Spoločenské vedy

Profesor estetiky František Kovárna (1905–1952) proslul především jako výtvarný teoretik a kritik, zabýval se však také literaturou – je autorem několika divadelních her, próz a sbírky básní –, překládal z italštiny a němčiny. Rozsah jeho kulturní činnosti je tedy značný, přesto dosud nepatří mezi dobře známé osobnosti české intelektuální historie. Jeho úspěšnou kariéru zkřížila nejprve nacistická okupace, podruhé pak únorové události roku 1948. Exil hledal v Německu, Francii, poté se s rodinou usadil v New Yorku, kde záhy zemřel. Výbor z jeho pozůstalosti představuje tři v celku dosud nepublikované uměleckohistorické texty: přednášku Otázky současného malířství, shrnující Kovárnovy výhrady vůči nefigurativnímu malířství, torzo připravované knihy O výtvarnou mateřštinu, zabývající se českým uměním 19. století, a studii Pokolení obratu, jež se pokouší vytyčit generační směřování mladých umělců vystavujících od počátku třicátých let. Editoři publikace Jiří Koukal a Martina Flekačová doplnili původní texty předmluvou, stručným Kovárnovým životopisem a bibliografií.

Stoicizmus pre vyrovnaný životŽiť v modernom svete nie je ľahké. Trápia nás nízke platy, vysoké ceny v obchodoch, sme prepracovaní, máme problémy s duševným zdravím a dokonalé fotografie zo sociálnych sietí v nás vyvolávajú úzkosť. Valia sa na nás vojny, epidémie, klimatické krízy, a než sa nazdáme, zmietame sa vo víre ďalších katastrofických správ. Ako si poradiť v týchto náročných časoch?Máme dobrú správu! Záchranou pred životnými neúspechmi a pohromami môže byť filozofia stoikov. Starovekí filozofi Seneca, Epiktétos a Marcus Aurelius hľadali odpovede na rovnaké otázky, aké trápia aj nás. V každodennom živote môžeme plne kontrolovať len tri veci: svoj charakter, svoje reakcie a to, ako sa správame k druhým. Uvedomenie si, že ostatné veci sú mimo našej kontroly, prináša v konečnom dôsledku úľavu a vnútorný pokoj. Stoicizmus vám pomôže zbaviť sa strachu a úzkosti a ukáže vám, ako sa stať silným človekom.Obľúbená publicistka denníka The Guardian Brigid Delaney sa obracia k múdrosti stoikov, aby pochopila najhlbšie otázky týkajúce sa našej existencie. V tomto úprimnom diele, plnom srdečnosti, humoru a nadhľadu, skúma, ako žiť bohatý a zmysluplný život.

Stručné dejiny najväčšieho svetového náboženstva aj pre neveriacich.Kresťanstvo vzniklo ako židovská sekta a uprostred sveta antických bohov nezadržateľne rástlo: pôvodne na štátny kult starého Ríma, neskôr na najrozšírenejšiu konfesiu na svete.Čo bolo na kresťanstve po celé tie storočia také príťažlivé? Ako sa mu napriek všetkým tým bojom proti kacírom a štiepeniam podarilo udržať jadro svojho učenia o spasení? A prečo sa kresťanstvo stalo jedným z hlavných faktorov európskej identity?Historická identita Európy je spätá s kresťanstvom, ktoré výrazne ovplyvnilo jej myslenie, hodnoty a kultúru. Táto kniha ponúka rôzne pohľady na viac než dvetisíc rokov trvajúce dejiny náboženstva, ktoré zmenilo svet. Jej ambíciou je pochopiť vznik a rozvoj kresťanstva v kontexte historických procesov, politických a mocenských pohybov v minulosti, ako aj cez individuálne príbehy a subjektívnu reflexiu kresťanskej viery. Publikácia zároveň prekračuje historické rámce smerom k súčasnosti. Okrem iného si všíma pozíciu kresťanského náboženstva v aktuálnom spoločenskom dianí, a to aj v širších geopolitických súvislostiach.Autori nemeckého magazínu Der Spiegel, cirkevní historici a teológovia dokázali dve tisícročia vzostupu, reforiem, ale aj tápaní a slepých chodníčkov zhutniť do knihy zrozumiteľnej každému.

Počas posledných pár rokov nám internetové siete ponúkli neuveriteľnú a prednedávnom ešte nepredstaviteľne rýchlu formu komunikácie. A vývoj pokračuje. Každý deň vykonáme ďalší malý krok smerom k budúcnosti.Filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej esejistickej skici Myslenie v sieti venuje fenoménu kolektívneho myslenia, a to predovšetkým v súvislosti s nástupom nových komunikačných a informačných technológií. Ide o tému, ktorá sa vo svete stáva predmetom naliehavej pozornosti a mnohých diskusií, no v slovenskom prostredí sa vyskytuje len výnimočne.Východiskom úvah Miroslava Marcelliho je fenomén stelesňujúci paradox dnešnej doby. V spoločnosti, ktorá zdôrazňuje význam ľudského indivídua a odvracia sa od dávnejších foriem kolektivizmu, začínajú pred nami vystupovať rozličné formy kolektívnej inteligencie. Ako toto kolektívne a vo svojej podstate anonymné myslenie vstupuje do našej existencie vo svete? Vzniká takto nová podoba kolektivizmu, alebo možno hovoriť skôr o ostrovčekoch myslenia, ktoré hľadajú spôsob, ako uchopiť celok prostredníctvom siete?Esejistická kniha Miroslava Marcelliho Myslenie v sieti vychádza ako súčasť edície Skica, ktorú vydáva Vydavateľstvo Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.

Psychiater Irvin D. Yalom sa preslávil tým, ako sa dokázal ponoriť do životov iných. Vo svojej dlho očakávanej autobiografii sa zameral na samého seba a vzťahy s ľuďmi, ktorí ho formovali ako človeka, ale aj ako odborníka a spisovateľa. Syn emigrantov z východnej Európy, ktorí sa usadili v Amerike, vyrastal v pomerne chudobných pomeroch. Aby sa dostal z tohto prostredia, rozhodol sa stať lekárom. Mal šťastie na ľudí aj na dobu, kultúrne premeny šesťdesiatych rokov urýchlili jeho kariéru a poznanie, že odpovede na otázky o ľudskej duši treba hľadať aj mimo odboru. Priťahovala ho nielen psychiatria, ale aj filozofia a beletria, všetky tri skĺbil vo svojich literárnych dielach. Yalom opisuje svoju revolučnú prácu v oblasti skupinovej psychoterapie aj vzťah k existenciálnej psychoterapii, metóde, ktorá využíva poznanie veľkých mysliteľov naprieč storočiami. Vysvetľuje, čo bolo inšpiráciou jeho známych kníh ako Láska a jej kat, Keď Nietzche plakal a ďalších. Príbehy jeho najznámejších pacientov sa striedajú s príbehmi z jeho manželstva, memoáre ponúkajú detailný pohľad na Yalomovu terapeutickú techniku, proces písania aj rodinný život.

Óda na nevinnost a laskavost vyprávějící o životních ponaučeních, která si již získala srdce více než milionu čtenářů.Kniha vypráví o přátelství mezi zvídavým chlapcem, lačným krtkem plným chuti do života, liškou, kterou strázně naučily ostražitosti, a moudrým, něžným koněm. Všichni čtyři objevují širý svět. Navzájem si kladou otázky. Cestou procházejí bouřemi. Učí se milovat.Tento univerzální, laskavý příběh je určen pro všechny čtenáře bez rozdílu věku.

Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti na území dnešního Česka a Slovenska, s přesahem do dalších zemí středu Evropy. Autoři jednotlivých studií představují významné etapy tohoto výzkumu s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj. Popisují, jak byly prováděny významné výzkumy či jakým způsobem fungovaly výzkumné instituce. Tyto procesy jsou zasazeny do širších souvislostí vývoje oboru.Jaké texty může čtenář v knize najít? Kapitola Dušana Janáka "Rozvoj metodologie empirického výzkumu v počátcích sociologie ve střední Evropě" zasazuje československý (případně český a slovenský) vývoj do kontextu vývoje v Polsku, Maďarsku a Rakousku. Další kapitola stejného autora představuje brněnskou sociologickou školu od jejích počátků, kdy byla spjata zejména s Inocencem Arnoštem Bláhou, přes období obnovy v šedesátých letech až do současnosti.Tomáš Čížek se v kapitole "Hledání prvních výzkumů" snaží postihnout začátky empirické sociální vědy na českém území. Hlavní část textu je věnována popisu tří různých empirických studií od Eduarda Štorcha, Emanuela Chalupného a Inocence Arnošta Bláhy z počátku 20. století. Další kapitola téhož autora, nazvaná "Velké empirické výzkumy v české sociologii a pražská sociologická škola", ukazuje, jakým způsobem přispěla tato škola recepci kvantitativních metod výzkumu v československé sociologii. Martin Vávra s Markétou Škodovou a Jakubem Zelenkou se věnují obnově sociologie a zejména sociologického výzkumu v šedesátých letech a skrze analýzu výzkumů publikovaných v Sociologickém časopise i tomu, jak tento výzkum, na rozdíl od sociologické teorie, přetrval ve funkční formě i v období normalizace. Markéta Škodová a Martin Vávra v následující kapitole popisují výzkum veřejného mínění v Československu s jeho dvěma počátky (nejprve v roce 1946 a poté po přerušení padesátými lety znovu v roce 1967) a další rupturou na počátku normalizace, kdy přestal být součástí akademického pracoviště a byl provozován na pracovišti přímo kontrolovaném Sekretariátem ÚV KSČ.Za významný počin československé sociologie je obecně považován Machoninem vedený výzkum sociální stratifikace. Markéta Škodová v samostatné kapitole představuje institucionální zakotvení tohoto výzkumu, jeho metodologii, témata, kterým se věnoval, a v neposlední řadě také výzkumný tým, který jej připravil a jeho data zpracoval.Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu společnosti ukazuje Marek Skovajsa v kapitole "Podpora Rockefellerovy nadace pro sociální vědy v meziválečném Československu". Jan Balon se v kapitole "Mezi vědou a reformou: západní teoretické inspirace československého výzkumu ve druhé polovině šedesátých let" věnuje tomu, jak českoslovenští sociologové v šedesátých letech diskutovali o možnostech využití "západních" sociologických teorií v situaci, kdy jedinou oficiální zastřešující teorií společnosti byl marxismus-leninismus.V knize jsou i dvě rozsáhlé kapitoly věnované výzkumu na území Slovenska. Miroslav Tížik svou kapitolu věnuje kvantitativním dotazníkovým výzkumům, zejména pak oblasti výzkumů veřejného mínění. Ľudovít Turčan se v kapitole "K empirickým výskumom v dejinách slovenskej sociológie" zaměřuje systematicky na vývoj slovenské empirické sociologie od jejích počátků v 19. století přes sociografické výzkumy obcí až k výzkumům prováděným v druhé polovině minulého století s pomocí "standardních" metod sociálních věd.

Populární kapitoly sociologické, etnologické a kulturně-historické. Dějiny ze Zlatého fondu SME.

Sociologický esej vychází po třech desetiletích od svého vzniku v anglickém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Přenáší nás do myšlení přelomové doby svého vzniku a přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení.

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné funkce – zejména byl mnoha způsoby důležitou oporou vládnoucí diktatury. Co do rozsahu jde navíc o významnou kapitolu dějin českého parlamentu, který navzdory střídání režimů vykazuje silné prvky kontinuity. Tak jako lze příčiny proměn parlamentu po druhé světové válce vysledovat již v předválečném období, i náš současný parlament chtě nechtě vychází z toho, jak fungoval před rokem 1989. Cílem knihy je přispět k lepšímu pochopení tohoto dědictví.

Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid. Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje však její specifické rysy, které ji odlišují od všech ostatních genocid. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury - ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury. Holocaust je tak pochopen nikoliv "pouze" jako historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita. Baumanova kniha zařazuje holocaust do kontextu sociologických analýz rasismu, ale překračuje je tím, že dokládá tragickou dialektiku "výjimečnosti a normality" holocaustu. Autor bez moralizování prokazuje, jak se v polovině 20. století dostal osvícenský racionalismus do ostrého konfliktu s morálkou a nenalezl z něj východisko. Bibliografie prací Zygmunta Baumana čítá několik desítek knižních monografií, avšak právě kniha Modernita a holocaust z roku 1989 je pokládána veřejností (nejen akademickou) i autorem samým za dílo přelomové: touto knihou se stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Kniha byla v roce 1990 oceněna Cenou města Amalfi za nejlepší evropské sociologické dílo roku. Byla přeložena do několika desítek jazyků. Pro české vydání napsal Zygmunt Bauman zvláštní předmluvu.

Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy? Tato otázka je středobodem zájmu autorského kolektivu, v němž má své zastoupení sociologie, antropologie, filosofie, historiografie, andragogika, psychologie i evoluční biologie. Ač je publikace jako celek svým zaměřením především teoretická, v jednotlivých kapitolách nalezneme množství konkrétních příkladů z reálného světa: od umění a vážení přes čtverylku a hokej až po panenku Barbie či vztah lidí k horám. Kniha ukazuje, že obrazy člověka v různých oborech nejsou zcela nesourodé, ale že naopak umožňují vzájemné obohacení. Nejde o soupeřící pohledy na tentýž předmět zájmu, ale spíše o možnost mezi jednotlivými společenskovědními hrami svobodně volit s vědomím toho, že každá z nich má nejen své meze a pravidla, ale i svůj vlastní půvab.

Publikace je souborem příspěvků autorů reprezentujících různé obory a podílejících se na výuce v programu Sociální a pastorační práce na ETF UK. Vedle témat zpracovaných sociálními pracovníky se zde objevují příspěvky socioložek, psycholožek, teologů a lékaře. Tato rozmanitost ukazuje šíři interdisciplinárních perspektiv, které je možné a někdy nutné brát v úvahu. Ukazuje antropologické, psychologické a environmentální souvislosti lidské existence, poskytuje vhled do zdravotně-sociálních témat i do problematiky kvalitativního výzkumu a upomíná na funkci umění ve vzdělávání. Texty pedagogů ETF doplňují příspěvky a básnická tvorba studentek.

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel, Sartre, Scheler, Spaemann a Tugendhat. Výběr zohledňuje potřebu vyznat se v typických podobách etik 20. století - včetně návaznosti na století předcházející i vzhledem k možnému směřování ve století následujícím. Umožní čtenáři nejen získat základní znalosti z dějin etiky, ale také začlenit etiku do vývoje filosofie a obecně kultury v evropském prostoru.

Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244 - 269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory. Ti se jeho myšlením inspirovali jak ve své spiritualitě duchovního výstupu k neuchopitelnému božství, tak i ve formulaci závažných témat křesťanské teologie, jako je nauka o Trojici v Bohu, o Duchu svatém, o spojení božství a lidství v Kristu. Kniha tento vliv mapuje u teologů řeckého jazyka od 4. do 7. století. Autorka je překladatelkou Plotinova pojednání V,3(49), které vyšlo pod názvem „O sebepoznání“ (Praha 2014), zároveň se dlouhodobě zabývá raně křesťanskými autory filosofického zaměření.

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání, přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány.

Teoretické koncepce a jejich autoři. Publikace mapuje významné teoretické trendy, jež ovlivňují charakter sociologie na počátku 21. století. Je určena studentům, kteří mají tuto problematiku ve svých studijních osnovách, i všem ostatním zájemcům z řad odborné i širší veřejnosti. Jednotlivé kapitoly referují o klíčových postavách soudobé sociologie, jakými jsou Immanuel Wallerstein, Zygmunt Bauman, Alvin Toffler, Niklas Luhmann, Richard Münch, Anthony Giddens, Manuel Castells, Ulrich Beck, Axel Honneth, Nancy Fraser, Amitai Etzioni. Teorie těchto autorů významným způsobem zasahují do aktuálních diskusí o povaze soudobého světa a mají často - nikoli však ve všech případech - i určité politické konotace.

Teorie sociálního jednání a sociální struktury. Série učebních textů je zaměřena na aktuální otázky soudobé sociologie; druhý díl se tematicky orientuje na problematiku sociálního jednání a sociální struktury. Komplikovaný a nejednoznačný vztah mezi těmito dvěma klíčovými pojmy představuje už po mnoho desítek let pro teoreticky orientovanou sociologii intelektuální výzvu. Publikace zahrnuje rozmanité, v celku dosud nezpracované spektrum přístupů (od neopozitivismu, přes mikro- a makrosociologii až po diskurzivní analýzu či teorii her), reprezentované též různorodým autorským kolektivem zkušených specialistů i nadějných autorů mladší generace. Kvalitní texty jsou určeny jak studentům, kteří již mají základní znalosti oboru a chtějí se seznámit s novými tématy, tak sociologům a dalším odborníkům, kteří si chtějí udržovat kontakt s aktuální teoretickou sociologií, jejími problémy, polemikami a vývojem.

Diagnózy soudobých společností. Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku a narcismu. Další kapitoly se věnují teorii kultury, civilnímu náboženství, mediální realitě, multikulturalismu a jiným rizikovým oblastem, konfliktům a střetům v období postmoderny a globalizace.

Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Druhým pak sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění Jeho texty představují jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let.

Holan, Toman. Svazek přináší komentované, kritické vydání autorových první dvou knih, napsaných v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, práci o V. Holanovi Sebeuvědomění poezie a monografii Poezie Karla Tomana. Spolu s chystanou edicí tří zbývajících knižních prací o velkých českých románech tvoří kompletní, vzácně soudržné literárněkritické dílo. Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Autora v tomto ohledu orientovaly zejména texty F. Nietzscheho, H. Bergsona, M. Heideggera a M. Merleau-Pontyho, v českém prostředí pak kontakt s J. Patočkou, L. Hejdánkem, J. Němcem a P. Koubou. Druhým Blažíčkovým vkladem je sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění (inspirací zde byla tvorba F. X. Šaldy, J. Grossmana a E. Staigera). Jako příslušník generace Mukařovského žáků si při poznání metodologických impulsů strukturalismu podržel od tohoto zaměření kritický odstup a spolu s individuálně odlišnými cestami J. Lopatky, J. Vohryzka a R. Grebeníčkové představují jeho texty jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let.

Podvodníci, pedofili, útočníci, šmejdi, hackeri – odhaľte ich tajomstvá, postupy a buďte o krok pred nimiDeň čo deň máme internet plný falošných súťaží, podvodov a útokov, ktorých cieľom je získať vaše osobné údaje, prihlásenia, heslá, údaje o platobných kartách alebo fotografie. Sociálne siete zaplavujú falošné správy alebo varovania pred údajnou zamlčovanou pravdou, za podvrhnutými profilmi sa skrývajú sexuálni predátori, vydierači a iní agresori.(Ne)bezpečný internet je sprievodca svetom reálnych hrozieb, ktoré číhajú na slovenských používateľov internetu. Prináša praktické postupy a riešenia jednotlivých prípadov zneužití aj útokov. Obsahuje množstvo príbehov obetí, podvodníkov, zvrátených agresorov, ale aj popisy nedostatkov, ktoré zanechávajú rany na peňaženke aj na duši. Publikácia je určená deťom a mládeži, no rovnako aj dospelým, podnikateľom a seniorom, všetkým generáciám prináša zrozumiteľné príklady a odporúčania. Je ideálnym štartom pre pochopenie odvrátenej stránky internetu a pre poučenie pred nebezpečenstvami, ktoré sa stávajú vyhľadávané až v momente, keď sa obeť snaží dostať z pasce von.Hlavné témy knihy:internetové stránky a diskusiesociálne siete a zoznamkykyberšikanaemail a spamhoax a fake newsosobná bezpečnosť

Číta: Kryštof Rímský Celkový čas: 4 hodiny 22 minút Audiokniha Umění milovat od slavného německého psychologa a filozofa Ericha Fromma o tom, že i lásce a vztahům je třeba se učit, že aby ji člověk získal, je zapotřebí rozvinout celou svoji osobnost.Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové, jací skutečně jsou. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí.

Jádrem publikace jsou informace o klasických i nových metodách sociální práce. Podrobně jsou probrány různé formy případové práce (poradenství, krizová intervence, mediace), práce se skupinou (skupinová práce, streetwork), práce s dětmi a s rodinou i makrometody (analýza sociálních potřeb obce a regionu, systémové projekty). Pozornost je věnována i otázkám řízení, supervize a hodnocení sociální práce, etickým aspektům výkonu povolání a riziku vyhoření sociálních pracovníků. Učebnice navazuje na publikaci Základy sociální práce (O. Matoušek a kol., Portál 2001).

Manželská terapie je formou speciální psychoterapie, která se zaměřuje na léční poruch manželského soužití psychologickým působením. Renomovaný autor podává přehled současných teoretických koncepcí manželské terapie, zachycujících i různé příčiny manželského nesouladu. Velkou pozornost věnuje komunikaci manželské dvojice a řadě praktických návodů k jejímu zlepšení. Kniha podrobně rozebírá i základní typy manželských problémů, které se týkají osobností partnerů, utváření a vývojových etap jejich vztahu, vnitřních funkcí manželství (od rodinného rozpočtu až po sex) a ohrožujících vnějších vlivů. Ke každému z uvedených problémů nabízí autor podněty pro řešení. Kniha obsahuje také praktické pokyny pro organizaci a taktiku manželské terapie a poznatky z výzkumu její účinnosti. Kniha navazuje na úspěšný titul Manželská terapie (Portál, 2000, 2005). Nová verze je aktualizována a rozšířena o další směry terapie a počítá i s partnery v nesezdaném soužití, tedy s párovou terapií, jejíž principy a metody se s manželskou terapií prolínají. Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc., (nar. 1932) působí jako vedoucí klinický psycholog v psychiatrické léčebně v Kroměříži a profesor klinické psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Z jeho významných publikací uveďme např. opakovaně vycházející vysokoškolskou učebnici Základy psychoterapie (Portál, 5. vydání 2006) a monografie Experimentální hypnóza, Klinická hypnóza, Sexuální dysfunkce a Skupinová psychoterapie v praxi. Je čestným členem Asociace manželských a rodinných poradců, České psychiatrické společnosti, České i Slovenské sexuologické společnosti a České i Slovenské psychoterapeutické společnosti.

Deset povídek, které odhalují touhy a motivace lidské duše. Dnes již klasický bestseller autora povídek z psychoterapeutické praxe. Deset povídek, které odhalují touhy a motivace lidské duše a zároveň nechávají nahlédnout tajemství, frustrace, patos i humor objevující se v terapeutickém vztahu.

Věda a pošetilé pokusy, jak ošálit smrt. Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.Při svých úvahách vychází ze dvou naprosto odlišných příkladů. Nejdříve sleduje víru rozšířenou mezi britskou intelektuální a politickou elitou přelomu století, že po smrti existuje život, do něhož lze nahlédnout prostřednictvím spiritistických médií a automatického psaní. Poté se zabývá ideologií komunistického Sovětského svazu, podle níž je za pomoci vědy možné přetvořit planetu, změnit lidstvo, osvobodit ho od smrti ? a přivést revoluční vůdce, jako byl Lenin, zpátky k životu.Filozofové, politici, spiritisté, balzamovači, blázniví vynálezci, láskou stižení parapsychologové a novináři-špióni žili v zajetí nového světového názoru, podle něhož měla věda stvořit nepřemožitelné lidstvo. Jejich vzpoura proti smrti vyústila v řadu pokusů, z nichž některé zpustošily celé státy. Smrt a posmrtný život se staly součástí nových myšlenkových proudů od psychiatrie přes evoluci až ke komunismu a zdálo se, že osud lidí leží pouze v jejich rukou. Člověk přestane být zvířetem, porazí smrt a získá nesmrtelnost. Stane se Bohem.