História

Jen málo lidských výtvorů působí tak stabilně a neměnně jako budova. Přesto není život budovy ani jednou provždy daný, ani neměnný. Parthenon, nejznámější rozvaliny antického chrámu, sloužily po staletí jako kostel a mešita, katedrála Notre Dame byla „rekonstruována" do podoby, kterou by žádný z původních tvůrců nepoznal, zbytky berlínské zdi, kdysi s nadšenou razancí ničené, se staly vyhledávanými a cennými relikviemi. Autor vypráví příběhy o nejnapínavějších z těchto metamorfóz a ukazuje, jak stavby ztělesňují dějiny západní kultury.

Prácheňský poklad. Tato útlá knížka s dvaceti jihočeskými pověstmi vychází jako doplněk již vydaných tří knih "Prácheňského pokladu". Básník a krajinář-badatel Ondřej Fibich v těchto knihách představuje na 400 posbíraných textů, bajek a pověstí z jihozápadních Čech. V této poslední, čtvrté publikaci komentujeme společně dvacet vybraných pověstí z konstelačního pohledu. Vzniklo tak zajímavé dílko jakéhosi "trialogu" mezi lidovou moudrostí, Ondřejem a mnou, doprovozené lyricky laděnými černobílými fotografiemi strakonické fotografky Ivany Řandové.

Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.Soubor tematicky postupuje od vztahů filosofie a přírodních věd a kosmologie renesančního platonismu, přes dílo Mikuláše Koperníka, jeho recepci v českém prostředí, vědeckou kulturu české renesance až k vědě 17. století. Uzavírají ho pak Horského metodologické a zobecňující úvahy o vývoji věd a jejich historiografii. Soubor zahrnuje texty dříve již vydané i dosud nepublikované a širší čtenářské obci nedostupné.Představuje proto nejen dokument Horského známé tvorby, nýbrž zpřístupňuje nový, monograficky uspořádaný celek jeho studií, které jsou stále aktuální a mimořádně cenné nejen pro filosofii a dějiny vědy, ale i pro kulturní dějiny obecně či historii idejí. Publikaci doprovází úvodní studie o díle, působení a odborném přínosu autora.

32 brněnských kostelů ve 230 fotografiích. Příběhy 31 brněnských kostelů, jež jsou doplněny o 220 barevných fotografií Oty Tučky. Knihu, která je vytištěna na křídovém papíře, uvádí brněnská historička Milena Flodrová. Ve druhé části publikace se nachází i ANGLICKÁ a NĚMECKÁ verze textu Miloslava Alexeje Fryščoka.Seznam uvedených kostelů:Katedrála sv. Petra a Pavla (Petrov), Chrám sv. Michala (Dominikánské nám.), Kostel sv. Jakuba (Jakubská ul.), Minoritský kostel sv. Janů (Minoritská ul.), Kostel sv. Tomáše (Moravské nám.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jezuitská ul.), Kostel Nalezení sv. Kříže (Kapucínské nám.), Kostel sv. Maří Magdaleny (Františkánská ul.), Pravoslavný kostel sv. Václava (Gorazdova ul.), Chrám Jana Ámose Komenského (Komenského nám.), Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Mendlovo nám.), Klášterní kostel sv. Leopolda (Vídeňská ul.), Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Křenová ul.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zábrdovice), Kostel Cyrila a Metoděje (Židenice), Poutní kostel Zvěstování Panny Marie (Tuřany), Kostel sv. Jiljí (Komárov), Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Husovice), Kostel sv. Augustina (Masarykova čtvrť), Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Žabovřesky), Kostel sv. Vavřince (Řečkovice), Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty (Bystrc), Kostel sv. Vavřince (Komín), Kostel Nejsvětější Trojice (Královo Pole), Kostel sv. Bartoloměje (Žebětín), Kostel sv. Klementa Maria Hofbauera (Horní Heršpice), Kostel sv. Václava (Obřany), Kostel sv. Jana Nepomuckého (Starý Lískovec), Kostel sv. Jiljí (Líšeň), Kostel Povýšení sv. Kříže (Slatina), Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou).

V obsáhlé disertační práci autor zasazuje dějiny dominikánské provincie do širších souvislostí dané doby.

Čtvrtý díl úspěšné publikace, která představuje reprezentativní soubor studií zobrazující významné sociální typy a profese. Na důkladných biogramech zajímavých osobností se ukazuje poválečná doba a prostředí s centrem v padesátých a šedesátých letech, tedy v éře komunistických represí i pokusu o společenské reformy. Na konkrétním materiálu jsou pojednány politické, ekonomické i kulturní poměry a jejich proměny, které svou časovou blízkostí ještě žijí ve vzpomínkách pamětníků, proto jsou vysoce aktuální. Před čtenáři defilují postavy politiků, rolníků, spisovatelů, vědců, dělníků, vojáků a dalších postav, které v uvedeném období prošly velkými životními proměnami. Na svazku se podílejí přední historikové a archivní pracovníci.

Katalog vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Bohuslava Reynka.

Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších Barthesových děl. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně dobře propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, kuchařské recepty v časopisech); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy (v tomto ohledu bude mít Barthes nesčetné množství následovníků v oblasti teorie kultury, literární teorie, ale i politologie nebo třeba gender studies). Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistiké orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida aj.).

Vzestup a pád agrární strany. Rudolf Beran (1887–1954), dlouholetý předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin. Rozsáhlá biografie historika Jaroslava Rokoského přitom nabízí víc než jen životopis politika – Beranův život je zároveň příběhem politické strany, s níž Rudolf Beran doslova spojil svůj osud. J. Rokoský sleduje počátky agrárního politického hnutí v době před 1. světovou válkou, popisuje pozoruhodně efektivní strukturu této strany, která následně v období první čs. republiky získala rozhodující vliv v novém státě – a s ní i Rudolf Beran, prototyp stranického politika. Jádrem knihy jsou však kapitoly věnované pomnichovskému období – druhé republice a okupaci, a také období třetí republiky (1945–1948), kdy Beranův doposud poklidný život nabral zcela jiný směr. V dramatické zkratce to vystihuje motto knihy – dvakrát, za velmi podobných okolností, jen v jiném vládnoucím režimu, hrozil Rudolfu Beranovi trest smrti: v roce 1942 ho nakonec nacistický režim odsoudil „jen“ k 10 letům vězení, o pět let později soud osvobozené republiky již k letům dvaceti. Kniha přibližuje skrze osud hlavního protagonisty krizové okamžiky našich moderních dějin a otevírá mnohé „třinácté komnaty“, na něž bychom při pohledu zpět často rádi zapomínali.

Publikace je uspořádána do deseti kapitol pokrývajících jednotlivá témata jako hospodářství, obchod nebo náboženství, díky čemuž je dobře přístupná pro čtenáře, který potřebuje získat všechny informace o specifickém tématu na jednom místě. Jednotlivé kapitoly jsou dále tematicky členěny a navíc některá témata procházejí několika kapitolami, v nichž jsou pojednávána z odlišné perspektivy.

Welsovy vzpomínky na roky 1853-1897, v nichž zaznamenal i historii svých rodičů od roku 1803, jsou nejen cenným svědectvím o mnoha detailech ze života vesnické židovské komunity v západních Čechách 2. poloviny 19. století, ale i neobyčejně citlivě napsaným literárním textem, k jehož půvabu přispívají i četné lexikální a pravopisné zvláštnosti. Rukopis, objevený v 80. letech 20. století v Anglii, připravil k vydání Zbyněk Hejda. Nové knižní vydání přináší jeho zrevidované znění.

Kniha zahrnuje období od 6. do 15. století, od sklonku pozdně antické vzdělanosti přes „renesance“ karolinské a otonské éry až po rozkvět evropské univerzitní scholastiky ve vrcholném středověku a nový počátek v renesančním období. Autoři se zaměřují jak na velké osobnosti středověkých vzdělanců (Anselm, Abélard, Hugo od sv. Viktora, Tomáš Akvinský aj.), tak i na každodenní život škol a žáků, který je hlavním tématem knihy. Pozornost se přitom nesoustřeďuje jen na nejvyšší patro vzdělávacího systému, ale čtenáři se mohou seznámit se širokou škálou škol – klášterních i laických, městských i vesnických, škol židovských i královen středověkého vzdělávání, univerzit. Čestné místo se přitom dostává nejstarší univerzitě v prostoru střední Evropy – té pražské. Kde, kdy a jak probíhala školní výuka, jak si žáci i učitelé obstarávali prostředky k živobytí, jak fungovaly školní instituce, jaký byl život středověkých mistrů – „obchodníků se vzděláním“? Na tyto a další otázky kniha odpovídá s využitím bohaté škály zajímavých dobových textů – listin a dokumentů, ale také citátů literárních děl od Einhardova Života Karla Velikého po Chaucerovy Canterburské povídky, textů kanonického práva či třeba univerzitních statut. Knize se tak bohatě dostává živosti a přístupnosti, které jdou ruku v ruce s nepochybnou akribií obou autorů.

Česká a slovenská krajina v kvartéru. Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily.

Kostel Matky Boží před Týnem je chrámem živého Boha a jeho matky Panny Marie, v němž se setkávali a setkávají lidé mnoha národů a vyznání.

Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy. Tato kniha předkládá první komplexní analýzu vývoje a činnosti moravistického proudu v období mezi lety 1989 až 2005. Důraz je kladen zejména na nejvýznamnější moravistický subjekt Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko a jeho nástupnická uskupení.Opomenuta však nezůstává ani paralelní linie vývoje sledující ostatní moravistické strany a hnutí a jejich mnohdy komplikované vzájemné vztahy. Práce se soustředí především na pojmenování důvodů polistopadového nárůstu moravismu, rozbor klíčových aktivit subjektů hájících moravské zájmy a analýzu moravistických postojů vůči konkrétním akcentovaným tématům, jako byly např. státoprávní ideje, názory na ne/existenci moravského národa či vztah k EU.V neposlední řadě kniha rozbírá příčiny úpadku tohoto politického proudu, jenž v roce 1996 definitivně ztrácí parlamentní zastoupení a v následujících letech marně usiluje o návrat na politickou scénu.

Odkaz šlechtického rodu Milnerů z Milhausenu a jeho nositelé. Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu. Zápasu, který byl motivován jejich neochvějným přesvědčením, že jsou přímými potomky této rodiny. Je to zápas o zakotvení vlastní a rodinné identity, zápas o zachování rodové paměti a tradování rodinného příběhu, zápas o nalezení vlastního místa v dějinách identifikací s rozhodujícími momenty a symboly slavné rodové minulosti - s proměnlivým důrazem na jejich národní, společenský, kulturní a náboženský rozměr. Je to zápas o zakotvení identity vyprávěním příběhu. Zápas, jehož nikoli nepodstatným a nesmírně zajímavým rozměrem je skutečnost, že stále pokračuje.

Životopis Josefa Pignatelliho SJ. Pignatellimu vděčí světové Tovaryšstvo za obnovu společného života. Podrobný životopis klíčové osobnosti řádu (pro mezi­dobí od zrušení Tovaryšstva po jeho znovuobnovení) předkládá rozsáhlé historické souvislosti, s paletou politických a společenských událostí.

Kniha Konverze k judaismu v zrcadle židovské ústní tradice a historie je věnována konverzím jak z hlediska všeobecně historického, tak i z hlediska osudů jednotlivých konvertitů, a to od biblických dob až do konce 18. století. Důležitou součástí knihy jsou nejen základní halachická ustanovení, ale i příklady židovské ústní tradice (Mišna, Gemara, midraše), které se konverzí či konvertity zabývají. Českému čtenáři se touto cestou dostává poprvé do rukou kniha, která ho seznámí s vývojem a proměnami jedné, ne úplně běžně známé stránky života židovské pospolitosti.

Vývoj křesťanství a vize budoucnosti. Závěrečný díl pětisvazkové série knih „Drama věků“ se narozdíl od čtyř předchozích svazků nezabývá biblickou historií, ale sleduje vývoj křesťanství v posledních dvou tisíciletích světových dějin. Provádí čtenáře obdobím pronásledování, evropskou reformací i duchovním obrozením, kterým prošla Amerika na počátku 19. století. Jednotlivé události i základní smysl historie jsou nazírány z perspektivy „velkého dějinného sporu“ mezi dobrem a zlem neboli mezi Bohem a jeho odpůrcem.

Výbor z textů předního českého historika moderního umění Petra Wittlicha poskytuje čtenáři bohaté panorama výtvarné tvorby spojené s procesy proměn moderního obrazu a sochy. Texty vznikaly během posledních padesáti let jako příspěvky a recenze a jako studie v souvislosti s významnými výstavami. Z rozmanitých úhlů pohledu sledují vývoj moderního umění. Jejich odborným těžištěm je zejména situace umění na přelomu 19. a 20. století, doba secese a vzniku klasického modernismu. Hlavní pozornost je přitom věnována českému umění v jeho živých kontaktech s uměním evropským i v otázkách jeho specifik, souvisejících s utvářením světově orientované národní kultury.

Knižní rozhovor s houslistou a hudebním skladatelem, uměleckým vedoucím souboru Hradišťan, jehož tvorba opisuje oblouk od písňových forem až po oratorní díla. Jiří Pavlica se inspiruje folklorním odkazem i historickými reminiscencemi, zaměřuje se na duchovní hudbu, ale zároveň je vnímán jako představitel tzv. cross-overu, tedy hudby putující napříč žánry. Rozhovor „nejen o hudbě“ s Jiřím Pavlicou vede hudebník, divadelník a spisovatel, a kromě toho i sběratel písniček Přemysl Rut. Netřeba dodávat, že setkání těchto dvou zajímavých a všestranných osobností bude stát za to…

Rusko, Polsko a moderní dějiny východní Evropy. Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií". Publikace představuje výběr esejů uznávaného odborníka na tento region a průkopníka pohledu na jeho dějiny z hlediska tzv. „imperiologie", polského historika Andrzeje Nowaka. První část je věnována historii i současnosti ruského uvažování o vztahu k „Západu", o místě a dějinné roli impéria a o paradigmatech ruské politiky vůči „blízkému zahraničí". Druhá část zahrnuje tři studie „imperiální praxe" carského Ruska 18. a 19. století. Poskytuje jedinečné a ilustrativní vhledy do příběhů lidí - jak obětí, tak budovatelů impéria - a míst rozesetých na obrovském prostoru mezi Vladivostokem a Vislou. Poslední sekce knihy se vyznačuje opačnou perspektivou - jde o analýzu role a politiky Polska směrem k východu a jeho opakovaných pokusů o vytvoření alternativního geopolitického řešení pro prostor středovýchodní Evropy.

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl.

Drawings. Dessins. Zeichnungen. Reprezentativní publikace zahrnující výběr kreseb významného současného českého malíře, grafika a ilustrátora Jaroslava Šerých z let 1954 až 2006. Autory doprovodných textů jsou Miroslava Hlaváčková a Petr Piťha, všechny texty v knize jsou také v anglickém, německém a francouzském překladu.

Kniha podává univerzální výklad dějinných událostí, které se odehrály v „krátkém", ale na změny bohatém dvacátém století (1914-1989). Dan Diner nevrší jen nová fakta, ale předkládá originální interpretace důležitých událostí a odhaluje doposud skryté souvislosti, které spoluvytvářely dramatické dějinné příběhy. Kniha pojednává o základních tendencích minulého století, k nimž patří zejména ideologizace politiky, převratné účinky nového způsobu vedení boje v obou světových válkách a rostoucí vliv USA. Vysvětluje též rozhodující děje dvacátého století a jejich následky: intervenční války, pokusy o revoluční uchopení moci, úpadek demokratické politiky, masové vraždění, pogromy a genocidy, národní socialismus a stalinismus, studenou válku jako období neutralizace konfliktu velmocí a v neposlední řadě též proces dekolonizace a evropské integrace. Předností publikace je zasazení interpretace do širšího rámce moderních dějin od sklonku 18. století, důraz na nově chápané politicko-kulturní dějiny a především schopnost autora přemýšlet o vztazích mezi pamětí, stereotypy historického výkladu a naší možností porozumět dějinám.

Analýza legitimity jednoho politického konceptu. Autor přináší čtivou analýzu jednoho z nejaktuálnějších konceptů politické teorie - národního zájmu. Jeho cílem je především kriticky se vyrovnat se současným pojetím národního zájmu a poukázat na vztah národního zájmu a politické legitimizace. Tento vztah byl histo­ricky pro konceptualizaci národního zájmu zcela klíčový. Ovšem v průběhu dvacátého století se vazba mezi zájmem politického společenství a jeho legitimitou přerušila, což s sebou neslo řadu negativních důsledků. Studie se snaží tuto vazbu obnovit a dokládá potřebnost nového pojetí národního zájmu jak v (mezinárodní) politické teorii, tak i v politické praxi.

Osobnost v politickém a veřejném životě na přelomu 19. a 20. století. Kniha je výběrem z autorových biograficky zaměřených prací vzniklých v posledních patnácti letech. Představuje osobnosti světského a duchovního života, které významným způsobem zasáhly do veřejného dění na přelomu 19. a 20. století. Jejich pojítkem je většinou dramatický životní osud a vazba na otázky víry, náboženství, církví a sekularizace života moderní české společnosti.

Tato práce je prvním uceleným a vědecky zpracovaným přehledem českých a moravských evangelických časopisů z let 1848–1948. Ideová a teologická orientace časopisů je zde poprvé zřetelně a výstižně naznačena a zasazena minimálně do středoevropských souvislostí. Zvláštního ocenění zaslouží rozsáhlý kritický poznámkový aparát a faksimile obálek pojednaných časopisů.

Hermeneutické eseje o filosofii dějin. Filosofie dějin se po bouřlivém rozvoji v 19. století postupně stala mezi filosofickými obory popelkou. Obě světové války a sjednocení Evropy po roce 1990 dodaly filosofickému hledání konečného smyslu lidského dobrodružství nové dějinné podněty. Eseje předložené v této knize jsou pokusem nabídnout jednotný pohled na dějiny od Homéra do současnosti, a to z dvoupólové perspektivy filosofie a historie. Z hlediska této hermeneutické elipsy je pak možné nejen porozumět dějinným proměnám pohledu na lidskou přirozenost a časovost, ale též spolu s autorem dospět k přesvědčení, že před filosofií stojí nový úkol: Jak formulovat smysl dějin pro začínající 21. století, totálně ovládané sociálnem, objektivitou, vědou a technikou?

Průvodce po stopách spisovatelů, básníků, malířů, hudebníků a bohémů. Fialova Paříž představuje typ turistického průvodce, s jakým je na českém knižním trhu zatím minimum zkušeností. Čtvrť po čtvrti, ulici po ulici sleduje autor nejrůznější kulturní a zejména literární reminiscence s tou kterou konkrétní lokalitou svázané. Paříž, považovaná od konce 17. století až do současnosti za kulturní Mekku Evropy, nejenže hostila výkvět kultury francouzské, ale posléze též vynikající představitele umění národů dalších: existuje tedy Paříž Američanů, Paříž Rusů, Poláků, Paříž arabská, židovská, africká, čínská, vietnamská a v neposlední řadě též Paříž česká, neboť od počátku 19. století není snad význačnějšího českého malíře či sochaře, který by do města nad Seinou nezavítal.

Žánrově těžko zařaditelné dílo, v němž se prolínají autorovy zážitky z dětství a cest, vzpomínky na setkání s významným intelektuály a spisovateli 20. století (např. A. Tabucchi, M. Zambranová, J. Andrzejewski), v závěru pak literární eseje vystřídají dojmy z návštěvy mexického Chiapasu krátce po povstání zapatistů v roce 1994. Podobně jako v hudebním útvaru fugy autor rozvíjí ústřední téma svého života, jímž je umění jako takové, psaní literatury a její četba. Svůj hlas doplňuje jak o hlasy významných současníků, tak o hlasy literárních děl minulosti i současnosti. Vzniká tak mnohohlasné dílo, čtivé a hluboké zároveň.

Etnologie krajanské obce v Bulharsku. Předmětem knihy je dnes již neexistující společenství českých evangelíků ve vesnici Vojvodovo v severozápadním Bulharsku. Tato obec byla založena v roce 1900 asi dvaceti rodinami, které z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy opustily českou vesnici Svatá Helena v (dnes rumunské části) Banátu. Ve Vojvodovu se pak v letech 1900-1950 utvářelo a vzkvétalo specifické společenství, charakteristické relativním ekonomickým blahobytem a vypjatou protestantskou morálkou, které se v mnoha ohledech odlišovalo od bulharského okolí. Byla to nejen odlišná architektura, efektivní hospodářské postupy, pečlivě udržovaná čistota veřejných prostor, ale také náboženská horlivost, morální bezúhonnost, píle a pracovitost či proslulá zpěvnost vojvodovských obyvatel, co vysloužilo Vojvodovu široko daleko pověst vzorové obce. Stabilní populační růst a nedostatek půdy sice během první poloviny 20. století vyvolal dvě vystěhovalecké vlny - první z nich směřovala v letech 1928-1929 do Argentiny, druhá pak v letech 1934-1935 do obce Belinci v severovýchodním Bulharsku - přesto však Vojvodovo coby česká obec existovalo až do konce 2. světové války. Bulharská historie tohoto společenství pak končí v letech 1949-1950, kdy se naprostá většina zdejších Čechů v rámci poválečných přesunů obyvatelstva vystěhovala do řady obcí na jižní Moravě. Tato kniha rozkrývá mnoho rovin vojvodovské české komunity, ať již je to religiozita, hospodářství, jazyk či vztah ke smrti, a zpracovává je způsobem, který dává vyniknout životu vojvodovských obyvatel v první polovině minulého století v jeho rozmanitosti i kráse.

Česká exulantská obec v Polsku. Další z obsáhlých prací věnovaných dějinám české náboženské emigrace. Renomovaná historička podává dějiny Zelova z exulantského, českého pohledu, jak jej umožňuje především farní archív evangelického reformovaného sboru v Zelově, sbírky zelovských rodáků a dosavadní polská literatura. Součástí knihy jsou seznamy rodin, které přišly do Zelova před rokem 1820, seznamy zelovských farářů, kazatelů, starších a kantorů, jakož i seznamy českých rodin v Zelově v r. 1945.

Poutní a pouťové umění. Tradicí, vznikem a významem náboženských poutí se zabývá první část zcela ojedinělé barevné výpravné publikace. Druhá část přináší charakteristiku jednotlivých předmětů, které se na poutích prodávaly, a dovádí historický výklad až k dnešní, začasté pokleslé formě poutí, jež s původním náboženským obsahem mají jen málo co do činění. Kniha je tedy určena jak čtenářům, které zajímají projevy lidového či zlidovělého umění, tak milovníkům historie, ovšem především zájemcům o náboženskou tradici, která dala vzniknout dnešní podobě naší kultury.

Snad nikdo z anglických autorů a autorek nemá dnes tolik nadšených čtenářů jako Jane Austenová. V čem spočívá její kouzlo - v romantické citlivosti, v brilantním popisu rodinných vztahů a vazeb v „domcích obrostlých růžemi", ve šťastných koncích hrdinek a hrdinů, v náznacích, které prozrazují autorčin vyzrálý smysl pro příběh a vytříbený styl? Profesor Robert Miles se zasvěceně věnuje klíčovým momentům jejího pozoruhodného díla. Rozebírá pojetí osobnosti, upřesňuje románový žánr, věnuje se nacionalismu, genderovým a třídním charakteristikám. Jeho výklad přivítají všichni, kdo si oblíbili kouzelný svět Austenové a chtějí do něj hlouběji proniknout a pochopit jej. Čtenářsky zajímavý bude však i pro ty, kdo se chtějí s dílem geniální spisovatelky teprve seznámit.

Výbor ze samizdatových ročníků. Výbor zhruba sta textů, týkajících se filosofie, historie, literatury, hudby, divadla aj., jež mají prezentovat samizdatový KS jako jedno ze středisek nezávislého diskursu v české společnosti osmdesátých let, a tak aspoň částečně evokovat duchovní atmosféru oné doby. Předmluva podává nástin vývoje časopisu a jeho postavení na tehdejším samizdatovém trhu, textovou část doplňuje kompletní bibliografie Kritického sborníku z let 1981–1989.

Čítanka textů 1945-1989 / Díl 2.. Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945-1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter - zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství - a přitom vystihuje celé spektrum názorů od kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Kniha soudce německého Spolkového ústavního soudu a profesora veřejného práva na Univerzitě v Bonnu Uda Di Fabio hovoří o základních konstantách západního civilizačního okruhu - především o historicky nejúspěšnější kultuře, která však začíná projevovat známky únavy a ztráty vitality. V současném „klimatu pluralizované libovůle" jsou dle Di Fabia omezovány svobody a státy se stále více musejí spoléhat na sociálněinženýrská opatření.

Publikace soustřeďuje uměnovědné texty teologa a myslitele Romana Guardiniho (1885–1968), jedné z nejvýznamnějších postav katolicismu 20. století, a zahrnuje oblast Guardiniho myšlenkového odkazu, která dosud nebyla v češtině zpřístupněna. Guardini mj. navrhuje jako jistý ideál rozlišení typu kultového a zbožného obrazu a konstatuje, že kultový obraz v dnešním umění vlastně neexistuje. Na rozdíl od románského a středověkého umění podle něho dnes převládá subjektivní záznam osobní zkušenosti tvůrce. Nicméně abstraktní umění a snad ještě více moderní architektura bez doplňujících obrazů, její schopnost pojednat prázdný prostor podle Guardiniho dokáže znovu a zcela současným způsobem otevírat zkušenost „adventní“ Boží přítomnosti. (Vychází ve spoluprácí s Centrem teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK.)

Cyklus fotomontáží píseckého fotografa Jiřího Škocha ,,Petrkov Bohuslava Reynka“ s vybranou poezií básníka a grafika Bohuslava Reynka ze sbírek Odlet vlaštovek, Sníh na zápraží, Mráz v okně, Podzimní motýli, Setba samot, které vybral a opatřil úvodním slovem Michal Bauer. V každých padesáti výtiscích je na třetí straně obálky vložena jiná, podepsaná a číslovaná fotografie Jiřího Škocha.