Smuteční svíce pro Paříž

Román Smuteční svíce pro Paříž zachycuje maloměšťácké prostředí Paříže těsně před její kapitulací v roce 1940. Autorův průzračný a jasný styl, protknutý precizní a jemnou ironií, vtahuje čtenáře do mnohých dramat lidských životů. Najdeme zde například účetního Bigoua, skrývajícího svou dobrosrdečnost ze strachu, aby nebyl považován za slabocha; jeho vzdorovitou a energickou dceru Odettu; stále nabroušeného Chanuho; zatrpklého zmrzačeného válečného veterána Bacqueroëta; optimistu Latérada a nadšeného revolucionáře Verneuile.

Všechny tyto postavy jsou dezorientované, citově vypjaté, bezmocně přihlížející pohřbu svého národa. Kniha konfrontuje moderního člověka především s jeho pasivitou. Ukazuje, že vítězství a porážky, rozkvět a úpadek společnosti nejsou jen důsledkem diktátu vedoucích představitelů státu, ale také ovocem skutků řadových občanů. Neboť „velikost národa je souhrnem neviditelné dobroty jednotlivců“.