního procesu.“Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio (1936-2025), se narodil 17. 12. 1936 v argentinském Buenos Aires do dělnické rodiny. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou a v jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství. V r. 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát prožil v Chile a svá filosofická studia završil licenciátem na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Po kněžském svěcení, které přijal r. 1969, absolvoval v letech 1969 a 1971 další řádová studia a formaci. V letech 1972-1973 působil jako novicmistr ve Villa Barilari v San Miguel, na tamní filozofické a teologické fakultě a v semináři. Jeho schopnosti neunikly pozornosti jeho představených, a tak byl v r. 1973 zvolen provinciálem Tovaryšstva Ježíšova v Argentině. V letech 1980-1986 působil jako rektor Colegio Máximo de San Miguel a na tamější filozofické a teologické fakultě. Biskupem Aucy a pomocným biskupem v Buenos Aires byl jmenován r. 1992. Za biskupské heslo si vybral Miserando atque eligendo, které si ponechal i jako motto své papežské služby. V r. 1997 byl jmenován arcibiskupem-koadjutorem buenosaireským a r. 2001 byl kreován kardinálem. Stal se postupně členem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, pro klérus, pro instituty a společnosti zasvěceného života, členem Papežské rady pro rodinu a Papežské komise pro Latinskou Ameriku. V r. 2013 byl zvolen papežem a svůj pontifikát pojal jako službu Božímu milosrdenství mezi lidmi. Napsal encykliky Dilexit nos (o lidské a Boží lásce srdce Ježíše Krista, 2024), Lumen fidei (o víře, spolu s Benediktem XVI., 2013), Laudato si’ (o péči o společný domov, 2015) a Fratelli tutti (o bratrství a sociálním přátelství). Sepsal apoštolské exhortace Evangelii gaudium (o hlásání evangelia v současném světě, 2013), Amoris laetitia (o lásce v rodině, 2016), Gaudete et exsultate (o povolání ke svatosti v současném světě, 2018), Christus vivit (k mladým lidem i k celému Božímu lidu, 2019), Querida Amazonia („Milovaná Amazonie“, 2020), Laudate Deum (o klimatické krizi, 2023) a C’est la Confiance (o svaté Terezii z Lisieux, 2023, česky Nic než důvěra). Zemřel po krátké nemoci na velikonoční pondělí 21. 4. 2025.

Meditace k Lumen gentium. Napětí v církvi souvisí jistě v nemalé míře s krizí pojetí církve. Všeobecně se ztratilo - zčásti i angažovaným členům církve - trvale nepokroucené chápání toho, čím církev je, odkud pochází, z čeho žije. Sentire cum ecclesia, cítění a myšlení s církví, ustoupilo přísné, téměř permanentní kritice, která neznamená vždy correctio fraterna, bratrské napomínání, přiměřené evangeliu. Narážejí na sebe různé "obrazy církve".Přitom je v oblibě odvolávat se na 2. vatikánský koncil. Právem, protože kdo chce kompetentně mluvit o církvi, nemůže pominout sebepojetí, které církev sama předložila při posledním koncilu. Je však dostatečně známo, co koncil skutečně řekl?Nebo se často jen z nedostatečné znalosti koncilních textů tak často přísahá na "ducha koncilu"?Co však "duch koncilu" skutečně je, můžeme pochopit jen ze závazných dokumentů tohoto církevního shromáždění.

Pápežská rada na podporu novej evanjelizácie. Nové Direktórium pre katechézu ponúka základné teologicko-pastoračné princípy a niektoré všeobecné orientácie, ktoré sú relevantné pre prax katechézy v našej dobe. Je nástrojom na vypracovanie národného alebo miestneho direktória. Slúži biskupom, biskupským konferenciám, pastoračným a akademickým orgánom pôsobiacim v katechéze a evanjelizácii.Má tri časti:Prvá časť Katechéza v evanjelizačnom poslaní Cirkvi ponúka základy celého procesu, načrtáva podstatu, podstatu, účel, úlohy a zdroje.Druhá časť Proces katechézy predstavuje Božiu pedagogiku v dejinách spásy, ktorá inšpiruje pedagogiku Cirkvi a zameriava sa na katechézu ako na vzdelávaciu akciu. Je tu predstavený aj Katechizmus katolíckej Cirkvi.Tretia časť Katechéza v partikulárnych cirkvách ukazuje, ako sa formuje služba Božieho slova v konkrétnom cirkevnom živote. Predstavuje tiež orgány, ktoré na rôznych úrovniach slúžia katechéze.

Pápežská rada pre laikov. Tento zborník obsahuje príspevky, ktoré odzneli na seminári, ktorý usporiadala Pápežská rada pre laikov v spolupráci s Kongregáciou pre biskupov a s Kongregáciou pre náuku viery v Ríme v dňoch 16. – 18. júna 1999. Témou seminára boli otázky cirkevných hnutí a nových spoločenstiev v pastoračnej starostlivosti biskupov.

Služba ľudskému utrpeniu "sa týka dobra ľudskej osoby i samotnej spoločnosti".Tento dokument Nová charta zdravotníckych pracovníkov rieši etické a náboženské otázky v medicínskej oblasti, je rozdelený na tri časti: PlodiťŽiťZomrieť Najrozsiahlejšou časťou je kapitola Žiť, ktorá sa venuje napríklad týmto témam: nedotknuteľnosti života, potratom, embryonálnej redukcii, výhrade vo svedomí, prevencii, závislostiam, psychofarmakám, právu na zdravotnú starostlivosť atď.

Posolstvo Svätého Otca Jána Pavla II. na pôstne obdobie 2004Posolstvo Svätého Otca Jána Pavla II. k 41. svetovému dňu modlitieb za duchovné povolania (2. máj 2004, Štvrtá veľkonočná nedeľa)Posolstvo Svätého Otca Jána Pavla II. k 38. svetovému dňu spoločenských komunikačných prostriedkov (23. máj 2004)

Jedná se o 2. vydání, přepracované a rozšířené.Jedná se o knížku, kterou členové Sekce pro mládež ČBK připravovali během několika posledních let s cílem nabídnout jak společenstvím mládeže, tak i jednotlivým mladým lidem materiál, který by sloužil k prohloubení života z víry. Tato knížka umožňuje sestavit program setkání společenství mládeže na jeden rok a vydat se tak společně na dobrodružnou cestu životem z víry a radostného odhalování odpovědí na základní otázky člověka.

Katechizmus pre 5. ročník ZŠ. Učebnica katolíckeho náboženstva pre piaty ročník základnej školy (západný - rímskokatolícky obrad). Publikácia má udelený imprimatur biskupa.

Encyklika papeže Pia XI., Divini illius Magistri - O křesťanské výchově mládeže.

Encyklika papeže Pia XI.. Encyklika papeže Pia XI., která obsahuje plnou a nezfalšovanou nauku o katolickém manželství. Tato encyklika je i nadčasovou odpovědí na současné zpochybňování některých vlastností a aspektů katolického manželství.

Soubor systematicky uspořádaných kostelních písní s notací, liturgický zpěvník, doplněný o písně a texty specifické pro region královehradecký. Je určen pro použití zejména v královehradecké diecézi. Je také označován jako tzv. "zelený kancionál".

Liturgické texty. Obsahujú menlivé časti svätej omše na nedele a sviatky podľa jednotlivých období cirkevného roka. Vhodné najmä pre kňazov, či ako sprievodca svätou omšou do kostolov, na domáce používanie alebo stretnutia veriacich. Zostavil: ThDr. Martin Uháľ, PhD.

Liturgické texty. Obsahujú menlivé časti svätej omše na nedele a sviatky podľa jednotlivých období cirkevného roka. Vhodné najmä pre kňazov, či ako sprievodca svätou omšou do kostolov, na domáce používanie alebo stretnutia veriacich. Zostavil ThDr. Martin Uháľ, PhD.

Apoštolský list k vyhlášení Roku víry. Apoštolský list Porta fidei papeže Benedikta XVI. daný "motu proprio" k vyhlášení Roku víry 11. října 2011

Kongregace pro nauku víry. Dokument k aktuálním etickým otázkám.

Směrnice a zásady. Tento direktář předkládá ve svých dvou částech mnohé informace a pokyny, návrhy a orientačních body, aby v harmonii s liturgií podpořil a osvětlil pestrou realitu lidové zbožnosti a lidové religiozity.

První nikajský koncil, konaný v roce 325, nám připomíná jádro křesťanské identity – identity, jež by měla být společná všem křesťanským církvím a denominacím. Můžeme tak v širokém ekumenickém rozměru obnovit víru v Ježíše Nazaretského jako Syna Božího i Syna člověka. Tato víra nás totiž vede k poznání a k okoušení vrcholného tajemství naší víry i našeho života, jímž je sám Bůh Otec, Syn a Duch svatý. Ctirad V. Pospíšil rozčlenil knihu do dvou částí. První tvoří jeho historicko-teologická studie o koncilu. Druhá je složena z antologie koncilních textů, svědectví o koncilu i o těžkostech, které jeho jednání provázely. Studium Nikajského koncilu je komplexní záležitost: poznáváme dějiny Římské říše, církve, filosofie a teologie. Poctivá teologická reflexe pak prozkoumává, co z koncilu je aktuální pro naši současnost. Publikace svojí hloubkou a zacílením zaujme teology, historiky i všechny, kdo chtějí svou křesťanskou víru prožívat nejen emotivně, ale i důstojně na rovině rozumu.Prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D. (*1958) je římskokatolický kněz, teolog a vysokoškolský pedagog. Teologii studoval v letech 1977-1988 z politických důvodů tajně v rámci české provincie Řádu menších bratří. Mezi lety 1990-1995 pokračoval ve studiu na Papežské univerzitě Antonianum v Římě. V r. 1996 začal přednášet dogmatickou teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci, kde se také v r. 1997 habilitoval. V r. 2001 začal přednášet také na Husitské teologické fakultě v Praze a v r. 2002 na Katolické teologické fakultě v Praze, kde získal profesuru. V současné době přednáší rovněž na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Patří k nejvýraznějším českým teologům a nejplodnějším autorům odborné literatury. Ve svých textech se věnuje nejen tématům systematické teologie, teologické antropologie, mariologie či biblické teologie, ale i palčivým tématům historie. V Karmelitánském nakladatelství dosud publikoval teologické manuály Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel (4. vyd. 2010), Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie (3. vyd. 2017) nebo Husovská dilemata (2015), Maria – Mateřská tvář Boha (2018). Nejnovější pak je kniha A Slovo se stalo tělem z r. 2022.

Úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil. Tímto třetím svazkem pokračujeme v kompletování překladu všech dokumentů MTK. V loňském roce vyšly svazky: MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované morální teologii a etice, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010; MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované christologii a soteriologii do roku 1995, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010Následovat by měl ještě čtvrtý svazek, v němž se zaměříme na dokumenty, které se tematicky týkají metody v teologii, a také statuta MTK.

Obnovený záväzok zasväteného života v treťom tisícročí. Inštrukcia Kongregácie pre inštitúty zasväteného života a spoločnosti apoštolského života.Pápežský dokument č. 35

Národní text pro orientaci katecheze ve Francii a principy její organizace. Publikace O směřování katecheze v dnešní době obsahuje dva texty francouzských biskupů z roku 2005, v kterých jsou popsány nejdůležitější pastorační výzvy a především perspektivy současné katecheze. Situace církve v Čechách a na Moravě je velmi podobná situaci ve Francii. Tam i tady církev hlásá evangelium v pluralistické společnosti, v níž se mění povědomí o křesťanských hodnotách, vazba lidí na církev, výchova v rodině a ve škole, nebo jistoty, pochybnosti a hodnotový žebříček.Lidé však nepřestávají hledat pravdu a smysl života. Přibývá těch, kdo se s Kristem setkávají až v dospělosti a chtějí žít z jeho poselství. Tradiční katecheze v rámci školní výuky sice i nadále plní svou funkci, ale sama už nestačí. Katecheze se děje na více místech a více způsoby. Je proto třeba, aby se velmi pružně přizpůsobovala těm, jimž je určena. Autoři dokumentu doporučují vhodně propojit základní katechetické přístupy, to znamená katechezi podle místa a společenství, v němž žijeme (rodina, školní prostředí atd.), s katechezí podle liturgického roku (průběžně čerpající z bohatství Božího slova, společného slavení svátostí a kořenů křesťanské kultury) a katechezí, která je přípravou na přijetí svátostí.Publikace je určena především těm, kdo mají odpovědnost za katechezi: kněžím, jáhnům a katechetům pracující s dětmi, s dospívajícími, se snoubenci, s dospělými katechumeny, s lidmi handicapovanými nebo žijícími na okraji společnosti. Jejími adresáty však jsou i členové církevních hnutí a křesťanských společenství, pracovníci diecézních katechetických středisek a v neposlední řadě studenti a vyučující teologických oborů, především pastorální teologie, pedagogiky náboženské výchovy a katechetiky.

Prehľad mojich náboženských názorov. John Henry Newman (1801 – 1890) ako duchovný Anglikánskej cirkvi a univerzitný kazateľ v Oxforde sa stal vedúcou osobnosťou združenia (Oxfordské či Traktátové hnutie), ktorého cieľom bola mravná a náboženská obnova anglikanizmu. Jeho cieľom bolo dokázať, že Anglikánska cirkev nie je iba anglickým národným dedičstvom, ale pravou Kristovou cirkvou. Poctivé, hlboké, argumentmi podložené a čoraz bolestivejšie štúdium dejín starovekej Cirkvi ho nakoniec priviedli k istote, že skutočnou nástupkyňou prvotnej Cirkvi je Cirkev rímskokatolícka. Po siedmich rokoch ťažkých vnútorných bojov konvertoval, vstúpil do Katolíckej cirkvi, kde prijal kňazskú vysviacku od pápeža Leva XIII. V roku 2010 ho pápež Benedikt XVI. vyhlásil za blahoslaveného a 13. októbra 2019 pápež František za svätého.Jeho postoje – ešte ako anglikánskeho kňaza – publikované v traktátoch, neraz vyvolali prudkú odozvu zo strany anglikánskych duchovných, ktorí ho podozrievali zo sympatizovania s Katolíckou cirkvou. Najvážnejší útok vyšiel od Charlesa Kingsleyho, anglikánskeho kňaza, ktorý sa na jednej strane tešil kráľovskému titulu profesora moderných dejín na Cambridgeskej univerzite, na strane druhej to bol dobre známy a obľúbený románopisec. Bol autorom pamfletu s názvom Čo chcel Dr. Newman vlastne povedať? Išlo o verejný útok na Newmana, ponad ktorý Newman nemohol prejsť s mlčaním. Jeho odpoveďou bolo osem pamfletov, ktoré v roku 1864 vyšli pod názvom Apologia pro vita sua, ktorá je jedinečnou odpoveďou pre všetkých, čo kritizovali jeho činnosť a spochybňovali jeho motívy.V diele Newman podáva prehľad svojich náboženských názorov s neuveriteľnou presnosťou a elokvenciou. Vo vtedajšej anglickej spoločnosti panoval názor, že Newman spor s Kingsleym vyhral a svoju integritu úspešne obhájil. Napočudovanie, najpozitívnejšie reagovali vtedy veľmi vplyvné nekonformistické kruhy, no aj samotní anglikáni boli Newmanovi vďační za to, ako veľkoryso písal o ich cirkvi.Apológia nie je len autobiografia, ktorá vznikla na základe polemiky a satiry. Je to teologický dokument – a nielen to. Najmä vďaka poslednej kapitole ju možno považovať za veľmi dôležitý vklad do ekleziológie, teda do teologickej náuky o Cirkvi. Moderný vývoj či znovuzrodenie katolíckeho chápania povahy Cirkvi, ku ktorému Newman významne prispel, vyústilo do významných reforiem Druhého vatikánskeho koncilu (1962 – 1965), ktorý prakticky zavŕšil tridentskú epochu a začal písať novú kapitolu dejín kresťanstva.Úryvok z knihyOdkedy som sa stal katolíkom, k vývoju svojich náboženských názorov prakticky nemám čo dodať. Tým, pravda, nechcem povedať, že by moja myseľ bola nečinná, že som všetko vzdal a nad teologickými otázkami sa už nezamýšľam. K zásadnejšiemu posunu nedošlo, preto nemám čo mapovať a nemám sa ani z čoho vypisovať, pretože moje srdce našlo dokonalý pokoj. O tomto niet pochýb. Nie som si vedomý, že by od mojej konverzie došlo k nejakej zmene, či už intelektuálnej, alebo morálnej. Moja myseľ nič podobné nezaznamenala. Pokiaľ ide o základné pravdy zjavenia, pokiaľ viem, moja viera sa už nevyvíjala, a to isté platí o sebavedomí. Nerástol ani zápal, môj príchod do katolíckych radov bol ako príchod do prístavu po plavbe na rozbúrenom mori, a šťastie a spokojnosť s mojím rozhodnutím ma odvtedy neopúšťajú.Čo sa týka článkov viery, ktoré nie sú súčasťou anglikánskeho kréda, osvojil som si ich bez akýchkoľvek ťažkostí. Niektoré som prijal už predtým, no aj tie, čo boli pre mňa nové, som prijal za svoje úplne prirodzene a rovnako pozitívne ich vnímam aj dnes. Ani náhodou nechcem poprieť, že každý článok vyznania viery, či už taký, ktorý vyznávajú katolíci, alebo taký, čo je vlastný protestantom, v sebe ukrýva niečo, čo sa prieči intelektu. Faktom zostáva, že tieto rozpory nie som schopný vyriešiť. Mnohí ľudia sú na problematické miesta v náuke veľmi hákliví. Osobne som na tom rovnako, aj ja som na ne háklivý, ale nikdy som nechápal, hoci som sa naozaj snažil, ako môže niekto pre sporné miesta, nech ich je, koľko chce, spochybňovať doktríny, ku ktorým sa jednotlivé body spájajú. Vravím, nech je sporných bodov, koľko chce, hoc aj desaťtisíc, to ešte neznamená, že budem niečo spochybňovať. Drobný rozpor a pochybnosť sú nesúmerné javy, nemožno ich porovnávať. Iste, sem-tam sa môžu objaviť isté ťažkosti s dokazovaním, no keď hovorím o sporných bodoch, myslím tým ťažkosti, tkvejúce priamo v učení, prípadne tkvejúce vo vzájomnom vzťahu jednotlivých bodov náuky. Človeka môže rozladiť, ak nevie vyriešiť matematickú úlohu, správny výsledok nepozná, no to ešte neznamená, že bude spochybňovať možnosť riešenia úlohy, a že jeden z možných výsledkov môže byť správny. Ak sa zamyslím nad rozličnými pravdami viery, osobne vnímam tvrdenie o existencii Boha za najspornejšie zo všetkých, a predsa ho prijímame zo všetkých najvehementnejšie.

Liturgia hodín - breviár obsahuje: Vlastné časti na sviatky svätých, Spoločné časti na sviatky svätých, Ofícium za zosnulých a Dodatok.Odporúčame tieto tituly:Liturgia hodín na posvätenie času (kompletný laický breviár, r. vydania 2015);Liturgia hodín na posvätenie času II. (laický breviár: ordinárium, žaltár, kompletórium).

Príspevky z prednášok konaných 6.-8. septembra 2016 v Spišskej Kapitule.

Encyklika papeže Pia XI.. Encyklika papeže Pia XI. s obsáhlým komentářem Msgre. Dr. Aloise Kudrnovského. Kniha jasně předpovídá, jaké bude mít následky odvrhnutí Ježíše Krista jakožto Krále nad státy a celou společností.

První vatikánský koncil (1869--1870) definoval ve své věroučné konstituci Dei Filius dogma o přirozené poznatelnosti Boha lidským rozumem a v konstituci Pastor aeternus se vyjádřil o papežské neomylnosti. Kromě pracovního překladu dokumentů zde čtenáři najdou i několik textů uvádějících událost koncilu do širších dobových a teologických souvislostí.

Pius XI. (1857-1939) spatřoval ve "vykázání Boha ze společnosti" hlavní příčinu strašlivých hrůz, které trýznily tehdejší svět. Ve všech oblastech života se systematicky stavěl na odpor proti sekularizaci institucí a mravů. Obdobné důvody stály také za trvalým úsilím Pia XI. o rozvíjení a obranu Katolické akce v rámci celé církve. Právě v Katolické akci totiž Pius XI. viděl "mocný prostředek křesťanské obrody". Jeho encyklika Non abbiamo bisogno z roku 1931 se ostře ohrazuje proti útokům fašistické vlády na italskou Katolickou akci. Samotný rasistický nacismus byl velmi ostře odsouzen jako "novopohanství" prostřednictvím encykliky Mit brennender Sorge z roku 1937 (O situaci katolické církve v Německé říši) a nedlouho po ní Pius XI. předložil církvi a světu encykliku Divini Redemptoris, v níž velmi ostrým způsobem obvinil ateistický komunismus z toho, že představuje hlavní sílu, která podvrací veřejný pořádek a stojí také za krvavým pronásledováním církve.

O blahoslavené Panně Marii v životě putující církve. Okružní list, encyklika Svatého otce o Matce Vykupitele, Panně Marii, v životě putující církve.

Liturgickú knihu s názvom Sväté prijímanie a kult eucharistického tajomstva mimo omše pripravila Kongregácia pre Boží kult a disciplínu sviatostí vo Vatikáne. Jej texty sa pre našu oblasť stali záväznými od Prvej adventnej nedele 2011.Kniha prináša obšírny teologický úvod týkajúci sa načrtnutej problematiky. Pripomína, že sviatostné prijímanie v rámci omše je dokonalou účasťou na eucharistickom slávení. Veriacich treba viesť k tomu, aby prijímali v samotnom eucharistickom slávení, ale kňazi nemajú veriacim odoprieť sväté prijímanie ani mimo omše, keď si ho žiadajú z oprávneného dôvodu.V prvej kapitole prináša obrady svätého prijímania mimo omše s dlhším a kratším slávením Božieho slova. V druhej kapitole prináša riadny a krátky obrad prijímania chorých vzhľadom na sväté prijímanie a viatikum, ktoré chorým prináša mimoriadny vysluhovateľ. Tretia kapitole rieši rozličné formy eucharistického kultu, ako je vyloženie Najsvätejšej sviatosti, eucharistické procesie a eucharistické kongresy.V závere prináša biblické texty, hymny, ako aj notovú prílohu s hymnami v slovenskom a latinskom jazyku, ktoré sa vzťahujú na Eucharistiu.Publikácia je mimoriadne bohatým zdrojom naznačenej problematiky, ktorá môže poslúžiť najmä mimoriadnym vysluhovateľom svätého prijímania.

Kresťanská úvaha o new age. Odporúčame: Encyklika Laudato si' pápeža Františka.Táto štúdia sa zaoberá komplexným javom new age, ktorý ovplyvňuje mnohé stránky súčasnej kultúry.Publikácia upozorňuje na potrebu poznať a pochopiť new age ako kultúrny prúd a zároveň zdôrazňuje, že katolíci musia dobre poznať pravú katolícku náuku a spiritualitu, aby boli schopní správne posudzovať témy, ktoré tento prúd prináša.

Posynodálna apoštolská exhortácia O ohlasovaní evanjelia v dnešnom svete.

Liturgické texty. Obsahujú menlivé časti svätej omše na nedele a sviatky podľa jednotlivých období cirkevného roka. Vhodné najmä pre kňazov, či ako sprievodca svätou omšou do kostolov, na domáce používanie alebo stretnutia veriacich. Zostavil: ThDr. Martin Uháľ, PhD.

Komentár k dogmatickej konštitúcii Druhého vatikánskeho koncilu. Komentár k vieroučnej konštitúcii Druhého vatikánskeho koncilu Dei Verbum poslúži ako pomôcka študentom teológie i všetkým záujemcom, ktorí chcú poznávať Sväté písmo.

O správnom spôsobe regulovania pôrodnosti. Odporúčame: Encyklika Laudato si' pápeža Františka.

Úvahy o návrhoch na právne uznanie zväzkov medzi homosexuálnymi osobami. Kongregácia pre náuku viery.

Posolstvo Sv. Otca J.P. II. k svetovému dňu pokoja a chorých. Obsahuje: Posolstvo Sv. Otca Jána Pavla II. k svetovému dňu pokoja (1. január 2004) Posolstvo Sv. Otca Jána Pavla II. k 12. svetovému dňu chorých (Lurdy, Francúzko, 11. február 2004).