Beletria

Číta: Zdeněk Štěpánek Celkový čas: 2 hodiny 59 minút Malostranské povídky Jana Nerudy je sbírka povídek, které původně vycházely samostatně v časopisech jako Květy, Podřipan, Lumír či Národní listy - knižně vyšly poprvé společně v roce 1877. Dodnes jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších literárních děl české literatury. Náměty k nim čerpal Jan Neruda ze svého dětství a dospívání na Malé Straně. Mistrně v nich zobrazoval svérázný charakter této pražské čtvrti, zdánlivě klidný každodenní život zdejších měšťanů i prostých obyvatel, přesvědčivě zachytil atmosféru Malé Strany 19. století.Pražské prostředí je pro Nerudu symbolem českého životního stylu, zároveň ale vidí kriticky projevy maloměšťáctví, odsuzuje morálku českého maloměšťáka a jeho předsudky. Přesto Neruda v Povídkách malostranských skládá básnický hold své milované Praze. Digitální podoba titulu vydaného původně v roce 1957 pod kat.číslem XM 60001-3, jehož obal se v archivu Supraphonu nezachoval, proto jsme použili titulní stranu zkráceného vydání z roku 1984 pod kat.č. 1218 0641.

Číta: Jiří Ornest, Tomáš Töpfer, Naďa Konvalinková Celkový čas: 1 hodina 3 minúty Tisíc a jedna noc je středověká arabská sbírka pohádek, orámovaná hlavním příběhem o moudré Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi.Všechny její pohádky a příběhy vypravuje právě Šahrazád králi Šahriárovi, který byl kdysi oklamán svou manželkou, nechal ji tedy popravit a zanevřel na ženy a byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná.Každý den se tedy oženil s jednou dívkou, strávil s ní noc a ráno ji nechal popravit. Tak to bylo, než poznal Šahrazád... Ta krále požádala, zda mu smí večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak mu Šahrazád vyprávěla po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním a byly tak zajímavé, že král byl vždy zvědav na pokračování...Na našem albu uslyšíte dvě z nejznámějších pohádek - Aládín a kouzelná lampa a Alí Baba a čtyřicet loupežníků

Číta: Filip Čapka Celkový čas: 5 hodín 54 minút Často se o něm mluví jako o jedné z největších anglicky psaných románů 20. století, stejně jako o nejlepším americkém literárním díle, které bylo kdy napsáno.Slavný román Hemingwayova souputníka v mistrném překladu Lubomíra Dorůžky.Jazz, láska, peníze a neutuchající naděje. Do New Yorku přijíždí Nick Carraway, mladý muž s představou, že mu všeobecný politický a hospodářský boom dá vydělat prostřednictvím obchodování s cennými papíry. Zabydlí se v malém domku na Long Islandu v sousedství honosného sídla záhadného zbohatlíka Jaye Gatsbyho, na dohled přes záliv k sestřenici Daisy. Právě tahle vyhlídka fascinuje Gatsbyho, který pořádá opulentní večírky plné alkoholu a sexu, jichž se ale sám neúčastní. Jeho velké peníze, velká gesta, velké naděje, „velké oči“ totiž směřují k Daisy Buchananové, k níž chová city z dob, kdy ještě zdaleka nemohl penězi plýtvat. Jenže poválečná doba, zdánlivě tepající extatickými jazzovými rytmy a vidinami lepší budoucnosti, příliš nepřeje snivým dobrodruhům.V nezkracované, více než pětihodinové audioknize se role vypravěče Nicka Carrawaye výtečně zhostil Filip Čapka, herec pražského Švandova divadla a držitel ceny Thálie.

Číta: Jiří Ornest, Ladislav Mrkvička, Soběslav Sejk, Petr Haničinec, Daniela Kolářová, Libuše Havelková, Antonín Jedlička, Ladislav Brothánek, Miloš Hlavica, Ladislav Pešek, Josef Velda, Zdeněk Kryzánek, Gustav Bubník, Marie Vášová, Miroslav Samek, Jaroslava Pokorná, Miroslava Špánková, Apolena Veldová, Martin Velda, Josef Patička, Karel Houska, Petr Patera Celkový čas: 44 minút Štorchovy dobrodružné knihy situované do pravěku mají své čtenáře už celé půlstoletí. Vedle Lovců mamutů patří Osada Havranů - příběh z mladší doby kamenné - k těm nejoblíbenějším. Ve zdařilé dramatizaci Vladimíra Kováříka ji Supraphon v sedmdesátých letech natočil s řadou známých herců, z nichž jmenujme alespoň Ladislava Peška, Petra Haničince, Ladislava Mrkvičku a Jiřího Ornesta. Titul násvrací do dob dávno minulých, kdy v lesnatém údolí na pravém břehu Veliké řeky /Vltava/ plném divoké zvěře bojuje opřežití kmen Havranů, k němuž patří i statečný chlapec Havranpírko. Ten si svou odvahou a mimořádnými činy brzy získá nejn obdiv a uznání celého kmene, ale i čestné místo u rodového totemu mezi zkušenými lovci.Zvuková podoba Štorchova vyprávění neztratila ani po letechnic na své přitažlivosti a svou věrohodností a strhujícím dějem plným napětí osloví i současné mladé posluchače!

Číta: Svatopluk Beneš, Jaroslava Adamová, Rudolf Hrušínský, František Němec, Jana Drbohlavová, Josef Vinklář, Miloš Nedbal, Otakar Brousek st., Petr Svojtka, Vladimír Krška, Ladislav Pešek, Jiří Šrámek, Svatopluk Skládal Celkový čas: 55 minút Další, v pořadí už pátá "verneovka" řady ZA DOBRODRUŽSTVÍM v dramatizaci Jiřího Horčičky, který snímek zároveň režíroval, patří ve svém žánru k tomu nejlepšímu, co bylo pro Supraphon natočeno. Nemalý podíl na tom má herecké obsazení: Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jana Drbohlavová, Josef Vinklář, Otakar Brousek a další povyšují nahrávku na "herecký koncert". Napínavý příběh šíleného doktora Schulzeho, který se chystá obřím dělem smést s povrchu zemského "protějšek" svého "ocelového města, uvítají nejen milovníci klasika dětskédobrodružné literatury, ale i ti, kteří Julese Verna teprve objevují.

Výběr zpěvů z básnických eposů řeckého starověku. Číta: Luděk Munzar, Karel Höger Celkový čas: 47 minút Audiokniha Ilias a Odyssea - obsahuje výběr z nejznámějších básnických eposů řeckého starověku, jejichž autorem je Homér. Recitují Karel Höger a Luděk Munzar.Komentář k původnímu LP 0 18 0424 z roku 1968:Přebohatou obrazností plastickou zvládl řecký člověk vzrušení, úžas i tíhu dojmů z tohoto světa a dal mu jméno kosmos, tj. řád. Sám pak vystoupiv nad přírodu tvořivou a dodnes udivující činností mýtotvornou, v níž usiloval pochopit nejen tento svět, ale i sama sebe, silně a úspěšně chtěl soulad s kosmem. Homérova Ilias a Odyssea, nejstarší písemné památky řecké, jsou v tomto smyslu nejen pochopením a výkladem života, ale i svědectvím mocné lásky k němu.Voltaire kdesi napsal, že Homér bude ještě dlouho slavný, protože jej nikdo nečte. Naše ukázky mají ctižádost - ostatně zcela v duchu antické tradice - přispět k tomu, aby byl tedy slyšen! Není ostatně žádným tajemstvím, že vskutku umělecká recitace přispívá podstatně nejen k optimálnímu pochopení verše, ale i k objevování takových složek básnického díla, které jsme předtím při tiché četbě nevnímali.Charakteristickými ukázkami z Iliady a Odysseje chceme dnešním ctitelům antické poezie přiblížit nedostižné vzory starořecké epiky, která se dožila rozkvětu počátkem I. tisíciletí př. n. l. u Aiolů v Malé Asii. Vzrušující a dramatická látka vyrostla ve vzpomínkách na boje o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, z tzv. trojského cyklu, jehož jádrem byla výprava Řeků proti Tróji.Obsahem Iliady jsou děje desátého roku dobývání Tróje. Vůdce Řeků Agamemnón je nucen vydat zajatou Chryseovnu a za to odnímá nejstatečnějšímu hrdinovi před Trójou Achilleovi jeho zajatkyni Briseovnu. Achilleus se rozhněvá a straní se boje. Jeho božská matka Thetis vymůže na Diovi slib, že Trójané budou tak dlouho vítězit, dokud se Achilleovi nedostane zadostiučinění. Teprve když Hektór, nejstatečnější z Trójanů, usmrtil Achilleova přítele Patrokla, Achilleus se opět účastní boje a zabije Hektora a mrtvolu vydá jeho otci Priamovi.S herojskou Iliadou kontrastuje výrazně spíše dobrodružná a pohádková Odyssea, která líčí osudy chytrého a lstivého Odyssea na bludné pouti při návratu do rodné Ithaky. Četní nápadníci Pénelopiny se po dobu Odysseovy nepřítomnosti ucházejí o její přízeň, pustoší dům i majetek Odysseův a nutí Pénelopu ke sňatku. Věrná Pénelopa však pevně věří v Odysseův návrat. Po četných nehodách přistane konečně Odysseus jako trosečník u ostrova Ógygie, kde jej poutala nymfa Kalypsó. S pomocí Faiéků se konečně dostane do vlasti, pobije nápadníky a šťastně se shledá s Pénelopou i se svým otcem Láertem.Obě homérské básně jsou zalidněny obsáhlou galerií individuálních charakterů, z nichž některé se blíží k typům vskutku nadčasovým. S Helenou, která svým půvabem přivodí vlastně válku mezi Řeky a Trójany, kontrastuje výrazně Andromacha, milující a oddaná choť Hektorova. Proti lehkomyslnému krasavci Paridovi statečný hrdina i něžný otec rodiny Hektór, hrdý Agamemnón, nebojácný Aiás, váhavý Meneláos, vznětlivý Diomédés, bystrý a chytrý Odysseus. V Odysseji má Helena neméně ušlechtilý protiklad v Pénelopě, oddané a věrné choti Odysseově. Krásný a statečný Achilleus bude vždycky dojímat krátkostí svého lidského údělu a nevýslovnou láskou k životu. Je pravda, že se tyto charaktery neopakují. Výrazně odlišené charaktery jsou pečlivě individualizovány. Homér tu vlastně uměním svého plastického realismu zachytil dovršující se proces zrození individua uvnitř rodové společnosti. Literární historie však při vší úctě k životnosti homérských charakterů jim vytýká jistou statičnost, nedostatek vnitřního rozvoje. Tato výtka je však podle našeho mínění jistým anachronismem. Ještě Goethe pod vlivem francouzského klasicismu kladl důraz na obecné v člověku; i jeho zajímá povaha jen jako výsledný stav, neví ještě o tom, že charakter se vyvíjí, utváří v činnosti! Nikde nelíčí charakter v procesu jeho vznikání. Charakter je tu spíše plodem přírody. Je to zpravidla převaha jedné složky, která převažuje a ovlivňuje tak daný charakter (Egmont ovlivňuje ostatní láskou, Faust touhou po poznání apod.).Neprávem bývá homérským hrdinům vytýkán nedostatek analýzy vnitřních zážitků. Teprve mnohem později, kdy mýtus již nebyl s to vycházet vstříc rozmanitým obměnám lidského soužení, novodobý román, zvláště psychologický, osamělé hledání vnitřní jistoty, rozvinul k dokonalosti umění introspekce a analýzy zážitků lidského nitra.Je-li oběma básním cizí líčení přírody jako pozadí jednotlivých dějů, básník často sahá k přírodě pro přirovnání vskutku sugestivní. Síla rozumu, statečnost, hrdinství, lidskost, přátelství a láska - to byl svět hodnot hrdinů v obou eposech Hemérových. A nebyl by to lidský úděl, kdyby s tou plností a vášnivostí života nekontrastovala skutečnost smrti. Poslechněte si jen rozmluvu Achilleovu se stínem mrtvého přítele Patrokla.Illias je tedy eposem války, Odyssea míru. Obě básně měly nesmírný význam pro Řeky, působily na jejich poezii i prózu, na umění výtvarné, na vědu, filosofii, na výchovu i na celý národní život Řeků. Pro budoucí věky se staly nedostižným vzorem epiky. Na rozhraní 6. a 5. stol. př. n. l. vznikla epická skladba Válka žab a myší, která paroduje látky malého významu, jež však byly odívány do tradiční epické formy. Do češtiny ji nově přeložil O. Smrčka (Světová četba, sv. 199).Významný je vliv homérských básní na evropské literatury zejména od 14. stol. (Petrarca, Boccaccio). Pohádkových momentů Odysseje používali Ariosro v Itálii, Spencer v Anglii, Hans Sachs v Německu. Také Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1575) nese stopy vlivu Homérova. Humanitní složky obou eposů vysoce ocenil Herder. Nemenší vliv měl Homér v Rusku (Puškin, Tolstoj, Gogol, Bělinskij).do naší staročeské literatury se sice dostala historie o válce trojské, avšak nebyla tu tlumočena tradice antická, nýbrž byla tu obměňována toliko vypravování poklasická. Naši romantikové studovali s nadšením mezi jiným také Homérovu Ilias a Odysseu. Plodem tohoto zájmu byl však toliko stesk a lítost, že se v naší dávné minulosti nemůžeme pochlubit něčím podobným. Snad i to byl jeden z motivů, jež vedly ke vzniku Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.Až do novověku byl za autora obou básní pokládán Homér. Teprve v 19. stol. se rozvinula diskuse, jsou-li tyto básně mechanickým spojením navzájem nesouvislých epických básní na témata z pověstí trojského cyklu (teorie písňová), či vznikly-li rozšířením jakéhosi "jádra", které obsahovalo již všechny základní momenty látky obou básní. uvážíme-li výraznou jednotnost uměleckého plánu obou básní, sotva dáme za pravdu myšlence, že básně vznikly pouhým sebráním epických básní menších. Přijmeme-li však názor, že každá z obou básní musí být plodem jednoho autora, zůstává otevřenou otázka, je-li autorem obou Homér sám či máme-li předpokládat existenci autorů dvou. Tvůrcem Iliady se zdá nepochybně Homér, který pocházel ze Smyrny a žil asi v 8. stol. př. n. l. Soudí se, že Odyssea je asi o sto let mladší a že je rovněž dílem geniálního básníka, ovšem nám prý neznámého.Proč tedy právě dnes Homér? Také ve slovesném umění je dnes možno pozorovat mučivé zproblematizování člověka a lidského života vůbec. Příliš velká část moderní literatury propadá dnes samoúčelné sebepitvě, psychologismu a atomizaci duševního života. Zdá se proto, že je na čase věnovat větší pozornost lidským příběhům, v nichž se nejspíše potkáváme s celými lidmi, a tedy se skutečným a plnokrevným životem. Připomeňme tu jen strhující, byť protikladnou osobnost Achilleovu, "duši rekovnou a i pěvnou, vášnivou i něžnou, trpící i vítězící, velkou v hněvu i v lásce, slavnou v životě i smrti". Nemíníme tím nikterak popírat závažnost a oprávněnost krátké básně, kterou tak vášnivě obhajoval Ed. A. Poe a Ch. Baudelaire. Souhlasíme však s P. Claudelem, že cílem umění je "hledání celků, velikých mas, ovládaných mohutnou kompozicí", kde jedinec je toliko "jedním z částečných účinků". Je to ostatně zcela v souhlase s moderními psychologickými teoriemi osobnosti, která se rozvíjí jen v tvořivé interakci se svým sociálním prostředím. Klademe-li tedy dnes důraz v genezi osobnosti na sociální kontext, nepopíráme vůbec jedinečnost a neopakovatelnost lidské osobnosti ani obrodnou sílu jejích emocí, jimž je věnována převážná část tvorby lyrické. Méně často se pak v poezii epické mění v pouhou hru slov.Poezie přišla prý do rozpaků od chvíle, kdy jsme počali číst verše pouhýma očima! Vybrané nahrávky z nestárnoucích eposů Iliady a Odysseje v podání našich předních umělců vám v sugestivní kráse mluveného slova přiblíží dávný svět dramatických bojů, svět silných vášní, lásek i nenávisti, hrdinství, oddanosti, obětavosti a věrnosti. Dát pocítit znovu vášnivou lásku a vůli k životu navzdory všem jeho strastem, k životu, který nebyl dosud oslabován samoúčelnými reflexemi a v němž se dosud nerozpadla jednota poznání, cítění a jednání, to je v podstatě smysl našeho rozhodnutí darovat do diskotéky milovníku poezie alespoň v ukázkách odkaz z nejvzácnějších.Doc. Dr. Jan Fišer

Číta: Ladislav Mrkvička, Růžena Merunková, Eduard Cupák, Miroslav Moravec, Josef Vinklář, Petr Štěpánek, Jana Preissová, Jiří Štěpnička, Jaroslav Moučka, Milan Mach, Jiří Horčička Celkový čas: 3 hodiny 42 minút Pod dramatizací oblíbené románové kroniky Eduarda Basse situované do cirkusového šapitó je podepsán jeden z nejlepších režisérů tohoto žánru Jiří Horčička, který svůj zvukový přepis z r. 1985 režíruje a zároveň v něm i hraje.V nezbytné zkratce se mu podařilo zachovat dějovou linii zahrnující časový úsek téměř jednoho století i barevnost Bassova vyprávění o lidech z maringotek, pro něž životem byla jejich práce. Titul nepostrádá přitažlivost epiky i napětí příznačné pro Horčičkovu mistrnou režii zdůrazňující všechny přednosti Bassova textu!

Číta: Petr Pelzer, Alois Švehlík, Václav Postránecký, Věra Galatíková, Miroslav Moravec, Rudolf Hrušínský, František Němec, Jiří Klem, Pavel Soukup, Stanislav Fišer, Helena Friedrichová, Veronika Jeníková, Bohumil Švarc, Julie Jurištová, Josef Kemr, Jan Schánilec, Jana Březinová, Jana Šulcová Celkový čas: 1 hodina 38 minút Z komentáře režiséra Tomáše Vondrovice k prvnímu vydání hry v roce 1995: Zmoudření Dona Quijota je pro mě jedním z nejkrásněších snímků, které mi bylo dopřáno natočit. Měl jsem a dodnes ho mám rád z několika důvodů. Především pro hru samu, od mládí jsem ji ctil  jako jednu z oněch "erbovních her srdce", s nimiž bych se rád někdy setkal; ale také proto, že, domnívám se, její akustický přepis v mnohém vyhovuje básnickému originálu V.Dyka věrněji, než to může dokázat jeviště - hra na fantazie tu není vymezena hmotným prostorem, milenci nepotřebují malované hory - a rána, kterou Quijote utrží v souboji, nevyžaduje rozličného komparsu. Dalším důvodem je, že jsem měl možnost vybrat si ideální soubor, který by se na jevišti sotvakdy mohl sejít; nemyslím tím na dva představitele hlavních rolí, pana J. Kemra a pan R. Hrušínského,  ale skutečně na celý soubor a výkony všech dalších herců - však také práce probíhala podle toho, brali jsme jen to nejlepší a nenenechali se tísnit časem ani jinými vnějšími okolnostmi. Samozřejmě dominantní role i výkony obou pánů - pravých mistrů svého oboru - nelze zapomenout; dnes už si své dialogy o věčném ideálu, kráse a lásce doříkávají na jiné scéně,  kde, jak věřím, nešťastné Quijoty nesužuje malost, závist ani nepochopení. Je paradoxní (ale možná i zákonité), že tenhle snímek čekal na okamžik, kdy bude smět spatřit světlo světa, víc než šest let.  Jsem opravdu rád, že ta chvíle nadešla, i když mě naplňuje jistým zármutkem fakt, že se jí nedočkal ani jeden z protagonistů. Básnické poselství Viktora Dyka se tak - kouzlem nechtěného - stává i posledním hereckým vzkazem pana Kemra pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Číta: Miroslav Doležal, Radovan Lukavský, Dagmar Sedláčková, Marie Tomášová Celkový čas: 1 hodina 18 minút Poéma Vladimíra Holana (1905-1980) Noc s Hamletem patří bezesporu mezi vrcholná díla české pozie. Poprvé vyšla knižně v roce 1964, byť byla napsána již v padesátých letech, ale Holan tehdy příliš nevyhovoval politickým poměrům v zemi a tak si tato skladba musela na knižní vydání počkat...V listopadu roku 1963 byla Holanova Noc s Hamletem druhou inscenací Poetické vinárny Violav Praze. V režii jejího ředitele Vladimíra Justla v ní účinkovali R. Lukavský, D. Sedláčková, M. Doležal. Představení se hrálo řadu let a stalo se legendou...Radovan Lukavský, nezapomenutelný představitel Shakespearova Hamleta na prknech Národního divadla, tak zůstal s postavou Hamleta spojen i poté, co s divadelní rolí skončil, byť v podobě proměněné...V roce 1968 toto legendární představení nahrála v Divadle hudby firma Supraphon.Tento skvost supraphonského archivu posíláme za posluchači v digitální podobě k pátému výročí úmrtí Radovana Lukavského († 10. března 2008)

Číta: Miloš Kopecký Celkový čas: 43 minút Velký otec moderní literatury, Giovanni Boccaccio, napsal své nejslavnější dílo v polovině 14. století. Od té doby žil Dekameron po celá staletí oslavován i zatracován, parafrázován, napodobován. Zesta příběhů, které si v Dekameronu vypráví společnost sedmi mladých urozených dam a tří mladých mužů na odlehlém zámečku u Florencie, kam mladí lidé uprchli před morem, načetl Miloš Kopecký koncem šedesátých let povídky tři, jež tvoří základ naší nahrávky. Dva z příběhů mají silný erotický náboj, všechny tři jsou však neobyčejně aktuálním obrazem platným i pro svět dnešní. Přetvářka, chtíč a hamižnost, zde vtipně odhalovaná na postech nejvyšších, nevymřela s dobou počínající renesance a její vláda dosud neskončila.Miloš Kopecký je při četbě tohoto základního kamene evropské prózy ve svém živlu a pověstnou ironii a břitkost uplatňuje skvěle nejen v již zmíněných příbězích milostných. Klasika, která překvapí, uchvátí a vzruší!

Číta: Josef Somr, Martin Dejdar, Václav Postránecký, Rudolf Hrušínský, Petr Nárožný, Arnošt Goldflam, Pavel Zedníček, Miroslav Donutil, Václav Vydra, Bohumil Klepl Celkový čas: 22 hodín 58 minút Nejznámější humoristický román české literatury všech dob v reprezentativní audio podobě. Deset excelentních českých herců a mistrů mluveného slova se podělilo v nahrávacím studiu o četbu Osudů dobrého vojáka Švejka. Každý herec originálním a nezaměnitelným způsobem interpretuje jeden úsek románu - jednu Švejkovu epizodu. Ti nejlepší současní čeští herci jsou zárukou skvělé zábavy a originálního uměleckého podání: Josef Somr, Bohumil Klepl, Petr Nárožný, Miroslav Donutil, Václav Postránecký, Václav Vydra, Arnošt Goldflam, Rudolf Hrušínský, Martin Dejdar a Pavel Zedníček.Švejk v podání českých herců, které máte rádi!

Číta: Martin Růžek, Hana Maciuchová, Vlastimil Brodský, Antonie Hegerlíková, Zdeněk Řehoř, Ilja Racek, Miloš Kopecký, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., František Smolík, Bedřich Karen, Jiřina Švorcová, Oldřich Musil, Iva Janžurová, Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová, Jan Schánilec, Ilja Prachař, Karel Houska, Jiří Pleskot, Bohuš Hradil Celkový čas: 1 hodina 42 minút Ukázky z divadelních her mnoha autorů a divadelních scén vydával v minulosti Supraphon na různých titulech (České drama, Inscenace, které nás zaujaly, Významné inscenace Vinohradského divadla, profily jednotlivých herců atd.).Ukázky z her Válka s mloky, Bílá nemoc, Loupežník, Ze života hmyzu - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, jejichž autorem je Karel Čapek.

Číta: Ondřej Brousek Celkový čas: 17 hodín 30 minút Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok…Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.„Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista povstala a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu k Letnicím.“- The New York Times Book Review„Protentokrát se autor odpoutal od vzorců uplatněných v Sinuhetovi, a přece stvořil další pozoruhodnou, dojemnou a klidnou knihu, jež nehledě na látku nemá potřebu šokovat.“- Kirkus Reviews, 1960„Waltari kráčí ve stopách Ernesta Renana a jeho další velký román je úžasný se vším všudy. Smutné, ale hladké, plavné – a vlastně neskutečně prosté.“- The Saturday Review, 1961„Téma knihy je blízké mé víře a oslovuje i nevěřící. Rozšiřuje do podrobností biblický děj pro jeho lepší přijetí do srdce, dává lépe pochopit racionálně uvažujícím lidem dneška poselství, které lidstvu Ježíš Kristus přinesl. (…) Knihy od Waltariho by měly patřit k základům všeobecného rozhledu člověka dnešní doby.“- ze čtenářských recenzíAudiokniha (P) & © OneHotBook, 2024. Všechna práva vyhrazena.

Číta: Vojtěch Dyk Celkový čas: 1 hodina 11 minút Lidé mají rádi zvířata - nejen, že je pozorují, ale že se v nich vidí. Tuší a čtou z nich vlastnosti, jež v nich samých bývají utajeny. To je všeobecná věc. Někdy si z nich odvozují vlastnosti, které jim samým chybí. U psů hledají věrnost, přítulnost, nahrazují jim kamarády. Přímočarost zvířete, jeho instinktivní chování, působí na lidskou psychiku osvobodivě.Humorista Jaroslav Hašek měl zvířata rád od malička. Už v domácnosti jeho matky se všichni museli podřídit panovačným choutkám jejich kocoura Bobeše, z něhož se postupně vyvinul tyran, ovládající celou rodinu. To však Jaroslav netušil, že se v dospělém věku stane znalcem různých druhů psů - kynologem, a že "svět zvířat" se stane jeho profesí. Jako literát - humorista totiž nenašel zaměstnání (redakce se bály jeho štiplavého humoru) - a proto vstoupil do časopisu Svět zvířat, jehož redakce i zvěřinec jsou umístěny v Košířích. Jsa nyní redaktorrm "odborného listu" musel se naučil "pomlouvat zvířata", totiž shánět poznatky a detaily o jejich vlastnostech, aby uspokojil zájem čtenářů. V prvním "zvířecím fejetonu", otištěném v tomto časopise, nazvaném příznačně O jednom hrozném psu, vytvořil portrét psa- tuláka, který byl navenek "tak ošklivý" - až byl krásný. Po zákonu uměleckého obrazu vyjádřil zde vlastní ideál tuláka, bohéma a satirika. V redakci Světa zvířat získal nový redaktor obrovskou zkušenost. Naučil se pracovat s prameny a příručkami - Brehmův Život zvířat bylmu každodenní zoologickou příručkou. Psal o všem možném - o opicích psohlavých paviánech, o žralocích u Messiny, o afrických ptácích a jiných zajímavostech ze života zvířat. Jenže nic netrvávěčně. Po čase, když jeho prameny začaly vysychat, začal objevovat nové, neznámé rysy a vlastnosti - a když ani to nedostačovalo - začal si prostě "neznámé" tvory vymýšlet. S gustemmystifikátora psal o prahorní bleše inženýra Kúna, o ještěrech a ptácích třetihor, dokonce si dovolil přejmenovat sojku na nový druh ptáka "ořešníka" - protože prý sedává na ořechu - apodobně. Odběratelé a odborníci -zoologové se pochopitelně dotazovali, psali a stěžovali si majiteli listu - a Hašek dostal "padáka". Ten se však nevzdal. Rozhodl se pro samostatnépodnikání. Na jméno své ženy, která neměla o jeho plánech ani tušení - založí si vlastní obchod se zvířaty. - čili tzv. Kynologický ústav A začal podnikat. V časopise Svět zvířati jinde nalezneme řadu inzerátů, v nichž Hašek oznamuje, že zakoupí různé druhy psů, které umístí ve vlastním zvěřinci. Jak sehnat dostatečné množství exemplářů, nemáte-li peníze, abyste je mohl zakoupit? Hašek si věděl rady. Najal sluhu Čížka, košířského občana, který nejen že dovedl psy, dovedl je také opatřit. Na svých potulkách Prahou odlákával chovatelům jejich miláčkya sbíral některé zatoulané "exempláře", které pak uzavřel v Haškově košířském obchodu. Jak se o tom dočtete ve Švejkovi. A tím jsme u našich dvou ukázek. V první z nich, v humoresce Můj obchod se psy, líčí autor humorně, jak došlo k založení "kynologického ústavu" a jak sluha Čížek obstarával nové exempláře. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že tato brilantní "zvířecí" humoreska je do značné míry vzata ze skutečností - dnes by se řeklo, že to je vlastně reportáž, anebo "literatura faktu". Podobně je tomu i v druhé ukázce, s názvem Má drahá přítelkyně Julča. Zdánlivě jde o fantastickou grotesku. Je možné, aby se cvičená opice psohlavého paviána zmocnila pistole a vkroji tyrolského citeristy Jägerleho vystrašila výstřelem stařičkého trafikanta, bydlícího v přízemí v Košířích čp. 249 pod Cibulkou, téměř k smrti? Tady zřejmě pracovala Haškova humornáfantazie. Jenže: dlužno podotknout, že šimpanzí samice Julča, alias "tyrolák Jägerle", skutečně v roce 1909 v Praze existovala! Vystupovala jako cvičená opice v pražském Varieté(dnes Divadlo v Karlíně), zprvu společně s cvičeným opičákem "konzulem" Petrem. Zanedlouho poté, když o jeden a půl roku mladší opičák Petr svými kousky Julču zastínil, octla se "na penzi" a byla zřejmě dodána do zvěřince Světa zvířat v Košířích. Že v ní její cirkusové návyky a touha po uměleckých produkcích zřejmě neutuchly, o tom svědčí naše ukázka. Podlenázoru literární kritiků může být tato "zvířecí" causerie Haškova klidně srovnávána s humoreskami Chestertona, Wilda, Čechova a jiných evropských humoristů. Slyšíme-li tyto dvě ukázky brilantního "zvířecího" humoru, zde v interpretaci Vojtěcha Dyka, napadne nás zvláštní věc: tento autor musel mít psy a zvířata velice rád, neboť je dovedl nejen bedlivě pozorovat, ale dovedl se vciťovat do jejich světa a charakterizovat ty jejich vlastností, jež se až nápadně podobají lidským; Jako milovník a přítel zvířat nacházel Hašek modely chování, jež bývají u lidí skryty zástěnou "výchovy" a přetvářky. Zvířata mají prostě čistou duši - jsou naivní a bezprostřední, jako děti, ale nedovedou lhát. Jsou proto hlubinným zrcadlem lidského chování a lidské duše. Snad proto si je Hašek tolik oblíbil. S jistou nadsázkou lze říci, že Haškův přístup ke srovnání života zvířat a lidí je u tohoto autora nejen jímavý, ale i v jistém smyslu - filozofický. Radko Pytlík

Číta: Ilja Racek, Stanislav Fišer, Helena Štáchová, Vlastimil Fišar, Josef Kemr, Miloš Kirschner, Ladislav Pešek, Pavlína Filipovská, Jaroslav Moučka, Jaroslava Drmlová, Jarmila Májová, Karel Houska, Jiří Havlík, Karel Fořt, Miloš Willig, Eva Boušková, Milan Hein Celkový čas: 47 minút Pohádky na albu z roku 1977 jsou určeny pro větší děti. Album obsahuje dramatizaci O kurážné Majdalence a O uplakaném králi, vyprávění O líném a mlsném králi a scénku z dílny S+H Co dokáže lidské srdce.Majdalenku, která se nechala naverbovat do války místo svého tatínka, hraje Pavlína Filipovská, v dalších rolích mohou malí posluchači slyšet Josefa Kemra, Ilju Racka,Ladislava Peška a další.

Číta: Lída Engelová, Vlasta Fabianová Celkový čas: 1 hodina 8 minút Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985:Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel": v divadle žije jeho duch a jeho legenda....K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová....Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná.Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní, přesněji řečeno prosté, všední vědomí životní reality bez pláštíku klamné iluze. A stačí na tu radost i bolest jen hlas, hlas, který vždycky měl a stále má tu jedinečnou barvu, hlas, který nikdy nebyl všeobecný...Vladimír JustlAntoine de Saint-Exupéry † 31.07.1944Lída Engelová a Vasta Fabianová

Číta: Alois Švehlík, Martin Růžek, Boris Rösner, Rudolf Hrušínský, František Němec, Dana Medřická, Jiří Holý, Josef Bláha, Petr Štěpánek, Václav Voska, Oldřich Musil, Jiří Mikota, Jiří Sovák, Bohumil Švarc, Ladislav Trojan, Vlastimil Fišar, Jan Pohan, Pavel Spálený, Čestmír Řanda, Bohumil Pastorek, Ladislav Kazda, Dalimil Klapka, Milan Mach, Miloš Rozhoň, Svatopluk Skládal, Jana Šulcová, Jindřich Narenta, John Newton, Alain Slivinský Celkový čas: 2 hodiny 5 minút Karel Čapek napsal své protiválečné drama podle svých vlastních slov jako reakci na "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur".Dílo vzniklo nedlouho před vypuknutím 2. světové války v roce 1937; reaguje na současnou situaci v Evropě a předpovídá válku; je silně antifašistické, protiválečné a je plné symboliky. V jisté neidentifikované zemi se objevuje diktátor, který chce válku, ale zároveň s ním se objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Touto nemocí onemocní i diktátor, jeden chudinský a mírumilovný lékař Galén nachází proti ní účinný lék. Nabízí diktátorovi, že ho vyléčí výměnou za mír... Bílá nemoc není ve skutečnosti tělesnou nemocí, ale představuje nemocnou mysl nakaženou ideologií fašismu a nacismu.V dramatizaci, kterou vydal Supraphon v roce 1982 na LP pod kat. číslem 1118 3131, účinkují skvělé herecké osobnosti jako např. Rudolf Hrušínský, Václav Voska, Boris Rösner, Dana Medřická, Martin Růžek, Alos Švehlík, Čestmír Řanda, Jana Šulcová a další.

Číta: Ladislav Frej Celkový čas: 16 hodín 5 minút Strhující románové zpracování atentátu na Reinharda Heydricha v mistrném podání Ladislava Freje barvitě i fundovaně popisuje scénu domácího odboje stejně jako exilovou vládu, výcvik parašutistů v Anglii, přípravu atentátu, okolnosti i situaci po něm. Všechny zúčastněné ve svižných dialozích ukazuje jako lidské bytosti s jejich slabostmi a touhami. Zároveň poskytuje realistický obraz i postoj představitelů Říše a odhaluje vyšetřovací postupy gestapa, přičemž historické události předkládá nečekaně napínavou formou.

Číta: Martin Růžek, Jan Pivec, Dana Medřická, Luděk Munzar, Otakar Brousek st., Radovan Lukavský, Václav Voska, Jiřina Petrovická, Karel Höger, Ladislav Pešek, Olga Scheinpflugová, Vladimír Šmeral Celkový čas: 2 hodiny 29 minút Povídky z jedné a druhé kapsy a Apokryfy patřily a stále patří k nejúspěšnějším knihám klasika české moderní prózy Karla Čapka. V šedesátých letech minulého století natočil Supraphon některé z povídek a aforismů s tehdy předními interprety, kteří dnes představují legendární tzv. starou gardu Národního divadla a vydal je na černých dlouhohrajících gramofonových deskách. My jsme podstatnou část nahrávky podrobili akustické renovaci a nabízíme vám ji nyní jako dvojalbum, které nezklame ani ty nejnáročnější posluchače.Literární klasika ožívá ve skvělém podání hereckých legend!

Číta: Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jiří Adamíra, Blanka Bohdanová, Vladimír Ráž, Vilém Besser, Zdeněk Dítě, Josef Větrovec, Marie Marešová, Jaroslav Kepka, Bohumil Švarc, Čestmír Řanda, Miloš Hlavica, Jiří Šrámek, Milan Mach, Karel Máj, Aťka Janoušková, Radislav Nikodém, Zdeněk Martínek, Jiří Pick Celkový čas: 1 hodina 41 minút Dramatizace Jiřího Horčičky na motivy historického románu Patnáctiletý kapitán vypráví dobrodružný příběh o patnáctiletém plavčíkovi americké velrybářské lodi Poutník Dicku Sandovi.Dick je nalezenec, kterého vychovává jako své vlastní dítě rejdař Weldon, majitel lodi Poutník, jejíž skoro celá posádka zahyne při rybolovu, naživu zůstane jen Dick, paní Weldonová se synem a bratrancem, několiik černošských pomocníků, pes Dingo a tajuplný lodní kuchař Negoro. Odvážný Dickse se ujme řízení Poutníka...Účinkují Jaroslav Kepka, Jiří Adamíra, Ladislav Mrkvička, Vilém Besser, Blanka Bohdanová a další

Číta: Ladislav Mrkvička, Martin Růžek, Svatopluk Beneš, Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, František Němec, Blanka Bohdanová, Jana Drbohlavová, Josef Vinklář, Miloš Nedbal, Otakar Brousek st., Petr Svojtka, Vladimír Ráž, Vilém Besser, Zdeněk Dítě, Josef Větrovec, Marie Marešová, Klára Jerneková, Jaroslav Kepka, Artuš Kalous, Bohumil Švarc, Čestmír Řanda, František Kovářík, Vladimír Krška, Miloš Hlavica, Ladislav Pešek, Jiří Šrámek, Josef Velda, Milan Mach, Karel Máj, Aťka Janoušková, Mirko Musil, Miloš Rozhoň, Svatopluk Skládal, Radislav Nikodém, Zdeněk Martínek, Jiří Pick, Vladimír Leraus, František Hollar, Dana Brochová, Miroslav Kokeš, Maria Tauberová Celkový čas: 3 hodiny 24 minút Tento komplet nabízí tři známé a často vydávané verneovky v klasických dramatizacích s prvního boxu (Cesta kolem světa za 80 dní, Dvacet tisíc mil pod mořem, Dva roky prázdnin, Supraphon a.s. 2009). Uvítají jej jistě nejen mladí posluchači seznamující se s dobrodružným světem Julese Verna, ale i jejich otcové, kteří s Vernovými romány vyrostli.Pokračování kompletu mapujícího dílo Julese Verna!

Čo vedie ľudí k tomu, aby zaútočili na iných? Čo cítia? Čo v ľuďoch spustí inštinkty, ktoré ich zmenia na krvilačné zvery? Román Deň na trhu opisuje židovské pogromy a masovú hystériu na maďarskom vidieku po druhej svetovej vojne. Na týždennom trhu neďaleko Debrecína sa v máji 1946 skupina žien vrhne na židovského obchodníka s vajcami a na smrť ho umučia. Svedkom udalosti je učiteľova manželka rozprávačka príbehu. Rozbúrený dav sa zväčšuje ako oheň, neberie ohľad na ženy, deti či starcov. Udalosti z tohto krvavého dňa sa rozprávačke vybavujú v spomienkach spolu s inými udalosťami zo života dediny a rozličnými spôsobmi rozmotávajú klbko často až obludných, a predsa prekvapivo prepojených medziľudských vzťahov.Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Naježil hřbet instinktem lovce jako pokaždé, když spatřil na jabloni poskakující vrabčáky. Zahrada zakletá v ledu se, po mírné noční oblevě, před zvědavýma očima docela malého kotěte proměnila ve velké dobrodružství…Pokračování krátkých povídek Ireny Mondekové zahajuje poetická miniatura o kocourkovi Františkovi a, jako u autorky pokaždé, jsou všechny příhody inspirovány skutečnými hrdiny. Jsou veselé i vážné, tak, jak je přináší život sám...

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

Neuvěřitelná výprava do samého srdce nacistického zla: portrét jedné z nejtemnějších postav Hitlerovy nacistické elity – Reinharda Heydricha, strůjce a vykonavatele holocaustu, šéfa Hlavní říšské bezpečnosti včetně gestapa – doprovázený komentářem jeho manželky Liny, který autor pořídil na základě podrobných rozhovorů. Doughertyová píše o jeho beznadějných vyhlídkách na zaměstnání v době německé hyperinflace a nezaměstnanosti a o jeho vstupu do nacistické strany jednak skrze náklonnost jeho snoubenky Liny von Osten a jejího otce k nacismu a jednak kvůli pověsti, která na něj vrhala stín, a sice, že byl po otci částečně židovského původu. Sledujeme Heydrichův raketový vzestup v hierarchii nacistické strany – od majora SS přes plukovníka až po brigádního generála. Před třicítkou se stává zástupcem Heinricha Himmlera, rozšiřuje SS a gestapo a vypracovává plány na „konečné řešení židovské otázky". A po celou dobu slyšíme hlas Liny Heydrichové, která byla po jeho boku až do jeho smrti v osmatřiceti letech a jež se pohybovala v nejvyšších sférách nacistické strany.

Slavnou románovou antiutopii My napsal Zamjatin v roce 1920, představuje však vizi daleké budoucnosti: život v „Jednotném státu“ vzniklém ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v té době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“. Ženy jsou pojmenovány samohláskami a muži souhláskami, k nimž je připojeno číslo jednotlivce. Jejich život je stoprocentně organizován, například na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Nové vydání tohoto vizionářského díla vychází v překladu Jakuba Šedivého.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

„Takto ju volali. A ja, hoci sme boli už pred sobášom, nevedel som a ani dnes neviem, či to bolo len jej priemenie, alebo bola tak zapísaná aj v matrike. Slúžila u Michalčíka, ktorý mal obecnú krčmu na Beňuši, ale najradšej kupčil so statkom a v krčme nechával svoju ženu, a keď tá mala zaneprázdnenie, nuž aj Malku. Tam som sa s ňou poznal, lebo na beňušskom hornom salaši som ja dva roky valašil a v obecnej som sa neraz pristavil, ba niekedy aj noc prespal, keď som sa oneskoril v dedine a ťažilo sa mi nocou na salaš...“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Číta: Vojtěch Dyk, Martin Růžek, Radovan Lukavský, Jiří Sovák, Zdeněk Štěpánek Celkový čas: 1 hodina 14 minút Audiokniha obsahuje výbor povídek našich předních spisovatelů, které interpretují známé herecké osobnosti.Martin Růžek – Zločin na poště (K. Čapek – Povídky z jedné kapsy)Vojtěch Dyk – Můj obchod se psy (J. Hašek – Povídky o zvířatech)Zdeněk Štěpánek – Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku (J. Neruda – Povídky malostranské)Jiří Sovák – Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům (O. Pavel – Jak jsem potkal ryby)Radovan Lukavský – Apokryf Romeo a Jule (K. Čapek – Apokryfy)

Číta: Petr Pelzer, Jiří Samek, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Konečný, Ivan Gübel, Miroslava Hozová, Marie Marešová, Petr Pospíchal, Josef Patočka, Antonín Hardt, Tomáš Longa, Jan Řeřicha, Sylva Sequensová, Yvetta Blanarovičová, Irena Jeřábková, Květoslava Straková, Renée Nachtigallová, Dalibor Gondík, Marcela Teichmannová, Zuzana Davidová, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 59 minút Starý hrad na strmém kopci, obklopený kouzelným lesem, obývá rod loupežníků, vedený Mattisem a jeho ženou Lovisou. Jedné dramatické noci se Mattisovi a Lovise narodila dcerka Ronja. A právě tuto noc udeřil do hradu blesk a rozťal hrad průrvou na dvě poloviny.Do druhé oddělené poloviny hradu se nastěhuje jiný rod loupežníků, vedený Borkem, který má s ženou Undisou syna Birka. Oba loupežnické rody se hluboce nenávidí. Birk a Ronja se však spřátelí a rozhodnou se změnit život všech ve vlídnou spolupráci. Tajemný les obývají pohádkové bytosti: skřítkové, šedivíci a čumbrci i divoké větrnice. Do tohoto kouzelného lesa se obě děti vydají bydlet samostatně v Medvědí jeskyni. S pomocí loupežníka Pleška, ale i pohádkových bytostí se nakonec dětem jejich přání vyplní. Spolu s Pipi Dlouhou punčochou patří Ronja, dcera loupežníka, k nejoblíbenějším dětským knihám proslulé švédské autorky Astrid Lindgrenové.Pro Český rozhlas nastudoval dramatizaci této pohádky v roce 1989 režisér Karel Weinlich s Rudolfem Hrušínským v roli vypravěče. Role Ronji a Birka svěřil dětským interpretům Ireně Jeřábkové a Tomáši Longovi. Mistrovsky zvládnutou atmosféru pohádkového světa divokých větrnic, čumbrků a šedivíků i nevázaného života loupežníků umocňuje dramatická hudba a klidný rozjímavý vypravěčský tón Rudolfa Hrušínského.Dětští hrdinové Birk a Ronja vítězí nad nepřátelstvím dvou loupežnických rodů v pohádkovém lese, obývaném skřítky, šedivíky, čumbrky a větrnicemi!

Číta: Miroslav Horníček, Karel Heřmánek Celkový čas: 2 hodiny 26 minút Tragikomické povídky, které mapují život spisovatelovy rodiny od první republiky až do poloviny minulého století, vzbudily hned po svém prvním knižním vydání v roce 1971 mimořádné překvapení a neuvěřitelný zájem čtenářů. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a většina povídek brzy na to zažila i svou filmovou slávu. Citlivě a s něžnou ironií vykreslená postava obchodního cestujícího Leo Poppera, velkého rybáře a fenomenálního mistra v prodeji výrobků "té slavné švédské firmy Elektrolux", vyvolala vřelý ohlas a vstoupila již do povědomí většiny z nás.Ve filmových příbězích ztvárnili tohoto slavného tatínka Karel Heřmánek a Vladimír Menšík. Na nahrávce vypráví s neobyčejným šarmem několik autobiograficky laděných povídek právě Karel Heřmánek. Další povídky, doplňující téměř kompletní knižní vydání, načetl již v roce 1976 Miroslav Horníček. Oba vypravěči zachytili každý po svém atmosféru, tragiku i humor nostalgických a dnes již nesmrtelných příběhů Oty Pavla!

Číta: Jiří Sovák Celkový čas: 47 minút Komentář k původnímu LP 1 18 1863 z roku 1976:Jednoho podzimního večera zaujatě vyprávěl Ota Pavel o své představě zaměstnání. Chtěl být převozníkem. Na břehu řeky by měl malý domek a loďkua nejvíce by ho zajímal fialový západ slunce, když je řeka klidná a potom nejrůznější typy lidí, které převáží přes řeku: nešťastníky i fantasty, kariéristy i vynálezce, milence i opuštěné. Naplatu převozníka by nezáleželo, záleželo by spíše na tom, jak by lidi poznal, aby o nich mohl psát.Ota Pavel činil v životě všechno pro to, aby především poznal lidi, o kterých bude psát. Proto vyjel s Duklou do New Yorku a nosil míče a dělal pomocníka, aby mohl psát o tréninku mezi mrakodrapy. Chodil za sportovci na stadión, chodil na stavbu, jel se podívat na lety na lyžích do Jugoslávie a potom studoval Frenštát, protože ho zajímal kromě Rašky taky místní fanda lyžařství. Sám kladenský rodák, jezdil na Kladno, aby dosvědčil, jak se z chudého města havířskébalady stává moderní průmyslové město.Nazývali ho snílkem, Don Quichotem a já nevím čím vším, ale ani jedno to přirovnání nesedělo. Když jsem si prohlížel světničku Kolji Ostrovského v Soči, kde okno stínil strom eukalyptu, myslel jsem na Otu Pavla. Správce Ostrovského muzea mi vyprávěl o bolestech hrdiny-spisovatele, o tisíci zlověstných hodinách, které sžíraly mladého spisovatele, ale onse nepodal: takřka v hodině smrti diktoval svůj rukopis románu. V Soči, v malé světničce s bílou, tvrdou postelí a starým psacím strojem, jsem si vybavoval naše schůzky a rozhovory s Otou Pavlem. Kdybych napsal, že Otu Pavla zajímal především člověk, byla by to fráze, protože spisovatele ani nic jiného zajímat nemůže. Když napíšu, že z běhu maratónského zajímal autora právě ten maratónec, který sice doběhl poslední, ale na obrátce maratonu vzal jídlo a pití pro svých šest dětí, je to myslím přesná charakteristika Pavlova zájmu.V kontextu české literatury se objevilo jménonovináře - spisovatele, jehož kniha "Smrt krásných srnců" bude vždycky událostí. A ta kniha poslední, ze které vám čte Jiří Sovák, to je ta "hlavní kniha života", jak říká leningradská básnířka a spisovatelka Olga Bergholcová.Pavel psal reportáže, scénáře, napsal reportážní knihu "Dukla mezi mrakodrapy" a "Plná bedna šampaňského", napsal knihu sportovních povídek "Pohár od Pánaboha" a "Syn celerového krále". O každé z nich se mnoho napsalo, diskutovalo, každá z nich přinesla inspirační zdroj, odkrytí další neznámé polohy člověka.Ota Pavel pocházel z havířské rodiny, bráchové i otec dělili duší na právo rukou a lopaty. Obdivoval se Hemingwayovi i Čapkovi, uznávál Čechova jako kronikáře srdce a společnosti, četl rád Faulknera. Miloval stručnost a věděl, že do života patří poezie. Miloval hudbu, řeku, lidi, a to i ty, kteří mu nevěřili anebo mu ubližovali.Měl rád děti a knížky. Měl rád mužnost a chytrost, a proto chválil Tarasova a sovětské hokejisty, miloval procházky Leningradem, stále snil o své řece a nejraději vyprávěl o praskajícím dřevu a krbu s ohněm, o teple, které ten krb vydává.Byl vášnivým milovníkem řeky, rozuměl rybám, protože ho nikdo na světě nepřesvědčil, že ryby nemají svoji rybí duši. V tom si byl podobný s Jozefem Krónerem. Ota Pavel ho jako herce miloval a asi ještě trochu víc mu herecky fandil právě pro to jeho bláznovství po rybách. Na rybách, při rybách a při meditování o rybí duši poznával znovu hlubiny lidského srdce.Chtěl napsat veliký sportovní román, ale nemohl se k tomu odhodlat. Psal chvatně, věřil, že musí psát každý den aspoň stránku a dokonale to plnil navzdory neúprosnému času a smrti, která na něj číhala.Byl těžce nemocen, alesvěřil se, že kdyby neviděl člověka ze dna životní propasti, neporozuměl by mu tak dokonale. Byl sportovním redaktorem v rozhlase i v novinách, nedělal rozdílu mezi novinářem a spisovatelem, protože vynikající novinář je lepší než špatný spisovatel.Ota Pavel byl vynikající novinář a vynikající spisovatel. Člověk a spisovatel obyčejně neví, kdy píše svoji "hlavní knihu života". Třebahrozně chce a myslí si: to je ono. A ono to právě ono není. Anebo jenom tak, jenom tak jak dýchá vypoví to, co vypovědět chce a ejhle: na světe je kniha života. A kdyby byly ještědesítky a stovky dalších, jenom ta jediná nebo dvě útlé knížečky budou "knihou života"."Smrt krásných srnců" a "Jak jsem potkal ryby", dvě útlé knížečky, dohromady menší než jeden román, jsou "hlavní knihou" Oty Pavla. A jsou to také výrazné kapitoly české literatury.Převozník na břehu řeky, který čekal na fialový západ slunce, tolik lidí potěšil. Nejméně tak, jako kdyby jim nabídl svoji loďku. Tolik lidí dopravil na správný břeh, protože jim připravil nádhernou chvilku při čtení, stejně tak, jako kdyby vyjel se svou loďkou od chudého přístavutřeba na otevřené moře, kde loví rybář svoji rybu života. Měl rád rybáře na všech mořích kde byl, všichni byli jeho bráchové.On sám zůstal na břehu řeky. Smrt předčasně přetrhla sen, ale řeka plyne, loďka na břehu se houpá a příběh stále platí. Několik jeho epizod si poslechněte právě z této desky.Otakar BrůnaSupraphon a.s. 2013Tuto překrásnou nahrávku v interpretaci Jiřího Sováka posíláme v digitální podobě za svými posluchači u příležitosti čtyřicátého výročí úmrtí Oty Pavla († 31. března 1973)

Číta: František Filipovský, Jan Werich, Vlasta Burian, Jiřina Šejbalová, Josef Lada Celkový čas: 16 hodín 33 minút Josef Švejk, slavný hrdina románu Jaroslava Haška, představuje v našem životě téměř mýtus. Generace čtenářů znají zpaměti celé pasáže z této proslulé knihy. Tak, jako je spojen obraz Švejka s obrázky Josefa Lady, je zvukově propojen Švejk s Janem Werichem. Ten namluvil Švejka nejprve pro loutkový film Jiřího Trnky a posléze načetl celý román. Jeho interpretace zůstala zachována v kompletu 17LP, které postupně vycházely v letech 1977-83. Kromě Jana Wericha četli některé postavy Vlasta Burian (polní kurát Katz), Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a František Filipovský (redaktor). Supraphon vydal v roce 2008 celý soubor na 13CD, nyní toto vydání opakuje ve formátu 2CD-MP3. Komplet je doplněný i o bonus se záznamy nahrávek Ference Futuristy z roku 1936, Divadla Větrník z roku 1946 a dosud nevydanými zkušebními snímky s Janem Werichem.Vydání kompletního Švejka je vždy mimořádnou kulturní událostí celonárodního významu, která osloví nejen znalce Haškova díla, ale i ty, kteří Švejka nikdy nečetli a nyní budou mít příležitost jej poslouchat ve skvělém a humorném přednesu Jana Wericha.

Číta: Jan Tuháček Celkový čas: 2 hodiny 14 minút Jsou příběhy ze kterých čerpáme celý život. Lze v nich najít porozumění, procitnutí, naději či něhu. A není pohádka jako pohádka a princ jako princ. A také, sopky se musí vymetat, jeden nikdy neví. Poslechněte si malého prince od člověka, který je s ním bytostně spjatý.

Číta: Josef Somr, Ladislav Mrkvička, Stanislav Zindulka Celkový čas: 2 hodiny 30 minút Krásnou češtinu, laskavé vyprávěčství a také trochu "prvorepublikové" atmosféry zachycuje nahrávka vybraných Povídek z jedné a z druhé kapsy Karla Čapka. Literární skvosty interpretují mistři mluveného slova - pánové Ladislav Mrkvička, Josef Somr a Stanislav Zindulka. Ať již považujeme Čapkovy povídky za významné dílo naší literatury 20. století či za ukázku české detektivky, jsou díky mistrovské práci s českým jazykem a poutavému autorskému stylu stále nejoblíbenější četbou pro všechny generace.

Číta: Jan Werich, Vlasta Burian, Jiřina Šejbalová, František Filipovský Celkový čas: 2 hodiny 36 minút Jak již titul napovídá, jde o perly z klasiky českého humoru od Jaroslava Haška. Dokonalému přednesu Jana Wericha úspěšně sekundují Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a Vlasta Burian (feldkurátKatz). Nahrávky z let 1953-1966 patří mezi klenoty archivu SUPRAPHONu!Obsah: 1. Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války 2. Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství 3. Švejk jde na vojnu  4. Švejk simulantem 5. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta  6. Švejkovy nehody ve vlaku  7. Švejkova budějovická anabáze 8. Švejkovy příhody v Királyhidě

Číta: Růžena Merunková, Václav Postránecký, Viktor Preiss, Vladimír Brabec, Jiří Adamíra, Miroslav Moravec, Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Miloš Nedbal, Vladimír Ráž, Jiřina Švorcová, Jiří Sovák, Jaroslav Cmíral, Zdeněk Ornest, František Vicena Celkový čas: 1 hodina 44 minút Jeden za všechny, všichni za jednoho! Toto heslo hrdinů klasického historického románu Alexandra Dumase zlidovělo. Svůj podíl na tom má jistě i skutečnost, že dobrodružství tří královských mušketýrůa jejich mladého přítele d'Artagnana se dočkala několika filmových podob. My Vám nabízíme velkolepou zvukovou dramatizaci, v níž uslyšíte celou plejádu vynikajicích herců: Viktora Preisse, Miroslava Moravce, Jiřího Sováka, Růženu Merunkovou, Blanku Bohdanovou, Václava Postráneckého, Rudolfa Hrušínského a další

Číta: Miroslav Vladyka, Miroslav Moravec, Petr Haničinec, Josef Vinklář, Viktor Vrabec, Jiří Krampol, Václav Mareš, Čestmír Řanda, Josef Bek, Zdeněk Ornest, Michal Pešek, Milan Mach, Luděk Kopřiva, Lukáš Vaculík, Milan Riehs Celkový čas: 1 hodina 16 minút Tzv. "Velká dramatizace" stejnojmenného románu Karla Maye uzavírá zvukovou trilogii dobrodružství legendárního náčelníka apačů Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda, kteří patří již několik generací k nejoblíbenějším klukovským hrdinům. V titulní roli Lukáš Vaculík. Hudbu složil, stejně jako pro obě předcházející mayovky, Ladislav Štaidl, který ji také se svým orchestrem nahrál.