Zamyslenia, citáty

"...Chcel by som vyjadriť osobné svedectvo pre tých, čo hľadajú, pre tých, čo veria a poznajú už aspoň základné veci z kresťanstva, aby si doplnili a prehĺbili svoj pohľad a azda i vedomie svojho šťastia. A chcel by som dať hlavne podnety. Nechcem v pravom zmysle nič dokazovať. Chcem iba poukázať z rozličných strán a uhlov na mnohé problémy a skutočnosti sveta, života a človeka. Aj na pravdy Zjavenia, ktoré nám boli dané. Chcem sa podeliť s tým, ako vidím veci, život a Božie pravdy svojimi očami a dušou…… Ide tu o niečo nové? A cení sa len nové? Vo svete ducha a v ľudskom živote zavážia nielen nové veci, lež i staré pravdy, ktoré udržujú život. Často však ide o to, vysloviť tieto pravdy tak pravdivo a životne, aby boli pre nás objavom a aby sa znova stali hybnou silou nášho života…" Ján Chryzostom Korec

Chiara Lubichová (1920 – 2008) sa narodila v talianskom Tridente, kde sa v roku 1943 z jej podnetu zrodilo Hnutie fokoláre, ktoré je dnes prítomné takmer vo všetkých krajinách sveta. Cieľom hnutia je uskutočňovanie Ježišovej modlitby „aby všetci boli jedno" najmä formou dialógu medzi kresťanmi, ale aj so všetkými ľuďmi dobrej vôle bez ohľadu na ich náboženské presvedčenie.Významnú úlohu zohrala Chiara Lubichová v medzináboženskom dialógu, kde zdôrazňovala „zlaté pravidlo" všetkých vierovyznaní: správaj sa k druhému tak, ako chceš, aby sa on správal k tebe. Šírila myšlienku univerzálneho bratstva, ktorá inšpiruje k hľadaniu nových ciest napríklad aj v oblasti ekonomiky a politiky. Je držiteľkou mnohých významných ocenení od občianskych a cirkevných inštitúcií celého sveta.Predkladané Meditácie prvýkrát knižne vyšli v roku 1959, boli preložené do mnohých jazykov a publikované v niekoľkosto­tisícových nákladoch. Autorka v nich ponúka vlastnú duchovnú skúsenosť osobného vzťahu človeka k Bohu, ktorý je základom pre vytváranie spoločenstva so všetkými ľuďmi.

Podstatou spirituality sv. sestry Faustíny je tajomstvo Božieho milosrdenstva. Jeho poznanie a kontemplácia v každodennom živote vedie k čoraz väčšej dôvere v Pána Boha, teda k plneniu jeho vôle, ako aj postoju milosrdenstva vo vzťahu k blížnym.V srdci človeka sa rodí túžba brať si vo svojom živote vzor z tej najveľkolepejšej vlastnosti Boha, akou je jeho milosrdná láska k stvoreniu. Preto sv. sestra Faustína prosila: Túžim sa celá premeniť na Tvoje milosrdenstvo a byť živým obrazom Teba, ó, Pane; nech tá najväčšia Božia vlastnosť, jeho nesmierne milosrdenstvo, prejde cez moje srdce a dušu na mojich blížnych (Denníček 163).

Počas duchovných cvičení dával Majster pre zasnúbené páry na rozjímanie vždy aj tento krátky text neznámeho autora: Nie som zaľúbený, aby som ti sľuboval obrovské zmeny v mojom alebo v našom živote. Nie som ani slepo zahľadený na teba, preto nebudem robiť všetko, čo ti zíde na um… Možno znejú moje slová tvrdo, ale pochop, že láska a naivita, inak povedané, začiatočná zaľúbenosť nie je jedno a to isté. Nechcem ti nič len tak sľubovať, lebo uprednostňujem radšej skutky, to vieš. Ale keď mi nazrieš do srdca a pozrieš sa na môj život, pochopíš, že pracujem na sebe každým dňom. Nesľubujem teda, ale radšej ti najprv ponúkam to, čo už mám a čo viem teraz…Ak si myslíš a pociťuješ v srdci, že ti to zatiaľ stačí, som pripravený pokľaknúť pred oltár a svoju lásku k tebe vysloviť aj pred Bohom. Ja ťa mám totiž rád takú, akou si teraz. Ostatné bude potom na našich snahách. Nebojím sa toho, lebo viem, že sme stále v Božích rukách.

Mnoho moudrých principů pro život se lze naučit pozorováním života včel, jejich píle a starost o společné dobro nám lidem nastavují zrcadlo. Není divu, že včelky inspirovaly řadu básníků, umělců i teologů. Kniha teologa a vášnivého včelaře Karla Sládka chce přivést čtenáře k novému úžasu nad přírodou a v ní skrytou moudrostí. Čtenář se dozví řadu věcných zajímavostí, ale autor vždy směřuje trochu dál a výš – rád by nám pomohl, abychom se znovu naučili dívat se srdcem, žít s kontemplativním pohledem na svět, který naší generaci tolik schází.

Predkladám láskavému čitateľovi myšlienky ako duchovný dar zaznamenávané v dlhšom časovom úseku a pre lepšiu orientáciu usporiadané do abecedného poriadku. Človek počas svojho života naberá určité vedomosti, skúsenosti, učí sa či už z kníh, medializovaných prostriedkov alebo aj z vlastných chýb, stretáva sa s dobrým a zlým. Mnoho toho zachytáva na papier.Získané vedomosti sú potom studnicou a návodom pre duchovný rast človeka. Ďalším zdrojom učenia je veľká kniha prírody, kde som pozoroval viaceré súvislosti, závislosti a spätosti jej živej zložky: zvierat, vtáctva, živočíchov, rastlín, stromov (z mŕtvych kameňov sa život odpozorovať nedá). V ľudskom živote je to tiež závislosť od darov prírody, vesmíru, kde za všetkým treba vidieť ruku Stvoriteľa. Pri potulkách v prírode, pri čítaní, meditovaní, snení vnukali sa mi myšlienky, z ktorých niektoré som stačil zapísať. Neskôr som zistil, že mnohé boli už vyslovené či napísané vo viac či menej podobnom znení. Napísané myšlienky sa tak stávajú majetkom všetkých. „Každý dostáva prejavy Ducha na všeobecný úžitok." (1 Kor 12, 7) Kto odovzdá to dobré, čo dostane v duchovnej oblasti, to nie je pre neho strata, lebo jemu neubudne a druhým pribudne.

Myšlienky svätého Pavla. Benedikt XVI. 28. júna 2008 otvoril Rok sv. Pavla. Katolícka cirkev si ním pripomína dvetisíc rokov od narodenia apoštola národov. Kniha myšlienok svätého Pavla, ktoré z jeho listov vybral a tematicky usporiadal kňaz Marián Gavenda, nejednému z nás prehĺbi poznanie Pavlových listov, a tak vytvorí osobnejší vzťah k jubilujúcemu velikánovi Cirkvi.

Myšlienky sv. Faustíny nás budú sprevádzať počas každého dňa liturgického roku. Kniha obsahuje okrem jedinečných ilustrácií s. Faustíny i Korunku Božieho milosrdenstva a novénu pred sviatkom Božieho milosrdenstva. Spracovala do slovenského jazyka: Mgr. Martina Holečková

Zbierka Dve vína prináša výber z kázní Milana Bubáka, rímskokatolíckeho kňaza, ktorý vníma život človeka s úžasnou prirodzenosťou a jednoducho a priamo pomenúva veci nielen náboženské, ale aj svetské.

Augustin je uznáván jako nejvýznamnější křesťanský filosof a teolog latinského starověku. Křesťanské myšlení, nauku a teologii si lze bez něj jen těžko představit. Většinu svého života ale Augustin sloužil jako biskup jednoho afrického města. Těžiště jeho činnosti spočívalo v kázání, a v nich vyjevuje posluchači a čtenáři ještě jinou tvář než ve svých teologických traktátech či slavných Vyznáních. Způsob, kterým káže, a to, o čem, káže, mělo nesmírný vliv na další generace křesťanských kazatelů. Jeho kazatelský odkaz zůstává inspirativní až dodnes.Současně svazek hledá inspiraci pro dnešní chápání a prožití Vánoc. Augustinova kázání dávají nahlédnout, co bylo pro křesťany prvních století důležité, proč věnují tolik pozornosti události, kdy se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Odkud se vlastně oslava Vánoc vzala?Hledala v nich raná církev pouze nástroj, jak se postavit pohanským oslavám zimního slunovratu? Nebo lze ze starověkých svědectví vyčíst ještě jiný příběh?I to je téma, jemuž se knížka věnuje a které může čtenáři pomoci prohloubit vlastní vztah ke křesťanskému slavení Vánoc.Kniha obsahuje úvodní studii, která představuje Augustina jako kazatele, snaží se čtenáři přiblížit, kde a proč se ve starověku vzala oslava Vánoc a jakým způsobem ji církev slavila, a uvést jej do hlavních témat Augustinovy teologie Vánoc.Hlavní část svazku pak představuje: český překlad 17 Augustinových kázání na Narození Páněa 10 promluv na svátek Zjevení Páně, Epifanie – mezi těmito kázáními nalezneme i texty objevené teprve v posledních desetiletích.Knihu doplňují biblické a jmenné rejstříky a doprovází ji ilustrace motivů starokřesťanského umění spojeného s vánoční tematikou.

Biblista Anton Tyrol ponúka štyridsať úvah, ktoré pomáhajú čitateľovi porozumieť biblickému textu v zornom uhle praktických situácií. Kniha prináša zamyslenia nad textami alebo nad niektorými tajomstvami našej viery, ktoré sa slávia v priebehu liturgického roka.Názov Od Písma k životu naznačuje, že biblické texty sa dajú čítať existenciálnym spôsobom. Znamená to, že k biblickému textu prichádzame s celou svojou existenciou vrátane svojej osobnej histórie, svojich priorít a životných očakávaní. Ide teda nielen o teoretické a informatívne čítanie, ale o angažované čítanie a meditáciu, o prenášanie poznaných faktov do života.

Kniha obsahuje zamyslenia, ktoré odzneli v Slovenskom rozhlase od 31.3.2014 do 24.6.2015 z úst kňaza Jána Sucháňa.

úvahy na každý deň mesiaca. Všetky pozemské veci sú len tieňmi nebeskej reality - vyjadrujú v stvorenej, viditeľnej forme neviditeľnú slávu Božiu. Život a pravda sú v nebi, na zemi máme tieň a odraz nebeskej pravdy. Keď Ježiš Kristus povedal: „Ja som pravý Vinič“, povedal nám tým, že všetky viniče na zemi zobrazujú a symbolizujú Jeho. Všetky odhaľujú Jeho podstatu, kážu o Ňom a ukazujú Jeho charakter. Ak chceš poznať Ježiša, študuj viniče.

Čím žiji a co se mě dotýká. Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí.Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci: které události z dětství a mládí na něj měly vliv, kdo na něj působil během studií, jaký význam pro něj má víra, mnišství, církevní příslušnost, i to, jak se vyrovnává s úspěchem svých knih a působení.Kniha tak není jen autobiografií známé osobnosti, ale další Grünovou duchovní knihou, která může formou zamyšlení nad vlastním životem pomoci mnoha dalších lidem najít svou vlastní cestu.

Čo hovorí Biblia o viere?Biblických 10 pohľadov na vieru s odpoveďami na to: Kto nám je vzorom vo viere?Na čo sa zamerať?Aké nebezpečenstvá nám hrozia?Knižka, čo sa týka vonkajšieho obsahu je malá, ale pokiaľ sa zastavíte, spomalíte a zamyslíte sa nad týmto obsahom objavíte veľkosť, ktorú v sebe skrýva. Táto veľkosť určite obohatí každého, kto do nej nahliadne. Preto ju čítaj často, pomaly a uvážene.Výber citátov z Biblie k téme viera sú krásnym kompasom, ktorý ukazuje pohľad Biblie na vieru. Citáty sú doplnené postavičkou, ktorá vhodne dopĺňa celý kontext knižky.V knižke sa nachádza venovanie pre osobu, ktorá bude obdarovaná. Knižočka môže byť skvelým, malým a nevtieravým darčekom, ktorý zaiste poteší každého.

Čo hovorí Biblia o nádeji?Biblických 10 pohľadov na nádej s odpoveďami na to:Máme mať nádej?Na koho skladať nádej?Ako sa chovať v beznádeji?Knižka, čo sa týka vonkajšieho obsahu, je malá, ale pokiaľ sa zastavíte, spomalíte a zamyslíte sa nad týmto obsahom objavíte veľkosť, ktorú v sebe skrýva. Táto veľkosť určite obohatí každého, kto do nej nahliadne. Preto ju čítaj často, pomaly a uvážene.Výber citátov z Biblie k téme nádej sú krásnym kompasom, ktorý ukazuje pohľad Biblie na nádej. Citáty sú doplnené postavičkou, ktorá vhodne dopĺňa celý kontext knižky.V knižke sa nachádza venovanie pre osobu, ktorá bude obdarovaná. Knižočka môže byť skvelým, malým a nevtieravým darčekom, ktorý zaiste poteší každého.

Kniha dává mnoha mladým, kteří dospěli, nebo jsou na prahu dospělosti, námět k přemýšlení a poskytne „chuť milovat“ – připraví je na lásku. Láska se dnes stala banalitou, ztratila hodnotu, „zvěcněla“. Znehodnotit lásku znamená vlastně narušit život. Byl už nejvyšší čas vrátit lásku na její pravé místo v srdci člověka a světa, znovu objevit její nekonečnou dimenzi. V autorových úvahách a meditacích, oděných do příběhu mladého člověka, který je doprovázen při svém objevování lásky mudrcem, se to podařilo neopakovatelným způsobem. Michel Quoist je jedním z nejznámějších francouzských spisovatelů duchovní literatury.

Výběr z duchovních poučení svatých otců. Výbor z duchovních poučení svatých otců ruského pravoslaví 19. století – Ambrosije Optinského, Ignatije Brjančaninova, Serafima Sarovského a Jana Kronštadtského.Český čtenář se tak může tímto prostřednictvím seznámit s náboženským myšlením, jež utvářelo jedinečné duchovní klima předrevolučního Ruska (s jeho celospolečenským vlivem od kultury po politiku), a jež zůstává – navzdory komunistickému pokusu o jeho definitivní vyhlazení – inspirativní dodnes.

Předkládanou knížečku tvoří krátká zamyšlení nad vlastními slovy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), jíž od dětství fascinovala dynamika vztahu pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života.„Terezie ukazuje, jak napínavé a okouzlující je žít v důvěrném vztahu s Bohem. Všechno v ní hoří plamenem: láskou k Bohu, k bližnímu, k církvi, ke světu… Milovat Boha a s Bohem milovat svět se jí jeví jako to nejlepší dobrodružství. My jsme z křesťanství učinili cosi komplikovaného, kyselého, obtížného a nečasového…Bůh je věčně mladý a potřebuje mládí, které vyzařuje jeho temperament a humor. Lisieux je velmi aktuální.“ (Hans Urs von Balthasar)Th.Lic. Veronika Katarína Barátová (*1959)/ pochází ze Slovenska, původně vystudovala VUT v Brně. Od roku 1990 je členkou Komunity Blahoslavenství, nyní žije v Dolanech u Olomouce. Teologii studovala v Olomouci a na Teresianu v Římě. Věnuje se formaci členů komunity, vede duchovní obnovy a semináře na různá témata duchovního života.Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní: Veľká malá Terézia (2016).

Kolikrát přejeme druhým lidem radost?Co jim to vlastně přejeme?Z čeho se mají radovat?Radost nám může způsobit mnohé – styk s přáteli, události v manželství, to, co se děje doma i v práci. Radost nám působí i pobyt v přírodě, cestování, krásná hudba. Radost můžeme mít i z peněz.Mnohé se o tom ví. A ví se, že není radost jako radost, že radost se liší od veselí, že existuje radost mělká – jen tak povrchní – a radost hluboká, vertikální, radost trvající jen krátce a radost, která nás může provázet celý život… Není marné orientovat se i v oblasti radostí.

Autor mluví o lidské sexualitě z perspektivy křesťanské antropologie, ověřované letitou zkušeností s mentálně postiženými a jejich asistenty žijícími v komunitách Archa.Mluví svým inteligentním, laskavým, nekonfrontačním a nedogmatickým způsobem, plným příkladů ze života, který nechá zasvítit ideálu skutečné lásky, aniž by však zastíral reálné lidské problémy a ohraničenosti a některé těžko řešitelné otazníky. Podle jeho vlastních slov kniha nabízí podněty k vlastní úvaze, nikoli dané normy.

"Nebol som pri písaní tejto útlej knižky inšpirovaný majorom Zemanom, ani jeho tridsiatimi socialisticko-kriminalistickými kúskami, ale výzvou mojich priateľov, aby som si zaspomínal na tridsať rokov svojej lekárskej, predovšetkým psychiatrickej práce a vybral z nich taký istý počet vážnych i veselých prípadov." (Max Kasparů) Vážne aj veselé príbehy lekárskej, predovšetkým psychiatrickej praxe doc. MUDr. ThDr. Mgr. Jaroslava Maxa Kašparů, PhD.

Autor je jedním z nejzkušenějších představitelů hnutí Katolické charismatické obnovy v současnosti. Od roku 1976, kdy se setkal s hnutím Obnovy, byl svědkem velkých Božích skutků, ale i mnoha „dětských nemocí“, lidské nezralosti a hříchů zneužití Boží moci. V knize Letnice jsou pro život sděluje vlastní zkušenost s Duchem svatým a nabízí praktické odpovědi na řadu otázek z tematických oblastí: Písmo a tradice, vedení, rozlišování, prorokování, autorita, dary Ducha, modlitba, jednota, učedník, bohoslužba, misie.S velmi jemným rozlišováním probírá různé oblasti lidského života, kde se obnova může a má projevit. Ukazuje, že nám Duch Svatý nebyl dán pro mimořádné duchovní zážitky, ale abychom byli schopni vydávat svědectví o Kristu, následovat ho a otevřít se službě. Autentická zkušenost s Duchem svatým proměňuje každodenní život člověka, aby se stal vpravdě křesťanským.

Atmosféra Vánoc jistě nikoho nenechává lhostejným. Vždyť nám připomínají skutečnost, že Bůh vychází člověku naproti, že Bůh vstoupil do lidských dějin. Syn Boha kráčí cestou lidí. Ne cestou pyšného člověka, který touží po moci, ale cestou vedoucí od jeslí ke kříži. Zjevil se v podobě zranitelné a nakonec ukřižované lásky. Vstupuje do našich životů, aby nás ujistil, že mu na každém jednom z nás záleží, že každého z nás miluje.

Na minutu s Józefem Augustynem. Sto krátkých zamyšlení nad tématy z duchovního i běžného života nebo nad aktuálními událostmi (např. nad zavražděním bratra Rogera z Taizé, nad „nesmyslnou“ smrtí mladých při autonehodě apod.), při jejichž četbě si člověk markantněji uvědomí, co je v životě skutečně podstatné. Autor hovoří o Ježíši, modlitbě, svátosti smíření, lásce, srdci člověka, utrpení, kříži, Svatém otci, smrti a mnohém dalším. Upozorňuje, jak je důležité neustrnout, ale chtít lidsky i duchovně růst.

Každý, kdo se snaží opravdově a plně žít z víry, brzy pozná, že se mu do jeho duchovní cesty staví různé překážky. Nejsme například schopni plně docenit hloubku Boží lásky k nám, nevíme si dlouhodobě rady ve vztazích, svazuje nás v různých formách strach, víme dobře o svých stinných stránkách, ale nedovedeme pracovat na jejich nápravě, jsme v zajetí předsudků, pokud jde o některé důležité pravdy víry, máme na sebe příliš velké nároky, nedovedeme si v životě vytvořit pevný řád.Známý duchovní spisovatel odpovídá v této malé knížce na autentické otázky, které mu často kladou jeho čtenáři a čtenářky. Některé se ve variacích vracejí (sexualita, egoismus, životní ztroskotání), další se týkají mezních situací našeho života (nemoc, smrt, utrpení). Na jedny může autor odpovědět jasněji a konkrétněji, jiné více zůstávají v intimitě jeho srdce a přímluvné modlitby za tazatele a tazatelku.Benediktinu Anselmu Grünovi se v naší zemi dostává přátelského přijetí z řad věřících i nevěřících. Lidé oceňují hloubku i praktičnost jeho myšlenek a zkušeností.

Titul je dostupný aj v slovenskom jazyku: Sila modlitby (2011), alebo aj v novom vydaní: Síla přímluvné modlitby (2017).Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumí nebo nemohou. Jejím prostřednictvím se v neviditelné sféře odehrává duchovní boj, jehož ovoce se svým časem projeví viditelným způsobem.Přímluvná modlitba je rovněž projevem naší víry v Boha a lásky k bližnímu. Naší víry, protože přímluvou vyjadřujeme, že Bůh může a chce pro druhého vykonat dobro neskonale větší, než jaké jsme my schopni vykonat. A je projevem lásky, protože chceme-li pro druhého skutečně to nejlepší, nemůžeme vynechat dobro, které pramení z Boha a jeho moci.

Jak se poznává a cítí život? O svém posledním dni nemedituji proto, že bych se bál umírání, nýbrž proto, že si znovu a znovu kladu otázky o životě.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Cílem tohoto "malého úvodu" je představit prostřednictvím meditací nad jednotlivými články Apoštolského vyznání víry prostým a hutným stylem křesťanskou víru jak věřícím, tak nevěřícím čtenářům.Úvahy vznikly ze setkání s živým Bohem v církvi, jež je společenství smlouvy, ve snaze přivést čtenáře k radosti z tohoto setkání, která může změnit život.

Knižka obsahuje krátke úvahy, ktoré sú postavené na citátoch velikánov Cirkvi i súčasníkov.

Hľadanie stratených čností 2. Známy taliansky spisovateľ Alessandro Pronzato v diele V ústrety človekovi sa svojím často provokatívnym spôsobom zamýšľa nad čnosťami, respektíve nedostatkom čností v živote dnešného človeka a spoločnosti. Odhaľuje nepovšimnuté súvislosti známych skutočností a ukazuje, akou cestou sa možno dostať bližšie ku konaniu a nezanedbávaniu dobra. Lebo každý jednotlivec môže prispieť k tomu, aby náš svet bol ľudskejší.

Táto knižka prináša to najmúdrejšie, čo významní ľudia povedali o nachádzaní spokojnosti a užívaní dobrého a plného života. Noste ju pri sebe – neraz jej bohatstvo oceníte.

Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být! – samozřejmá. V druhé fázi se snaží najít potěšení v tom, co nebývá příjemné. Otázka, kterou si položila v třetím roce svého hledání, zní: Existuje něco, co se nedá v potěšení proměnit? Dospěla k této moudrosti: „V každé situaci, za všech okolností, vždycky stojí za to, potěšení hledat. Bůh totiž slibuje, že kdo hledá, ten najde. A potěšení jsou jeho disciplína.“ Obsahuje dříve vyšlé knihy Jedno potěšení týdně, Další porce potěšení a Dneska jsem to stihla doplněné trojicí úvah autorky. Krásu autorčiných krátkých zamyšlení oceníte zvláště ve chvíli, kdy pro samé povinnosti žádná potěšení kolem sebe neuvidíte. Stanou se vašimi nevšedními průvodci uprostřed všedních dní.

Výroky a příběhy pouštních otců. Souborné vydání proslulých Apofthegmat, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak "to tehdy bylo"; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí. Svazek obsahuje všechny kapitoly obsažené v knihách vydávaných postupně v letech 2000 až 2009, tedy povzbuzení v úsilí o mnišskou dokonalost a dále kapitoly o tichosti, kajícnosti, zdrženlivosti, o boji se smilstvem, o dobrovolné chudobě, o vytrvalosti a statečnosti, o nevhodné okázalosti a škodlivosti vzájemného posuzování, o umění rozlišovat, o tom, že je třeba být stále bdělý, o nepřetržité modlitbě, o pohostinnosti a milosrdenství, o poslušnosti, o pokoře a o trpělivosti, o lásce, o jasnozřivých, o starcích, kteří dělali znamení, o ctnostném způsobu života různých otců; na závěr jsou uvedeny výroky těch, kdo dosáhli stařecké zralosti. Nechybí předmluva překladatele textu z řečtiny, doslov o literatuře o mnišství v češtině a rejstříky.

Krátké příběhy jsou inspirací pro zamyšlení nad sebou samým a nad vztahy k druhým.

Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss - jeden z najväčších slovenských literárnych géniov uplynulého storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo rozožiera telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje 5. súbornej časti Straussových nepublikovaných a mysliteľských diel. Alebo snáď pošepneme? Slovami autora: "V Božích rukách sme stále, v satanových - len napoly."

Hmota, prostor a čas. Tři fyzikální pojmy, ve kterých jsme všichni uvězněni. Jako cestující v rychlíku, ze kterého nemůže vystoupit mimo stanici, ani změnit jeho rychlost. Může jen za jízdy přejít z vagónu do vagónu. Pokud zrovna nejsme ve vlaku, je možné jít po pražcích starých kolejnic. Ovšem s vědomím, že můžeme vystoupit ze své tělesné schránky.Autor varuje před čtením knížky „na jeden zátah“ a doporučuje přistupovat k textu jako k soli, která se používá jen tu a tam, v malém množství a podle chuti.Max Kašparů je kněz, forenzní psychiatr, vysokoškolský pedagog, oblát želivských premonstrátů, člen Obce spisovatelů, esperantista, rybář a nepřizpůsobivý občan.Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů Ph.D. (* 1950) je významný český autor duchovní literatury a psychiatr. Po dlouholeté službě trvalého jáhna byl vysvěcen jako katolický kněz byzantského ritu. Stal se držitelem českého rekordu v počtu vysokoškolských titulů, věnuje se umělému jazyku esperanto.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: Za hrsť zdravého rozumu od Maxa Kašparů (2021).

Pohrebné homílie.

Tisíc darov nás nabáda, aby sme opustili vyprahnutú pôdu pýchy, strachu a úsilia všetko ovládať a odovzdali sa Bohu, ktorý naplní našu čašu po okraj. Ann Voskampová nás pozýva do svojich vlastných okamihov milosti a jemne nás učí, ako biblicky oplakať stratu a zmeniť bolesť na poéziu; zámerne prijať životný štýl radikálnej vďaky, spomaliť a zachytiť Boha v danom okamihu.Táto kniha nie je len na čítanie. Tisíc darov treba prijať ako dynamickú, interaktívnu výzvu, aby sme sa stali účastnými na pravdách, ktoré nám odhalia hĺbku Božej radosti a navždy zmenia náš život.Čo znamená byť hlboko ľudský, hlboko duchovný, hlboko a autenticky naplnený? Ako väčšina z nás, aj Ann Voskampová túži prežiť svoj život dobre a zabudnúť na vtieravý zoznam zážitkov, ktoré by vraj mal človek počas svojej pozemskej existencie nevyhnutne spoznať.„Ako,“ uvažovala Voskampová, „nájsť radosť uprostred doháňania termínov, dlhov, drám a dennej driny? Máme žiť život plný vďačnosti, keď sú naše dni drsné, dlhé a niekedy aj temné? Čo nám Boh dáva tu a teraz?“Tisíc darov, pôvabný a praktický sprievodca životom v radosti, nás nabáda, aby sme si uvedomili každodenné Božie požehnania. Voskampová pri vzdávaní vďaky za to, čo jej prináša bežný život, nachádza život, po akom vždy túžila.Pri sledovaní jej úvah o farmárskom, rodičovskom i autorskom živote, preniknutých milosťou, sa dostávame na cestu duchovnej premeny a začíname si uvedomovať dary. Pritom nachádzame nový spôsob videnia, otvárame sa vďake a životu, po ktorom sa nebudeme báť zomrieť, a máme účasť na Božej prítomnosti, ktorá prináša hlboké a trvalé šťastie.