Beletria

Jedna z nejslavnějších Verneovek líčí příhody patnácti dětských hrdinů ve věku 8–14 let zanesených bouří na pustý ostrov a bojujících o svůj život.Dnes už klasický dobrodružný román vypráví o nedobrovolných prázdninách patnácti chlapců, kteří během letní plavby kolem Nového Zélandu ztroskotali na opuštěném ostrově v Tichém oceánu. Protože nemohli opravit poškozenou loď, byli nuceni žít v divoké přírodě. Sami si sháněli potravu, postupně probádali ostrov, ochočili si různá zvířata a žili životem Robinsonů. Bojovali tu nejen s přírodou, ale i sami se sebou. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v naprosto nepříznivých podmínkách? Dva roky prázdnin stále poutají mladé čtenáře toužící po dobrodružství a Ondřej Neff příběh nově převyprávěl tak, že vyniká spád děje a svým pojetím odpovídá rytmu jednadvacátého století. Verneův román inspiroval mnoho dalších spisovatelů a stal se také předlohou pro řadu filmů a seriálů.© Ondřej Neff, 2011 | Čte Otakar Brousek | Režie, zvuk, Jan Koukal | Hudba Ondřej Vyhnal | Vyrobilo studio Soundguru | Design obálky a úprava obalu pro CD Natalie Oweyssi | Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek

Krásny príbeh z našej prírody o ľuďoch s dobrým srdcom, ktorí pomáhajú zachraňovať zvieratká.Koniec školského roka sa blíži a Ferko myslí len na prázdniny. Cestou z parku však začuje podivnú ranu, a tak sa jedno veľké dobrodružstvo začína už teraz. Pri presklenej protihlukovej bariére nájde ležať poraneného sokola. Čo robiť? Ferko to vidí jednoducho. Zachráni sokola, a keď vyzdravie, stanú sa z nich kamaráti. Zdravotný stav poraneného dravca sa však začne zhoršovať. Treba privolať odborníkov zo záchrannej stanice. No prídu včas? Je ešte nádej, že sa sokol uzdraví a bude znova lietať?

Krásny príbeh z našej prírody o ľuďoch s dobrým srdcom, ktorí pomáhajú zachraňovať zvieratká.Tretiaci zo zlatomoraveckej základnej školy vyrazili do školy v prírode v Hriňovej. Každý deň tu zažívajú malé dobrodružstvá a veľa sa toho naučia. Nikto z nich by však nečakal, že zohrajú dôležitú úlohu pri záchrane života. Na jednom z výletov nájdu deti pri rieke zoslabnuté vydrie mláďa. Kam sa podela jeho mama? Prečo ho nechala opustené? Deti aj učiteľky by sa o vydríča rady postarali, ako však správne postupovať? Je čas zavolať na pomoc zvieracích záchranárov!

Krásny príbeh z našej prírody o ľuďoch s dobrým srdcom, ktorí pomáhajú zachraňovať zvieratká. Anetka, Matúš a ich kamarát Oliver objavia vo svojom bunkri na sídlisku králika. Napadne im, že je to domáci maznáčik, ktorý niekomu utiekol. Matúšov otec však deťom vysvetlí, že to nie je králik, ale divoký zajac! Jedno daždivé popoludnie začnú nešťastného zajačika naháňať dva psy. Ušiak zostane vyčerpane ležať v detskom pieskovisku. Deti s oteckom ihneď zavolajú do záchrannej stanice, aby im prišli na pomoc. Bude zajačik v poriadku?

Krásny príbeh z našej prírody o ľuďoch s dobrým srdcom, ktorí pomáhajú zachraňovať zvieratká.Evan s Hanou našli v snehu schúlenú malú červienku. Vôbec sa nehýbala a čoskoro zistili, že sa chytila do pasce! Ihneď zavolali zvieracích záchranárov, ktorí im prišli na pomoc. Musia však konať rýchlo, pretože stále husto sneží. Podarí sa záchranárom červienku vyslobodiť?

Krásny príbeh z našej prírody o ľuďoch s dobrým srdcom, ktorí pomáhajú zachraňovať zvieratká. Lenka sa chystá na svoj prvý letný tábor, a to hneď dvojtýždňový. Pôvodne tam mala ísť so svojou kamarátkou Petrou, nakoniec však odchádza sama. Trápi ju neistota, či to bez Petry zvládne. Dokáže si nájsť v tábore kamarátov? No len čo spozná dievčatá, s ktorými je ubytovaná v chatke, obavy z nej rýchlo opadnú. A keď potom cestou do mesta objavia v komíne chátrajúcej továrne poraneného bociana, Lenke je jasné, že na tieto prázdniny nikdy nezabudne.

"Návrat domov" je asi najvýstižnejším označením knihy Šľachtické hniezdo. Po rokoch strávených v cudzine sa Fedor Ivanyč Lavreckij vracia späť do svojho rodiska. Po životnom sklamaní a utrpení práve tu nachádza pochopenie, prijatie a lásku. Avšak minulosť nie je možné úplne vymazať a čoskoro zaklope na dvere aj so svojimi ťažkými dôsledkami. Kniha Šľachtické hniezdo podľa mnohých kritikov patrí tematicky aj obsahovo medzi jedno z Turgenevových najlepších diel. Inšpiráciu v nej našli aj autori ako Henry James a Gustave Flaubert. Text vychádza z prekladu Dobroslava Chrobáka a boli v ňom vykonané iba gramatické zmeny.

Druhá autobiografia Vavra Šrobára sa hlbšie venuje osobnému životu, spolupráci v študentských spolkoch aj vzťahmi s inými slovenskými osobnosťami. Významnú úlohu v jeho živote a práci zohráva aj vzťah s Andrejom Hlinkom.

Ostrá satira ukazuje na příkladu Mloků, že nelze kohokoli bezskrupulózně využívat, aniž by přišel zasloužený trest ohrožující existenci celého lidstva. Zpočátku jsou Mloci roztomilí, dělníci – levná pracovní síla, která má za úkol za lidstvo udělat těžkou a nepříjemnou práci, kterou nechce nikdo dělat. Jenže i na ně platí okřídlené rčení, že jsou „dobří sluhové, ale zlí páni“. Roztomilí Mloci si totiž postupem času uvědomí, že mají také právo na svůj životní prostor a nekompromisně ho začnou po lidstvu vyžadovat…Válka s Mloky je jedna ze základních knih české literatury dvacátého století a povinná četba k maturitní zkoušce. Přináší ostrou satiru, která zpočátku zábavnou formou poukazuje na nešvar snažit se vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to s sebou mělo přinést zkázu.

Soubor humorně laděných fejetonů od mistra české literatury přináší úsměvná pozorování a historky ze života zahrádkářů a zahradníků. Dozvíme se o radostech i starostech, které jim práce na zahrádce během celého roku přináší, a z textu poznáme, že autor byl sám náruživým opečovávatelem zahrádky i českého jazyka. Audiokniha potěší milovníky zahrádek bystrými postřehy a objevnými pohledy na věci zdánlivě všední a dobře známé. Zahradníkovým rokem provází příjemný hlas Kateřiny Witerové.

Buď přišel na něco úžasného – nebo to je lhář, jakého svět neviděl. Třiadvacetiletý reportér Edward Dunn Malone by se velmi rád oženil, ale jeho vyvolená si chce vzít pouze někoho, na koho by mohla být pyšná. Malone proto hledá možnosti, kde by mohl vyniknout. Dostane se do výpravy na náhorní plošinu – ztracený svět v Jižní Americe, která má potvrdit informace profesora Challengera o tom, že zde žijí prehistorická zvířata. Cesta opravdu není jednoduchá, výprava zažije mnohá dobrodružství a několikrát se ocitne v ohrožení života.Podaří se výpravě bombastický objev potvrdit a hlavně – uvěří jim svět? A co Maloneho láska? Jak přivítá svého hrdinu? Vedle popisu napínavých dobrodružství dělají z knihy posluchačský zážitek i popisy jihoamerické fauny a flóry.

Příběh velké lásky, oslnivého společenského vzestupu i tragické deziluze Francis Scott Fitzgerald (1896–1940), „autor jazzového věku“, dokázal jedinečným způsobem zvěčnit atmosféru prvního poválečného desetiletí v USA. Ve svém nejznámějším románu Velký Gatsby vypráví příběh velké lásky, oslnivého společenského vzestupu i tragické deziluze. „Začal jsem počítat výdaje své doby dříve, než na ně byly vystaveny účty,“ poznamenal Fitzgerald na téma svého zájmu o zpodobení bezstarostného života americké společenské smetánky utrácející jmění na nekonečných večírcích, plných pašovaného prohibičního alkoholu. Dvacátá léta, do nichž vedla cesta přes bojiště první světové války, nastartovala ve Spojených státech období oslnivé konjunktury, které ukončil až krach na newyorské burze v roce 1929. Na začátku dvacátých let se taky odehrává Fitzgeraldův román Velký Gatsby, který vyšel v roce 1925. Jeho vypravěč, mladý poválečný navrátilec Nick Carraway, přijíždí ze Středozápadu do New Yorku, aby zkusil štěstí jako burzovní makléř. Náhoda ho přivede do podnájmu v sousedství pohádkového sídla tajemného boháče Jaye Gatsbyho, na jehož velkolepé večírky se každý týden sjíždí půlka New Yorku. Aniž zpočátku tuší proč, vzbudí Nick zájem bohatého souseda, a protože má ve zvyku ostatním spíš naslouchat než odporovat, záhy se stane Gatsbyho důvěrníkem. A pak i pomocníkem při pokusu získat zpět milovanou dívku, o kterou ho před pěti lety připravil odchod na frontu. Jenomže ani pohádkové jmění, které Gatsby po návratu z války nashromáždil, nemůže vykoupit minulost a proměnit sen ve skutečnost. Gatsbyho sen o osudové lásce se na konci ukáže jako pouhá chiméra.Fitzgeraldův Velký Gatsby je příběhem několikanásobného lidského míjení a tragického ztroskotání jedné iluze. Své hrdiny vylíčil autor s kritickým odstupem a zároveň s mimořádnou empatií. Ambivalence jejich charakterů a pocit jakéhosi nevyčerpatelného tajemství, které si nesou, stále znovu přitahují generace čtenářů i tvůrců, kteří o nich chtějí vyprávět. Dvoudílná dramatizace je prvním rozhlasovým zpracováním románu. Premiéra četby proběhla na Českém rozhlase Vltava v prosinci 2020.

Lord Ickenham, v mládí zvaný „poděs“ ničí nervy širokému okolí a pranic si z toho nedělá. Vždyť přece nechce nic jiného než šířit kolem sebe lásku! Ještě štěstí, že anglický spisovatel P. G. Wodehouse se příliš neohřál v povolání bankovního úředníka, ale brzy se začal věnovat žurnalistice a vlastnímu psaní. Za více než sedmdesátiletou kariéru napsal desítky románů a povídek, jež nepřestávají těšit a bavit milovníky typického wodehouseovského humoru, nápaditých gagů a překvapivých zápletek. Hlavním hrdinou románu Strýc Dynamit je Lord Ickenham, v mládí zvaný „poděs“, který ničí nervy všem lidem ve svém okolí a pranic si z toho nedělá. Vždyť přece jeho životním cílem je šířit kolem sebe lásku! Někdo se při tom zamiluje, jiný v sobě objeví nečekanou odvahu, další dostane za vyučenou... a jeden policajt spadne do rybníka. Příhody Lorda Ickenhama vypráví osobitě a s nadhledem sobě vlastním herec Divadla Járy Cimrmana – Miloň Čepelka.

Na motivy světového bestselleru Antoine de Saint-Exupéryho přichází Malý princ jako původní český muzikál. Náš příběh sleduje cestu dvou hlavních hrdinů za neodvratným naplněním jejich osudů. Ilustruje tuto cestu neobvykle barevnými a optimisticky laděnými výlety do dříve neztvárněných hudebních směrů. Díky hudbě, hercům a zpěvákům se přeneseme do světa fantazie, ať už se jedná o podivné planety nebo jejich ještě podivnější obyvatele. Planetu Zemi reprezentuje nejen poušť, ale také kantýna korsického letiště, odkud Exupéry startoval ke své poslední misi. Příběh samotného Exupéryho i Malého prince dojímá celý svět už po desítky let, a proto chceme touto cestou oslavit i my 120. výročí narození velkého snílka a velkého člověka Antoine de Saint-Exupéryho, který nyní přichází k velkým i malým posluchačům ve velkolepém muzikálovém provedení.

Výměnou za právo obchodovat s Latinskou Amerikou se skupina samurajů vydává spolu s františkánským knězem na cestu do křesťanského světa. Cestují do Mexika, Španělska i do Říma, kde tři z nich přijmou křest jako prostředek ke splnění své mise. Jenže jejich výprava v Evropě zkrachuje. Situace v Japonsku se změnila. Šógunát o vazby se Západem nemá zájem a křesťané jsou pronásledováni. Rozehrává se tak střet dvou odlišných kultur na pozadí japonských dějin.

Kouzelný příběh o chlapci, který se nikdy nestal dospělým. Všechny děti až na jedinou výjimku vyrostou. Tou výjimkou je Petr Pan. Tenhle kouzelný malý vejtaha, který se rozhodl, že se z něj nikdy nestane nudný dospělák, žije na jednom ostrově v tajemné Zemi Nezemi. A nežije tu sám! Kromě dalších kluků Ztraceňáků jsou tu víly, ale taky krvežízniví piráti s kapitánem Hákem v čele. Co se ale stane, když Petr Pan do Země Nezemě přivede tři docela obyčejné londýnské děti? Jaká dobrodružství čekají na malou Wendy, Johna a Míšu, když jednou v noci nepozorovaně uletí rodičům otevřeným oknem? Audioknižní dramatizace klasického příběhu o nesmrtelné dětské duši, která dřímá v každém z nás, a o touhách, prodlévajících kdesi na vzdáleném ostrově věčného úsvitu. Věříte na víly?

Audiokniha Král Lear je rozhlasová nahrávka představení slavné Shakespearovy hry z roku 1989 v režii Jiřího Horčičky. Rozhlasová inscenace Shakespearova Krále Leara, natočená a poprvé vysílaná v závěru roku 1989, je v mnoha ohledech jedinečná. V Králi Learovi Jiří Horčička dokázal ryze rozhlasovými prostředky odkrýt emocionální, etické i estetické hloubky této – dle soudu mnohých teatrologů – nejlepší dramatikovy tragédie. Náš přední odborník na alžbětinské drama Milan Lukeš, jehož překlad byl v inscenaci použit, ji ve svých shakespearovských esejích charakterizoval jako příběh, který názorně dokumentuje, že lidé nejsou chráněni bohy ani svým rozumem. S jeho pomocí jen racionalizují své vášně, touhy a chtíč. Je jim vlastní násilí a krutost. Jen bolest a zoufalství je přivádějí k prozření, jací jsou blázni. Podrobnější studii by si zasloužily fazety, jimiž Martin Růžek evokuje svár pýchy, falešných nadějí, pokoření a zoufalství titulní postavy. V monografii, kterou o tomto herci napsal Josef Petrů, se lze dočíst, že Růžek na rozhlasového Leara vzpomínal jako na jeden z nejnáročnějších úkolů své kariéry a že pro něj byl mimořádně fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Stačí se soustředěně zaposlouchat do scény bouře, a posluchač pochopí, proč asi tomu tak bylo. Zatímco na divadelní scéně se Král Lear obvykle hraje značně krácen a mnohdy „rekonstruován“ režiséry sloužícími více své originalitě než dramatikově textu, jeho rozhlasová úprava, připravená Josefem Hlavničkou, jej nabízí imaginaci posluchačů takřka v úplném znění.

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští.„Zasadit detektivní příběh do romantického prostředí středověku mě lákalo z několika důvodů. Kromě originality bylo hlavním důvodem, že příběh zločinu, sám sebou dobrodružný a romantický, nabude mnohem větší pravděpodobnosti, jsou-li jeho nositeli rytíři, lapkové a středověcí dobrodruzi, než kdyby se odehrával v střízlivém ovzduší moderní doby. K zvýšení věrohodnosti ovšem ještě přispěje, jsou-li se smyšleným dějem promíšeny skutečné události a osoby. Snažil jsem se prostě dát příběhu co nevěrnější historické pozadí.“ Tak výstižně popsal svoji autorskou metodu spisovatel Radovan Šimáček, aniž tušil, že detektivky s historickým námětem budou jednou patřit k vyhledávaným žánrům. V roce 1941, kdy jeho kniha vyšla poprvé knižně, byla historická detektivka – a to nejen v české literatuře – rozhodně něčím neobvyklým a ojedinělým. Ne náhodou se Šimáček obrátil k historickému námětu právě v letech okupace. Činili tak i jiní autoři. Příběhy z českých dějin byly čtenáři vyhledávané a posilovaly v nich okupanty potlačovanou národní identitu. Další Šimáčkova historická detektivka Krev a pivo byla už cenzurou zastavena a vyjít mohla až po válce. Doba Jana Lucemburského, do níž Šimáček příběh zasadil, ho jistě lákala jako čas vyhroceného sporu české šlechty s panovníkem, v němž nebylo nouze o dramatické události a výrazné charaktery. Svůj příběh otevřel rokováním šlechticů, kteří do Zlenic přijeli na pozvání hradníhopána Oldřicha, aby tu vyřešili své spory. Oldřich ze Zlenic je však téže noci zavražděn a největší díl podezření padá na jeho syna Jana. Jak se však vrah mohl dostat ze zamčeného pokoje? Takovou záhadu můžerozluštit jen Janův přítel Petr Ptáček, mladý šlechtic ve službách jednoho z nejmocnějších velmožů Viléma Zajíce.

Vycházely z případů černé kroniky. Knižně vyšly poprvé v roce 1929 a od té doby se dočkaly mnoha reedic. Inspirovaly i zvukové a televizní adaptace, filmové verze. Mají prvky klasické detektivky, avšak způsob Čapkova vyprávění je originální. Vyznačuje se nadhledem, smyslem pro humor a umem vcítit se do lidské duše. Autor je geniálním znalcem lidských povah a výjimečně zachází s moderní češtinou, která od doby vzniku díla vůbec nezestárla. Vybrané povídky: Ukradený spis 139/VII, ODD.C, Případ Selvinův, Jasnovidec, Vražedný útok, Zločin na poště, Pád rodu Votických, Balada o Juraji Čupovi, Příběh sňatkového podvodníka, Porotce, Sbírka známek, Případ s dítětem, Čintamani a ptáci, Závrať.

Od svého prvního vydání roku 1815 je Emma Jane Austenové hrdinkou mnoha dívek a žen, které nechtějí být křehké květinky zmítané okolnostmi. Chtějí si rozhodovat o svém osudu samy, byť za cenu omylů, chyb a zklamání. Příběh o dívce s dobrým srdcem je nadčasovým příběhem o emancipaci a hledání pravých životních hodnot.Bohatá a inteligentní Emma žije v uzavřeném venkovském společenství a věnuje veškeré úsilí tomu, aby v kruhu svých přátel a známých utvářela vhodná manželská spojení. Anižby si uvědomovala, že zasahovat do lidských osudů není vhodné, ve své „zábavě“ si počínáznačně sebejistě. Důsledky Emmina neuváženého jednání mnohdy zaskočí nejen jejich strůjkyni. Na rodinném sídle Hartfield, který Emma obývá se svým hypochondrickým otcem, se věnuje nudným činnostem vhodným pro mladou dámu – vyšívá, maluje, navštěvuje chudé, a také pečuje o zdraví pana Woodhouse, což ji vůbec neuspokojuje. S velkým nadšenímse rozhodne činit lidi kolem sebe šťastnými. Přesvědčena o vlastní neomylnosti – a s velkou dávkou sebejistoty – ovlivňuje mezilidské vztahy nejen na svém panství.„Rozsáhlý román nemohl být do podoby rozhlasové hry převeden do všech detailů. Petra Kovářová jej ale zdramatizovala tak, aby v něm zůstal duch místa, času a zejménahumoru slavné romanopiskyně. V režii Hany Mikoláškové je inscenace energická, vtipnáa rozšafná stejně jako její ústřední hrdinka, kterou ztvárnila Tereza Richtrová, a její oslňujícípartner Luboš Veselý v roli pana Knightleyho.“ Hana Hložková, dramaturgie

Túžba po peniazoch a dobrodružstvách vedie postavy za hranice typicky vymedzené strednou triedou viktoriánskej éry. Klamstvá a finančné škandály otriasajú ich jednotvárnym svetom. Klasika zo Zlatého fondu SME.

„Na knižke majú apa 500 zlatých; tristo, čo voly predali po maminej smrti, a dvesto, čo odvtedy nagazdovali. To všetko preto, že sa chcú oženiť.“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

„Slová nejdú im na jazyk, srdcia chladnú, výbuch opozdenej lásky zhasol… Už je pozde lapať šťastie teraz. Mohli oň stáť vtedy, keď bol tomu čas!“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Dobrodružstvá d’Artagnana a jeho troch priateľov – mušketierov, ktoré sa odohrali začiatkom 17. storočia na území Francúzska a Anglicka. Nazrieme do zákutia bojov o baštu La Rochelle medzi týmito dvoma veľmocami a rôznych príbehov, ktoré počas tohto obdobia zažili naši povestní štyria hrdinovia – d’Artagnan, Athos, Porthos, a Aramis.

Tragický psychologický příběh milostného trojúhelníku byl inspirován skutečnou událostí z Podkarpatské Rusi. Novela Hordubal vyšla roku 1933 a patří do tzv. noetické trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život.Hordubal bývá obvykle považován za novou etapu Čapkovy tvůrčí cesty. Propojení jednotlivých částí trilogie pak navzdory různým námětům spočívá v otázce, do jaké míry je člověk schopen poznat pravdu o skutečnosti i o sobě samém. Jsme schopni poznat pravdu?„…tak právě jsem načal stránku 129 a mám toho pro dnešek dost; zítra chudáka Hardubeje zabijí, a začne se nový díl (…), ale musím to nechat odležet a pak znovu číst. Druhý díl bude docela jiný v tónu, ještě nevím, jak do toho…“ Těmito slovy začíná dopis, který Karel Čapek poslal Olze Scheinpflugové v srpnu 1932. Koncem listopadu si již čtenáři Lidových novin mohli přečíst první stránky románu Hordubal, který v deníku začal vycházet na pokračování a zakrátko (1933) dostal knižní podobu.Píše-li Čapek, že začne „nový díl“, nemá tím na mysli následující prózy Povětroň a Obyčejný život, neboť v té době zřejmě ani sám netušil, že se Hordubal stane součástí trilogie, o níž budou jednou literární vědci hovořit jako o jednom z nejsmělejších výbojů nejen české, ale i světové prózy. Autor svou zmínkou měl na mysli trojdílnost své prózy, v níž se stejná událost vypráví pokaždé z hlediska jiného vypravěče, jenž své svědectví podává pouze z vlastního pohledu. Příběh vnímáme nejprve v podání podkarpatského venkovana Hordubala, který se vrátil domů z Ameriky ke své ženě a dcerce, poté sledujeme, jak se zrcadlí v náhledu četníků, kteří vyšetřují vraždu, a nakonec, jak se jeví při soudním přelíčení.Na knižní vydání Čapkova Hordubala zareagovala literární kritika s chladnou zdrženlivostí. Teprve když vyšel Povětroň a Obyčejný život a linie započatá Hordubalem se během necelých dvou let rozvinula do volné trilogie, nastal v hodnocení obrat a kritika začala na Čapkovo dílo nahlížet jako na „jeden z nejsmělejších výbojů nejen české, ale i světové prózy, a to nejen pro jeho dušezpytnou pronikavost a myšlenkové bohatství, ale i pro autorův básnický vzmach“ (M. Rutte).Kompozičně je Čapkova próza zkombinovaná ze dvou protikladných žánrů – balady a detektivky – tedy žánru tzv. vysokého s žánrem tzv. nízkým. Na první pohled se zdá, že je to skladba nejen nezvyklá, ale takřka „brutální“. Někteří kritici ji dokonce takto nazývali a hned z toho vyvozovali, že tou detektivní částí románu se autor snaží čtenářům podbízet. Podíváme-li se však na tuto kombinaci z jiné strany, pak si všimneme, že konvenční postup vypravování, jenž je typický pro klasickou detektivku, Čapek neustále narušuje. Při nečekaném střídání vypravěčských postupů dochází k prolínání časových a dějových rovin, k vzájemnému mísení lyrických a epických situací – že tedy vlastně máme před sebou moderní experimentální prózu, pro niž jsou tyto znaky příznačné.

Povídky z obou kapes, jenž byly napsány v roce 1929, patří ke skvostům české moderní prózy, která už dneska plným právem náleží do klasiky. Čapek se v nich soustředil na charakteristiku "obyčejného lidství" - důležitější, než odhalení zločinu je zde pohled do duší zlodějíčků i dobráckých strážců zákona.

Povídky z obou kapes, jenž byly napsány v roce 1929, patří ke skvostům české moderní prózy, která už dneska plným právem náleží do klasiky. Čapek se v nich soustředil na charakteristiku "obyčejného lidství" - důležitější, než odhalení zločinu je zde pohled do duší zlodějíčků i dobráckých strážců zákona.

Pipi má nevšední jméno, chování i vzezření a navíc bydlí sama bez rodičů v domku na okraji města. Přijměte spolu s jejími kamarády Anitou a Tomíkem pozvání k mnohým dobrodružstvím. Poslechněte si nejedno dobrodružství, které prožívá nejznámější devítiletá dívenka Pipi.

Světová klasika, která stále nepřestává slavit u dětí úspěch! V audioknize najdete výběr nejlepších příběhů z knihy oblíbené švédské autorky Astrid Lingrenové - Děti z Bullerbynu. Příjemné vyprávění Libuše Šafránkové doprovází veselá, rozpustilá a místy zasněná hudba.

"Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem."V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány. Pokračování audioknih Společenstvo Prstenu a Dvě věže. V závěrečné části proslulé trilogie konečně nastává čas, v němž budou vybojovány bitvy mezi dobrem i zlem: mezi armádami na bitevních polích i v srdcích jednotlivců.

"Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem." V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány. Dvě věže jsou pokračováním audioknihy Společenstvo Prstenu, v němž sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého Společenstva. Hobiti Frodo a Sam s Prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, zatímco druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.

"Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem."V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka.Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány. Pokračování audioknih Společenstvo Prstenu a Dvě věže. V závěrečné části proslulé trilogie konečně nastává čas, v němž budou vybojovány bitvy mezi dobrem i zlem: mezi armádami na bitevních polích i v srdcích jednotlivců.

Audiokniha Malý princ vypráví příběh pilota (samotného Exupéryho), který ztroskotá na Sahaře, a tam se setkává s Malým princem, jenž sem přišel z daleké planetky. Vypravěč v osmi kapitolách seznamuje poslucháče s jeho příběhem. Malý princ je drobný hošík, který má domov na planetce B612 o velikosti domu. Tráví svůj den péčí o ni, vytrháv baobaby, které tam neustále zakořeňují. Tyto stromy by proměnily planetku v prach, kdyby je někdo nevytrhal. Malý princ si zamiluje růži, o kterou starostlivě pečuje, ale ta, zdá se, jeho cit neopětuje. Je zahleděná sama do sebe a své krásy. Když se pak na svých cestách setká s liškou, která mu dá zakusit cenu přátelství, dozvídá se, že je odpovědný za to, co k sobě připoutal. Uvědomuje si také, že co je důležité, je očím neviditelné. Na planetce jsou také tři sopky (dvě činné a jedna vyhaslá), o které se Malý princ také stará. Jednoho dne se však rozhodne opustit svůj domov, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví sedm dalších planetek (číslovaných od 325 do 330), každá je obývaná jiným dospělým: králem, domýšlivcem, pijanem, byznysmenem, lampářem a zeměpiscem je k smíchu i pláči a přiměje čtenáře i posluchače přehodnocovat základní životní hodnoty. Postava Malého prince je dojemná svou křehkostí, upřímností a otevřeným, velikým srdcem.

Když se Gregor Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. To není začátek pohádky ani sci-fi románu, ale slavné povídky Franze Kafky - Proměna.Probudit se tíhou myšlenek, kdy přesně víme, co nás čeká, je tupý úder. Každodennost povinností, práce, kterou musíme, ale nechceme, i když bez ní nemůžeme žít. Vstát, odejít, dělat přesně to a přesně tam, za tolik a pro toho. Nechci. Ale mám své drahé a ti mě potřebují, potřebují mé peníze a já se pro ně obětuji. Rád, či nerad, musím. Jsem dobře vychován a nechci je zklamat a vím, co se má, a také já potřebuji jejich lásku. Ale už nemůžu. Nikam nejdu. Nikdy. Chci jen psát. Radši zavřu oči a nevstanu, anebo se změním v brouka. Takhle si asi představuji, co přimělo Franze Kafku k napsání povídky Proměna. Ale co ho k tomu vedlo opravdu? V roce 1907 začíná po studiích pracovat v pojišťovně Assicurazioni Generali. Člověk tak přehání práci v úřadě a je až příliš unaven, aby si pěkně užil prázdniny. Ale všechna ta práce ještě nedává nárok na lásku ostatních lidí, spíš naopak je sám, úplně cizí a leda jen předmět zvědavosti…, píše Kafka ten rok v povídce Svatební přípravy na venkově. Na svatbu tehdy posílá jen oblečené tělo, vlastní já zůstává v posteli proměněné v brouka. Za pět let se Kafka seznamuje s osudovou láskou Felice Bauerovou. Úspěšný rok. Začíná psát jako smyslu zbavený román Amerika, za noc napíše povídku Ortel, vychází mu první kniha Rozjímání a v prosinci napíše povídku Proměna. Člověk v celé své celistvosti proměněn v brouka. Tady už tělo od duše neodděluje, avšak duše zůstává lidská. To není fér. Rodinu uvrhne do extrémní situace. Nikdo neví, jak se chovat. Mají strach, odpor, ale zároveň ho milují a litují. Svého syna a bratra. A tady začíná Kafkova hra. Svár jeho vnitřního a vnějšího světa – vždyť já chci pro vás to nejlepší, ale nezmůžu nic. Jsem jenom brouk. Mám vás rád a nikoho nekritizuji, jen pozoruji a popisuji. Zvenčí však vypadáte zrůdně a já, ohyzdný brouk, se pro vás obětuji a umírám. A kdo vlastně umřel? Zmatená rodina dělá jakoby nic. Úleva a odcizení. …s odklízením té věci si nemusíte dělat starosti… dcera jako první vstala a protáhla své mladé tělo. Život se vrací do svého řádu, smyslu a trvalosti. Hodnot, které Kafka ctil. Ačkoliv povídku psal jako humornou, řadí se k německému literárnímu expresionismu, ale i surrealismu, který se rozvinul až po Kafkově smrti. Proměna vyšla začátkem prosince 1915 u Kurta Wolfa v Lipsku. Spisovatel psal nakladateli, že hmyz sám nemůže být na žádné kresbě. Jen to ne, prosím jen to ne! (Poznámka redakce: Tak jako Max Brod nectil přání Kafky vše nepublikované spálit, i my nařízení o ilustraci Proměny nesplníme a brouka na přebalu ponecháme).Franz Kafka jako vždy dává svým prizmatickým pohledem na jednotlivosti příběhům vyšší řád. A je na nás, je-li tento příběh i náš.

"Pojďte a poslyšte pověsti dávných časů…" Zdeněk Svěrák se vyznává v kratičkém úvodu z toho, že "asi nemá ten správný hlas na takové předčítání", ale je-li tomu tak, potom jako velký mistr ze svého nedostatku učinil přednost. Od první věty chceme naslouchat tomuto zdánlivě nevzrušivému přednesu doplněnému tu a tam vhodnými předěly souboru Kvinterna. Volně sestaveno z pověstí O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, Libuši, Přemyslovi, Dívčí válce a z novějších pověstí O Staroměstském orloji, Daliborovi z Kozojed, o Faustově domě a Blanických rytířích. Zdá se, že na co Zdeněk Svěrák sáhne, to utěšeně vzkvétá. Jiráskovy pověsti určitě.

„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“ „Já po sobě knížky nikdy nečtu, jaksi mě odpuzují. Jako kdybych to nějak přerostl, a nemůžu se tedy nic dovědět. Ale když z nějaké nutnosti do některé nahlédnu, divím se, co všecko jsem tehdy ještě věděl, pamatoval si a už tehdy správně řekl! Píšu tedy pořád dokola: jako když někdo zabloudí, chodí do kruhu, cesta je mu povědomá, a neumí vybočit jinam. Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. Říkávají mi to starší čtenáři a mně někdy napadne: tys asi od té doby toho moc nepřečetl... A mám někdy pocit, že tím nepřímo kritizují moje pozdější psaní. Jako by chtěli naznačit, jak jsem se mravně zkazil. A já myslím, že ano: porušil jsem některé články svého řádu, a psal o tom. Čti dál...“

Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka.Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit.

Dramatizace slavného románu, který s ironickým podtextem líčí život na anglickém venkově konce 18. století, tamní rodinné vztahy a neutuchající snahy matek najít pro své dcery vhodné ženichy.

Pihy má jako zrnka pepře, vlasy jako papriku a nos jako bramboru. Její celé jméno zní Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha, ale nikdo jí neřekne jinak než Pipi. Tuhle podivnou zrzavou holku, která si umí báječně vymýšlet a ještě líp hrát známe mnozí. Má nevšední jméno, chování i vzezření a navíc bydlí sama bez rodičů v domku na okraji města. Přijměte spolu s jejími kamarády Anitou a Tomíkem pozvání k mnohým dobrodružstvím...

Shakespeare psal sonety po celý svůj tvůrčí život a pokládal je za své stěžejní dílo. Stejně jako v jeho hrách nacházíme poetiku a lyričnost, v jeho poezii je mnoho dramatických prvků: přesná stavba, gradace, rozpory a boje myšlenkových hnutí, které však vrcholí všechápající katarzí. Toto básnické a meditativní dílo oslavující lásku i ženu bylo mnohokrát přeloženo do češtiny. Nabízíme vám přednes Sonetů nezapomenutelného Milana Friedla, který sbíral po celý svůj život všechny dostupné překlady. Pro nás vybral moderní překlad Miroslava Macka, který je srozumitelný a formálně dokonalý. Macek jako první vyřešil slovní hříčku s básníkovým jménem Will.