História, dejiny

Číta: Jiří Dvořák Celkový čas: 9 hodín 22 minút Známe ho jako velkého panovníka. Ale jaký byl Karel IV. člověk? Co pro českého krále znamenal rok 1363? Sňatkem s Alžbětou vzal vítr z plachet jednomu ze svých protivníků, ale stále jich mnoho zůstalo. Je třeba definitivně zúčtovat s výbojným zetěm, vévodou Rudolfem Habsburským. Kromě přípravy na císařskou korunovaci a slavnou římskou jízdu musí řešit křížovou výpravu; pátrá po odkazu své matky a vrahovi svého otce. Navíc jej citelně zasáhne ztráta nejvěrnějšího přítele a důvěrníka Arnošta z Pardubic. Mohla by ho nahradit císařovna? Dokáže se po jeho boku změnit z tvrdohlavé dívky v silnou osobnost?„Jiřímu Dvořákovi se podařilo zcela vystihnout autorův záměr. Karel IV. v jeho podání neztratil nic ze své vážnosti a vznešenosti, bezmezně miluje, tápe, koná dobrá i špatná rozhodnutí. Čtec však také našel porozumění i pro lehce ironické vyprávění Janova služebníka či úctu vzbuzující vystupování Arnošta z Pardubic.“– Kamil Fajmon, naposlech.cz

Číta: Nina Divíšková, Jan Kačer Celkový čas: 2 hodiny 20 minút K výročí krále Karla IV. (700 let) vychází v jednom kompletu nahrávka zachycující mluvené slovo i ukázky původní středověké hudby, tak jak zněla v českých zemích v době vlády našeho nejvýznamnějšího panovníka. Vlastní životopis, sepsaný Karlem IV. pod názvem Vita Caroli, je jako literární autoportrét v evropské středověké literatuře ojedinělým dílem.Výjimečnost autorovy osobnosti spočívala už v tom, že na rozdíl od svých současníků na evropských trůnech, kteří nedovedli číst ani psát, byl Karel Lucemburský člověkem nesmírně vzdělaným, vystudoval pařížskou Sorbonnu a plynně hovořil i psal v pěti evropských jazycích. Své vladařství pojímal král Karel IV. v duchu teorií sv. Augustina jako službu a v souladu s tím se snažil vykonávat i své "řemeslo královské". Bohaté životní osudy a zkušenosti z mládí se rozhodl zachytit proto, aby postavil před oči svých nástupců "zrcadlo knížecí", tedy jakési výchovné resumé bouřlivých dobrodružství, prokládaných teologicko mravními úvahami. Píše také nesmírně zajímavě o svých věšteckých schopnostech.Jan Kačer čte Vlastní životopis v dokonalém souznění s Karlovým vynikajícím dílem literárním, historiografickým i vladařským. Na tuto slavnostní četbu navazuje rekonstrukce hudebních kompozic mnohotvárné podoby hudby doby Karlovy, pro niž je charakteristické dynamické pronikání nových výrazových struktur. Styl hudby komponované v pařížské katedrále Notre Dame či podoba tzv. ars nova a hudby italského Trecenta zdomácněly v Čechách v kratších písňových formách, oblíbených v klášterech, mezi studenty a kleriky pro svůj energický modální rytmus a muzikantské pohrávání s jednotlivými hlasy. Pronikl i do taneční a populární hudby, studentských koled a světských milostných písní. Pozoruhodná demokratičnost hudební kultury doby Karlovy se projevuje i v písních duchovně lyrických, v nichž se prosazovala vedle latiny stále více čeština. Soubory Symposium musicum a Pražští madrigalisté představují tuto mnohotvárnou podobu středověké hudby a písní s dobovými nástroji v zasvěcené interpretaci.Poklady z archivu Supraphonu: četba z výjimečného literárního díla našeho nejvýznamnějšího panovníka, doprovázená hudbou a zpěvem písní, které mohl Karel IV. slýchat v chrámu i na hostinách

Číta: Růžena Merunková, Rudolf Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 18 minút Komentář k původnímu LP albu (supralongu) 1218 0457 vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vydávanému poprvé digitálně:Děvčata a chlapci, mladí přátelé,máte v rukou gramofonovou desku s vybranými texty o největším středověkém panovníkovi Karlu IV. Jsou to kapitolky z knížky, vydané nakladatelstvím Albatros pod týmž názvem.Zaposlouchejte se do vyprávění, provázeného melodiemi, které by ve vás mělo vyvolat ovzduší, náladu onoho dávného 14. století, jemuž se někdy říkává podzim středověku. Dohasínající sláva rytířstva a otvírající se obzory nové doby objevů, vzdělanosti a zápasu o lidskou důstojnost. Dávno zapomenuté boje, hrdinství i zrady, a jakoby současné touhy, lásky, naděje a bolesti.Ozubené kolo času, které nás posouvá do budoucna, drtilo a pohřbívalo dny, týdny, měsíce a léta našich předchůdců stejně, jako tu učiní s těmi, kteří přijdou po nás.Je užitečné vrátit se, ohlédnout, zopakovat si pohnutky, které podněcovaly lidi k vypětí sil, ať to byli mocní vladaři nebo prostí poddaní.Vybrali jsme si vladaře nejenom pro přitažlivost jeho osudu, ale také pro dědictví, dosud žijící v našem národě některými jeho zakladatelskými činy a státotvorným usilováním.Postřehnete-li za slovy tohoto vyprávění a za melodiemi, jež je doprovázejí, oživený obraz výseku naší minulosti, v jehož popředí se tyčí majestát císaře a krále, syna poslední Přemyslovny, stanete se alespoň na chvíli i vy jeho současníky.Alexej Pludek

Číta: Jiří Valoušek Celkový čas: 1 hodina 13 minút Poslechněte si neuvěřitelné a často i kuriozní příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici zatím nevěnovali příliš pozornost.Nečekaná svatá noc na západní frontě, během níž se sbratřili němečtí a francouzští vojáci z nepřátelských zákopů, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda československým politikům, které byly nejprve k smíchu, ale později se doslova naplnily či ztracené kódy k atomovým zbraním – to jsou témata, kterým po mnoho let věnuje publicista a popularizátor vědy Karel Pacner…

Číta: Jiří Dvořák Celkový čas: 13 hodín 38 minút Tajný deník: Slyšte svědectví o životě a duši Otce vlasti, schopného a obratného panovníka, dobrého přítele, oddaného manžela a laskavého rodiče, člověka milujícího, neúnavně budujícího, pevného v zásadách i tápajícího; muže, jenž v České zemi našel svůj domov.Více než šest století uplynulo od chvíle, kdy Karel IV., český král a římský císař, svěřil své myšlenky a nejhlubší pocity pergamenu. O jeho oficiálním životě bylo napsáno mnoho, jeho ale jenom svému deníku svěřil vzpomínky na dětství, na milovanou matku, královnu Elišku Přemyslovnu, a na svého otce, českého krále Jana Lucemburského, se kterým měl velmi komplikovaný vztah. Jeho myšlenky patřily i všem čtyřem manželkám a dětem, zejména malému synkovi, pozdějšímu českému a římskému králi Václavovi IV.

Číta: Josef Veselý, František Derfler, Igor Dostálek, Vladimír Krátký, Iva Valešová Celkový čas: 21 hodín 13 minút Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 950 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů.A protože mnozí z posluchačů se ke „svým“ příběhům rádi vracejí, vzniklo i toto album.

Číta: Petr Štěpán Celkový čas: 7 hodín 49 minút Las Vegas není pouze městem hazardu a neonů. Je to místo, které žije svým vlastním specifickým životem, má za sebou bohatou historii, která je spojena s mnoha významnými osobnostmi nejen z oblasti hazardu či showbyznysu, ale také zločinu.„Tato kniha vezme nezasvěceného čtenáře na výlet do města, které stojí za to vidět nebo poskytne zásadní a velmi zajímavou informační nadstavbu čtenáři, který v Las Vegas byl,“ tvrdí autor Luboš Xaver Veselý.Provede čtenáře nejslavnějšími casiny planety, nejlepšími restauracemi i temnými úseky mafiánské historie města. Nejedná se přitom o bedekr ani turistickou příručku. Autor se na stránkách jednotlivých kapitol věnuje nejzajímavějším elementům, které podle jeho slov lze zažít pouze ve městě uprostřed nevadské pouště. Luboš Xaver Veselý, coby zkušený talkmaster zaznamenal v knize i postřehy českých celebrit, které v Las Vegas zanechaly své stopy. Například: Karel Gott, Ladislav Štaidl, František Ringo Čech a další.Audiokniha jako celek dává nový a spravedlivý pohled na „Město hříchů, hazardu a zábavy.“Autor se vyznává ke své lásce k Las Vegas, ale v mnoha ohledech je i nekompromisním kritikem okolností. S grácií a sobě vlastním sarkasmem glosuje řadu příhod a situací, které při svých cestách do Las Vegas zažil.„Neměl jsem ambici psát cestopis. Ale když jsem cítil, že o Las Vegas hodně vím, chtěl jsem své zážitky zaznamenat. Někteří lidé říkají, že to město má dvě tváře. Já jsem přesvědčen, že jich má nejméně sto. Ani přesně nevím, co mě do Las Vegas znovu a znovu táhne. Možná, že je to pro mě taková továrna na překvapení. Ano, je to Moje Las Vegas“ říká o své knize Luboš Xaver Veselý.

Číta: Pavel Batěk Celkový čas: 11 hodín 25 minút 11. září 2001. Den, který navždy změnil svět. Z největšího mrakodrapu v New Yorku je během pár hodin Ground Zero.Strhující a pravdivý příběh česko-amerického architekta, přímého účastníka pádu newyorských věží. Svou obětavostí a za použití odborných znalostí přispěl k záchraně mnoha lidských životů a urychlení odstraňování trosek WTC. Nahlédněte spolu s ním do zákulisí největší tragédie moderních dějin. Poznejte řadu technických detailů, ale i lidských osudů, dávajících celému příběhu další rozměr.

Číta: Jakub Zedníček, Martin Havelka, Milan Němec, Lukáš Janota, Aleš Slanina, Kristian Pekar, Jiří Mach, Tomáš Sagher, Zdeněk Bureš, Vojtěch Blahuta, Lukáš Kantor, Jan Brožek, Radek Novotný Celkový čas: 5 hodín 31 minút Pistole, nože, lano, sekyry, kladiva, palička na maso, a dokonce i šroubovák. Nástroje, s nimiž v této knize zabíjejí čeští vrazi. Zkušený autor rozhlasových i literárních rozhovorů Luboš Xaver Veselý šel v přípravách knížky Jak se vraždí v Čechách vytrvale za svým cílem setkat se v kriminálech s pravomocně odsouzenými vrahy, proniknout sérií otázek do jejich duše a podat lidem o těchto zločincích svědectví. A podařilo se mu to. I s barvitým popisem okamžiků plných zla. Audiokniha Jak se vraždí v Čechách je autentickým dokumentem událostí, které se mohou zdát velmi vzdálené od obyčejného života většiny z nás. Jenže některé tragedie mohou sáhnout velmi blízko každého. Jak se vraždí v Čechách je volným pokračováním úspěšné autorovy knihy Doživotí, kde svoje krkolomné životní osudy popsali výhradně odsouzení na doživotí. Kniha Jak se vraždí v Čechách dostává ve svojí zvukové podobě nový rozměr. V úplné nahotě zde vyčnívají emoce a v mnoha okamžicích i čirá pravda o tom Jak se vraždí v Čechách.

Číta: Ondřej Brzobohatý, Martin Ježek Celkový čas: 5 hodín 7 minút Je neděle 28. 6. 1914. Zmatený řidič Leopold Lojka zastavuje vůz s Františkem Ferdinandem a jeho ženou. Zařazuje zpátečku a tím dává příležitost Gavrilu Principovi k útoku. Pro bezmocného Lojku se z tohoto okamžiku stává doživotní trauma. Sarajevský atentát je i po sto letech obrovsky živé téma. Novinář a bývalý balkánský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek společně s balkanistou Pavlem Trojanem napsali úspěšnou knihu Tak nám zabili Ferdinanda, která odhaluje ve svých sedmi reportážích pozadí českých stop v Bosně a Hercegovině zcela nezáměrně mířících k Sarajevskému atentátu. Nyní nová a doplněná verze této pozoruhodné knížky získala i svojí audiopodobu, kdy ji načetl reportér zahraniční redakce Českého rozhlasu a autor knihy Martin Ježek společně s hercem a muzikantem Ondřejem Brzobohatým. Úplně poprvé tak mají posluchači možnost zaposlouchat se do českých příběhů, které psaly světové dějiny. Některé k nich se prolínají i do současné reality Bosny a Hercegoviny.Audiokniha je navíc rozšířena o knižně nevydané kapitoly.Pozoruhodné příběhy o zajímavých náhodách směřujících k atentátu na Františka Ferdinanda.

Číta: Jiří Lábus, Josef Somr, Michal Pavlata, Jan Vlasák, Naďa Konvalinková, Zdeňka Žádníková Volencová, Petr Rajchert, Barbora Hrzánová Celkový čas: 1 hodina 20 minút Příběhy živých svědků událostí z různých míst naší země vypráví Josef Somr, Bára Hrzánová, Jiří Lábus a dalších oblíbení herci.O dubu svatého Václava ve Stochově, čte Josef SomrO dubu karlštejnského havrana, čte Jan VlasákO čertovské lípě v lese u Tupadel, čte Bára HrzánováO Husově lípě v Úklidu, čte Josef SomrO lípě z Horní Moravice, čte Michal PavlataO svídnické borovici, čte Naďa KonvalinkováO buku ve Lhotách u Potštejna, čte Jiří LábusO čertovu dubu v Třeboni, čte Michal PavlataO dobříšských zámeckých stromech, čte Zdeňka Volencová Žádníková a Petr Rajchert„Na počátku bylo slovo…“A kdo jiný, než člověk zabývající se psaním, by měl souhlasit. Jenže – není slovo jako slovo… O tom jsem se sama přesvědčila, když při nahrávání pověstí jsem tiše poslouchala slova mnou před časem poskládaná do příběhů, slova, o kterých jsem si myslela, že je znám a že mě poslouchají. Ta slova byla známá – a přece jiná. Prostě - jako zázrakem se proměnila. Proměnila a začala si žít. Text s mými slovy vzali do práce ti, kteří si s nimi porozuměli, půjčili jim svůj hlas a moje slova náhle dostávala sytější barvu, jinou naléhavost, plastičnost, ale i něhu a hloubku.Příběhy ožily… Už nečekají jen na stránkách knížek, ale mluví - hned napomínají, jindy poučují a hned zase baví. Víte, že i čert se splete? O tom něco ví pan Pavlata. A víte, že paní Hrzánová má pochopení pro babku klepající se před čerty v koruně lípy a jak ta čertiska skučí? A znáte ty hrdiny z hospody, co se pak leknou psíka - ovšem po noci u buku se zakletými pannami? Ale pan Lábus se jim nevysmívá, jen v hlase je slyšet pobavení. Naopak jinak tu zní hlas pana Somra. Dokáže nadčasově připomínat, že vládnout, ale taky říkat naslouchajícím lidem pravdu, je zavazující.A tak bychom mohli uvádět jednu pověst vedle druhé, protože díky hercům příběhy stromů ožívají a stromy prozrazují svá tajemství. Nic zlého, takové stromy nejsou - dovíte se třeba, z jakého semínka vyrostly nebo proč je kníže nechal vysadit. Vždyť stromy žijí o tolik déle než lidé a mnohé dodnes zůstávají živými svědky událostí, které my známe z dějepisu. A díky hlasům herců můžete příběhy stromů uslyšet i vy…Marie Hrušková

Číta: Rôzni Interpreti Celkový čas: 5 hodín 41 minút Audiokniha přináší v téměř šesti hodinách autentických snímků pořádnou porci atmosféry doby, která věřila v neomezené možnosti vědy a techniky. Rozhlasovou propagandu o soupeření mezi USA a SSSR charakterizuje okouzlená dikce hlasatelů, květnatost reportérů, naivita pionýrů a optimismus některých vědců.CD obsahuje celkem 53 historických reportáží, záznamů a zajímavostí z rozhlasového vysílání o dobývání vesmíru.Uslyšíte let Jurije Alexejeviče Gagarina očima pražských pionýrům; Amerika zaspala – příspěvek zpravodaje Ludvíka Čermáka z USA; reportáž z příletu J. A. Gagarina do ČSR a přijetí na Pražském hradě; rozhovor s mimozemšťanem - propagandistická hříčka Věry Horké; zpráva Jana Petránka o letu Voschodu 2; zajímavosti ze světa – Karel Kyncl; reportáž ze startu Apolla 8 k obletu Měsíce; zprávu o družici Magion 2 a mnoho dalších.Výběr, sestava a redakce: Tomáš ČernýTři,dva,jedna…vítejte na palubě a připravte se na průlet jednou z mnoha dimenzí naší historické paměti. Počínaje rokem 1957, kdy Země získala svou první umělou družici, vysílal Československý rozhlas mnoho relací týkajících se tohoto atraktivního odvětví vědy a techniky. Zejména počáteční fáze kosmických letů po roce 1961 však byla prezentována výhradně (a často velmi agilně) v souladu se socialistickou propagandou. Přestože později se neskrývaná uštěpačnost, ironie, nebo dokonce posměch vůči „druhé straně“ poněkud zjemnily a autoři zpráv i reportáží volili věcnější tón, až do roku 1989 na rozhlasové vlně samozřejmě dostávaly více prostoru sovětské kosmické počiny. Přesto mají zpravodajské pořady o dobývání vesmíru svou hodnotu jako nedílná součást rozhlasové historie.Docela jinou dimenzí jsou v této oblasti populárně-vědecké programy. Jejich autoři (kupříkladu v Meteoru, ale i jinde) se zpravidla drželi seriózního vědeckého přístupu, vysílali informace pravdivé, ověřené a odborně fundované, prezentované často s vytříbeným autorským stylem a vkusnou hravostí účinně sloužící obsahu sdělení. Tyto pořady a jejich úctyhodná tradice trvající desítky let si však zaslouží vlastní reprezentativní výběr autentických dokumentů a na tomto CD se proto s drobnou výjimkou neobjevují. Totéž lze říci o výjimečném období konce šedesátých let, kdy Apollo 11 vítězně ukončilo závod o Měsíc. I této kapitole je záhodno věnovat samostatnou kompilaci rozhlasových nahrávek a zde tudíž najdete jen sestřih nejzásadnějších okamžiků. Nuže teď už tedy…zážeh motorů a START

Číta: Josef Somr, Boris Rösner, Hana Maciuchová, Jana Hlaváčová, Jiří Klem, Otakar Brousek st. Celkový čas: 57 minút Překrásným symbolem, který nejlépe zobrazuje moc českých králů, je panorama Hradčan se svou dominantou Pražského hradu. Nejmohutnější věže Svatovítské katedrály, ukrývající pod sebou pozůstatky českých králů a korunovační klenoty, nám připomenou celou řadu nejvýznamnějších historických událostí.Naše pověsti vyprávějí o době Karla IV. a jeho syna Václava IV.Karel IV. byl zřejmě prvním českým králem, který uměl číst a psát. Předběhl dobu - síle zbroje nadsadil sílu ducha. A úspěšně! Vytvořil ze slabého českého trůnu skutečný střed Evropy. Přilnul k české zemi a především k Praze, za což sklízel kritiku zejména říšských stavů. Počal z Prahy systematicky budovat politické a kulturní centrum západního křesťanstva. Budování Prahy se Karlovi stalo vášní.Syn Otce vlasti - Václav IV. byl štvancem politiky a dobových vášní. Ani po smrti mu pověsti nedaly oddechu. Byly psány pod vlivem silné nenávisti a podávají obraz tyrana. Ve velmi nepřehledné době si král totiž znepřátelil všechny strany: vysokou šlechtu, církev i přívržence husitského hnutí. Sám dával přednost úvahám o možnostech přirozeného života člověka. Dal vzniknout rytířskému řádu lázně - symbolu fyzické i duševní očisty.Mohutný duchovní proud, který sílí na sklonku druhého tisíciletí, s sebou přináší zrod nebývalých kulturních projektů. Jedním z nich je i Rudolf II. a Praha, k němuž se svobodně hlásí vlastním vkladem také vydavatelství Audiostory. Připravilo ojedinělý zvukový projekt - Praha v pověstech, mýtech a legendách. Jde o volný cyklus zvukových pásem staropražských historických příběhů mnoha renomovaných českých autorů.V magických mýtech nacházíme pravzorce lidského chování, odpovědi na základní otázky týkající se smyslu života, zrcadlo lidské duše. Jejich uvědomování vytváříme neviditelné pouto s minulostí, oživujeme tradice, abychom pochopili, jako úlohu ve světě máme. Praha je jako slovanské centrum předurčena k propojení racionálního myšlení s intuicí a citem, ke sbližování vědeckého a uměleckého pohledu na svět, jež je nadějí na globální duchovní přesah lidstva. Praha je symbolickým srdcem Evropy, centrem lásky a porozumění pro příští věk.

Číta: Josef Somr, Hana Maciuchová, Otakar Brousek st. Celkový čas: 1 hodina 10 minút Praha vděčí za svůj výjimečný ráz mimo jiné také tomu, že byla po staletí městem několika národů. Problematické, ale funkční a hlavně inspirativní soužití Čechů, Němců a Židů ukončila dramaticky až druhá světová válka. Ztráta tohoto mnohapolárního světa ubrala Praze část jejích tajemných zákoutí, i jejího evropského kontextu. Zanechala však naštěstí po sobě obrovské literární dědictví představované především pověstmi a mýty.Židovské pověsti mívají často obranný ráz, který pramenil z věčně nezakotveného postavení Židů. Kontrast bohatství (jako důsledku celoevropského duchovního propojení Židů) a strachu z násilí, bídy, nemocí a častých pogromů - je spojujícím motivem těchto pověstí. Není tedy divu, že jejich téma se soustřeďovalo především na obhajobu domovského práva a unikátního vzdělání a náboženství Židů. Ruku v ruce s tím se objevoval prvek morálního apelu na lidský charakter.Vstupujeme do podivuhodného, bizarního, marného, drsného i krásného světa, uprostřed něhož, za branami židovského ghetta (pozdějšího Josefova) žil uzavřený, mocný i pronásledovaný národ. Národ, který nacházel v dávných dobách bezpečné útočiště pouze ve svém světě víry a mystické kabaly. Pověsti z Josefova přežily věky, tak jako bájné poklady.Mohutný duchovní proud, který sílí na sklonku druhého tisíciletí, s sebou přináší zrod nebývalých kulturních projektů. Jedním z nich je i Rudolf II. a Praha, k němuž se svobodně hlásí vlastním vkladem také vydavatelství Audiostory. Přiravilo ojedinělý zvukový projekt - Praha v pověstech, mýtech a legendách.Jde o volný cyklus zvukových pásem staropražských historických příběhů mnoha renomovaných českých autorů. V magických mýtech nacházíme pravzorce lidského chování, odpovědi na základní otázky týkající se smyslu života, zrcadlo lidské duše. Jejich uvědomování vytváříme neviditelné pouto s minulostí, oživujeme tradice, abychom pochopili, jako úlohu ve světě máme. Praha je jako slovanské centrum předurčena k propojení racionálního myšlení s intuicí a citem, ke sbližování vědeckého a uměleckého pohledu na svět, jež je nadějí na globální duchovní přesah lidstva. Praha je symbolickým srdcem Evropy, centrem lásky a porozumění pro příští věk.

Číta: Miroslav Horníček, František Filipovský, Jan Werich, Jiří Voskovec, Jiří Jelínek, Jiří Suchý, Jindřich Plachta, Vladimír Šmeral, Richard Kubernát Celkový čas: 8 hodín 50 minút Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého, v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek, k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata. Podvečerních půlhodinek, ve kterých JW vystupoval, bylo více než třicet. Na rozdíl od GTT Jiřího Suchého, kde uváděná hudba byla nedílnou součástí pořadu, ve Werichových předem připravených textech byla jen určitou (i když tehdy - před padesáti lety - ne nezajímavou) výplní. V našem souboru je velká část výplňové hudby odstraněna a důraz je kladen na Werichovo vyprávění. Jeho vystoupení zpravidla končilo uvedením hudby Jaroslava Ježka, resp. skladeb V+W+J. Tyto předěly mezi jednotlivými Gramotingltangly zůstaly proto zachovány. V archivu Českého rozhlasu se nalezlo 11 půlhodin původních záznamů. Většina ztracených částí je doplněna pro tento komplet amatérskými nahrávkami rozhlasových pořadů z archivu Karla Koliše. Na osmi albech se tak díky Českému rozhlasu a Supraphonu posluchačům zachovalo Werichovo vidění světa, jeho vyprávěných myšlenek s charakteristickým vtipem, postřehem, citem a inteligencí tvořivého génia. Kromě pořadů Táto, povídej! jde v těchto Gramotingltanglech o jednu z nejdůležitějších spoluprací Jana Wericha s Československým rozhlasem.

Číta: Lukáš Hlavica, Jaromír Meduna, Petr Lněnička, Václav Vydra, Miloš Hlavica, Magdaléna Borová, Jan Meduna, Zdeňka Sajfertová, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 2 hodiny 5 minút Případ plzeňských mordů je úvodním příběhem audioknižní řady Letopisy Královské komory. Odehrává se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Děj se zasazen do města Plzně. Při vyšetřování několika záhadných vražd se poprvé setkává královský písař z Prahy - Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem, bakalářem Petrem Korcem. Díky jeho pomoci se mu podaří vyváznout zdravý z velmi ošemetné situace, a navíc společně odhalí intriky proti králi. Děj je zasazen do atraktivního prostředí renesančního města s honosnou radnicí na rynku a křivolakými uličkami, v nichž žijí zámožní měšťané, stejně jako chudí řemeslníci, tovaryši, šenkýři a hampejznice. Důležité místo v příběhu však patří i zvláštní postavě podivného poustevníka a také romantické lásce. A jak to v románech Vlastimila Vondrušky nemůže být jinak, rozuzlení je opravdu překvapující.

Číta: Igor Bareš, Jiří Dvořák, Vilma Cibulková, Klára Issová, Kristýna Frejová, Jan Meduna Celkový čas: 8 hodín 46 minút Kontroverzní příběh odkrývá pozadí milostných strategií, o nichž si dopisují požitkářští aristokraté markýza de Merteuil a vikomt de Valmont, kteří pro své potěšení a radost z moci manipulují city ostatních. Krutá hra s láskou a vášní však má své následky.Moderní zpracování nového překladu nadčasového epistolárního románu oživuje jeho živočišné postavy ve zvukové podobě. Navenek bezúhonná markýza de Merteuil (Vilma Cibulková) rozehrává cynickou partii, v níž nejde o nic menšího, než o věneček její mladičké chráněnky Cecílie Volangesové (Klára Issová) a počestnost vdané paní de Tourvel (Kristýna Frejová). Spoluhráčem je jí proslulý proutník vikomt de Valmont (Jiří Dvořák), který má v rámci sázky za úkol obě ženy svést. Mnohé by se od něj mohl naučit i jinoch rytíř Danceny (Jan Meduna), bláznivě zamilovaný právě do nevinné Cecilie, která se však má vdávat za jiného. Forma vyprávění v dopisech tak po několika filmových adaptacích získává adekvátní podobu coby audio nahrávka, v níž má každá z hlavních postav svůj vlastní hlas, přičemž partu vypravěče se zhostil Igor Bareš. Nemilosrdné hry lásky šálivé pak ilustruje rovněž hudba francouzského skladatele Benoita Boriese. „Nebezpečné známosti jsou každopádně mistrovským dílem svého žánru, příkladem geniální psychologizace stylu a fascinující dramatické výstavby.“ - A2

Číta: Daniela Kolářová, Jan Kačer Celkový čas: 10 hodín 2 minúty Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou Odboru stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi nejčistšími úmysly.Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti. Též očišťuje pověst české národní buržoazie, rodiny, z níž Václav pocházel, a zachycuje vzpomínky Havlových kamarádů a současníků, aby z jejich paměti vystupoval Václav Havel nejopravdověji a nejživěji jako člověk se svými „výšinami i nížinami“. Dvacet pět let po sametové revoluci tyto ideály a hodnoty stále postrádáme a z prvotního nadšení jsme vystřízlivěli snad až příliš. Právě proto autorka toto vydání rozšířila o závěrečnou kapitolu, kterou výstižně nazvala Od utopie k realitě. Mapuje v ní ony nezapomenutelné první dva roky, které s Václavem Havlem na Hradě prožila. Někdy úsměvné, jindy vážné vzpomínky jsou jedinečným svědectvím doby a vycházejí vůbec poprvé.

Číta: Vladimír Brabec Celkový čas: 2 hodiny Proč si Rudolf II. vybral za své sídlo právě Prahu? Proč byl vůbec v Čechách tak oblíbený? A s čím se musela při vládnutí potýkat Marie Terezie? Seznamte se s panovníky českých zemí a poznejte je trochu jinak, než se o nich píše v učebnicích.Vydejte se do minulosti a poznejte nejvýznamnější panovníky, kteří vládli naší zemi. Audiokniha je ideální na cesty autem, jako pohádka před spaním nebo pro přípravu do školy. Příjemný poslech!

Číta: Jana Hlaváčová, Miloš Nedbal, Bohumil Bezouška, Klára Jerneková, Stanislav Fišer, Čestmír Řanda, Josef Kemr, Ladislav Pešek, František Vicena, Jaroslava Tvrzníková, Sylva Turbová Celkový čas: 49 minút Ač Řecko nevynalezlo divadlo, je považováno za její kolébku. Jeho počátky se datují do 5.-4. století př. n. l., kdy se v Řecku začala rozvíjet próza, filozofie a tím řečnictví a dramatu.Drama se pak rozdělilo na tragedii (hlavní autoři byli Aischylos, Sofokles a Euripides) a na komedii, jejímž nejvýznamnějším reprezentantem byl Aristofanes. O jeho životě nevíme skoro nic, ale z jeho díla (napsal 44 her) se dochovalo 11: Acharňané, Jezdci, Oblaka, Vosy, Mír, Ptáci, Lysistrata, Ženy o Thesmoforiích, Žáby, Ženský sněm a Bohatství.LP Supraphonu 1 18 1655 vydané v roce 1976 přineslo svým posluchačům záznam výňatků ze třech z nich ( Žáby, Jezdci a Lýsistraté).Na jejich nahrávkách v režii Ivana Weisse a Jaromíra Pleskota se podíleli Josef Kemr, Stanislav Fišer, Čestmír Řanda, Ladislav Peček, Miloš Nedbal, Jana Hlaváčová, klára Jerneková, Sylva Turbová, Jaroslava Tvrzníková a další.Dnes jsou již tyto záznamy i dokumentárními, neboť mnoho herců z plejády účinkujících již nežije...

Číta: Vilma Cibulková Celkový čas: 15 hodín 50 minút Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika-měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost.Kniha Vyhnání Gerty Schnirch získala cenu Magnesia Litera 2010 - Knižní klub cena čtenářů.Byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010)

Číta: Václav Havel, Jan Werich, Jiří Voskovec, Klement Gottwald, Zdeněk Nejedlý, Antonín Novotný, Tomáš Garrigue Masaryk, Milada Horáková, Josef Suk, Martin Frič, Karel Kyncl, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Emil Hácha, Tomáš Baťa, Edvard Beneš Celkový čas: 11 hodín 49 minút Audiokniha Rozhlasová historie 1923-2013 - obsahuje 116 reportáží, záznamů, projevů a zajímavostí z 90 let rozhlasového vysílání. Uslyšíte Tomáše G. Masaryka, Tomáše Baťu, Edvarda Beneše, Josefa Suka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Miladu Horákovou, Martina Friče, Emila Háchu, Klementa Gottwalda, Jana Masaryka, Rudolfa Slánského, Zdeňka Nejedlého, Antonína Novotného, Karla Kyncla, Václava Havla a mnohé další."Ještě nikdy na žádném zvukovém nosiči nevyšly historické nahrávky z rozhlasového archivu v takovém rozsahu a v tak rozmanitém výběru! Zde vám nabízíme celkem 11 hodin a 55 minut záznamů ve formátu mp3, rozvržených do pěti kapitol postihujících zásadní epochy naší historie v rozmezí let 1923 až 2013. Upřímně řečeno: roky 1923–1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukem, aniž bychom k tomu použili dobové, komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak Vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme. Tak jako má svoje příslovečné čertovo kopýtko práce s nejstaršími zvukovými poklady, má je také práce se snímky naopak z poslední doby. Ony totiž rozhlasové zprávy třeba z roku 1936 jsou už samy o sobě raritou, dokumentem své epochy, svědectvím o stylu rozhlasového přednesu, o tempu, dikci či dobovém slovníku. Zprávy z roku 2000 budou takovým dokumentem teprve snad za padesát či více let a jako unikát nám zatím nepřipadají. Proto se naše pozornost při výběru novějších nahrávek soustředila nejen na žurnalisticky zpracované události, ale snad mnohem více na záběry, které vedle zajímavého obsahu zachycují také invenci tvůrců, odhodlání ctít tradici "barevného" zvukového podání světa... Na záběry, které nesou atmosféru a skrze ni zážitek, jaký dovede poskytnout jen a jen rozhlas. Samozřejmě za předpokladu, že na příjmu je posluchač vnímavý, chytrý, s velkou obrazotvorností. A to vy přece jste!" Tomáš Černý, Miloslav Turek

Číta: Tomáš Černý, Růžena Nasková, Vlasta Burian, Josef Skupa, Tomáš Garrigue Masaryk, Milada Horáková, František Křižík, Jan Antonín Baťa, Josef Čapek, Vladislav Vančura, Josef Suk, Jaroslav Ježek, Martin Frič, Miloslav Disman Celkový čas: 2 hodiny 36 minút „Vážení posluchači, málokterá kulturní instituce u nás se může pochlubit tak dlouhou historií jako Český rozhlas. Jeho počátky byly spjaty s celosvětovým technologickým rozpukem, ale naštěstí nejen s ním! Kdepak by byl rozhlas, nebýt osobností toužících po využití vyspělosti inženýrů ovládnuvších vysílání akustických signálů na dálku bez drátů ve prospěch té části národa, která si říká posluchači.Teprve tato touha vyústila v postupné osvojování dovednosti proměňovat radiofonii v rozhlasový program. Mohlo totiž klidně zůstat jen u meteorologických zpráv pro leteckou službu nebo u radiofonického šíření vojenských depeší. Kdosi však viděl (či snad slyšel?) mnohem dál. Otcové zakladatelé postavili svou existenci (doslova, vždyť šlo zprvu o podnikatelský záměr) na víře, že vzdělanější lidé budou kulturnější, mírumilovnější, ušlechtilejší. Nevzdali se ani když se ukázalo, že to tak jednoduché nebude a dál věřili, že do zvuku lze zakódovat obraz, emoci, prožitek, umělecký dojem. V tom se nemýlili, ačkoli se ukázalo, že stejně jako rozhlas vytvářet, je umění mu i naslouchat a není to dáno každému. Podobně jako si každý nenajde svůj vlastní niterný zážitek v hudbě, v dramatu či na malířském plátně.Stošedesát minut je nepatrným zlomkem toho, co dokázali svým abonentům nabídnout pracovníci a tvůrci rozhlasu v období tzv. první republiky. Vlastně tu ani není zachyceno celé její dvacetiletí, neboť teprve na přelomu 20. a 30. let začaly vznikat původní rozhlasové snímky. Vzhledem k tomu, že garantovaná životnost zvukových fólií byla asi pět let, musíme považovat jejich stálost a možnost reprodukce v současnosti za pozoruhodný úkaz. Stejně jako v rovině programové obsažnost, určitá noblesa a další půvaby tehdejší společnosti, jejímž byl rozhlas přirozeným obrazem.Nehledejte proto mezi zde uvedenými nahrávkami ucelený obraz doby či dokonce odborně provedenou zvukovou kroniku, v níž jsou zastoupeny všechny obory, osobnosti, témata a jevy dané éry. Nechte na sebe prostě jen zapůsobit zvuk, z něj plynoucí atmosféru a dojem. Podobně jako to činíme při sledování černobílých „pamětnických“ filmů. Nechtěli jsme nic víc, ale také nic míň.“Tomáš Černý

Číta: Arnošt Goldflam Celkový čas: 5 hodín 13 minút Jeden z nejzábavnějších románů české literatury z pera Svatopluka Čecha vychází jako audiokniha na 4 CD! Příběh spořádaného pražského měšťana pana Broučka, který se při cestě časem octne v husitské Praze je stále oblíbený nejen díky originálnímu námětu, ale i díky humornému pohledu na nejrůznější neduhy české národní povahy. "Epochální výlet pana Broučka do XV. století" načetl Arnošt Goldflam pod režijním vedením Dimitrije Dudíka. Herec vytvořil postavu pana Broučka jak v úspěšné divadelní hře v Divadle v Dlouhé, tak v rozhlasové dramatizaci. Není lepšího interpreta pro panaBroučka, než je Arnošt Goldflam!

Číta: Petr Pelzer, Boris Rösner, Miroslav Moravec, František Němec, Barbara Kodetová, Kateřina Lojdová Celkový čas: 1 hodina 17 minút Audiokniha Životy bohů obsahuje tyto části:PrologZeusHéraAfrodítaPoseidónEpilog

3. diel série. Číta: Jan Fuchs, Gustav Husák, Antonín Zápotocký, Zdeněk Nejedlý, Antonín Novotný, Jan Plavka, Marie Pujmanová, Marie Majerová, Jarmila Glazarová, Milan Martin, Milan Směták, Jan Soumar, Jiří Koutný, J. Wagsteinová, Antonín Daněk, Melánie Binnerová, ředitel pivovaru, nejmenovaný generál ČSLA Celkový čas: 1 hodina 10 minút Po velkém úspěchu titulu Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo (SU 5604-2), v němž jsme vybrali z archivu Supraphonu a Českého rozhlasu nejrůznější záznamy z dob totality, následoval další titul - Soudruzi, to snad ani není pravda (SU 5750-2) - kdy jsme čerpali i z archivu ČT. Nyní navazujeme zvláště na první díl a dotváříme do trilogie humornou koláž z úryvků projevů prvních tajemníků, nomenklaturních kádrů ale i dobových snaživců, také dobové častušky a agitační písně. Kouzlo nechtěného a půvab nečekaných souvislostí vytváří z kompletu nejen zábavný a úsměvný artefakt, ale jakoby muzeálně zachycuje i představu o době minulé. Vrcholnými body našeho výběru je například propagační agitka Kulturní brigády Radost, vychvalující život nemluvňat v jeslích, častušky sester Fjodorových, parafráze Stalinova a Leninova projevu v neobratné interpretaci Antonína Zápotockého či glosa Zdeňka Nejedlého k měnové reformě. Jejím resumé je tvrzení, že místo starých špatných peněz dostanou nyní všichni sice peněz méně, ale budou to zato peníze krásné a nové. Povedená jsou i vyznání lásky ke Stalinovi Marií Pujmanovou nebo k velkému Maovi Jarmilou Glazarovou. Nelze se nebavit radostí Antonína Novotného, že už maso je a zvláště pak bláboly nejmenovaného generála při besedě s pionýrkou. Archiv Supraphonu i archiv Českého rozhlasu je překvapujícím a téměř nevyčerpatelným zdrojem pokladů pro nadšence, které zajímá dobrodružství cest zpět v čase, ale především těch posluchačů, kteří se chtějí bavit a smát.Zábavná zvuková konzerva komunismu!

2. diel série. Číta: Neznámý, Milan Klásek, Jaromír Vomáčka, Zdeněk Švinger, Jan Fuchs, Gustav Husák, Pavel Kohout, Oldřich Kovář, Pavel Minařík, Ludmila Pelikánová, Leonid Iljič Brežnev, Libuše Sajbrtová, Ladislav Mráz, Alena Procházková, Svatopluk Sýkora, Hana Fátorová, Eva Fátorová, Helena Červenková, Milena Hadáčková, Ilja Doležal, Jan Plavka, Vilém Veselý, Květoslav Feix, Rudolf Jedlička, Lenka Binnerová, Jindřich Janda, Přemysl Kočí, V. Samarcev, František Krištof Veselý Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Výběru písní a nahrávek z dob totality v archivu Českého rozhlasu a Supraphonu, nazvaný Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo ( SU 5604-2) byl do té míry úspěšný, že vybízel k pokračování, neboť materiálu, ze kterého je možné čerpat, je stále hodně.Ke zdrojům nyní přibyl také archiv České televize. Náš nový výběr se opět zaměřil na písně, básně a pořady, které původně sloužily jako agitace a dnes působí komicky.Tato koláž obsahuje archivní záznamy, které zvláště humorně charakterizují dobu svého vzniku - sborové recitace propagačních básní, častušky, písničky z 50.let i z doby normalizační, znělky a projevy. Nechybí pověstné televizní Křeslo pro hosta s Ludmilou Pelikánovou, Píseň amerického nezaměstnaného či Stalinova ukolébavka. Směsice uvedených záznamů shromažďuje to, co si pamatujeme z minulých desetiletí, čemu jsme se smáli, abychom dali najevo odpor k režimu, který nás dusil.Z archivu vybrali Gabriel Gössel a Naďa Dvorská, v obalu jsou použité původní plakáty z 50. let.Další výběr z archivních absurdit, nahromaděných v dobách totality!

1. diel série. Číta: Miroslav Doležal, Jiřina Švorcová, Vítězslav Nezval, Anonym, Emil František Burian, Milouš Jakeš, Klement Gottwald, Gustav Husák, Pavel Kohout, Standa Procházka, Karel Šimon, Jiří Škapák, Antonín Zápotocký, Oldřich Kovář, Zdeněk Nejedlý, Edita Štaubertová, Karel Hála, Bykov, Alena Bernášková, Jaroslav Navrátil, Antonín Novotný, Viktor Sajenko, Valentin Běj, Jan Janulík, Boris Dudin, Pavel Minařík, Luděk Nekuda, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil, Jiří Štědroň, Jana Matysová, Helena Vrtichová, Pavel Roskol Celkový čas: 1 hodina 5 minút Archiv Supraphonu, Českého rozhlasu a České televize ukrývá obrovské množství zvukového materiálu z uplynulých desetiletí. Mezi nimi pak svým rozsahem vévodí nejrůznější projevy, pásma a pořady, které propagovaly totalitní režim. Moc ve své nadutosti vytvořila tak nakonec díla, která v nových souvislostech působí humorně. Absurditu doby mapuje tato koláž, jež z archivních záznamů vybírá ty,které zvláště komicky charakterizují dobu svého vzniku. Projevy bývalých prezidentů (z nichž nejslavnější je vánoční projev Antonína Zápotockého a jeho vyprávění dětem o přeměně Ježíška v Dědu Mráze), čtvrthodinky akademika Zdeňka Nejedlého, pověstného svou senilitou, řady propagačních pořadů s družstevníky, úderníky, ženami o MDŽ, v nichž kouzlo nechtěného vyvolává smích, tvoří jádro výběru. Tovše provázejí častušky, sborové a pionýrské písně, hurá písničky z 50. let i z doby normalizační. Nesmí chybět ani pověstný kůl v plotě, sbory souboru dočasně umístěného na našem území, znělky dobových televizních seriálů a komické projevy tajemníků nejrůznějších kalibrů. Směsice uvedených záznamů shromažďuje to, co si lidé v minulých desetiletích tajně nahrávali, aby se mohli vysmát režimu, který je dusil. Výběr z archivních absurdit, nahromaděných v dobách totality!

Zvuková pohlednice s hudbou. Číta: Zdeněk Štěpánek, Alexandr Singer Celkový čas: 44 minút Audiokniha Praho, na shledanou - Zvuková pohlednice s hudbou obsahuje tyto části:VyšehradVyšehrad (dohra)Václavské náměstí (hluk ulice)Prodaná nevěsta - předehraNárodní divadlo Karlův mostPraga Stavovské divadlo Don Giovanni - předehra Židovské město - židovský rituální zpěvy Staroměstské náměstí - Staroměstský orlojV nový život - pochodStrahov - PetřínVyšehrad - Slovanský ostrovPraga V podvečerPražské jaroSlovanský tanec č. 9 Pražské zahradyMalá taneční hudba Staré město - pražské zvonyToccata a fuga C dur pro varhany Pražské hospůdky Zpívající fontána - Loreta - loretánská zvonkohra Pověst o Loretě v podkresu Sonáta C dur pro cembalo - loretánská zvonkohra Svatovítský chrám - zvon ZikmundPražský hradSvatovítské zvonyGlagolská mše - historie vládců, Vladislavský sál - Svatovítské zvony vyznání Praze - Praho, na shledanouPraga

Číta: Jan Werich, Jana Werichová Celkový čas: 8 hodín 47 minút V létě roku 1969 nabídl rozhlasový režisér Jiří Melíšek, pracující ve dvojici s Vladimírem Rohlenou, že nahraje pro Československý rozhlas životní vzpomínky Jana Wericha. Bylo to v době již počínající normalizace, která však ještě neudeřila plnou silou, takže bylo možné v září téhož roku, postupně, každou sobotu Werichovo svobodné vyprávění, vzpomínky a úvahy vysílat. Půlhodiny, ve kterých si spolu vyprávějí Jan Werich s dcerou Janou, byly nazvány Táto, povídej! Staly se nesouměřitelným fenoménem, celý národ tehdy naslouchal po dobu několika měsíců dosud neznámému sumarizování tohoto umělce. Vzpomínky Jana Wericha mají dvě roviny: chronologické řazení událostí, příběhů a konstatování. V rovině druhé pak nespoutané odbočky nečekaných asociací, jiskření nápadů a humorných vložek. Úkolem dcery Jany bylo nejen glosovat otcovo vyprávění, ale držet tok jeho vzpomínek v předem dohodnutém celku. Z devíti hodin celkového záznamu vyšel počátkem sedmdesátých let malý, osmdesátiminutový sestřih na 2 LP Pantonu, který byl po celá desetiletí jedinou zprávou o legendárním pořadu.Nesestříhaný záznam téměř 9 hodin v kompletu. Čerpá z archivu ČRo, Supraphonu a Jiřího Melíška, obsahuje také hodinu vyprávění, vydaného v roce 2000 nakladatelstvím Lotos. Navíc se podařilo vyhledat i rozhovory dosud nikdy neslyšené.Uslyšíme tedy konkrétní, velmi podrobné vzpomínky na počátky, aktéry a jednotlivé hry Osvobozeného divadla. Důležité a nesmírně zábavné je dále vyprávění o tzv. hovadismu, směru, vyznávaném nejenom protagonisty divadla, ale i řadou jejich přátel a známých. Z něj pak plynou gejzíry humorných příběhů, nazvaných v našem kompletu pracovně Koktavý telegram, Kapesník, Kanon, Vítej nám, otče vlasti, Hovadnej Tonda, atd. Werichovy vzpomínky vrcholí emigrací a životem v USA ve čtyřicátých letech, kdy se ke slovu dostává výrazněji i Jana.Táto, povídej! je zdrojem informací o celé první polovině minulého století v české, ale i francouzské a americké kultuře, doplněné nesmírně cennými postřehy mimořádného člověka Jana Wericha. Kompletní záznam legendárního rozhovoru s dosud nikdy nezveřejněnými pasážemi. Režie a dramaturgie Vladimír Rohlena a Jiří Melíšek

Číta: Radovan Lukavský, Václav Voska, František Smolík, Karel Höger, Vlasta Fabianová Celkový čas: 2 hodiny 28 minút Obrazy z dějin národa českého - věrná vyprávění o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti.V nahrávce z roku 1970 ze studia Lucerna uslyšíte Františka Smolíka (Říše Sámova), Vlastu Fabiánovou a Karla Högera (Říše Velkomoravská), v části nazvané Šlépěje krále Přemysla účinkují Vlasta Fabiánová s Radovanem Lukavským a o vzniku Českého státu vypravuje Václav Voska.

Nezvyčajné príbehy zo slovenských a svetových dejín (2. diel série). Naše dejiny sú plné bizarností, omylov, trápnych momentov i kuriozít. A nikdy nešli priamo. Ako sa mala šľachta, ako sa obliekali a čo jedli, alebo, čo všetko muži i ženy spod Tatier či iného sveta prežívali, keď nepózovali pred kamerami pre budúcnosť v demokratickej medzivojnovej Československej republike. A propos, ani v tej medzivojnovej ČSR nebolo všetko ideálne a ružové a stredovek nebol taký temný, ako by sme si možno mohli myslieť. V druhej časti série História zadnými dverami, ktorej autormi sú opäť historici z Historického ústavu SAV, nájdete široké spektrum tém od obskúrnych liečiteľských postupov, cez výchovné praktiky na kráľovských dvoroch až po bizarnosti, ktoré sa udiali v starých šľachtických rodoch. Na čitateľa čakajú putujúci mnísi-svetobežníci, Casanova, pani Sacherová a bojovníci za abstinenciu v alkoholizmom postihnutých slovenských dedinách a obciach. Autori však neobišli ani novšie dejiny, nezabudli na Slovenský štát 1939 (a to, čo mu predchádzalo) a na krátke vojnové obdobie, ktoré je taktiež bohaté na zaujímavé témy a absurdnosti, pričom sa venujú sa aj „československému“ rozmeru tohto časového úseku. A k tomu všetkému pridávajú mnohé iné texty z obdobia komunistického režimu, úteky z „raja“, kde vraj zajtra znamenalo už včera.

V knihe Scivilizovaní na smrť skúma uznávaný autor Christopher Ryan negatívne vplyvy „pokroku“ na náš život – na to, čo jeme, čo a ako sa učíme, čo cítime, ako si hľadáme partnerov, vychovávame deti, komunikujeme, pracujeme a zomierame – a porovnáva ich s dávnou minulosťou, o ktorej sme sa doteraz učili skreslene. Podľa neho je načase položiť si zásadnú otázku: Žijú moderní ľudia podstatne lepší život než naši predkovia z čias pred civilizáciou? Prináša civilizácia ako celok jednotlivcovi nejaký čistý zisk? Žijeme v čase, keď je budúcnosť planéty a našej civilizácie z mnohých strán ohrozená. Možno práve teraz nastala chvíľa objektívne sa pozrieť do minulosti, aby sme našli cestu k lepšej budúcnosti.

Ďalším zväzkom edície Naše hrôzyplné dejiny sa dostávame do 18. storočia, do obdobia osvietenstva, keď sa z feudálneho spoločenstva začínajú vyčleňovať moderné národy. Do 18. storočia ľudia mali čo robiť, aby sa dožili nasledujúceho dňa, a preto im bolo ukradnuté, či sú Slováci, Maďari, Nemci alebo Huróni. No zrazu sa mali lepšie, deťom pribudlo viac voľného času, ktorý vďaka Márii Terézii začínajú tráviť v škole, a títo vzdelaní ľudia vždy viac špekulujú nad životom a svetom. Popri mnohých prevratných úvahách si uvedomia, že v kráľovstve, ktorému vládnu Habsburgovci, žijú skupiny ľudí s rozdielnymi jazykmi i zvykmi. Tie skupiny sa nazývajú národy a proces uvedomovania si svojej výnimočnosti zas národné obrodenie. Čaká ťa listovanie v cholerovom denníku, rátanie škôd, ktoré za sebou nechali Napoleonovi vojaci, dozvieš sa, čo sa udialo 22. augusta 1830 v liptovskomikulášskom hostinci Čierny orol, prečo vlastne Štúr zomrel, čo je to silozpyt a množstvo iných zaujímavostí. A ako odmenu za čitateľskú vernosť si môžeš zarapovať Žiadosti slovenského národa.

Kniha Sapiens skúmala minulosť. Kniha Homo Deus skúmala budúcnosť. Kniha 21 lekcií pre 21. storočie skúma súčasnosť.Ako sa môžeme ochrániť pred jadrovou vojnou, ekologickými katastrofami a technologickými narušeniami? Čo môžeme urobiť s epidémiou falošných správ alebo s hrozbou terorizmu? Čo by sme mali učiť svoje deti?Yuval Noah Harari nás opäť pozýva na napínavú cestu tými najnaliehavejšími otázkami súčasnej doby. Zlatou niťou, ktorá sa vinie jeho novou vzrušujúcou knihou, je výzva, aby sme venovali kolektívnu aj individuálnu pozornosť neustálej a dezorientujúcej zmene. Sme ešte schopní rozumieť svetu, ktorý sme si sami vytvorili? 21 lekcií pre 21. storočie skúma, čo znamená byť človekom v ére zmätku.

V knižnej edícii Denníka N vychádza kniha venovaná potratom a ich úlohe v slovenských kultúrnych vojnách. O téme interrupcií sa v parlamente od vzniku Slovenskej republiky hlasovalo celkovo 11-krát. Zaoberajú sa ňou konzervatívci aj liberáli, mečiarovci aj kotlebovci a najnovšie kolo rokovaní sa rozbehne teraz v lete. Kam až siahajú korene kultúrnych vojen dneška a prečo sa vedú predovšetkým o prípustnosť umelého prerušenia tehotenstva? Čo hovorili o potratoch ľudáci, čo chudobné robotníčky a čo komunistický režim? Zmenili sa za sto rokov argumenty v prospech práv žien? O potratoch a antikoncepcii sa v minulosti diskutovalo v rozdielnych súvislostiach, počnúc rodinnou politikou, nacionalistickými fantáziami o populačnom raste a národnom zdraví a sexuálnou revolúciou, ľudskými právami a genocídou končiac. Kniha historika Miloslava Szabóa prináša autentické dobové svedectvá a ukazuje, že dnešné spory o interrupcie nemožno oddeliť od polemík, ktoré sa tiahli celým 20. storočím. Monografia hľadá odpoveď na tieto a mnohé ďalšie otázky v kontexte slovenských a stredoeurópskych dejín 20. storočia, no venuje sa aj potratovej polemike, ktorú v pravidelných intervaloch otvárajú konzervatívci aj liberáli aj v 21. storočí na pôde parlamentu, v predvolebných kampaniach aj počas verejných zhromaždení. Miloslav Szabó prináša stručné dejiny interrupcií od Starého zákona cez rímske právo, protipotratovú politiku Rakúsko-Uhorska, Slovenského štátu a obdobia komunizmu až po vyjadrenia publicistu Hanusa či kňaza Kuffu. Čerpá z rôznorodých zdrojov cituje Jozefa Tisa, Vojtecha Tuku, kňazov, reportérov dobovej tlače, pediatrov aj trnavské robotníčky. Kniha je doplnená reprodukciami dobových fotografií, obrazov a dokumentov. Hlavným činiteľom rodiny je matka ona zasluhuje si najväčšie uznanie. Tým viac je to pravda o slovenskej matke, ktorá v minulosti udržovala náboženské a národné presvedčenie v národe. Ona dávala národu synov, ktorí zaň vedeli trpieť i mrieť. Dnes dáva mladému slovenskému štátu pracovníkov, vojakov, je najmohutnejšou oporou štátu. Jozef Sivák, minister školstva Slovenskej republiky, 1939

4. diel. Číta: Zbyšek Horák, Vlastimil Vondruška Celkový čas: 14 hodín 1 minúta V dalším dílu cyklu Život ve staletích přibližuje autor proměnu společnosti v 15. století. Nepříznivé změny klimatu, které zasáhly Evropu na počátku 14. století, intenzivně pokračovaly ještě v průběhu celé první poloviny 15. století.Jak vypadala tehdejší krajina? Jak zasáhly morové epidemie do počtu obyvatel a jaké důsledky mělo průběžné snižování počtu obyvatel? Jak lidé žili ve městech, na vesnicích a jak na hradech, zámcích a tvrzích? Čím topili a jak si svítili?Co si oblékali? Šaty začaly odlišovat muže, kterým měly dát výraz síly a statečnosti, a ženy, u nichž měly podtrhnout půvab, křehkost a cudnou smyslnost. A co teprv jak se stravovali? To vše se dozvíte ve čtvrtém díle ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele.

Denník N vydáva prvú zo svojich prekladových kníh. Jej zásadná otázka znie: Čo sa stalo s našou demokraciou? Prečo ľudí tak priťahujú nacionalizmus, autokracie a politické systémy, ktoré hlásajú jednoduché a radikálne riešenia? Ako despotickí lídri do svojich súkolí zapájajú intelektuálov, bez ktorých by ich vláda nebola možná? Odpoveď prináša kniha Súmrak demokracie od Anne Applebaumovej, ktorá vychádza v knižnej edícii Denníka N v preklade Petra Tkačenka. Uznávaná americká historička a novinárka, ocenená Pulitzerovou cenou za knihu Gulag, sa venuje politickým režimom východnej Európy, ale aj americkej či anglickej politike. Patrí medzi novinárov, ktorí ako prví upozornili na antidemokratické trendy na Západe a v tejto podmanivej eseji skúma príťažlivosť diktátorských foriem vlády.Liberálna demokracia je v Británii, kontinentálnej Európe, v USA aj v ďalších krajinách pod paľbou kritiky, zatiaľ čo autoritárstvo je na vzostupe. Anne Applebaum vysvetľuje, prečo sa elity v demokratických krajinách začali prikláňať k nacionalizmu a autoritárstvu. Opisuje nových advokátov iliberalizmu a ukazuje, ako na zmenu spoločenského poriadku využívajú konšpiračné teórie, politickú polarizáciu, sociálne médiá, ba aj nostalgiu. Despotickí lídri totiž nevládnu sami – spoliehajú sa na svojich politických spojencov, úradníkov a mediálne osobnosti, ktoré im dláždia cestu a podporujú ich vládu.

Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu. Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.

Východoslovenská armáda bola na slovenské pomery považovaná za elitnú vojenskú jednotku. Bola solídne vystrojená, vyzbrojená a vycvičená. Na prelome júla a augusta bol do jej zostavy začlenený Technický zbor a skupiny vojska pripraveného na doplnenie prvej a druhej technickej divízie.