Životopisy

Emanuel Rádl 1873-1942. Svědectví o českém filosofovi Emanuelu Rádlovi.

Duchovní obnova s Editou Steinovou. Sedmidenním duchovním cvičením Důvěra v Boží plán nás provází Edita Steinová, žena obdařená mimořádným intelektem a plně oddaná službě pravdě. Tato výjimečná žena pocházela z židovské rodiny. Její životní pouť, ovlivněná hledáním světla, jí však přivedla až k zasvěcenému životu v karmelitánském klášteře. Ani tam však její cesta neskončila. Jako židovka - a navíc karmelitka - nemohla pochopitelně dlouho unikat pozornosti nacistických úřadů. Byla zatčena a odvlečena do Osvětimi, kde také zemřela.

Tři Hromádkovy práce o T. G. Masarykovi. S předmluvou Erazima Koháka.

Až neuvěřitelná autobiografie věhlasného ruského chirurga, pravoslavného archiepiskopa. Skromná výpověď už slepého starého muže je výrazně dokreslena bohatými poznámkami M. Popovského.

Sborník vzpomínek na P. Cyrila Vrbíka, který byl 22. října 2002 zavražděn na faře v Dubu nad Moravou mladíkem, jenž si přišel vyžádat pomoc. Brožurka obsahuje 4 strany černobílých fotografií, další fotografie (barevné) jsou na druhé a třetí straně obálky.

Náboženské eseje, svého času publikované v revui Na hlubinu. Jsou to příklady Božích bojovníků – mučedníků pro víru.

Beletrizovaná biografie proslulého reformátora, který je považován za jednu z klíčových postav v historii západní civilizace i křesťanství.

Volné pokračování knihy Mučen pro Krista. Richard Wurmbrand byl židovský křesťan a rumunský evangelikální pastor. On i jeho žena Sabina byli za fašismu i komunismu tvrdě pronásledováni. Za vlády komunistů v Rumunsku strávil Richard Wurmbrand pro svoji víru čtrnáct let ve vězení. Nakonec byli oba zachráněni norskou Misií Izraeli a Aliancí židovských křesťanů. Po odchodu na Západ si je Bůh použil k ustanovení mezinárodní Křesťanské misie komunistickému světu, která má nyní pobočky v mnoha zemích.

"Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu strvoření." Málokdo reaguje na toto Ježíšovo poslání s takovou rozhodností jako William Carey. Narodil se roku 1761 v Anglii a krátce po své ordinaci baptistickým kazatelem odplul do Indie, kde přinesl duchovní ovoce, které je podle dnešních měřítek neuvěřitelné.

Kresby z vězení Otmara Olivy. Autory prezentované v této knize spojuje existenciální zkušenost politických vězňů československého komunistického režimu. Je to svědectí o zrodu krásy, která je nadčasovým triumfem ducha, rozumu a svědomí. Jiří Dienstbier, Václav Havel, František Lízna, Aleš Macháček, Zdeněk Rotrekl a další...

Miloš Rejchrt - evangelický duchovní, topič, mluvčí Charty 77, muzikant, překladatel, redaktor rozhlasu, společensky aktivní publicista. Všechny tyto polohy i mnohé skryté zachycuje kniha rozhovorů, které s ním "bez zábran" vedli jeho dva kolegové. Těžištěm hovorů jsou popis a reflexe normalizace společnosti a církve v 70. a 80. letech 20. století a ohlédnutí za cestou, kterou jsme ušli po listopadu 1989.

Kniha obsahuje rozhovory zakladatele Opus Dei s novináři, kteří se ho ptají na současný stav katolictví, přítomnost kněze mezi lidmi, na křesťanský pohled na světské záležitosti, problémy, které staví společnost před ženu a rodinu. Velmi zajímavé a důležité jsou otázky zaměřené na univerzitu a na kriteria apoštolátu.

Pastor Samuel Lamb a čínská podzemní církev. Životní příběh známého čínského disidenta.

Prozřetelnost a úděl. Politika a doba Edvarda Beneše. Portrét druhého československého prezidenta z pera švýcarského historika.

Papež Pius XII. byl v předvečer své smrti 9. října 1958 předmětem jednomyslné obdivné úcty a uznání. O několik let později se stal hrdinou smutné legendy: během války prý nečinně a mlčenlivě přihlížel zločinům proti lidskosti a jeho ústa se k protestu neotevřela! K návratu od fikce k realitě, od legendy k historii existuje jediný prostředek: vyhledat původní dokumenty, které mluví bezprostředně o činnosti Pia XII. Proto se papež Pavel VI. v roce 1964 rozhodl dát svolení ke zveřejnění dokumentů o činnosti Svatého stolce za války. V archivech Státního sekretariátu se uchovávají spisy, ve kterých je možné vysledovat často den po dni, někdy dokonce i hodinu po hodině činnost samotného papeže i jeho administrativy. Tento materiál shromáždil a v letech 1965 až 1982 zveřejnil otec Blet spolu se svými třemi spolubratry ve dvanáctisvazkovém díle Akta a dokumenty Svatého stoce za druhé světové války. Pro dostupnost široké veřejnosti byl vytvořen jediný svazek. Český překlad je zcela bez úprav vzhledem k francouzskému originálu a nechybí zde ani rejstřík osob zmíněných v publikaci.

Když se roku 1986 stal Henri Nouwen duchovním jednoho z domů společenství Archa, měl již za sebou poměrně dlouhou cestu kněze, vysokoškolského učitele, spisovatele a duchovního člověka. Netušil, že se na tomto nenápadném místě v Kanadě dotkne velikého tajemství lidského bytí a do hloubky pochopí, že i ten nejpostiženější a v lidských očích nejméně přínosný člověk přichází do světa s jedinečným posláním.Otec Nouwen byl brzy po příchodu do Archy požádán, aby každé ráno pomáhal jednomu z kmenových členů s přípravou na den. Měl jim být těžce postižený Adam, nemluvící, odkázaný na vozík, sužovaný častými epileptickými záchvaty. Jakmile si uvědomil, co se po něm, nepraktickém člověku bez zdravotnické kvalifikace, žádá, zděsil se: „Proč chtějí, abych se zrovna já, nejneschopnější ze všech lidí v domě, staral právě o Adama, a ne o někoho s menším postižením?“Odpověď byla stále stejná: „Tak můžeš Adama poznat.“Adam se otci Nouwenovi stal osobním zvěstovatelem Božího slova, byť tak činil beze slov. Nemocný uzdravoval svého ošetřovatele. Velmi brzy po Adamově smrti pocítil autor potřebu změnit své tvůrčí plány, a místo knihy o apoštolském vyznání víry napsat svědectví o deseti letech života s těžce postiženým člověkem, který mu velmi zvláštním způsobem zjevoval našeho Pána. Adamův příběh vystavěl podle Ježíšova života. A touto útlou knížkou se uzavřela i jeho literární činnost a duchovní cesta.

Sympozium k nedožitým 70. narozeninám Vladimíra Boublíka

Tyto tři eseje nechtějí podat nějaké teologické či filosofické celistvé hodnocení, spíše se snaží odkrýt záhadnou tvář genia. Kniha je bohatě prokládána Teilhardovou korespondencí, ze které září světlo a základní rysy jeho poselství.

Sborník k mileniu. Bohatě ilustrovaný sborník příspěvků předních odborníků shrnuje současný stav bádání o sv. Vojtěchovi.

Životopis věnovaný osobnosti Giordana Bruna.

Příběh nevšední lásky. Jsou lidé, kteří o víře mluví. Jiní o ní píší a čtou. A jsou ještě další, kteří nám ji předvádějí. Joni a Ken nechávají nahlédnout do svého manželství, ve kterém vedle neobyčejných problémů plynoucích z ochrnutého těla Joni, čelí také běžným problémům každého manželství – nebezpečí ochladnutí vzájemné lásky, vymezování si „svých“ prostor, narůstání konfliktů, nedorozumění atd. Je téměř paradoxní, že rakovinové onemocnění Joni jejich vzájemný vztah nezkomplikovalo, ale naopak, silně upevnilo. Cestou k tomu však bylo ještě hlubší zakotvení v Kristu, které se požehnaně promítlo také do jejich vzájemného vztahu.

Překlad pro 21. století. „Mezi mysliteli starověku je Augustin jediný, kdo chápe ty nejniternější pocity moderního člověka,“ prohlásil španělský filosof Ortega y Gasset. Duchovní autobiografie svatého Augustina patří vedle Bible a Následování Krista ke stálicím na pomyslném nebi duchovní literatury. Nadčasová popularita knihy spočívá hlavně v tom, že s nevídanou autentičností svědčí nejen o lidské křehkosti, ale i o palčivém hledání a nacházení toho nejpodstatnějšího v životě člověka.

Svatý Benedikt Labre. Benedikt-Joseph Labre (25. nebo 26. 3. 1748, Amettes – 16. 4. 1783, Řím) nechodil po světě dlouho. Zemřel mlád, v Římě, v předvečer Francouzské revoluce, avšak délka života nerozhoduje. Rozhoduje intenzita, přínos, svatost.Nejstarší selský syn ze severofrancouzského kraje Artois odmítl právo na rodinný grunt. Jeho srdce toužilo po nejpřísnějším klášteře. Ale pro tělesnou i duševní křehkost se nikdy v klášterních zdech nezabydlel. Vzdal se pro Boha všeho, a Bůh mu za to odmítal splnit jeho touhu. Tak se Benedikt vydal na cestu. Stal se poutníkem a své odříkání si nosil s sebou.

Život a dílo světového německého skladatele. G. F. Händel zůstává bezesporu jedním z největších géniů hudebních dějin. Přesto bylo mnoho fascinujících aspektů jeho tvorby zastřeno celými generacemi nekritického obdivu nebo mylných interpretací. Předkládané dílo čtenáře přivádí zpět k původnímu Händelovi díky propojení dobových dokumentů všeho druhu (citací z korespondence, a to jak Händelovy, tak jeho příznivců, dobových kritik, oslavných básní) s životopisnými postřehy i uvážlivým hodnocením Händelovy skladatelské práce. Výsledkem je ucelený, ale i zábavný portrét Händela jako člověka a vyčerpávající popis jeho kariéry na pozadí historických událostí první poloviny 18. století, zejména v Anglii. Zvláště významná je poslední kapitola, která sleduje vývoj händelovské legendy od skladatelovy smrti do současnosti. Přínosem je i autorův nový doslov, napsaný speciálně pro české vydání, který uvádí nejnovější výsledky bádání a přináší přehled současných inscenací Händelových oper. Knihu doplňuje obsáhlá chronologická tabulka, sestavená händelovským badatelem Anthonym Hicksem, která zaznamenává nejdůležitější události ve skladatelově životě a hudební kariéře. Rozsáhlá obrazová příloha přináší téměř 100 ilustrací, z toho 10 barevných. Český překlad jistě uvítají všichni zájemci o život a dílo jedné z nejvýznamnějších postav hudební historie.

Comenius. Kniha velkého formátu a velkolepých ilustrací včetně dobových map představuje největšího ducha, jakého Čechy daly Evropě a světu - jeho život i dílo, to všechno velmi přístupnou a srozumitelnou formou.Třetí titul edice Největší Češi představuje Jana Amose Komenského jako našeho největšího filozofa, učence, který zasvětil celý svůj život šíření vědění a ideálů. Postupně jsou představeny jednotlivé osobnosti tehdejší Evropy, které při svém dramatickém putování potkal. Jedná se o knihu, která emotivně představuje radosti i utrpení Komenského, jeho touhy a ustavičné hledání nejvyššího dobra.

Historická monografie věnovaná oslavě hrdinného života mlčenlivého světce Jana a jeho boji proti násilí páchanému na církvi světskou mocí. Poutavé čtení přináší mnoho zajímavých informací.

mystik, paracelsián, theosof 16. století. Heterodoxní luteránský pastor Valentin Weigel (1533-1588) patří k vlivným, u nás však dosud nepříliš známým postavám německého myšlení ve století reformace. Jeho dílo v sobě spojuje dědictví pozdně středověké "německé mystiky", novoplatónské tradice (v podání Boëthia, Augustina, Hugona od Sv. Viktora, Mikuláše Kusánského a zřejmě i Pika della Mirandola), Lutherovy reformace a následných velkých polemik, a konečně též Paracelsovy přírodní filosofie a jeho teologických úvah. Za jeho života byly knihy, které sepisoval a v nichž se ve více bodech rozcházel s protestantskou ortodoxií, známy jen v úzkém okruhu přátel; v rukopise je však znal mimo jiné také císař Rudolf II . Po vydání tiskem zkraje 17. století byly hojně čteny a záhy se staly jedním z hlavních terčů mohutné kritiky, která v nich po téměř celé století spatřovala přímo vzor hereze, řadíc je po bok textů paracelsiánských a rosenkruciánských. Jedním z jeho čtenářů se stal Jacob Böhme († 1624), jehož dílo se dočkalo nesmírného vlivu. Komentovanému výboru, zahrnujícímu nejdůležitější Weigelovy texty, předchází obsáhlá úvodní studie Martina Žemly.

Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva.Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa?Vzdělanci a učenci?Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: „soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy.” Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu – morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých amatérských představ si utkají syntézu světonázoru, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené a odbornost v jedné věci neznamená autoritu v disciplině odlišné. Co ale u kazatelů nového, lidštějšího světa překvapí nejvíc, je tak častá nelidskost a podlost jejich soukromého života, někdy dosahující až monstrózních rozměrů.

Život a dílo Nikolaje Losského v prvorepublikovém i válečném (rozděleném) Československu. Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší.Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

"Byl by to skutečně Boží zázrak, kdyby se nám podařilo utéct před touto surovostí. Jsme v Božích rukách a On ví lépe než my, co je pro nás dobré." Chorvatský katolický kněz Anto Bakovič napsal tuto knihu proto, aby uchoval památku na pět sester z Kongregace Dcer Božské Lásky, které žily a pracovaly v klášteře v Pale ve východní Bosně. Bakovič byl v roce 1941 jako jedenáctiletý chlapec svědkem toho, jak řeholnice zahynuly a byly vhozeny do řeky Driny, protože bránily své panenství před srbskými četníky, terorizujícími bosenskou krajinu a vraždícími chorvatské katolíky a muslimy. Také díky Bakovičově svědectví byly drinské mučednice prohlášeny v létě roku 2011 za blahoslavené.

Katalog vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Bohuslava Reynka.

Osud československého demokrata. Politik, jehož život se téměř shodoval s dobou existence Československa. Bez velké nadsázky se dá říci, že snad každý, kdo se zajímá o naše nejnovější dějiny, četl paměti Prokopa Drtiny nazvané Československo můj osud. Někdejší ministr spravedlnosti, jeden z čelných představitelů demokratické politiky předúnorové doby, v nich zachytil zlomové okamžiky československých dějin, události, jichž byl sám aktivním účastníkem. Kniha historika Ondřeje Koutka sleduje osud politika, jehož život se téměř bezezbytku překrýval s dobou existence Československa. Autor věnuje pozornost všem obdobím Drtinova života, počínaje první republikou, kdy mladý příslušník národně socialistické strany vstoupil do služeb prezidenta Beneše. Po Mnichovu se Drtina angažoval v odboji a po útěku do exilu se stal aktivním členem politické reprezentace a také pod pseudonymem Pavel Svatý známou a oblíbenou postavou zahraničního rozhlasového vysílání. Vrchol a zlom Drtinovy politické kariéry představuje poválečné tříletí, kdy působil jako ministr spravedlnosti v tehdejších československých vládách. Jeho poúnorové osudy byly dramatické – po pokusu o sebevraždu skokem z okna byl zatčen, do roku 1960 vězněn, po nepříliš úspěšných pokusech o rehabilitaci pak za normalizace působil aktivně v disentu. Kniha O. Koutka, vycházející z velkého množství pramenů, je současně portrétem demokrata, člověka veřejně aktivního za všech režimů, a dějinami československé demokracie jako takové.

Vzestup a pád agrární strany. Rudolf Beran (1887–1954), dlouholetý předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin. Rozsáhlá biografie historika Jaroslava Rokoského přitom nabízí víc než jen životopis politika – Beranův život je zároveň příběhem politické strany, s níž Rudolf Beran doslova spojil svůj osud. J. Rokoský sleduje počátky agrárního politického hnutí v době před 1. světovou válkou, popisuje pozoruhodně efektivní strukturu této strany, která následně v období první čs. republiky získala rozhodující vliv v novém státě – a s ní i Rudolf Beran, prototyp stranického politika. Jádrem knihy jsou však kapitoly věnované pomnichovskému období – druhé republice a okupaci, a také období třetí republiky (1945–1948), kdy Beranův doposud poklidný život nabral zcela jiný směr. V dramatické zkratce to vystihuje motto knihy – dvakrát, za velmi podobných okolností, jen v jiném vládnoucím režimu, hrozil Rudolfu Beranovi trest smrti: v roce 1942 ho nakonec nacistický režim odsoudil „jen“ k 10 letům vězení, o pět let později soud osvobozené republiky již k letům dvaceti. Kniha přibližuje skrze osud hlavního protagonisty krizové okamžiky našich moderních dějin a otevírá mnohé „třinácté komnaty“, na něž bychom při pohledu zpět často rádi zapomínali.

Dílo někdejšího provinciála České provincie Tovaryšstva Ježíšova Jana Pavlíka (1920–2008) má nezměrnou výpovědní hodnotu. Bylo sepisováno nejen s důsledností, autorovi bezesporu vlastní, ale také v duchu vděčné lásky k církvi a řádu, s nepopiratelnou osobitostí a typickými akcenty. Autor pečlivě mapuje s výškami i hloubkami pozoruhodné životopisné příběhy českých jezuitů již od roku 1814, to znamená od obnovení řádu (zrušen byl roku 1773) až do současnosti. Dotýká se tak přirozeně pozadí mnoha epizod českých dějin. K textu jsou též přiloženy statistické tabulky a seznamy publikací jednotlivých jezuitů.

Životopis Josefa Pignatelliho SJ. Pignatellimu vděčí světové Tovaryšstvo za obnovu společného života. Podrobný životopis klíčové osobnosti řádu (pro mezi­dobí od zrušení Tovaryšstva po jeho znovuobnovení) předkládá rozsáhlé historické souvislosti, s paletou politických a společenských událostí.

Knižní rozhovor s houslistou a hudebním skladatelem, uměleckým vedoucím souboru Hradišťan, jehož tvorba opisuje oblouk od písňových forem až po oratorní díla. Jiří Pavlica se inspiruje folklorním odkazem i historickými reminiscencemi, zaměřuje se na duchovní hudbu, ale zároveň je vnímán jako představitel tzv. cross-overu, tedy hudby putující napříč žánry. Rozhovor „nejen o hudbě“ s Jiřím Pavlicou vede hudebník, divadelník a spisovatel, a kromě toho i sběratel písniček Přemysl Rut. Netřeba dodávat, že setkání těchto dvou zajímavých a všestranných osobností bude stát za to…

Osobnost v politickém a veřejném životě na přelomu 19. a 20. století. Kniha je výběrem z autorových biograficky zaměřených prací vzniklých v posledních patnácti letech. Představuje osobnosti světského a duchovního života, které významným způsobem zasáhly do veřejného dění na přelomu 19. a 20. století. Jejich pojítkem je většinou dramatický životní osud a vazba na otázky víry, náboženství, církví a sekularizace života moderní české společnosti.

Kniha o prvním českobudějovickém biskupovi Janu Prokopu Schaaffgotschovi, který stál více než čtvrt století v čele nově založené diecéze. Tato kniha není příspěvkem zaměřeným pouze na regionální církevní dějiny. V užším kontextu je samozřejmě příspěvkem k historii jihočeského regionu jako takového, avšak v kontextu širším zkoumá jeho duchovní a společenské kořeny ve středoevropském duchovním a společenském prostoru.

Historická freska. Vyprávění o posledních dnech svatého mučedníka Jana Sarkandra (1576–1620) postavené na historickém základě – autentickém záznamu tehdejšího soudního písaře Scintilly. Kniha také pravdivě doplňuje obraz významného období našich dějin, které většinou známe pouze z beletristického podání, jež se však často rozchází s historickou pravdou. Úvod ke knize napsal olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner.