Beletria

Od chvíle, ako Hartley Wrightová stretla Eastona Royala, sa jej život celkom zmenil. Mnohým leží v žalúdku a dávajú jej to pocítiť. Pri vážnej nehode stratí pamäť, čo neprajníci s radosťou využijú. Podsúvajú Hartley klamstvá a ona nemá šancu rozpoznať to. Nikomu nemôže veriť, ani tomu modrookému bohatému chalanovi, ktorý jej sľubuje, že všetko bude dobré. Pamäť jej neslúži, zato inštinkt našepkáva, aby dala od Eastona ruky preč. Už len jeho priezvisko vyvoláva v ľuďoch vášne. Easton chce, aby si spomenula. Hartley si myslí, že bude lepšie nadobro zabudnúť. Tragédia. Zrada. Dôvera. Hartley sa musí postaviť zoči-voči realite, že pred Royalovcami sa nedá ujsť. Buď podľa ich pravidiel žijete, alebo zomriete.

Martin Prebudila, invenčný, svojrázny spisovateľ a prekladateľ zo Srbska sa vo svojej tvorbe zamýšľa nad hodnotovou orientáciou súčasného človeka. Okrem iných publikácií napísal aj jedinečnú psychologickú románovú novelu No tak, usmej sa... Je to príbeh nadčasový, nie je ohraničený priestorom Vojvodiny ani Srbska, keďže by sa mohol odohrať kdekoľvek v našom tzv. civilizovanom svete. Hoci je univerzálny, predsa len sa opiera o reálie moderných dejín Vojvodiny a Srbska, aj Európy; v náznakoch hovorí tiež o vojnovej kríze a o útokoch na Novi Sad, aj o spoločenskej traume, ktorá postihla spoločnosť po rozpade Juhoslávie. Do takéhoto historického rámca je vsadený individuálny osud človeka, ktorý hľadá svoje miesto v spoločnosti. Autor priam kafkovským spôsobom naznačuje a rovnako tak aj zahmlieva pravé motívy svojho hrdinu, ktorý sa vracia z väzenia a musí sa zaradiť do mechanizmu spoločenských a medziľudských vzťahov. Na pozadí jeho úsilia vrátiť sa späť do normálneho života, autor opisuje pomery v malých komunitách, ktoré pozitívne i negatívne prijímajú hrdinu príbehu, no najmä – ako inak! – je tu dominantný jeho vzťah k ženám. Tieto aspekty a epizódy obohacujú dej o ďalší ľudský rozmer. Hoci z celého príbehu presakuje skepsa, predsa len sa hrdina nevzdáva hmlistých nádejí, ktoré ponúka každý ľudský osud.

Biograficko-historický román Jurija Tyňanova sa zaoberá detstvom a mladosťou veľkého ruského básnika Alexandra Sergejeviča Puškina. Autor, výborný znalec Puškinovej doby, zachytáva obraz rodinného života a prostredníctvom atmosféry a charakterov rodinných príslušníkov objasňuje, čo všetko formovalo osobnosť Puškina. Čitateľ sa v románe stretáva aj s ďalšími velikánmi ruskej literatúry a umenia, ktorí spolu s mladým Puškinom študovali na elitnom lýceu v Cárskom sele. Román má mnohovrstvovú zložitú štruktúru, používa prvky Puškinovej tvorby a pracuje s jeho reálnymi aj domnelými predstavami a postojmi, čo vyvoláva pocit homogénnosti s textami nesmrteľného básnika. Tyňanov vo svojej knihe napriek vlastným historicko-teoretickým postulátom vytvoril obraz epochy Puškinových diel a Puškina zobrazil ako človeka aj majstra básnického remesla, ako filozofa i tvorcu nových básnických foriem. Vďaka Tyňanovovi a jeho dielu pred čitateľa vstupuje básnik a človek, akým Puškin v skutočnosti bol.

Prvý z Martinčanov trúfalo prerazil hranice Slovenska všetkými zámorskými smermi. Vladimír Ladislav Hurban, slovenský spisovateľ a prekladateľ, syn Svetozára Hurbana Vajanského, bol jedným z prvých Slovákov - diplomatov v službách Československa. Autor monografie ho vidí ako politika s dušou klaviristu a básnika s dušou diplomata. V. L. Hurban pôsobil ako diplomat takmer na všetkých kontinentoch, v roku 1942 bol oficiálne uznaný za veľvyslanca londýnskej exilovej československej vlády v USA. Aké boli jeho vzťahy s Janom Masarykom a rodinou prezidenta T. G. Masaryka? A v čom bol iný než jeho známy otec? Monografiu Ivana Kučmu HURBAN III. Medzi Stalinom a Rooseveltom vydalo Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov.

Literárny vedec Vladimír Petrík o autorovi hovorí: „Problém človeka je v Jurigovej tvorbe trvalo prítomný a zásadný. Stvárňuje ho v rozličných rovinách od biologickej cez sociálnu či spoločensko-politickú až duchovno-existenciálnu... Nebojí sa ísť do ideologických aj morálno-spoločenských zápasov...“Túto charakteristiku Juriga bez zvyšku naplňuje aj v zbierke poviedok Miluj blížneho svojho, ktorú napísal k 75. výročiu SNP. A ako je pre jeho tvorbu charakteristické, nesnaží sa anjelom prišívať krídla ani čertom rohy. Z napísaného cítiť, že autor má deje nažité, nielen vizuálne, ale aj citovo. Čo však cítiť azda najviac, je fakt, že sa snaží postaviť SNP tam, kam patrí nielen v histórii Slovenska, ale aj 2. svetovej vojny. Ľudí nedelí na fašistov a antifašistov, chce podať charakteristiku doby a človeka v nej. Jeho človek sa nepredstavuje rečami, ale činmi ľudskosti či neľudskosti. Juriga hovorí, že píše o obyčajných ľuďoch, o tých, ktorí bojovali a umierali za víziu budúcnosti, a snaží sa pozrieť aj na to, ako sa tá vízia naplnila. Priznáva, že jeho hrdinovia sú ľudia, ktorých väčšinou osobne poznal, ale aj to, že použil aj autorskú fantáziu. Či sa autorovi podarilo naplniť aj konštatovanie Vlada Petríka, že „Jurigova tvorba sa dobre číta, a to nielen preto, že autor dokáže veľmi nenútene aj ťažkú atmosféru odľahčiť vtipným humorným podfarbením“, musí čitateľ posúdiť sám.

Ľubo Olach (1948) vydal zbierky básní Keď zomriem, tak nech...!, Pri víne s bohémami, Kaviarenská poézia Ľuba Olacha, Na Paríž nepozerám zhora, romány Nádenník pera vo francúzskych službách, Posledné varovanie, Žraloci, Lobista, Rozhovory za oponou, Politik, Prezident, Vavro Šrobár - osudové prevraty 1918 - 1944 - 1948 a Advokát. Je členom prestížneho pezinského PI klubu. Tentoraz prichádza s románom Prezidentka. Závratná kariéra Katky Krásnej sa začala už na strednej škole. Cestu za mocou a slávou si často kliesnila svojou krásou, ale aj pragmatickými postojmi, až sa jej nakoniec podarilo posadiť sa do prezidentského kresla. Nevyhla sa pritom ani zákulisným ťahom, kde svoju úlohu zohrali aj muži. Napokon, každá žena má nárok na lásku a nezáleží na tom, či je prezidentka. Príbeh sa začína v roku 1987 a končí v roku 2019. Ako poznamenáva sám autor, "okrem historických udalostí, ktoré využívam na to, aby som čitateľom priblížil atmosféru nedávnych čias, sú všetky postavy románu, ktoré na stránkach knihy vystupujú, vymyslené. Akákoľvek súvislosť s reálnymi menami je náhodná a nezodpovedá realite."

In Thoughts You Are PerfectIn thoughts you are perfect in thoughts you do not quail bicycle minus wheel in spirit never failsIn life things are harder you could not be bound when the ideal came circling and took yoursecond roundAnd now you sift what is and what’s only dreamed you wish that wheel were yours but it was not so deemedDo not grieve without it why rage at the fates? The one that remained is sound and in placeWhy value it little for the perfect you burn try to lend it more trust start to live, do not mourn

Radosť z radosti.Najprv sme mali radosť, že sme sa stretli a rozumeli si. Potom sme mali radosť, keď si porozumeli naše texty a obrazy. Len sme sa tak nezáväzne hrali a čakali, čo si nájde svoju odpoveď. Ja som napísala text, poslala mailom a zakrátko prišiel obrázok. Keď som nečakane dostala elektronickou poštou obrázok, zrazu mi k nemu do mysle doputoval text a ja som ho s radosťou zaznamenala. Text a obraz sa dopľňali, zhovárali a my obaja sme sa tešili z ich aj nášho rozprávania. Vždy sme boli radi, že to funguje, hoci nie všetko v knižke je veselé. Nech bol obraz a text o čomkoľvek, prijali sme ho s radosťou z poznania.Stále počúvam o multimediálnej komunikácii. Celý svet je ňou zahrnutý. A preto som na tieto slová mimoriadne alergický. Napriek tomu používam internet. Túto knižku považujem za internetové dieťa, narodilo sa len a len vďaka internetu. Ja som poslal obrázok a Majka text. Takto sme sa zabávali, až sme z toho mali radosť a vznikla multimediálna knižka s názvom Z radosti. Paradoxom už len ostáva fakt, že ja som raz v rovnakej chvíli poslal obrázok a Majka v ten istý okamih text, ktorý sa predtým s obrázkom nikdy nestretol a napriek tomu k sebe patrili.

Goetheho posledné prozaické dielo z roku 1828 v prvom slovenskom preklade Patrície Elexovej. Útla novela, o ktorej Friedrich Nietzsche poznamenal: „Pokiaľ ide o Goetheho, úplne rozhodujúci bol pre mňa môj raný dojem... Levia novela, podivuhodným spôsobom to prvé, s čím som sa od neho zoznámil, raz a navždy sformovala moje chápanie toho, ako chutí „Goethe“. Pôžitok z priezračne čistej jesene, dozrievanie a čakanie prežiarené októbrovým slnkom v tej najduchovnejšej podobe, čosi zlatisté, sladnúce a mierne – to, a nie mramor, pre mňa znamená Goethe...“

Agala do Mŕtvych lesov ženie túžba zachrániť matku. Ešte netuší, aký osud ho pri honbe za jednorožcom v skutočnosti čaká. Lov za odmenu nahradí boj s temnotami lesa i s tými, ktoré striehnu na dne jeho duše. Chlapec z Dlhých tieňov si neraz vyčíta cestu, ktorou sa rozhodol kráčať. Čeliac tvárou v tvár smrti sa z hrnčiarovho syna stáva bytosť oplývajúca úžasnými magickými schopnosťami ako aj cnosťami starodávnych symbolov. Hranica medzi dobrom a zlom je však príliš tenká. Iba Agalov charakter rozhodne či nadobudnutá sila poslúži ako nástroj vyššieho dobra alebo ho ako mnohých pred ním pohltí tragédia vidiny vlastnej moci.

Po utrpení, zranení a s trvalými následkami z boja proti nacistom sa Jean-Pierre, vodca odbojovej skupiny niekoľkých odvážlivcov, pôsobiacich ako sofistikovaná a dobre organizovaná frakcia v Paríži, uchyľuje na vidiek francúzskych Álp spoločne so svojou ženou a s jej mladšou sestrou. Ani tam ich však nečaká pokoj a bezpečie. Návšteva v podobe gardy čiernokošeliarov, esesákov, baží len po jeho smrti. Svoju ženu ani mladú švagrinú sa mu nepodarí zachrániť, on však ujde. Hnaný túžbou pomstiť ich smrť sa rozhodne dolapiť vraha. V hlavnom meste Francúzska sa Jean-Pierre opäť odhodlá rozohrať vlastnú hru.

Každodenný kreslený komentár politickej a spoločenskej situácie vychádzal na internete v rokoch 1998 – 2002. Začal vychádzať v hektickej dobe vrcholného mečiarizmu, keď sa udalosti valili ako valec pustený dolu kopcom a nebolo vôbec jasné ako dopadnú rozhodujúce voľby na jeseň 1998. Mapuje peripetie prvej Dzurindovej vlády, ale aj postupné odchádzanie Vladimíra Mečiara a vzostup mladučkého Roberta Fica. Takmer 450 komentárov výrokov a činov, ktoré sú svojou absurdnosťou zaujímavé i dnes.

Kreslený komentár deväťdesiatych rokov tak, ako vychádzal v dennej tlači. Dnes je to už história, korenia v nej však naše túžby, nádeje, ale i nesplnené očakávania a traumy. Cyklus To je ale veľké nedorozumenie! som začal kresliť začiatkom roku 1991, postupne z neho vyšlo 5 publikácií. Tu ich máte všetky a aj bonus iba pre toto spoločné vydanie: obrázky, ktoré sa z rôznych dôvodov jednoducho nezmestili do jednotlivých výberov, spolu štyri stovky obrázkov.

Už päťdesiaty rok uvádzam ako začiatok svojej karikaturistickej publikačnej tvorby 12. január 1970. Toto je skromný výber z toho, čo som odvtedy nakreslil. Vybral som iba bezslovné obrázky typické pre ten ktorý rok, uprednostňoval som tie, ktoré neboli doteraz publikované. Prevažnú väčšinu týchto kresieb doteraz nikto nevidel, niektoré som si už ani ja po rokoch nepamätal. Tak sa mnohé dočkali po desaťročiach svojej premiéry. To tak trochu vysvetľuje aj názov Nevídali! Viacero týchto kresieb ste doteraz jednoducho nevídali.

Cyklus Nie sme ako oni je vlastne pokračovaním Veľkého nedorozumenia v poslednej reinkarnácii časopisu Kultúrny život v rokoch 2000 až 2002. Vychádzal dokonca na tom istom mieste ako kedysi Veľké nedorozumenie v SME, na druhej stane hore. Sú tu chronologicky všetky obrázky, posledný obrázok je obálka rozlúčkového vydania Kultúrneho života, spolu ich je takmer stovka.

Kráľovná slovenskej historickej romance vás vo svojom najnovšom románe opäť prenesie do búrlivého obdobia našej histórie, poznačeného tureckými vpádmi. A opäť nebude chýbať ani pútavý ľúbostný príbeh, od ktorého sa nebudete vedieť odtrhnúť!Hlboko v minulosti je ukryté tajomstvo, ktoré ohrozuje kráľov, a jediný, kto môže zmeniť osud krajiny, je rytier, ktorý zložil prísahu vernosti a cti...Rytier Samuel de Gara prichádza v prestrojení za potulného pevca na hrad Blatnica, aby splnil sľub, ktorý dal nebohému priateľovi. Štefan Ružbacký mu pred smrťou v osmanskom zajatí prezradil tajomstvo vznešeného pôvodu svojej bývalej manželky Rozálie a zaprisahal ho, aby ju po návrate do vlasti odviedol z Blatnice do kláštora v horách. Dúfal, že tam bude v bezpečí pred veľmožom Jánom Zápoľským, ktorý chce sobášom s Rozáliou získať dedičné právo na uhorský trón. Samuel sa usiluje presvedčiť Rozáliu, aby s ním odišla. Postupne si získa dôveru nešťastnej ženy, ktorá sa nedobrovoľne stala väzňom na vlastnom hrade, a zloží jej prísahu vernosti a meča. Jedna vec je však prísaha a druhá rytierovo srdce. To Samuelovo bije iba pre Rozáliu, hoci si je vedomý, že jeho láska k nej ostane nenaplnená. Strach o jej život a city, ktoré k nej prechováva, ho odpútavajú od povinností, no Rozália mu to vôbec neuľahčuje, práve naopak: kým sa za ňou navždy zatvoria brány kláštora, chce zažiť lásku, o akej Samuel spieva vo svojich baladách...

Autorka vo svojom diele ponúka špecifický pohľad na životnú realitu prostredníctvom krátkych fejtónov. Jej britký a humorný štýl plne korešponduje so súčasným trendom rýchleho analytického zachytávania skutočnosti a jej následného satirického odľahčenia často až ironického podtónu. Pointa príbehov je s majstrovskou presnosťou kompozične odhalená v „pravej chvíli“, čitateľ ostáva zaskočený gradačnou invenčnosťou a dejovým obratom fejtónov, ktoré vyúsťujú do vtipného záveru. Nenásilné morálne posolstvo a štylisticky bravúrne zvládnuté humorné zachytenie bežných životných situácií posúvajú toto dielo k jedinečným, v slovenskej literatúre málo autorsky zastúpeným, fejtónovým knižným zbierkam.

Kus života, poetická elektronická kniha fototografií dvoch autorov rôzneho veku, rozdielnej národnosti a z rozdielneho prostredia, ktorá Vás pozýva na zaujímavé poetické potulky Toskánskom.

Poetická kniha fotografií farebnej oblohy Jednouché verše zložitého života je zbierka básní, ktoré čitateľovi dovolia nazrieť do hlbín jeho duše a inšpirujú ho, aby sa zamyslel nad svojou minulosťou, prítomnosťou a budúcnosťou.

Svieži vánok z Kapverdských ostrovov prináša 3 novely o tom, čo muži môžu a ženy vedia.Prvá je príbehom ženatého muža a záletníka, čo zistí, že najväčší paroháč široko ďaleko je on sám, v druhej zarytý starý mládenec a sukničkár dospeje k názoru, že vlastne nepotrebuje manželku, ale dobrú gazdinú a v poslednej si bezvýznamný úradník a nedouk vezme do hlavy, že z neho raz bude veľký spisovateľ.A samozrejme sú v príbehoch aj ženy. Láskavé aj prísne, skromné aj náročné, úprimné aj prefíkané, to sú postavy, ktorými Germano Almeida zaľudnil svoje príbehy. Rozpráva ich spontánne a s pôžitkom, nešetrí sarkazmom a iróniou, ale nad všetkým prevláda láskavý humor. Má svoje postavy rád a snaží sa im porozumieť.

Nájsť toho pravého je niekedy dosť náročné. Svoje o tom vie aj Paige, ktorá otvorí srdce Nicholasovi, jednému z najpríťažlivejších mužov v Chicagu. Problém ale nastane, keď zistí, že Nicholas a jej najlepší kamarát Erick, sú zároveň najväčšími nepriateľmi.

Neočakávane, navonok bezdôvodne, sa jedného dňa k starému mužovi nasťahuje do bytu mladá krásna žena. Napriek jej pôvabu a starostlivosti, ktorú starcovi venuje, on si na ňu nevie zvyknúť a oslovuje ju hanlivo - Mrcha hnusná. Krásavica však preferuje tradičné oslovenie - Smrť. Po prvej averzii, vzniká postupne medzi starcom a jeho krásnou spolubývajúcou stále hlbšie puto, ktoré prerastá až do priateľstva. Mrcha starca chráni, bráni jeho česť a dôstojnosť a keď sa ho snaží niekto ponížiť tak zasiahne svojou nevídanou mocou a v lepšom prípade previnilca "škrábne", v horšom pobozká. Mrcha ukazuje Starcovi svet zo svojej perspektívy, zoznamuje ho so svojimi bizarnými priateľmi - španielom Epidemiom, krásnou Syfilis, snaživou Imunitou i jej dcérou Otužilosťou, ale aj s frivolným bonvivánom, ktorého volajú Billy Protekcia až po najvyššie sily dobra a zla. Starec a Mrcha si navzájom odkrývajú svoj svet až do chvíle kým starý muž nepochopí, prečo sa krásna čiernovláska nasťahovala práve k nemu a prečo ho chráni. Od toho momentu sa dej stupňuje a stáva sa napínavým rozprávaním, v ktorom nie je isté rozuzlenie až do samého záveru. Mrcha hnusná je príbeh plný drsného i nežného humoru, napínavého boja dobra so zlom i úcty k poznaniu a podstate večnosti v nás.

1. diel série. Neďaleko rakúskych hraníc je malá obec – najstaršie pútnické miesto, jedno z najstarších v Európe. Údolie s domami okolo kláštora má povesť bohabojných ľudí, ktorí si všetko spravujú sami a preto nepotrebujú políciu. Tá povesť je takmer dokonalá. Pokojnú hladinu však náhle rozčerí smrť dedinského maskota – bezdomovca. Hlavný hrdina – novinár Niko a jeho rakúsky priateľ Sven sa postupne, pri pátraní o príčine smrti, ponárajú do spleti sériových zločinov, skrývaných násilností, bezprávia a podvodov, ktoré presahujú hranice obce, dokonca aj štátu a vďaka improvizovanému „Spoločenstvu štyroch“ sa dotknú aj medzinárodných burzových obchodov, fyzikálnej i náboženskej podstaty dobra a zla a ich vzájomnej koexistencie. Mediálnych manipulácií a dobre skrývaného pôsobenia vzdelaných zločincov. Napínavý príbeh, plný nečakaných zvratov tak z polozabudnutej obce razom urobí stred udalostí. „Mávnutie krídel motýľa“ vyvolá búrku, ale nezlomí priateľstvo ako najvyššiu hodnotu ľudskej súdržnosti. Strhujúci kriminálny thriller, ktorý by ste hľadali skôr v uliciach New Yorku sa možno odohráva aj za oknami vášho domu v malej obci. Len na prvý pohľad si to možno ani nevšimnete…

2. diel série. Takzvaná Schrödingerova mačka je súčasne živá aj mŕtva. Spoločenstvo štyroch – novinár Niko, jeho rakúsky priateľ, policajt Sven, autistický burzový maklér Robo a Profesor psychológie sa rozrastie o nového člena – sympatickú mladú Tinu. V Tatrách sa dejú zvláštne veci – za nejasných okolností tam zahynú skúsený horolezec a bývalý horolezec. Tak, ako spoločenstvo predtým čelilo nejasnej mystike v pútnickej obci Marianka, rovnako sa teraz dotkne neporušiteľnej súdržnosti inej mýtickej obce – Lendak. Napriek tomu, že chcú žiť len pokojný a spravodlivý život, vystanú pred nimi prekážky, ktoré sú opäť otázkou života a smrti. A oni im musia čeliť, riešiť nejasnosti a nevdojak sa stále hlbšie zapletajú do vecí, až sa napokon stierajú aj hranice medzi svetmi. Medzi realitou a snom, Zemou a vesmírom a jediné na čo sa opäť môžu spoľahnúť je ich priateľstvo. Je však otázne či to stačí na brutálnu silu, ktorá ovládla spoločnosť ako nevyliečiteľná rakovina. Skutočnosť nie je jediná! Tak ako všetko čo zažijú nemusí byť v skutočnosti také ako sa na prvý pohľad zdá. Po úspechu predchádzajúcej časti voľnej trilógie Sine metu, ktorá mala názov Údolie je ďalší diel – Štít/Sen opäť príbeh plný zvratov, napätia, smiechu aj smútku.

3. diel série. Rozprávky sú krásne, tajomné, ale aj hrôzostrašné a plné násilia a zloby. Každá z nich je triler, ktorý sa tiahne z minulosti až do súčasnosti. Rozprávkar je takmer mystická tajomná bytosť, ktorá sa v nečakaných chvíľach zjavuje na viacerých miestach - na ostrovoch v Indickom oceáne, ale aj v Alpách, alebo na slovenskej Orave aby skôr ako nastolí svoj vlastný poriadok položila svojej obeti otázku : Máš rád rozprávky? Spoločenstvo štyroch – Novinára Nika, jeho rakúskeho priateľa, policajta Svena, múdreho Profesora psychológie a čudáckeho burzového makléra Roba nedokáže rozdeliť nič. Ani kóma, väzenie, dokonca ani smrť. Štvorica mužov doplnená charizmatickou Tinou a láskavou Zuzanou, čelí zlobe, svojvôli a násiliu, o ktorom je ťažké povedať či nie je len iným obrazom našej súčasnosti. Román, pri ktorom stratíte istotu či čítate pravdivé správy v novinách, alebo dokonca záznam svojich vlastných pocitov o vzbure, ktorú by ste radi zažili a stali sa súčasťou deja. A keď dočítate, zistíte, že po celý čas ste súčasťou deja boli.

Kniha Úlomky duše je zbierka básní a kresieb, v ktorých máš nájsť svoj úlomok. Kúsok zo seba, zo svojho srdca a z nehy. Pretože verím, že každý úlomok človeka vytvára spontánne nerozložiteľný celok.

Dulce Maria Cardoso, jedna z najvýznamnejších súčasných portugalských autoriek, majstrovsky sprostredkúva dôležitý historický moment, ktorý zažila na vlastnej koži. Luanda 1975. Rui podobne ako státisíce ďalších Portugalcov musí opustiť svoj domov v Angole ? bývalej portugalskej kolónii, ktorá získala nezávislosť. S mamou, sestrou a jedným kufrom sa ocitá v nehostinnom Lisabone, kde sa im dočasným domovom stáva malá hotelová izba. Prežíva milostné dobrodružstvo, hľadá si priateľov v cudzom meste, smúti za domovom a napriek vážnosti situácie vtipne a sarkasticky komentuje neradostnú realitu.

Číta: Jana Štěpánková Celkový čas: 5 hodín 16 minút Tato kniha vznikala živelně. Natolik živelně, že jsem o jejím vyznění přemýšlela až ex post. Většina knih, románových i povídkových, se utváří postupně, narůstají od nápadu a celkové představy situacemi jednotlivých figur, mnohdy autor ani neví, kam ho postavy dovedou. Tato kniha není fabulovaná, postavy v ní jsou dané, i prostředí a čas, i situace. A taky vyznění. Vznikla jako dobrý způsob, jak se vyrovnat s hlubokým traumatem. Zjistila jsem, že při hledání přesných slov, kterými bych prožité trápení vyjádřila, se trauma postupně zhmotňuje, osamostatňuje se ode mě a odchází do minula. Je to skoro tak, jako kdybych příběh pouze psala a neprožila. Trauma vyvolalo nezvyklé prostředí a nečekané zážitky. Příběh se odehrává na konci světa, ve světě zabsolutizovaného násilí, a já po napsání knihy zjistila, že snad žádné jiné prostředí není tak velkou autorskou příležitostí. Nikde jinde bych se nesetkala s lidmi tak rozdílnými, a současně tak otevřenými. Má hlavní autorská i lidská zkušenost byla, že právě nezakrývané násilí a ponižující bezmoc probouzejí upřímnost a pochopení. Když jsem pak přemýšlela o podobách přítelkyň, uvědomila jsem si hlavně to, že v knize neobjevuji uměle "perličku na dně", ale že se mi v postavách přítelkyň a v jejich případech a příbězích vnutila do textu sama podstata lidství. To stálo za přemýšlení. Nebyli to žádní andílkové, ty mé přítelkyně, některá byla hodně zkažená a byla ve vězení právem, byla by v něm i dneska. Ale ta veliká úzkost, kterou násilí, bezmoc a i konec nadějí vyvolávají, ze dna duše přivolávají i všechno to dobré, co lidství představuje. Darovaná cigareta tam znamená víc, než kdovíjaký lidumilný program; nebo například přiznání, "nevěřte mi, protože na vás donáším", vydá za všechny modlitby. Tím nechválím vězení, zejména ne to totalitní; tím chválím lidi. Jejich možnost stát se lidskými. Eva Kantůrková Obsah: 1. Majka 2. Paní Helenka 3. Andy - Rumová pralinka 4. Helga (poprvé) 5. Bóži - trhovkyně 6. Helga (podruhé) 7. Denisa 8. Věra 9. Naděnka 10. Anča a Alička11. Duchové zemřelých

Číta: Jiří Ornest, Lukáš Hlavica, Bořivoj Navrátil, Hana Maciuchová, Jan Vlasák, Radovan Lukavský, Václav Voska, Vladimír Ráž Celkový čas: 55 minút Básně českého básníka a prozaika v přednesu hlasů známých českých herců.Obsahuje básně: 1. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy 2. Mladá láska 3. Jarní 4. Tvé zvuky hluboko já v srdci nesu: Srdce 5. Stará viola 6. Pláč houslí 7. Píseň 8. Za Antonínem Dvořákem 9. Z mého kraje: Sova očima F. X. Šaldy 10. Rybníky 11. Krajina českomoravského pohoří 12. Pole 13. Žně 14. Podzim 15. A. Sova očima Josefa Hory 16. Meditace 17. Před lety ještě 18. Dětská vzpomínka 19. V oddechu 20. Zlatá kniha 21. A. Sova očima Ladislava Fikara 22. U čtyř krejcárků 23. Figura 24. Úděl Josifa 25. Byl městys malý 26. V chalupě 27. Epilog 28. Princezna Lyoleja

Číta: Jiří Lábus, Martin Dejdar, Jaromír Hanzlík, Bolek Polívka, Ondřej Vetchý Celkový čas: 1 hodina 20 minút Příběhy Petra Šabacha – audiokniha obsahuje texty spisovatele Petra Šabacha, které jsou předčítány známými herci, mezi něž patří Zdeněk Svěrák, Jaromír Hanzlík, Martin Dejdar a další. Jedná se o audioknihu, jejíž výdělek jde na dobročinné účely. "Několik herců usedlo před mikrofon Českého rozhlasu, aby bez nároku na honorář přečetlo texty spisovatele Petra Šabacha. Vedla je k tomu užitečná snaha: výtěžkem z prodeje této nahrávky přispět Centru Paraple, dlouholetému útočišti našich spoluobčanů na vozíku. Když si přečtete seznam účinkujících pánů, zjistíte, že jsou spřízněni nejen touto dobrou vůlí, ale i jinak, totiž humorem. Vybavíte-li si některou z jejich rolí, dáte mi za pravdu. Také proto jsme sáhli po tvorbě Petra Šabacha, jehož prózy jsou humorem nasyceny do té míry, že se nejednou staly podkladem pro filmové komedie Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Volili jsme tuto výsostnou současnou slovesnost i proto, že k atmosféře Centra Paraple duchovně patří. Humor, někdy i blahodárně černý, je v tomto zařízení brán jako léčebný prostředek. A tak vidíte, že tento kompaktní disk je kompaktní po všech stránkách."- Zdeněk Svěrák Obsah: 1. S jedním uchem naveselo (z knihy Miluj mě víc) - čte Zdeněk Svěrák 2. Jugo (z knihy Jak potopit Austrálii) - čte Martin Dejdar 3. Dobře zašitej Frajer (z knihy Jak potopit Austrálii) - čte Bolek Polívka 4. Balada štědrovečerní (z knihy Jak potopit Austrálii) - čte Ondřej Vetchý 5. Sázka (z knihy Hovno hoří) - čte Jaromír Hanzlík 6. Jak potopit Austrálii (z knihy Jak potopit Austrálii) - čte Jiří Lábus.

Číta: Václav Větvička Celkový čas: 1 hodina 18 minút Asi bych měl pozdravit Dobrý večer, když jste si pustili cédéčko Večer s Václavem Větvičkou. Ale co když jste na tom jako můj syn, jemuž večer začíná někdy kolem půl třetí s půlnoci a ráno se mu protahuje zhruba do jedenácté před polednem. Tedy mezi dobu, kdy se náměstí lidem plní, a tu, kdy čas lázní nastává. Chcete-li upřesnění, zaposlouchejte se. I o tom jsem kdysi vyprávěl v rozhlasovém Dobrém jitru věnovaném času a pak vytiskl v další dobrojitřní (my jsme říkali dobrojitrnické) knížce Moje vzpomínková Dobrá jitra. Byla modrá, pomněnková (snad i proto vzpomínková) a pustil jsem se v ní vší silou do vlastní vlastivědy, vycházející z mých cest po republice za kytkami, většinou za planými růžemi. Nedivte se, že se pak zrodilo i Dobré jitro stibologické, věnované stezkám, cestám i pěšinám. Za mých cest jsme byli ještě o Slovensko větší. V Dobrém jitru i na ně došlo, včetně mých humorných, kuriózních i vážných zážitků na slovenském „předním“ i „dálném“ východě... O kousek výš jsem uvedl, že k poznání vlastní země mne donutily služební cesty za rostlinami, zejména růžemi. Šípkovými. Dovedly mne i na Pálavu a pod ni, k tomu spícímu ještěru v ploché jihomoravské krajině. I pálavské bylo Dobré jitro – a navíc bylo povídání o Pálavě velkým námětem pro má knižní Růžová Dobrá jitra. Jak taky ne – určitě ani vám neunikly nádherné rozměry Věstonické venuše a jistěže ani jihomoravské sklepy a sklípky. Při všech cestách jsem potřeboval spoustu věcí, drobností, jako je obyčejná kudla do kapsy. Nebo klíče, kapesník a tužka. A já jsem si přitom uvědomil, jak tito drobní páriové našeho života, věci, jsou pro nás důležití a dovedou nás dokonce k filosofování. Ovšem, jaký by to byl život bez menších i větších neplech, život provázejících. Jen co já jsem jich natropil, a komu všemu! Mirkovi Horníčkovi, Honzovi Pohanovi, Janě Hlaváčové...Ale vždyť já jsem vám, nevědomky, prozradil, co vás čeká, přehrajete-li si tenhle jemně rýhovaný kotouček s Večerem „se mnou“. Václav VětvičkaObsah: 1. Úvod 2. Silnice 3. Stezky 4. Zkratky v parcích 5. České chodníky 6. Vendulka věstonická 7. Vinné sklepy 8. Žehlení u Váhu 9. Korida s čočkovou náplní 10. Kyjov 1968 Klíče 11. Zahradnická kudla 12. Šroubovací uzávěry 13. Kapesník Prkýnka 14. Ještě o prkýnku 15. Tužky 16. Paprika z UNRRY 17. Balvan 18. Paní Běla 19. I mistr tesař… 20. Mrazík 21. Časové znamení

Číta: Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Viktor Preiss, Dana Černá, Marie Marešová, Vilma Cibulková, Milena Dvorská Celkový čas: 1 hodina 51 minút Když Henrik Ibsen v roce 1890 publikoval Hedu Gablerovou, kritika označila titulní hrdinku za zrůdu.V souvislosti s jejím uvedením v Národním divadle v roce 1911 pak F. X. Šalda o protagonistce napsal, že je to "vtělená ďáblice, pustá a zprahlá vnitřně, dům obydlený všemi démony perversity, zkažená a otrávená od kořene, přinášející smrt muži, na němž spočinula svým zrakem…" Během času ovšem nabývala tato smrtící femme fatale stále víc na přitažlivosti a dnes patří její dramatický příběh k nejčastěji uváděným Ibsenovým dílům. Inscenace natočená roku 2000 Českým rozhlasem plně využila možností, které víceznačnost tohoto dramatu nabízí pro zobrazení ženy současnosti. Režisérka Hana Kofránková citlivě zkrátila moderní překlad Františka Fröhlicha a měla šťastnou ruku při výběru interpretů. Díky energickému, ale střízlivě civilnímu a psychologicky propracovanému projevu Vilmy Cibulkové v hlavní roli před námi vyvstává portrét inteligentní ženy, která nechce podléhat iluzím, ale ze své náročnosti vůči sobě, světu i svým partnerům učiní past, v níž sama uvízne. Její touha žít "s révovím ve vlasech" neodkazuje ani tak k Nietzscheovu dionýsovskému titanismu jako spíš k radostnému bytí celistvého člověka, nesmrštěnému jen na sociální, profesní či genderové role a funkce. Jenže takhle žít nemůže ani s manželem, "odborníkem" Tesmanem, kterého Lukáš Hlavica obdařuje měkkostí jeho oblíbených papučí, ani s bývalým milencem, "géniem" Løvborgem, jehož závislost na alkoholu dokáže Ivan Trojan sugerovat ryze hlasovými prostředky. A když těhotná Heda nakonec pochopí, že přes svůj ostříží nadhled přece jen iluzím podléhala a navíc, že ji JUDr. Brack, další "odborník" a v podání Viktora Preisse i dnešní machiavelistický "kmotr", míní vydírat, sahá po pistoli, kterou stejně jako hrdost zdědila po svém otci. Když inscenaci Hany Kofránkové posloucháme, pochopíme, proč Ibsenovo dílo obdivoval James Joyce. Úchvatný temporytmus inscenace není totiž dán tokem replik, ale bystřinou jejich podtextu, strhujícím proudem na sebe narážejícího vědomí jednotlivých postav. Právem získala režisérka za tuto hru v roce 2002 naše nejvyšší rozhlasové ocenění Prix Bohemia a Vilma Cibulková o rok dříve titul Neviditelný herec.

1. diel. Číta: Jiří Dvořák Celkový čas: 13 hodín 30 minút Ostrov Lewis je nejodlehlejší místo ve Skotsku, drsné, ale krásné. Odehrála se zde vražda připomínající podobné zabití v Edinburghu, které vyšetřuje policejní detektiv Fin Macleod. Ten je na ostrov vyslán pomoci s objasněním případu. Je to pro něho zároveň cesta domů a do minulosti, na místo, kde se narodil a prožil své mládí. Setkává se s dávnými kamarády, se svojí první láskou a s mnoha dalšími. Většina z nich ho však nevítá s otevřenou náručí. Fin netuší, že klíč k případu by mohl odemknout i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli v případu hraje Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Povede tragédie, jež se tam tehdy odehrála, i po všech těch letech k další oběti?Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti. Je možno ho zařadit do kategorie tzv. literary crime, tedy krimi psané kvalitním literárním stylem (úspěšné díky autorům jako Larsson, Mankell a dalším), který ještě více vynikne v bravurním podání Jiřího Dvořáka."Mrazivá atmosféra ve strhujícím románu... Působivé čtení."- The Times (UK)"Domníváte se, že už jste viděli a četli vše, ale vtom přijde Peter May s románem Skála a připomene vám, že pojmy jako „jedinečný“ a „mimořádný“ stále patří do slovníku detektivních románů. Velký příběh, a navíc něco, co jste pravděpodobně ještě nečetli."- The Big Thrill"Thriller temný a děsivý jako bouřlivé skotské moře za zimní noci."- The Daily RecordPeter May získal za knihu Skála řadu mezinárodních ocenění, včetně jedné z nejvýznamnějších francouzkých čtenářských cen Cezam Prix Litteraire (2011).

Číta: Jiří Ornest Celkový čas: 3 hodiny 55 minút Nositel čtyř čs. válečných křížů a britského Distinguished Flying Cross, Rytíř francouzské čestné legie, nositel sovětského Řádu za vítězství a mnoha dalších vyznamenání generál František Fajtl nám zanechal úžasné literární svědectví. Ve své první knížce Sestřelen vylíčil své válečné dobrodružství, které nás nepřestává fascinovat. 5.května l942 byl se svým spitfirem sestřelen nad okupovanou Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. Československý pilot v britské uniformě se proměnil v pěšáka a s pomocí francouzských venkovanů potom v civilistu, který dokázal projít Francií až k Pyrenejím, překonat je a skončit svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. K překvapení kamarádů, kteří už se s ním v duchu rozloučili a rozebrali si jeho věci, se vrací do Anglie a znovu usedá do letadla. Rytíř válečného nebe František Fajtl nebyl postavou velký. To bylo pro těsnou kabinu spitfirů výhodné. Je však bezesporu velkou postavou lidského zápasu o svobodu. (Zdeněk Svěrák)Píše se květen 1942 a druhá světová válka trvá už plných jedenatřicet měsíců. Anglie má za sebou největší leteckou bitvu v dějinách a Královské letectvo teď už nejen brání britské výsostné území, ale vstupuje proti německé Luftwaffe do ofenzivy. Je to zásluha také letců neanglických národností - Poláků, Belgičanů, Kanaďanů i dalších mužů z Evropy i světa; a také Čechoslováků. Jeden z nich - tehdy devětadvacetiletý František Fajtl - je na jaře 1942 plnoprávným členem RAF v hodnosti squadron leader - majora; létá na britské stíhačce Supermarine Spitfire a ze základny Hornchurch vodí do boje svou dvanáctičlenou letku 64. perutě Královského letectva; jsou v ní belgičtí i britští piloti. Létají na tzv. sweeps - svípy (česky doslova zametání). A jak by ne, zvláště za Kanálem je plno okupantského smetí a spitfiry jsou výbornými košťaty. Jiným obvyklým úkolem bývá ochranný doprovod tzv. velkých bratrů - bombardérů. Tak je tomu i 5. května 1942, kdy je cílem mise francouzské nákladové nádraží v Lille. Z májového operačního letu se však František Fajtl nevrací; ne, nikdo jeho letadlo neviděl hořet nebo padat, ale to ještě nic neznamená. Mezi šťastnými navrátilci z mise na Lille není. Jeho jméno je na tabuli v seznamu letců opatřeno poznámkou - missing - nezvěstný. Takových jmen je tam už celá řada, po čase k onomu hrozivému slůvku obvykle ještě pověřená ruka připíše propably killed - pravděpodobně zabit. Ale to není díkybohu Františkův případ; a čert vem, že tentokrát mnoho nechybělo. Alespoň dnes. A co bude zítra? Kdo to může ve válce s jistotou říci? Český pilot je v tom květnovém dni živ a zdráv, je na pevné zemi. Ve vzduchu zasažený a hořící letoun nakonec uhasila kyprá jarní hlína francouzského políčka, které tentokrát posloužilo jako místo nouzového dosedu. Ano, na nepřátelském okupovaném území. A co dál? To už záleží jenom na Františkových dovednostech, silách, důmyslu...a štěstí! Jak zní ona slova, která k situaci patří, ta slova, která se František Fajtl naučil už kdysi v československé letecké škole? "Vojenský mrav ukládá sestřelenému letci povinnost pokusit se všemi prostředky uniknout nepříteli a dostat se zpět ke své nebo některé jiné spojenecké jednotce. Pouze v případě zranění nebo nemoci může zůstat ukryt delší dobu v cizí zemi..." Když jsem připravoval Fajtlův text k natáčení, měl jsem od začátku jasno o jeho interpretovi. Jiří Ornest patří mezi ty zkušené rozhlasové (neviditelné) herce, kteří si od první chvíle získají posluchačovu pozornost. Dokáže vnímat souvislosti i citlivě zacházet s těmi několika málo výrazovými prostředky, které samota rozhlasového studia nabízí, ale především - přesně je dávkovat. Pokud se vám bude zvuková podoba jednoho z nejpozoruhodnějších textů Františka Fajtla líbit, je to nepochybně i zásluhou Jiřího Ornesta. (Luboš Koníř, režisér)

Číta: Zdeněk Junák Celkový čas: 11 hodín 20 minút Audiokniha, která vypráví o ojedinělém životním příběhu Harryho Pollaka. Harry Pollak se narodil v roce 1923 v Čechách. Celá jeho židovská rodina skončila v koncentračních táborech. Během války vstoupil do armády, zažil vylodění v Normandii i osvobození Prahy. Po válce vystudoval techniku, ale diplom už v roce 1948 nedostal pro své názory neslučitelné s komunismem. Harry se s překážkami, které mu život postavil do cesty vyrovnával vždy po svém. Nikdy se nevzdal a neustoupil. Proto také raději opustil zemi, ve které se narodil než, aby přijal kompromis a žil v bezpráví.„Pomáhal jsem ozdravit více než dvě desítky společností. Třeba IBM nebo Dunlop. Pomohly mi geny sedláka. To je pro mě jediný opravdový podnikatel. Nečelí jen nástrahám trhu, ale i přírody. Musí se umět přizpůsobit,“ vysvětluje Pollak. Zůstal skromný, peníze a drahé věci pro něj nejsou příliš důležité, tvrdí. Proslavil se záchranou značky Aston Martin, ale krásná sportovní auta ho nelákala. Jezdil klidným citroenem. „Ale když jsem pracoval v Aston Martinu, raději jsem ho parkoval za továrnou,“ dodává s úsměvem.

Číta: Oldřich Kaiser, Ivan Martin Jirous Celkový čas: 5 hodín 6 minút Pražská rocková skupina The Plastic People of the Universe vznikla v roce 1968. Založil ji baskytarista a zpěvák Milan Hlavsa (6. 3. 1951 - 5. 1. 2001). Skupina zpočátku hrála písně zahraničních kapel - Rolling Stones, The Fugs, The Doors a zejména Velvet Underground. Kromě Velvet Underground se inspirovala rovněž hudbou Franka Zappy, Captaina Beefhearta či avantgardního skladatele Edgara Varése. Na přelomu šedesátých let se stal uměleckým vedoucím a manažerem skupiny The Plastic People of the Universe básník a historik umění Ivan Martin Jirous. Po okupaci Československa a v počátcích tzv. normalizace skupina vzhledem ke svému nonkonformnímu vystupování zažívala neustálé persekuce. Po roce 1970 "Plastici" odmítli změnit název, charakter svého vystupování i repertoár. Proto jim v roce 1973 úřady odebraly statut profesionální skupiny, a později zakázaly vůbec veřejně vystupovat. Skupina mohla působit jen v utajení a čas od času hrát na koncertech pro zvané. V roce 1976 komunistická policie zatkla členy skupiny a spolu s dalšími představiteli kulturního undergroundu je postavila před soud za údajnou "protistátní činnost". Tzv. proces s českým undergroundem měl bezprostřední vliv na vznik Charty 77. Pohnuté osudy měly i zápisky zaznamenávající působení skupiny nazvané Pravdivý příběh Plastic People. Ivan Martin Jirous je psal v letech 1980-1981. Původní autorský strojopis byl nejpravděpodobněji zabaven při policejních raziích. Stěžejní část však stačil Ivan Martin Jirous namluvit na magnetofonový pásek, který se podařilo vyvézt za hranice. Různé fragmenty zápisků byly publikovány v letech 1983-1984 ve vídeňském exilovém časopisu Paternoster.

Číta: Vladimír Kudla Celkový čas: 19 hodín 29 minút Hlavní hrdinka audioknihy Rachel Sextonová, dcera volebního soupeře amerického prezidenta, odlétá do Arktidy, kde NASA objevila ve starém meteoritu pravděpodobný důkaz mimozemského života. Za polární kruh je povolán i biolog Michael Tolland, který má pomoci ověřit autenticitu objevu. Vědecké bádání se ale brzy zvrtne do boje o holé přežití. Nakolik je objev součástí nemilosrdného politického boje o prezidentský post? Kdo má zájem utajit pravdu i za cenu lidských životů a proč?Geniální román ze zákulisí tajných služeb a vysoké politiky, nabitý dramatickými událostmi a technickými podrobnostmi, představuje autora jako mistrného vypravěče. Druhé vydání vyšlo pod názvem Anatomie lži.Tento titul vyšel v edici Načteno vydavatelství Tympanum. | Základem pro audioknihy této edice jsou archivy Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana a Občanského sdružení Mluvící kniha. Oba archivy slouží zrakově postiženým, a proto i každou zakoupenou audioknihou z této edice podpoříte nevidomé a slabozraké spoluobčany. Část Vašich peněz totiž putuje zpět do těchto organizací, kde budou investovány na další rozšíření jejich audiofondu.

1. diel. Číta: Richard Honzovič Celkový čas: 11 hodín 39 minút Výsledky voleb jsou tady! Jim Hacker, nově zvolený ministr pro administrativní záležitosti se snaží najít cestu byrokratickým hlavolamem britského impéria v 80. letech minulého století.Na "pomoc" mu přichází stálý tajemník ministerstva Sir Humphrey Appleby, dokonalý příklad vysoce postaveného státního úředníka. Trojici doplňuje Hackerův osobní tajemník Bernard Wooley, který je střídavě loajální k oběma zmiňovaným.Televize BBC natočila podle románu úspěšný, kritikou i diváky ceněný komediální seriál.Tento titul vyšel v edici Načteno vydavatelství Tympanum.

Číta: Vladimír Čech Celkový čas: 5 hodín 47 minút "Ach jo" v žádném slovníku ani encyklopedii nenajdeme a málokdy to vidíme napsané. Ale většina z nás ten zvuk vydává každý den. A používá ho celý život. Sbírka lehce filozofických povídek plná úvah, postřehů o životě a každodenních myšlenek nás přinutí zamyslet se nad maličkostmi. Posadit se a říct si, jaký byl náš den. Nezáleží na tom, jestli jste majitel hausbótu, zpěvák folku, pastor, obchodní agent, barman, filozof, otec svých dětí a děda své vnučky. Někdy se prostě může stát, že to není takové, jaké to bývalo. Ach jo, jak se s tím vypořádat?

Číta: Lenka Krčková Celkový čas: 3 hodiny 54 minút Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je, se narodila po druhé světové válce. Její prarodiče, cihelňáci z předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se do původní vlasti. Byla počata devatenáctiletou Vídeňankou a stejně mladým Slovákem, otec pak musel narukovat na vojnu a choval se jako každý nevybouřený mladík. Mladá matka se rozvedla a znovu vdala, tentokrát za typického dobráka. V dospívání Pavla, k nelibosti matky, kopíruje podobu i povahu zavrženého zploditele. Po maturitě ji místo dalšího studia čeká fabrika. Utíká z domova před projevy psychopatické hysterie a kuchyňským matriarchátem, nachází azyl u podivínů a městem zavržených figurek. Dramatický vztah s bohémem a opilcem končí její hospitalizací v psychiatrické léčebně. Konečně se rozjede do otcova kraje, prožije radost z přijetí a opojení z krajiny Slovenského ráje, ale touha po Praze ji přinutí odjet. Příběh vitální a citlivé hrdinky, která tíhne k radosti a plnokrevnému prožívání se odehrává v atmosféře maloměstského a režimního špehování a kádrování. Román Bereme, co je, jehož první vydání vyšlo v roce 2005, byl vděčně přijat čtenáři, vlídně recenzenty a nominován na literární cenu Magnesia litera. Jeho bohatý děj koření sebeironie a humor. Navazuje na něj druhý díl Obsazeno a třetí díl Víme svý.