Knihy s esejami

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život.Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“

Karlovi Skalickému k 80. narozeninám. Karel Skalický je mužem církve i společnosti. Jeho život se odehrává v hraničním pásmu těchto světů, v němž usiluje o intenzivní kontakt a dialog.Do sborníku přispělo 26 autorů různých vědních oborů i různých náboženských vyznání. Publikace je členěna do čtyř částí; první tři obsahují recenzované studie z oboru teologie, filosofie, politiky, ekonomie, historie a literárních věd. Čtvrtá část sborníku má osobní esejistický charakter.

výkladový slovník. Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem. Škála témat je rozepjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví).Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy. Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region. Stát Poláků a Litevců, ale také Ukrajinců, Bělorusů, Židů či Tatarů určoval podobu středovýchodní Evropy od konce čtrnáctého do konce osmnáctého století.Eseje renomovaných historiků sledují jeho vývoj vedoucí až ke vzniku zřízení popisovaného jako monarchisticko-republikánské, nebo dokonce jako šlechtická demokracie - unikátního středoevropského příspěvku k dějinám politického myšlení. Poukazují rovněž na přítomnost jagellonského odkazu v současném polském, litevském či ukrajinském kontextu, a odhalují tak nečekaně souvislý příběh spojující šlechtické sněmy a protikomunistické hnutí Solidarita nebo polsko-litevskou Lublinskou unii a proces evropské integrace. Z polštiny a ukrajinštiny přeložili Rita Kindlerová, Josef Mlejnek, Tereza Pogodová, Lucie Szymanowská, Lucie Zakopalová.

Sborník statí a esejů. Výbor z tvorby předního ruského filologa a medievisty představuje průřez autorovým dílem od 70. do konce 90. let minulého století. Tematická pestrost a široká historická škála statí a esejů - od christianizace Rusi ("Krása pravoslaví a pokřtění Rusi") a vzniku ondřejovského kultu ("Letopisné vyprávění o apoštolu Ondřeji a fl agelantství") přes paralely kulturních typů slavia orthodoxa a slavia romana ("O specifi čnosti slovanské civilizace") a odpor prvních zastánců "staré víry" ("Bojarka Morozovová - symbol a osobnost") až po vytváření novodobých klišé (",Potěmkinovy vesnice' jako kulturní mýtus") či leninského kultu ("Osmý div světa") - svědčí bezesporu o tom, že autor psal - ač z různých úhlů pohledu - vlastní histoire spirituelle ruské kultury.

Výbor z esejů, rozhovorů a talmudických výkladů.Zpočátku je Lévinas pod vlivem filosofie Husserlovy a Heideggerovy, později se však od obou těchto filosofů odklání a zdůrazňuje prioritu vztahu k bližnímu před Heideggerovou neosobností Bytí. Lévinasova etika není však etikou všeodpouštějící lásky (zde je cítit jeho polemika zejména s kvietistickým křesťanstvím), ale etikou spravedlnosti, která je podle něho zakotvena v židovské ústní tradici, zejména pak v její písemně fixované podobě, Talmudu. Sepětí s judaismem je neodmyslitelným aspektem Lévinasovy osobnosti.

První český výbor esejů jedné z nejvýraznějších postav současného politického myšlení. Kniha představuje průřez esejistickou tvorbou Ryszarda Legutka od osmdesátých let až do současnosti.V první části publikace se autor prezentuje jako nekompromisní „dekonstruktor" nejrůznějších „posvátných" pojmů určujících podstatu současné politické reality (tolerance, svoboda, lidská práva).Druhou část knihy představuje Esej o polské duši (2008), pojednání o kulturně-politických dějinách Polska 20. století, které vyvolalo bouři svojí kontroverzní tezí o Polácích jako „národu bez identity". Legutko se dokáže dívat na politické problémy ze širšího kulturně-společenského hlediska a jeho texty se vyznačují citlivostí vůči nejpalčivějším současným dilematům spojenou s hlubokým zakotvením v platónské tradici klasické politické filozofie.

Dvě eseje. Název Poslání a pokušení slova spojuje tituly dvou příbuzných esejí.První je úvaha Poslání a pokušení spisovatele, kterou Karel Vrána poprvé publikoval v roce 1977 v exilu.Druhou je Slovo o slovu, jež Václav Havel koncipoval jako projev k udělení Mírové ceny německých knihkupců v roce 1989 a které několik měsíců před listopadovými událostmi kolovalo v českém samizdatu.

I., II., III. díl. Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování.Tematické rozpětí sahá od novo - kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha, kabalistická zkoumání G. Scholema či politickou filosofii L. Strausse až po úvahy nedávno zesnulých filosofů H. Jonase a E. Lévinase.

Dějiny jedné evropské ideje. Bedřich Loewenstein vyšel ze studií o německém liberalismu a radikalismu 19. století, v 60. letech se zabýval předpoklady nacismu v Německu a r. 1969 organizoval mezinárodní symposium o fašismu v Evropě. Během následujících let zákazu povolání mu jeho základní téma: Moderní civilisace a její slepé uličky vykrystalizovalo na široký historický náčrt vzniku občanské společnosti (něm. 1987, česky 1995), doplněný o druhý svazek pod titulem Problemfelder der Moderne (1990).V letech jeho působení na berlínské Svobodné universitě (1979-1994) se Loewenstein nadto zabýval teoriemi nacionalismu a revoluce, osvícenstvím, první světovou válkou, utopiemi a mezioblastmi historie a psychologie. Výběr z jeho esejů z 90. let vyšel česky pod názve My a ti druzí (1997, něm. rozšířené 2003).

I když vidíme jen obyčejné věci, stejně toho vidíme hodně. Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora.

Titul vyšiel v novom vydaní: Sloni a kapradí (2015).„Rovnost má pro mě stejnou úlohu jako oděv. Je to důsledek pádu a současné řešení situace, která jím vznikla. Každý pokus vrátit se nazpět stejnou cestou, kterou jsme dospěli k rovnotářství, a znovu zavést staré autority na politické rovině by pro mě byl stejně pošetilý jako svléci ze sebe svůj oděv. Nacisté a nudisté dělají stejnou chybu. Ale tím, co doopravdy žije pod oděvem každého z nás je nahé tělo. Ve skutečnosti se nás týká hierarchický svět, stále živý a (velmi náležite) ukrytý pod fasádou rovnoprávné občanské společnosti.“Zbierka esejí prináša Lewisov originálny pohľad na otázky spojené s krízou autority, možnosťou styku s mimozemskou civilizáciou a dôsledkom takého stretnutia na kresťanskú vieru, zmyslom štúdia v období vojny, apokalyptickou víziou poslednej noci sveta, účinnosťou kresťanskej modlitby alebo podstatou a dôležitosťou odpustenia v ľudskom živote.