História

Dielo uvádza dokumentmi podložené skutočnosti, ktoré publikácie o povstaní obvykle zamlčujú. Takýto prístup k téme, bez jej idealizácie, nie je doteraz na Slovensku samozrejmosťou. Hoci práca spĺňa aj požiadavky kladené na odbornú prácu, je určená predovšetkým pre širšiu verejnosť.

Kritický esej o politice a společnosti. Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultura a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového. Zahájily řadu jeho zkoumání z šedesátých a sedmdesátých let 19. století o vzájemném vztahu náboženství a kultury a o vztahu mezi individuálním a sociálním záměrem v tomto kontextu.Po Kultuře a anarchii následovaly knihy St. Paul and Protestantism a Literature and Dogma. Mnohé z těch otázek, které si Arnold kladl v těchto třech důležitých dílech, nacházely trvalý ohlas u kritiků, kteří byli konfrontování s analogickým napětím mezi pluralismem a integrací.Diskuse o náboženských cílech byla v 19. století pro morální definici společnosti a státu zásadní, což už pro počátek století 20. přestalo platit. Přesto se však v posledním desetiletí náboženství vrátilo zpět po politické i kulturní agendy jak v globálním, tak v národním kontextu. Konkurující si náboženské vize světa a role jednotlivce v něm získaly obnovený význam. Vyvstávají nové otázky po náboženském vzdělání, o vztahu náboženské identity a pocitu občanství, o vztahu multikulturalismu a liberalismu, o výzvách mezikulturního porozumění. To vše byly problémy, s nimiž se Arnold potýkal před půldruhým stoletím…

Jedno ze základních děl evropské historiografie Kultura renesance v Itálii, které Jacob Christoph Burckhardt vydal roku 1860 a které v dosud jediném českém překladu vyšlo roku 1912. Po více než sto letech se tak česká veřejnost může seznámit s ojedinělou prací švýcarského kulturního historika a spisovatele, jež nejenže zásadně přispěla k pochopení epochy renesance, nýbrž dodnes významně ovlivňuje to, jakým způsobem toto historické údobí vnímáme.Plastický obraz renesance, jaký před více než sto padesáti lety Burckhardt vytvořil, dosud žádný podobně vyčerpávající syntetizující pohled nenahradil.

v meditativních obrazech Stanislava Weigela. 120 obrazov (plnofarebná kniha) P. Stanislava Weigela.

Cyrilometodějská úcta a dědictví v životě a poslání církve v českých zemích. "Svatí Cyril a Metoděj přišli na Moravu před 1150 lety a zaseli tu víru. Vzpomínka na onu blahodárnou událost, která nesmazatelně poznamenala dějiny, umění a veškerou kulturu vaší země, oslovuje věřící, ale nabízí příležitost také celému národu, aby prohloubil zejména vzácné mravní dědictví, které má svůj původ v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně. V té souvislosti je nesmírně významné, že odhodlání střežit a rozvíjet zděděné duchovní a kulturní bohatství je ve vaší zemi také právně náležitě zakotveno." Z listu papeže Františka (24. června 2013)

Kniha provádí čtenáře biblickými proroctvími a hodnověrně dokládá jejich naplnění v dobách dávných i současných. Zachycuje osudy starověkých měst, jejich vládců i celých národů. Zvláště si všímá proroctví vztahujících se na židovský národ.Mapuje historii Židů přes středověk, kdy přispívali k evropské vzdělanosti a prosperitě, a přitom se stávali oběťmi pogromů a nesnášenlivosti, až po moderní dějiny, které natrvalo poznamenaly hrůzy holocaustu a daly vzniknout státu Izrael.Biblická proroctví se týkají i společnosti na prahu 21. století, ohrožené novými nebezpečími. Nejde jen o trvalý boj s terorismem či přírodní katastrofy a nezvyklé klimatické jevy, ale i o neschopnost udržet si správné hodnoty ve společnosti orientované na zisk a spotřebu.

Vydáním dosud nepublikovaného rukopisu Galerie cyrilometodějských pracovníků nové doby olomouckého církevního historika prof. Bohumil Zlámala (1904–1984), respektovaného znalce velehradského cyrilometodějského hnutí, představujeme rozsáhlý informačně hutný text.Čtenář bude znovu překvapen kulturním a uměleckým přesahem Velehradu – ohniskem propojení Východu a Západu, vědeckou a popularizační mravenčí prací, podrobným místopisem a osobnostmi spojenými s fenoménem inspirujícího dědictví Cyrila a Metoděje.

Spomienky generála Antona Petráka. Generálmajor vo výslužbe Ing. Anton Petrák (1912-2009) ktorý bol od roku 1935 dôstojníkom čs. armády a na jar 1940 vstúpil do zahraničného odboja. Po nástupe komunistického režimu vo februári 1948 sa stal obeťou dvoch vykonštruovaných súdnych procesov.Úplnej morálnej, spoločenskej a vojenskej rehabilitácie sa dočkal až po novembri 1989.

Text, překlad a studie. Zuhelnatělý papyrus z konce 4. století př. Kr., spálený během pohřebního obřadu u severořecké obce Derveni vzbudil hned po svém nálezu v roce 1962 zaslouženou pozornost. Především je to jeden z nejstarších řeckých papyrů vůbec a patrně jde o nejstarší evropskou knihu, která se nám fyzicky zachovala. I jeho obsah je však více než pozoruhodný - jedná se o presokratický komentář k orfické básni, v němž je dobře patrný vliv Anaxagory či jeho žáků, ale na příklad i Hérakleita.Máme co do činění s "tajnou knihou starých orfiků", anebo s filosofickým spisem vykládajícím alegoricky posvátnou báseň? Neskrývá v sobě papyrus dosud neznámé presokratické zlomky? A kdo je vlastně autorem tohoto záhadného a spletitého textu? Díky teprve nedávno vydané oficiální edici tohoto důležitého nálezu si nyní můžeme vážně položit tyto a další otázky.

Impulzem ke vzniku této knihy byla řada veřejných přednášek o historii křesťanství, které se konaly na Oxfordu během akademického roku 1999-2000 u příležitosti konce druhého tisíciletí a měly se pokusit nahlédnout do tisíciletí třetího. Vycházely z představy jakéhosi přehledu, v jakém stavu se křesťanství nyní nachází. Zdály se nám vhodnou oslavou přelomu tisíciletí. S návrhem na uspořádání těchto přednášek přišel John Drury, děkan Christ Church; nápadu se s nadšením ujal Richard Harries, biskup z Oxfordu, a spolu se mnou je pak zorganizoval.Po přednášejících jsme nežádali, aby se řídili nějakými konkrétními instrukcemi, s výjimkou toho, že mohou upozornit - takovým způsobem, aby to oslovilo i neodborníky - na některé prvky z tvořivého příspěvku, které mělo to či ono období, jemuž se budou věnovat, pro vývoj a strukturu křesťanství. Výrazem „tvořivý příspěvek" jsme samozřejmě nemínili nějakou kritiku; křesťanská církev po většinu svého vývoje závisela na vnější i vnitřní kritice. Tato naše velmi volná instrukce se ukázala být tvrdým oříškem a nastolila problém výběru, který řešil každý přednášející podle své povahy a ve shodě se svými zájmy. Výsledná kniha je knihou velmi rozdílných přístupů k jednotlivým obdobím. Kromě toho, že to tak různá období mnohdy vyžadují, to lze rovněž očekávat, jsou-li o účast požádáni zkušení odborníci, kteří již rozvinuli své vlastní intelektuální osobnosti. Hra dvou klavíristů nebude znít stejně, pokud to nejsou amatéři.

Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až 2009. Kniha mapuje nerovnosti spojené s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu, a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti.Autoři analyzují vzestupné a sestupné kariérní (zaměstnanecké) posuny v letech 1989 až 2009 a ukazují, že jim dominuje návrat k sociálnímu původu. U těch, kteří byli mezigeneračně vzestupně mobilní před rokem 1989, identifikují kariérní sestupy po roce 1989. Navracejí se k sociálnímu původu svých rodičů. Naopak u těch, kteří prošli sestupnou sociální mobilitou za éry socialismu, identifikují po roce 1989 kariérní vzestupy.Důsledkem tohoto mobilitního vzorce je posilování vazby mezi výchozí (třídní) pozicí člověka a jeho aktuální pozicí na trhu práce. Česká společnost se v období 1989 až 2009 restratifikuje. Ustavují se sociální třídy, které determinují životní výsledky svých reprezentantů.Jedná se o paradox, charakterizující českou postsocialistickou společnost. Na jedné straně možnosti podnikat a posilování efektu vzdělání a kvalifikace na zaměstnaneckou pozici znamenají růst životních šancí, na straně druhé jsme svědky posilování vazby mezi sociálním původem a třídní pozicí, kterou člověk získává.

aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém. Při pohledu na náboženské poměry v Evropě sedmnáctého století by vnímavý pozorovatel našel jen málo oblastí, kde události nabraly tak dramatický spád jako v českých zemích. Jestliže před třicetiletou válkou většina obyvatelstva českých zemí vyznávala nekatolickou víru, o několik desetiletí později patřilo celé království do sféry vlivu Říma.Podobně zásadní a radikální obrat v náboženské orientaci prodělalo v evropských dějinách jen málo zemí. Katolická církev prosadila důsledný a rozsáhlý rekatolizační program, který od základu přetvořil náboženskou identitu celého království. Jakými prostředky této proměny katolická církev dosáhla? Jakým způsobem si katolictví vydobylo zpět své místo v Čechách? V jaké míře se církev uchylovala k přímému násilí a nátlaku a v jakém rozsahu naopak využívala metod nenásilných?Erudovaný americký historik Howard Louthan, velký znalec českých dějin, ve své knize přináší nový historický pohled na pobělohorskou rekatolizaci. Jestliže se starší studie zaměřovaly spíše na chronologický právně-historický přístup a všímaly si více násilných projevů rekatolizačního tažení, Howard Louthan přesvědčivě dokládá, že při celém složitém procesu nesehrálo hlavní roli násilí a přímé donucování, nýbrž především nenásilné kulturní "obracení".Celá armáda umělců a architektů posela náboženskou tvář země barokními kostely a kaplemi, poutními místy a obnovenými kláštery, téměř v každém městě vyrostl na hlavním náměstí mariánský sloup, venkov brzy zaplnily loretánské kaple, rodila se nová katolická literatura a hudba, misionáři a kazatelé oživovali starší, do té doby zanedbávaný kult svatých a rozšiřovali jej o světce nové. Náboženský pluralismus, který byl po celá pokolení příznačným rysem českých zemí, byl potlačen a nahradila jej uniformnější soustava víry, praktik a rituálů…Studie Howarda Louthana si tak všímá celé řady oblastí, jež formovaly katolickou konfesní identitu - od umění a architektury přes literaturu a hudbu až k filosofii a hagiografii - a staví české země do širšího evropského kontextu, kde jim v raném novověku patřilo jedno z předních míst. Knihu ocení nejen odborníci zabývající se raně novověkými evropskými dějinami, náboženstvím, reformací a protireformací, ale také všichni zájemci o české dějiny.

Antologie rabínské literatury. Reprezentativní výbor z Mišny, Tosefty, midrašů, jeruzalémského a babylonského Talmudu s úvody k jejich dobovému pozadí a myšlenkovému svérázu.Kniha předkladá ukázky z rozsáhlé hebrejsky a aramejsky psané knihovny rabínského židovství prvních šesti staletí obecného letopočtu.

Počátky a vývoj církve do roku 600. Reprezentativní dílo, napsané mezinárodním týmem předních odborníků v oblasti antických dějin a patristiky, představuje základní četbu pro každého, kdo chce držet krok s moderním bádáním o počátcích a vývoji křesťanství v prvních šesti stoletích.Každý z přispěvatelů píše o své vlastní výzkumné oblasti a snaží se představit studentům i široké veřejnosti základní obraz dané problematiky, opřený o nové vědecké poznatky. Čtenář má možnost zamyslet se nad smyslem studia raně církevních dějin a prozkoumat historické a náboženské pozadí vzniku křesťanství.V samostatných kapitolách může sledovat utváření křesťanské věrouky, zhodnotit roli církevních otců, seznámit se s novými pohledy na hereze a rozmanitost raně církevní spirituality nebo promyslet vztah mezi ranou církví a tehdejší společností. Kniha také nabízí porozumění dějinám historického zobrazování počáteční éry církve a seznamuje se současnými historiografickými standardy.

Meditace o Evropě pravoslavného teologa Vladimíra Losského ve vzpomínkách na začátek druhé světové války.

Ve své nejznámější a nejdiskutovanější knize, která navazuje a rozšiřuje témata zpracovaná v publikaci Náboženství a lidé západní Evropy 1789–1989 se birminghamský profesor Hugh McLeod věnuje perspektivnímu zkoumání sekularizace v Evropě od revoluce 1848 po první světovou válku.Vychází sice ze sociálněvědních, zejména sociologických diskusí, zpracování látky je však povýtce historické. Považuje i nadále sekularizaci za ústřední příběh moderní náboženské historie, zaměřuje se však spíše na konkrétní společnosti (anglickou, francouzskou, německou), nikoli pouze na oblast idejí. Klíč k náboženské situaci novověku vidí v pluralismu a v kontextu vášnivých náboženských střetů mezi konfesemi.

Vztah svatých textů Izraele a křesťanského Starého zákona. Kniha je dílem předních současných znalců starozákonní problematiky, rakouského judaisty Güntera Stembergera, známého u nás z jeho světově uznávaného díla Talmud a midraš (Vyšehrad 1999), a německého starozákoníka Christopha Dohmena, profesora Starého zákona na univerzitě v Řezně.S vysokou mírou erudice, přitom však přístupným a didakticky zdařilým způsobem se zabývají onou nezvykle vnímanou skutečností, že Bible Izraele je svatou knihou dvou rozdílných náboženských systémů. Autoři si rozdělili své části podle náboženského hlediska na shrnutí židovského výkladu Bible a křesťanské hermeneutiky Starého zákona, kniha však nezůstává u izolovaných výkladů dvou odlišných přístupů.Jejím cílem je ukázat podstatné sepětí křesťanského výkladu Bible s židovskou duchovní tradicí. Křesťanská teologie si totiž musí „položit a zodpovědět otázku, proč křesťanské Písmo svaté zahrnuje jako svou první a rozsáhlejší část svatá Písma židovská“, a má důkladně zkoumat povahu a teologické důsledky tohoto prolnutí.

Umění prvních staletí křesťanství představuje význačné téma nejen pro badatele uměnovědných oborů, ale pro každého milovníka krás.Francouzský autor se zdařile snaží propojit fundovaný pohled historika umění a znalce duchovního života. S náramnou noblesou představuje čtivý text.

Od prapočátků po svatého Jana Zlatoústého. Rozsáhlá původní práce o spiritualitě křesťanského mnišství od předpokladů ve Starém zákoně přes souvislosti spirituality helénistického světa až po vlastní projevy mnišství v době sv. Jana Zlatoústého; navazovat mají díly sledující mnišství východní a mnišství západní.

Čína a Evropa, Mohamed. V osobě Vladimíra Solovjova se poprvé setkáváme s vizí integrovat západní intelektualismus a východní kontemplaci do syntéze, která v sobě obsahuje vědu, filosofii a náboženství.Jeho myslitelské impulzy nás stále překvapují schopností vše zahrnout do výzvy k autenticitě, pochopení dějinné souvislosti i prorocké inspirace.

Říše Ducha a říše císařova je posledním dílem Nikolaje Berďajeva z roku 1949. Autor v ní shrnuje své celoživotní úsilí o pravou křesťanskou filosofii založenou na myšlence svobody, ale též vyjadřuje své zklamání z poválečného duchovního vývoje Evropy a Ruska – z razantního nástupu marxismu, sekulárního existencialismu a Heideggerovy filosofie.Základním směřováním filosofie musí být podle Berďajeva úsili o pravdu.

Sborník k 700. výročí založení České dominikánské provincie zachycuje dějiny řádu v Čechách od jeho vzniku až po současnost. Neklade si za cíl podrobně zmapovat dějiny, soustředí se především na dvě období - na počátky province a na období po jejím obnovení v r. 1905.

Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Rozmanitost milenialismuMilenialismus v judaismuMilenialismus v křesťanstvíMilenialismus v islámu

Nové vydání k 1150. výročí Cyrila a Metoděje. Ústředními postavami románu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Kniha je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství.V roce 2001 byla Jindře Jarošové za tento román udělena Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu.

Tento svazek představuje obsáhlý přehled dějin písemnictví starého Předního východu. Problematika starověkého předovýchodního písemnictví, včetně jeho podoby, rozsahu a charakteru je v knize nejprve rozdělena do šesti geografických okruhů – Mezopotámie, Syropalestina, Anatolie, Írán, Arabský poloostrov a Egypt –, v nichž jsou následně obsaženy kapitoly uspořádané dle konkrétních jazyků.Chronologicky je pokryto období od nejstarších tradic Mezopotámie a Egypta až do příchodu hellénismu. Čtenář tak získává základní přehled o vývoji písemnictví v dané oblasti. Struktura jednotlivých kapitol je v naprosté většině případů jednotná, což akademické i širší laické veřejnosti usnadňuje orientaci v textu a knihu je možné využít také jako základní referenční příručku.Tomuto užití odpovídá i bohatý poznámkový aparát a seznam literatury k vybraným tématům. Jednotná forma zpracování zároveň umožňuje čtenářům sledovat analogie, které budou – pro syropalestinský materiál – následně rozpracovány v dalších svazcích věnovaných komentované antologii syropalestinského písemnictví.

Chřiby záhadné a mystické, sv. 7. V roce 1932 rozvířila poklidnou hladinu života v obcích pod Chřiby zvěst, že v trati Hroby nedaleko Stupavy byl objeven hrob sv. Metoděje. V místě, které označila vizionářka Klementina Maštalířová, sice nebyly nalezeny lidské ostatky, ale několik částí kamenné desky s nápisem, který sděloval, že jde o náhrobní desku věrozvěsta.Historii tohoto objevu mapují v nové knize autoři Bořek Žižlavský a Vlastimil Kořínek. Knížka Chřiby – Hledání hrobu sv. Metoděje je 7. svazkem populární edice Chřiby záhadné a mytické. Autoři v ní neopakují jen známá fakta, ale přinášejí nové, dosud nepublikované prameny, citují nálezové protokoly, názory odborníků i laických badatelů, stanoviska potomků Klementiny Maštalířové.Celou událost zasazují do širších souvislostí hledání věrozvěstova hrobu, kupř. na Velehradě, na hoře sv. Klimenta, ve Starém Městě, v Sadech u Uh. Hradiště, v Kunovicích, Nákle, Znojmě apod. Čtenář tak vůbec poprvé dostává do rukou knížku, která jej provádí všemi epizodami a peripetiemi jednoho z nejzajímavějších otazníků naší historie.

Byzanc, Slované a Arabové. Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.

Dvacet let ekonomie na Univerzitě Karlově. Soudobá ekonomie očima tří generací předních akademických představitelů působících na Institutu ekonomických studií shrnuje příspěvky z konference 20 let poté, konané při příležitosti 20. výročí vzniku Institutu 18. října 2010.Sborník představuje tematicky různorodé texty – příspěvky historizující, bilancující i příspěvky orientované na vývojové proudy nové ekonomie, které vycházejí z neoklasické mikroekonomické teorie, tak i články věnované krizi v ekonomii posledních několika let. Práce je inspirována hledáním zdrojů a součástí ekonomie, která byla budována na Institutu ekonomických studií, na druhé straně pak praktickými zkušenostmi a výzkumem jednotlivých přispěvatelů.Sborník zároveň shrnuje otevřené otázky interpretace zdrojů identity ekonomické teorie a hodnotí předešlá dvě desetiletí od vzniku Institutu ekonomických studií FSV UK, jeho úspěchy na mezinárodní scéně, výzkumné zaměření i interdisciplinaritu, stejně jako jeho směřování do budoucna.

Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Tato kolektivní monografie vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autorský kolektiv ve složení David Biernot, Jiří Lukeš, Bronislav Ostřanský a Zdeněk Vojtíšek se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu.Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace. Touto monografií by její autoři rádi vnesli téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získali pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Kniha poutavě přibližuje putování soluňských bratří Cyrila a Metoděje a jejich misie na Moravu. "Stáli na začátku naší kultury, písemnictví a literatury, dokonce i zákonů. Patřili k největším učencům, přesto nezůstali na univerzitě. Mohli mít teplá místa u císaře, oni šli raději na Velkou Moravu, kde je čekaly trampoty primitivního života a útoky nepřátel. Protože se nelekli, položili základy křesťanské kultury slovanských zemí. Nehledali výhody, ani úspěchy. Hledali Boží slávu a chtěli přivést mnoho lidí do nebe, po kterém sami toužili. Po jejich smrti zvítězili odpůrci, kteří rozehnali jejich žáky. Po tisíci letech však papež zavedl jejich svátek na celém světě a prohlásil je za patrony Evropy. Dnes se o nich píší knihy a točí filmy. Děláme-li, co chce Bůh, vstupujeme do věčnosti a máme jistou účast na jeho vítězství a slávě. Začtěte se do knížky, která vás vtáhne do úžasného dobrodružství." (z předmluvy arcibiskupa Jana Graubnera)Kniha vychází k 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje (rok 2013).

Výběr z českého a slovenského tisku z podzimu 1992. Autor vstupuje do společenské diskuse o rozdělení Česko-Slovenska knihou, kterou lze řadit do žánru kontrafaktuální historie, tedy: Co by se stalo, kdyby... Palán se ohlíží za dobou před dvaceti lety a zkoumá, jak se stalo, že tehdy "byla" válka.Vychází z této myšlenky: kdyby v závěru roku 1992 fungovala česká média tak jako dnes, rozdělení Česko-Slovenska by se neobešlo bez konfliktů. Odehrála by se Válka česko-slovenská, válka se vším všudy. Noviny a televize by ji potřebovaly, a tak by (si) ji "udělaly". Namísto obvyklé formy reportáže či vyprávění příběhu ve třetí osobě dociluje silnějšího účinku skládáním tematických výstřižků z novin chronologicky za sebe. Jedná se tak v podstatě o klasickou výstřižkovou službu - s tím rozdílem, že mediální výstupy zde jsou kompletně smyšleny, stejně jako situace, kterou dané mediální postupy vyvolají.Kniha ukazuje moc médií, způsob, jakým proměňují realitu i svázanost politiky s nimi. Komentáře a zprávy se dnes v médiích slévají v jeden celek, emoční náboj je upřednostňován nad zpravodajskou informací. Média tvoří realitu a tato knihu to v detailu ukazuje.

Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Slovník raněkřesťanské literatury Východu prof. Marka Starowieyského představuje světový unikát. V jednom svazku čtenář nalezne podrobná hesla o význačných autorech a dílech křesťanského Východu prvního tisíciletí, a to z oblasti arabské, arménské, etiopské, gruzínské, koptské a syrské literatury.Všechna slovníková hesla byla přehlédnuta a upravena českými odborníky na dané oblasti a jednotlivá hesla navíc obsahují nejnovější relevantní odbornou literaturu. Knihu doplňují chronologické tabulky, seznamy patriarchů a katholiků východních církví a výkladový rejstřík toponym.

Hommage á F. M. Davídek. Zborník z Diskusného fóra Európa hodnôt Trenčianske Teplice 2011 - 2013.

Mimoriadna hodnota, rozsah a nesporná výtvarná kvalita stredovekých nástenných malieb na území historického Spiša presahuje rámec regiónu, prípadne rámec pamiatkového fondu Slovenska, a v svojej historickej determinovanosti sa dostáva do priameho kontextu s vývojom európskej výtvarnej kultúry stredoveku.Napriek týmto nesporným faktom zostáva výraznejšie povedomie o hodnotách tohto fenoménu lev v polohe znalosti úzkeho okruhu špecialistov a odborníkov. K sprístupneniu a k popularizácii tejto významnej časti kultúrneho odkazu má napomôcť publikácia vydaná v slovenskom jazyku Stredoveká nástenná maľba na Spiši a v plnohodnotnom anglickom preklade.

Dominikánske rehoľné dejiny nás ako dominikánov držia „spolu“. Bez dejín by sme boli olúpení o spomienku, nemohli by sme nájsť svoje vlastné miesto v prítomnosti a zostali by sme bez nádeje na očakávanie budúcnosti. (...) Tým som už povedal niečo podstatné o „dominikánskej spiritualite“. Táto duchovnosť nemôže byť totiž nič iné ako moje vlastné životné dejiny, pretože ja sám som sa stal kapitolou dominikánskej rodinnej histórie. Moje vlastné životné dejiny predlžujú a obohacujú históriu dominikánskej spirituality, i keď ako jej malú, ba možno bezvýznamne malú kapitolu, ju môže staršia a obsiahlejšia história dominikánskej rodiny súčasne relativizovať a podrobovať kritike.Právom sa ma môžu spýtať, či túto jej rodinnú históriu neznetvorujem. Preto som skeptický voči každému, kto by chcel iným vnútiť len „vlastný úsudok“ alebo „vlastnú skúsenosť“ ako normu „dominikánskej spirituality“. Vďaka Bohu dominikáni ešte stále žijú. Znamená to, že naša história ešte nie je vyrozprávaná, ešte vždy je možné niečo povedať. (autor)

Proměňující moc příběhu a "křest fantazie" v pojetí C. S. Lewise. Hlavním tématem této práce je proměňující působení příběhů (tedy slovesných útvarů narativní povahy) na mysl posluchačů a čtenářů - a to především, ač nikoli výlučně - v souvislosti se specifickým pojetím účinku literárních fikčních světů na mysl vnímatele, které najdeme v díle britského spisovatele C S. Lewise a které lze poměrně výstižně označit jeho vlastním výrazem "křest fantazie". (Autor).

Dva tisíce let křesťanství změnily svět. Beinertova kniha prezentuje všechna hlavní témata křesťanství: jeho zrození, rozvoj a rozšíření církve, významné teologické osobnosti, klíčové rysy křesťanského myšlení, originální přínos křesťanské kultury i hlavní teologické a etické koncepty.Autor je pro české čtenáře více než povolaným průvodcem. V historicky zaměřených kapitolách vyzvedá to nejpodstatnější z dvaceti staletí křesťanské éry, zatímco v úvahových pasážích nabízí podněty pro ty, kdo si chtějí udělat vlastní obrázek o křesťanské nauce, zásadách i bohatství křesťanské kultury.Odpovědi, které nabízí, jsou poctivé, výborně strukturované a jazykově neotřelé. Kompaktní výklad netrpí přílišnou stručností ani rozvláčností. Samostatně lze využít četné chronologické přehledy, citace ze slavných křesťanských textů, statistiky, srovnání a další pomůcky, rozprostřené po celé knize.Dílo je zralým plodem Beinertovy celoživotní práce v oboru dějin křesťanského myšlení a kultury.

Kde sú vaše korene?. Predkladaná publikácia zásadným a prevratným spôsobom mení pohľad na najstaršiu históriu Slovenov. Čitatelia sa môžu oboznámiť aspoň čiastočne s novými historickými poznatkami z najstaršie známych dejín našich predkov. Publikácia nesie značne polemický charakter, keď autor nevykladá a nesprístupňuje čitateľovi postupne nové pohľady teoreticky, ale sústreďuje sa na novú evidenciu a jej interpretáciu a zároveň ostro kritizuje tradičný, ako sa ukazuje faktograficky neúplný výklad histórie.

Kapitoly z politických, sociálnych a hospodárskych dejín juhovýchodnej Európy v 6. - 15. storočí. Etnologický, sociálny, politický a religiózny náhľad do geografického priestoru Balkánu v čase stredoveku. Gestorom projektu je Katedra všeobecných dejín FiF UK v Bratislave. Aj keď sa jedná o učebné texty, publikácia je radená medzi náučno - populárnu literatúru, je teda určená pre každého záujemcu o históriu.

Hugh O'Flaherty se narodil v Irsku ve městě Killarney. Byl nadšeným sportovcem. Závodil jako boxer, házenkář a hráč golfu. Od útlého věku ale věděl, že jeho povoláním je být knězem. Po svém vysvěcení působil nejprve jako apoštolský delegát v Egyptě, Haiti, Santo Domingo a Československu, poté v Římě u Svatého stolce, kde začala jeho nejnáročnější práce. Po kapitulaci Itálie v roce 1943 se Řím dostal pod velení plukovníka Herberta Kapplera z obávaného útvaru SS, který začal s deportacemi italských Židů do Osvětimi. Kappler byl známý nepřítel Židů, který je pronásledoval na každém kroku.O'Flaherty, který byl v té době ve Vatikánu hlavou Svatého Officia, se vrhl do činnosti na záchranu Židů a válečných zajatců z nacistické likvidační mašinerie. Zorganizoval sofistikovaný tým, který zahrnoval muže a ženy mnoha národností, náboženství a politických názorů. Kappler se neustále pokoušel O'Flahertyho zavraždit, ale přesto O'Flaherty pokračoval ve svém úsilí. Zachránil spolu se svými spolupracovníky tisíce Židů a válečných zajatců. Po válce byl O'Flaherty za své hrdinské činy v různých spojeneckých zemích vyznamenán státním vyznamenáním.